Trať Starý Hloubětín - Vysočanská

K této konečné se tramvaje přibližovaly postupně od 19. března 1896. Nejprve byl zahájen provoz na traťovém úseku ukončeném na Balabence, prodloužení v podobě jednokolejné tratě s výhybnami ve vybraných zastávkách podél severního chodníku (tj. tam, kde je sídlo Dopravního podniku) bylo zrealizováno, jak jsme již zmínili, o dva roky později.

Další rozšíření dráhy za éry Františka Křižíka již neproběhlo, přestože je navrhoval. Prvním mělo být takřka 2 kilometry dlouhé propojení mezi konečnou ve Vysočanech přes Harfu k druhé traťové větvi od Balabenky. Předběžné práce povolilo ministerstvo železnic 23. června 1906. Druhý návrh byl ještě odvážnější a počítal s meziměstskou tratí pokračující z Vysočan až do Mladé Boleslavi.

Po převzetí se Elektrické podniky rozhodly provést postupnou rekonstrukci tratě, protože její stávající jednokolejná podoba s výhybnami již nevyhovovala rostoucím přepravním nárokům. Při zřizování druhé koleje se tramvajová trať přestěhovala od chodníku do středu a současně došlo také k 13. červnu 1912 ke krátkému prodloužení tratě od stávající konečné o cca 150 metrů až ke Kolbenově továrně do ulice Pod Pekárnami. Z této ulice pak ještě pravým obloukem odbočovala do tehdejší ulice U Kolbenky kusá 120 metrů dlouhá kolej sloužící k odstavování vlečných vozů.

Ulice Pod pekárnami nebyla v té době slepá, ale přes následující železniční přejezd tudy vedla původní mladoboleslavská výpadovka, která pokračovala dnešními ulicemi Ke Klíčovu, Nad Klíčovem, Kbelskou a Mladoboleslavskou, takže je jasné, že zde vládl poměrně silný pouliční ruch.

V létě roku 1923 (k 31. srpnu) byla do oblouku z ulice Pod pekárnami do ulice U Kolbenky vložena výhybka s krátkou kusou kolejí na vlečku do Kolbenovy továrny, na kterou se v případě potřeby připojovala další povrchová kolej, pomocí níž se dopravovaly na závodní vlečkové kolejiště Kolbenky nákladní vozy s transformátory.

Kusá kolej v ulici U Kolbenky byla 18. prosince 1924 prodloužena a přes Kolbenovu ulici propojena zpět na tramvajovou trať v Sokolovské ulici, čímž vznikla bloková smyčka s krátkou předjízdnou kolejí.

V období II. světové války vznikl projekt nové tramvajové tratě od tehdejší konečné u Kolbenky do Nového Hloubětína, kde se plánovalo zřízení nové trolejbusové tratě od Kbel. Sloužit měla k zajištění dopravy zaměstnanců do strategicky významných továren. Záměr schválilo Ministerstvo dopravy a techniky dne 20. května 1942, ohledně projektu tratě se dokonce konalo 29. září i místní šetření. Stavbě trati tak stál již jen válečný zákaz nových staveb, z nějž se zřejmě nepodařilo získat výjimku, protože se stavba v tomto období neuskutečnila.

Aby se alespoň na konečné u Kolbenovy továrny zlepšily dopravní poměry, zvažovalo se v roce 1944 dokonce vytvoření vícekolejného tramvajového nádraží, ale i z tohoto projektu nakonec sešlo a úpravy smyčky se nakonec omezily pouze na zřízení další předjízdné koleje, situované v dnešní Kolbenově ulici.

Po válce se nároky na smyčku postupně zmenšily. Za vydatné pomoci brigádníků proběhla výstavba již od roku 1942 plánovaného prodloužení tratě podél továren do Nového Hloubětína podle takřka původního projektu. Dopravní podnik jen formálně požádal o prodloužení lhůty určené stavebním povolením, které vypršelo 31. prosince 1943. Stavba proběhla za vydatné pomoci brigádníků, jak bylo v poválečných letech obvyklé. Dvoukolejná trať byla dána do provozu 27. října 1948 a měla jen provizorní zakončení v podobě dvou levých přejezdů. Trať byla poslední pražskou novostavbou koncové trati ukončenou kolejovými přejezdy namísto smyčky.

