Vlečkový komplex Východního nádraží

Na stolech projektantů se zrodil návrh zcela nového vlečkového napojení areálů, včetně vzniku předávacího tzv. Východního nádraží s obratem až 400 vozů denně. Budovatelské plány tehdy dokonce počítaly i se splavněním Rokytky až ke vznikajícímu nádraží a zřízení překladiště mezi vodní, kolejovou a silniční dopravou v tomto místě.

Práce na výstavbě nové vlečky o celkové délce kolejí téměř jedenáct kilometrů, byly zahájeny v roce 1963 a provoz byl zahájen již o dva roky později. Během stavby byl zřízen mohutný násep v údolí Rokytky, dva větší mosty pro vlečku samotnou a také výrazný terénní zářez pod Kolbenovou ulicí.

Vlečka vycházela z kolínského zhlaví dnešního nádraží Praha - Libeň a mezi areálem Tesly Hloubětín a Hořejším rybníkem se obloukem stáčela vlevo, téměř o 180 stupňů do prostoru Východního nádraží, které bylo orientováno souběžně s Poděbradskou ulicí. V polovině oblouku trať překonávala na mostě z předpjatého betonu o pěti polích o celkové délce 118 metrů Poděbradskou ulici. Samotné Východní nádraží mělo pět kolejí, čtyři dopravní a pátou, oddělenou plotem, zkušební pro potřeby závodu ČKD Lokomotivka. Z prostoru nádraží odbočovala vlečka do areálu Spalovny Vysočany (Spalovna v provozu do roku 1997) a Spofy. Ze západního zhlaví pokračovala jednokolejná trať po betonovém mostě přes dnešní Freyovu ulici a podél závodu ČKD Kompresory až do areálu závodu ČKD Lokomotivka, kde navázala na původní kolejiště.

Na východním zhlaví předávacího nádraží byla zaústěna krátká vlečka do areálu betonárky a zejména další část vlečky, která se levým obloukem poblíž vozovny Hloubětín přiblížila k tramvajové trati (která se zde samozřejmě objevila více jak o dvě desítky let později), od níž se však záhy vzdálila do hlubokého zářezu mířícího pod most pod Kolbenovou ulicí. Zde odbočovaly vlečky do areálu automobilky Praga a skladovacího a expedičního areálu firem Pepsi Cola a Europa Möbel. Zde se vlečka stávala dvoukolejnou, a zamířila do areálu ČKD Slévárny a následně ČKD Elektrotechnika, kde se také napojila na stávající vlečkový systém.

Po otevření Východního nádraží bylo možné opustit zmíněnou sklonově náročnou spojovací koleje do nádraží Praha - Vysočany (která však zůstala zachována).

Provoz na vlečkách byl organizován vcelku jednoduše, na Východní nádraží vždy lokomotiva ČSD (později samozřejmě ČD) přivezla naložené vozy, které na místa určení v jednotlivých závodech následně rozvážely vlečkové lokomotivky ČKD, a opačně probíhal samozřejmě odvoz vozů zpět. Pro údržbu a zbrojení vlečkových lokomotiv sloužila remíza v prostoru Východního nádraží.

Politické změny po roce 1989 spojené se ztrátou trhů v Sovětském svazu znamenaly postupný zánik celého průmyslového areálu a vlečkového systému. Prvním náznakem bylo ukončení využívání vlečky automobilkou Praga v roce 1991. Přesto byla v její těsné blízkosti vybudována nová odbočná kolej do rozsáhlého skladovacího a expedičního areálu (např. Pepsi Cola a Europa Möbel), která se však příliš nevyužívala a kolejiště Východního nádraží pomalu začalo ztrácet dech...

Vznik nové firmy ČKD Dopravní systémy, která vznikla v roce 1994 sloučením závodů ČKD Lokomotivka, ĆKD Tatra a ČKD Trakce znamenala sestěhování původních závodů do nového areálu na Zličíně. Osudy skomírajících areálů se vzájemně prolínaly s osudy vlečkového komplexu, v létě roku 2001 byly na Východním nádraží v provozu jen dvě koleje, do údržby tratě se neinvestovalo... Objem přeprav se pohyboval okolo 50 vozů měsíčně oproti plánovaným 400 denně... V závěru roku 2001 zakoupil Východní nádraží zahraniční zájemce, zbývající dvě vlečkové lokomotivy promptně prodává a Drážní úřad již nevylučuje možnost snesení vleček.... Do roku 2003 sloužila část vlečky pro obsluhu skladů, ještě na několik let (nejméně do roku 2006) byl obnoven sklonově náročný krátký úsek z nádraží Praha-Vysočany ke kovovýrobě v areálu ČKD, protože od Východního i libeňského nádraží už byla vlečka odříznuta.

Po letních prázdninách roku 2004 již byly všechny vlečky snesené. Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 20. října 2005 změnu územního plánu která v této oblasti stanovila využití území jako obytně-rekreační zóny. V letech 2008–2010 byla v místech hlavní části vlečky ČKD Lokomotivka a předávacího nádraží vybudována cyklostezka Rokytka, která využila i mosty přes Freyovu a Poděbradskou ulici...

Při psaní předchozích řádek si člověk uvědomí, jak ten čas letí. Jméno jednoho z největších strojírenských kolosů naší země - firmy ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), je pomalu zapomenuto a v pražských Vysočanech pomalu zmizely v prachu i rozsáhlé haly a kolejiště železničních vleček k nim vedoucí. Slávu někdejšího "lepšího" vlečkového systému ČKD už teď připomínají jen archivní fotografie, rozpadlé budovy, zarůstající náspy a opuštěné mosty....