Křižovatka Starý Hloubětín

Souprava vozů T3 ev.č.6694+6667 na lince 19 v prostoru křižovatky Starý Hloubětín

Vůz KT8D5 ev.č.9030 na lince 19 v prostoru křižovatky Starý Hloubětín

Souprava vozů T3SUCS ev.č.7072+7073 na lince 3 v prostoru křižovatky Starý Hloubětín

Souprava vozů T3M ev.č.8052+8044 na lince 19 v křižovatce Starý Hloubětín

Vůz T3 ev.č.6919 na lince 5 v prostoru křižovatky Starý Hloubětín

Vůz KT8D5 ev.č.9011 na lince 37 v prostoru křižovatky Starý Hloubětín

Tramvajová trať se v prostoru dnešní křižovatky objevila 23. května 1931, když došlo k prodloužení tramvajové trati od dosavadní konečné na Harfě po Poděbradské ulici ke smyčce Starý Hloubětín. První křižovatka byla v daném prostoru zprovozněna od 27. dubna 1951, kdy byl zahájen provoz na nové manipulační trati propojující do té doby koncovou smyčku Starý Hloubětín s novou vozovnou Hloubětín Kbelskou ulicí a křižovatka spočívala v prostém odbočení z tramvajové tratě z centra. V 80. letech pokračovala ve východní části Prahy výstavba nových silničních komunikací zejména na tzv. průmyslovém polookruhu a jeho další výstavba vedená Kbelskou ulicí vyžadovala její zásadní přestavbu a rozšíření. Podmínkou pro tuto úpravu se stala likvidace tramvajové trati vedené Kbelskou ulicí mezi křižovatkou s ulicí Poděbradskou a smyčkou Nový Hloubětín. Zároveň však byla nutná výstavba nové trati, aby byla zajištěno napojení vozovny Hloubětín na ostatní kolejovou síť. Došlo proto k výstavbě nové tramvajové tratě přeložené souběžně s Kbelskou ulicí na západní stranu vozovny a její umístění zcela mimo vybudovanou uliční síť na vlastní těleso. Na stávající trať v Poděbradské ulici se nová trať připojila v prostoru odbočení do smyčky Starý Hloubětín doplněnou křižovatkou, umožňující výjezd z nové tratě nejen na Lehovec a Harfu, ale i do prostoru smyčky samotné. Na křižovatce tak chybí jediný oblouk ze smyčky Starý Hloubětín na Lehovec. Provoz na části nové křižovatky (přímý úsek Harfa-Lehovec a oblouky do smyčky Starý Hloubětín od Harfy) byl zahájen 21. dubna 1986. Teprve po zprovoznění přeložky tramvajové tratě došlo k zahájení provozu na celé křižovatce. Stalo se tak 2. července 1987.

V roce 1998 prošla křižovatka částečnou rekonstrukcí, během níž byl vyměněn vrchol křižovatky směrem k Lehovci a opatřen výhybkami s pružnými jazyky. Výměna se tehdy dotkla také sjezdové výhybky k zastávce Starý Hloubětín od Kbelské, která byla také nahrazena typem s pružnými jazyky. V roce 2003 prošel rekonstrukcí i zbytek křižovatky, včetně středového křížení a celá křižovatka je tak nyní vybavena pouze výhybkami s pružnými jazyky, všechny rozjezdové mají elektricky ovládané přestavníky, výhybky z roku 2003 jsou navíc opatřeny systémem pro radiové ovládání výhybek. Jedinou rozjezdovou výhybkou, která tímto systémem opatřena není, tak zůstává rozjezdová výhybka od Lehovce, která prošla rekonstrukcí již v roce 1998. Tato výhybka je opatřena ev.č. 329. Dvojice rozjezdových výhybek od Harfy nese ev.č. 545 L a 545 P, druhá dvojice od vozovny Hloubětín obdržela ev.č. 546 L a 546 P. Rozjezdová výhybka ze smyčky Starý Hloubětín obdržela ev.č. 547. Křižovatka je klasické konstrukce a její kryt tvoří žulové dlažební kostky.

V běžném provozu jsou pojížděny dva směry křižovatky - přímý mezi zastávkami Nademlejnská - Kbelská a z pohledu od zastávky Kbelská pravý oblouk k zastávkám Starý Hloubětín. Oblouky mezi zastávkami Nademlejnská - Starý Hloubětín jsou využívány pouze k manipulačním účelům při výjezdech a zátazích vlaků vozovny Hloubětín. S ohledem na nynější nevyužívání smyčky Starý Hloubětín v pravidelném provozu zůstávají oba vjezdy do ní nevyužívány.

Plánek popisované křižovatky ve formátu .pdf:

křižovatka Starý Hloubětín
legenda k plánku

Fotocesta po křižovatce Starý Hloubětín