A možná se u ní na chvilku zastavme v malých souvislostech. Mezi zastávkami Kolbenova a Nový Hloubětín dodnes cestující při jízdě tramvají mohou spatřit nástupní ostrůvky jakýchsi zastávek, na něž nikdy nevstoupila noha cestujícího. Jde o zastávky Školka, které byly zřízeny se zahájením provozu tratě 27. října 1948 jako zastávky na znamení. Zastávka byla údajně zrušena 1. února 1952 a s původním charakterem zastavování na znamení opět obnovena 5. září 1960. Pravděpodobně od 13. července 1966 byla zřízena jako stálá, pod stále stejným jménem. Přestože byla zrušena 14. dubna 1984, při velké rekonstrukci tratě v roce 1991 byly, snad z piety, poctivě obnoveny její nástupní ostrůvky. Ač zastávky ve Vysočanech neustále někam putovaly, byly přesouvány, slučovány, tak původní poloha zastávky Školka je od roku 1948 pořád prakticky stejná. Pouze tehdy byla jen poloviční délky (cca 30 metrů podle tehdejších zvyklostí). Možná vám vyvstane poslední otázka. Proč se zastávka jmenovala zrovna Školka. Můžeme trošku spekulovat... Na její úrovni byla jižně od Kolbenovy ulice „kolonie obecních domů“ a na jejím konci stával (před kolonií Aero) dům s číslem popisným 41 vyhlížející trochu jinak, který zřejmě opravdu byl mateřskou školkou.

Dvoukolejná koncová smyčka Nový Hloubětín byla zprovozněna až 17. dubna 1949. V prvním období byla smyčkou koncovou, přísně symetrickou vůči trati v Kolbenově ulici s protisměrně pojížděnými oblouky, obdobně jako původní smyčka Podbaba či Petřiny.

Již v roce 1942 se při práci na projektu tratě Kolbenka – Nový Hloubětín předpokládala výstavba spojovací tratě do plánové vozovny. Místní šetření, na jehož základě bylo vydáno stavební povolení, se uskutečnilo 8. června 1950, tramvaje měly do vozovny Hloubětín zamířit jak od konečné v Novém Hloubětíně, tak i (Starém) Hloubětíně po kolejích vedených Kbelskou ulicí. Zásadní zdržení pro zahájení provozu celé tratě však přinesla stále odkládaná demolice domu ve Kbelské ulici, který stál v cestě propojení mezi výjezdem z vozovny Hloubětín a tehdejší smyčkou Hloubětín (dnešní Starý Hloubětín). Ačkoliv již v lednu 1951 Dopravní podnik demolici objektu urgoval, ten i v březnu 1951 stál stále na svém místě. Zahájení provozu nové vozovny však již nebylo možné odkládat a tak byla 11. března 1951 do provozu uvedena alespoň část mezi Novým Hloubětínem a vozovnou. Až 15. dubna 1951 došlo ke stále odkládané demolici domu ve Kbelské ulici a následující den začaly práce na urychleném dokončení spojovací tratě. Po dokončené „spodní“ části tratě projely první tramvajové vlaky 27. dubna 1951.

V poválečném období továrna ČKD požadovala uzavření ulice U Kolbenky, v níž byla částečně zřízena smyčka Kolbenova továrna, aby mohl být závod o něco rozšířen. Úplné zrušení smyčky ale nepřicházelo v úvahu, a proto byla postavena nová kolem malého náměstíčka. Podle projektu na ni měla být připojena kusá kolej v ulici Pod Pekárnami (v ose bývalé smyčky) a stará smyčka měla být snesena. Z úsporných důvodů však byla 18. června 1951 zprovozněna jen nová smyčka, umožňující vjezd nově z obou traťových směrů (od Balabenky a Nového Hloubětína) a ze staré bylo zlikvidováno jen jižní napojení. Větší část zrušené smyčky nikomu vlastně nepřekážela a zůstala zachována v areálu závodu až do nedávné doby.

