23. května 1931 se vydaly tramvajové vozy po prodloužené
tramvajové trati z Harfy až k nově zřízené smyčce, zvané až do roku 1998 Hloubětín, která se tak na dlouhou dobu stala smyčkou koncovou.
Teprve poté co byla uvedena do provozu nová vozovna
Hloubětín a 27. dubna 1951 byla dokončena manipulační trať ve
Kbelské ulici, jíž byla vozovna připojena ke kolejové síti. Smyčka Hloubětín tak již
sice nestála na konci tramvajové tratě, ale byla i nadále smyčkou koncovou. Trať pokračovala dále a odbočovala vlevo do
Kbelské ulice, ale sloužila jen k manipulačním účelům a pro cestující se vůbec nic nezměnilo. Koncovou smyčkou přestal být
Hloubětín až od 30. června 1976, kdy bylo uvedeno do provozu prodloužení stávající tramvajové tratě
Poděbradskou ulicí do smyčky
Lehovec. S ohledem na výstavbu
přeložky stávající tramvajové tratě z
Kbelské ulice na samostatné těleso podél vozovny
Hloubětín, a výstavbu nové křižovatky
Starý Hloubětín byl od
4. března 1986 přerušen ve smyčce provoz a smyčka byla odpojena od ostatní kolejové sítě. Do částečného provozu byla opět uvedena 21. dubna téhož roku, ale s odpojenou vnitřní kolejí, která tak zůstávala stále mimo provoz. 16. března 1987 pak byl ve
smyčce opět přerušen provoz, aby mohlo dojít k opětovnému připojení vnitřní koleje. To bylo do provozu uvedeno 31. března 1987. Smyčka byla k 9. listopadu 1998, kdy byla uvedena do provozu další část trasy B Metra, přejmenována z Hloubětína na Starý Hloubětín.
Jménem Hloubětín, se totiž od stejného data honosí stanice Metra a blízké zastávky povrchové dopravy, nazývající se do té doby Havana. Zastávky umístěné v prostoru smyčky byla jedněmi z posledních, jenž nebyly vybaveny standardním pražským zastávkovým
sloupkem. Piktogram tramvaje, společně s deskou pro jízdní řády, byl až do roku 2001 umístěn na klasické parkové lampě, která byla pouze natřena na červeno, aby měla alespoň částečnou podobnost se zastávkovým sloupkem. Deponovací kapacita obratiště
(bez možnosti průjezdu pro ostatní vlaky) činí 27 vozů typu T.
|
|
Vjezd do smyčky umožňuje křižovatka
Starý Hloubětín ze dvou traťových směrů. Smyčka Starý Hloubětín je mezi ostatními pražskými smyčkami raritní svým provedením. Je sice také protisměrnou smyčkou, jako
řada jejích kolegyň (
Podbaba,
Petřiny apod.), ale vnější kolej smyčky je navíc vybavena předjízdnou kolejí, tudíž jde o smyčku tříkolejnou. Za zmíněnou křižovatkou
okamžitě následuje rozjezdová, ručně přestavitelná, čepová výhybka na vnitřní a vnější kolej smyčky. Zatímco kolej vnější pokračuje přímým úsekem do prostoru výstupní zastávky, kolej vnitřní nejprve odbočí vlevo, překříží (s ohledem na typ smyčky) sama
sebe a teprve poté následuje výstupní zastávka vnitřní koleje. Kolej pak pokračuje pravým obloukem do přímého prostoru nástupní zastávky. Za výstupní zastávkou vnější koleje následuje ručně přestavitelná čepová výhybka, která vnější kolej rozvětví na
kolej střední a vnější. Obě koleje pokračují levým obloukem, protisměrně vůči koleji vnitřní. Před přímým úsekem nástupní zastávky vnější koleje je umístěna čepová sjezdová výhybka střední a vnější koleje. Za prostorem nástupní zastávky vnější koleje
následuje pravý oblouk, jímž se ve sjezdové čepové výhybce sloučí vnější kolej s kolejí vnitřní a následuje již jen křižovatka
Starý Hloubětín.
Celé obratiště je zřízeno klasickou konstrukcí. Kryt tvoří z velké části stařičký a notně narušený asfaltový koberec. Pouze prostor první rozjezdové a poslední sjezdové výhybky - přiléhající ke křižovatce
Starý Hloubětín
kryjí žulové dlažební kostky.
Zastávky umístěné na popisované smyčce:
Starý Hloubětín - 2 občasné výstupní a 2 občasné nástupní zastávky.
Provozované linky na popisované smyčce:
Po té, co byla linka 12 trvale ukončena v oblasti Palmovky se tato rozlehlá smyčka stala nevyužívanou a zející prázdnotou...
Plánek popisované smyčky ve formátu .pdf:
smyčka Starý Hloubětín
legenda k plánku
Fotocesta po smyčce Styrý Hloubětín |
|
|
|
|
|
|
|
|