Zřejmě v roce 1959 byl dokončen silniční kruhový objezd v okolí smyčky Nový Hloubětín, která se tak ocitla ve středu vozovek se stále vzrůstající intenzitou automobilové dopravy.

Během roku 1966 probíhala výstavba mostu nad železniční vlečkou pod Kolbenovou ulicí (tehdejší Fučíkovou) u dnešního areálu Pepsi-Coly a proto byl na několik měsíců přerušen provoz mezi Kolbenkou a Novým Hloubětínem.

Velká rekonstrukce tratě proběhla v roce 1973.

Trať ve Kbelské ulici si zachovávala manipulační charakter až do zprovoznění nové tramvajové tratě na Lehovec 30. června 1976. Zásadní vliv na trať měla pokračující výstavba průmyslového polookruhu, vyžadující, aby byly tramvajové koleje přeloženy z Kbelské ulice do nové polohy západně od hloubětínské vozovny.

Stavba přeložky začala v roce 1986, když byla u smyčky (Starý) Hloubětín vložena kolejová konstrukce napojující budovanou trať do třech traťových směrů, k Lehovci, Balabence, ale také do smyčky samotné. Na křižovatce tak chybí pouze propojení mezi smyčkou a Lehovcem. Provoz na části nové křižovatky (přímý úsek Harfa - Lehovec a oblouky do smyčky Starý Hloubětín od Harfy) byl zahájen 21. dubna 1986.

Od 22. června 1987 byl přerušen tramvajový provoz v úseku od smyčky Vysočanská po severní vjezd do vozovny Hloubětín, aby bylo možné napojit tramvajovou přeložku na jejím severním konci. K tomuto datu bylo zároveň zrušeno cca 500 koncových metrů původní tratě z roku 1948, včetně smyčky Nový Hloubětín a části tratě ve Kbelské ulici.

Provoz na přeložce tramvajové tratě mezi Kolbenovou (Fučíkovou) a Poděbradskou ulicí na západní straně vozovny Hloubětín byl zahájen 2. července 1987. Trať s otevřeným svrškem byla postavena nezávisle na okolních komunikacích. Protože však vozovna Hloubětín stále nebyla připojena novým vjezdem ke kolejové síti, jezdilo se do i z vozovny stále po jižní části tratě ve Kbelské ulici od smyčky (Starý) Hloubětín. Nové napojení vozovny Hloubětín, provedené dvoukolejným trojúhelníkem bylo dokončeno, po přestavbě kolejové harfy 24. srpna téhož roku. K tomuto datu byla zrušena i zbývající část tratě ve Kbelské ulici...

Vjezdový trojúhelník do vozovny Hloubětín moc dlouho nevydržel, již na přelomu července a srpna 1989 (tedy po pouhých dvou letech provozu) vyměněn, protože ten předchozí neumožňoval potkávání vozů KT8D5, které byly kupodivu právě do Hloubětína dodávány...

Rozsáhlá přestavba přednádražního prostoru v prostoru před vysočanskou radnicí, spojená s rekonstrukcí tratě v Kolbenově ulici začala 26. března 1991. V prostoru tehdejší zastávky Nádraží Vysočany (dnešní zastávka Poliklinika Vysočany) došlo ke zřízení dočasného obratiště, aby byla obsluhována trať v Sokolovské ulici od Balabenky. Provoz obratiště byl zahájen 16. dubna 1991.

V úseku mezi smyčkou Vysočanská radnice (dnešní Vysočanská) a vozovnou Hloubětín byl provoz na trati zrekonstruované až k místu odbočení na samostatné těleso velkoplošnými panely BKV obnoven k 1. srpnu 1991. Na trati byla provozována zvláštní linka 32 vedená mezi Lehovcem a smyčkou Vysočanská radnice, k jejímuž obracení sloužil vjezdový trojúhelník smyčky Vysočanská radnice. Úsek Vysočanská radnice - Nádraží Vysočany zůstával i nadále mimo provoz a v místě pokračovaly demolice domů v přednádražním prostoru, tedy v místě, kde má dnes své sídlo i pražský Dopravní podnik. Stojí určitě za to se zmínit, že „modernizace tramvajové tratě metodou velkoplošných panelů BKV“ v Kolbenově ulici byla svým způsobem poslední. Na rok 1992 byly plánovány dvě rekonstrukce tratí metodou BKV, a to v ulicích Na Veselí a Soudní. Tato rekonstrukce však proběhla až v roce 1995 a stala se poslední akcí tohoto druhu v Praze. Druhá rekonstrukce metodou velkoplošných panelů BKV byla plánována ve Škrétově ulici a ta se neuskutečnila už nikdy.

Provizorní obratiště Nádraží Vysočany ukončilo svůj provoz 9. června 1992. Po rekonstrukci byl pravidelný provoz tramvají obnoven od 15. září 1992.

Tramvajová trať má také jedno nepříjemné prvenství. Dne 26. září 1994 došlo v místě sjezdu z Kolbenovy ulice na samostatné těleso k nehodě tramvaje KT8D5 ev.č.9006 s osobním automobilem. Náraz do tramvaje byl tak silný, že došlo k jejímu vykolejení a přimáčknutí na sloup veřejného osvětlení. Vůz byl poté dlouhodobě odstavený a následně jako první vůz KT8D5 i fyzicky zlikvidován.

Od 8. listopadu 1998 byla trať metra B prodloužena o další úsek na sídliště Černý Most, ale ve Vysočanech byla zatím z úsporných důvodů otevřena jen jedna stanice – Vysočanská, u které vznikl důležitý přestupní uzel. Stanice Kolbenova, původně označovaná v projektu jménem ČKD, byla dokončována jen zvolna, otevřena byla s velkým odstupem až 8. června 2001. Jejímu zprovoznění předcházelo v roce 1999 sloučení zastávek ČKD Slévárny a ČKD Trakce do jedné, pojmenované ČKD, a po zprovoznění stanice přejmenované na Kolbenovu.

Během dvou let byly postupně na trojúhelníku u vozovny Hloubětín zřízeny radiově ovládané výhybky u rozjezdových výhybek na vjezdu do vozovny. Ve směru od Nového Hloubětína byla výhybka zřizována mezi 1. a 2. prosincem 2008. V té době většina hloubětínských tramvají vyjížděla přes Harfu a proto tako "akce" vzbudila mezi řidiči, kteří nadále chodili ručně přestavovat výhybku ve směru od Starého Hloubětína, spíše úsměv. Druhá výhybka se instalace elektrického ovládání dočkala až mezi 21. a 22. lednem 2010. Zapojeno však bylo až 29. dubna 2010, do tohoto data tedy chodili nadále řidiči výhybku přestavovat ručně.

Během pouhých tří dnů počínaje 27. březnem 2012 došlo k opravě části vjezdu do smyčky Vysočanská, který se nachází na panelech VÚIS. Za zmínku stojí fakt, že tramvajový provoz zde nebyl zcela vyloučen, ale linkové vedení bylo upraveno tak, aby spoje linek 15 a 19 mohly místem jednosměrně projíždět (ve směru do centra) skrze tramvajové obratiště.

Před rozjezdovými výhybkami do vozovny Hloubětín jsou oboustranně zřízeny stejnojmenné zastávky, které se využívaly v pravidelném provozu pouze jako výstupní, pro vlaky zatahující do vozovny. Následně se i tato jejich funkce opustila a jako výstupní byly využívány zastávky Nový a Starý Hloubětín. Počínaje 8. prosincem 2012 však byly tyto zastávky v území nikoho aktivovány dokonce jako stálé...

Cestu po tramvajové trati začneme u křižovatky Starý Hloubětín. Námi sledovaná trať je v samém počátku zadlážděna velkou žulovou dlažbou, ale po pár metrech přechází do otevřené svršku. Ihned za křižovatkou následují zastávky Starý Hloubětín. Tramvajová trať v přímém úseku opustí prostor zastávek a zcela mimo okolní komunikace pokračuje v přímém úseku s chodníkem po pravé straně. Následně se koleje stočí levým obloukem a po napřímení se kolejí následuje zastávka Vozovna Hloubětín do centra, která byla jako stálá zřízena teprve k 8. prosinci 2012. Za zastávkou následuje úrovňový přejezd pro automobily, tramvajová trať se dostává do prostoru zadlážděného vjezdového trojúhelníku do vozovny Hloubětín. Ještě v prostoru trojúhelníku křižovatky se tramvajová trať stočí v pravém oblouku, opět se napřímí a ještě předtím, než se koleje tramvajové tratě opět přemění do podoby otevřeného kolejového svršku, následuje v protisměrná zastávka Vozovna Hloubětín z centra. V přímém úseku tramvajová trať pokračuje v přímém úseku podél areálu vozovny Hloubětín, následně se stočí v pravém oblouku a zamíří do prostoru zastávek Nový Hloubětín. Na samém konci přejde z otevřeného svršku do konstrukce tvořené velkoplošnými panely BKV a ostrým levým obloukem překoná dva jízdní pruhy a stočí se do středu Kolbenovy ulice na zvýšené těleso, jehož se přidrží až k samému závěru. V přímém úseku na zvýšeném tělese tramvajová trať pokračuje k mostu nad již snesenou železniční vlečkou, ještě před ním je zřízený úrovňový přejezd pro automobily a koleje se stočí v mírném levém oblouku. Následně trať pokračuje Kolbenovou ulicí podél výrobního závodu Pepsi, míjí nástupní ostrůvky neobnovených zastávek Školka a v přímém úseku se po pár set metrech dostává k dalšímu z úrovňových přejezdů v blízkosti areálu někdejšího průmyslového gigantu ČKD. Za prvním z nich se trať stočí v levém oblouku, opět napřímí a dostane se k dalšímu úrovňovému přejezdu na úrovni zleva vyúsťující ulice Na Černé strouze, zároveň koleje podchází technologickou lávku, která rozváděla mezi jednotlivé části vysočanského areálu ČKD, rozmístěné po obou stranách dnešní Kolbenovy ulice potřebná média. Následuje zastávka Kolbenova a za ní světelně řízený přechod pro chodce. Trať se záhy dostává k dalšímu z přejezdů pro automobily, které jsou v této oblasti extrémně dlouhé. Jde o pozůstatek průmyslové činnosti v oblasti, kdy bylo třeba pro případná odbočení nákladních kamionů mít potřebný prostor. Trať v přímém úseku postupně překoná další dva úrovňové přejezdy pro automobily, zleva se připojuje Poštovská ulice, následně ulice Pod strojírnami a trať vstoupí do prostoru zastávek Poštovská. Ještě v jejich prostoru se koleje tramvajové tratě stočí v táhlém pravém oblouku, který kopíruje tvar komunikace. Zleva se připojí Nemocniční ulice, na jejíž úrovni je zřízen přejezd pro automobily, trať se napřímí a ještě před zaústěním Špitálské ulice, na jejíž úrovni je opět přejezd pro automobily, se opět začne stáčet pravým obloukem. Znovu se napřímí a vstoupí do prostoru zastávek Špitálská. Za nimi se připojuje zleva Prouzova ulice, tentokrát již bez přejezdu pro automobily. Koleje tramvajové tratě na zvýšeném tělese v přímém úseku míří k náměstí OSN, před nímž je možné v rozjezdové výhybce odbočit také do smyčky Vysočanská. My naši cestu po trati v tomto místě ukončíme, ale chcete-li pokračovat dále, jen račte.

Fotocesta po trati Starý Hloubětín - Vysočanská