Obratiště Pankrác

Dne 29. května 1930 byl zahájen provoz na zcela nové tramvajové trati od pankrácké vozovny na Kačerov. Trať byla vedena zhruba dnešními ulicemi 5. května, Budějovická a Jihlavská k úplně nové koncové smyčce na Kačerově. Ulice Na Pankráci byla mnohem užší než dnes, vlastně zahrnovala jen prostor dnešní vozovky směřující do centra. Na její východní straně byly nízké domky, většinou přízemní nebo jednopatrové, řada z nich byla výrazně níže než okolní komunikace.

Zhruba u křižovatky Budějovické ulice s Olbrachtovou se v roce 1938 připojila novostavba tramvajové tratě na Ryšánku, která byla uvedena do provozu 13. listopadu téhož roku. V roce 1952 pak byla 13. ledna uvedena do provozu nová mezilehlá tramvajová smyčka na Budějovickém náměstí.

Výrazné změny do podoby tramvajových tratí v blízkém okolí vozovny Pankrác pak přinesla až sedmdesátá léta. Když naši předci projektovali výstavbu mostu přes Nuselské údolí, vcelku moudře jeho budoucím dispozicím uzpůsobili šířku navazující ulice U Pankrácké vozovny, přejmenované později na ulici 5. května. Rozhodnutí jejich následovníků o výstavbě tzv. severojižní magistrály, která měla protnout Prahu však znamenalo vyloučení provozu tramvají z této ulice a výstavbu dvou mimoúrovňových křižovatek, aby vozovna Pankrác zůstala napojena na kolejovou síť.

Výstavba magistrály tak začala ovlivňovat provoz tramvají v pankrácké oblasti od 28. července 1968. K tomuto datu byla pro výstavbu mimoúrovňové křižovatky na náměstí Hrdinů v Táborské ulici zřízena provizorní dvoukolejná trať podél soudní budovy, začínající v zastávce Palouček a končící u začátku třetí koleje před vozovnou. Provizorní trať se místy vzdalovala od té původní až o 43 metrů. V té době zároveň začínala zásadní proměna ulice Na Pankráci. Začalo se stavět sídliště Pankrác II a ulice už ve své původní podobě nevyhovovala stoupajícím nárokům na dopravu. Domy na západní straně byly zbořeny a na jejich úkor byla ulice rozšířena.

Následně byla pro výstavbu mostu přes ulici Na Veselí nejprve od 16. července 1969 kuse zkrácena třetí kolej v ulici 5. května, díky čemuž bylo možné vybudovat část nového mostu a na něj byla od 12. prosince téhož roku převedena tramvajová doprava na krátké přeložce, aby byl uvolněn prostor pro výstavbu další části mostu. Zároveň došlo k trvalému zrušení odbočky do ulice Na Veselí. O rok později bylo nutné dokončit úpravy Táborské ulice od nového podjezdu až k Paloučku, z tohoto důvodu zde od 27. června 1970 vzniklo další provizorium, tentokráte jednokolejné, napojující se na provizorium z roku 1968. Provoz na původní trati v ulici 5. května včetně všech provizorií byl ukončen 26. září 1970 a druhý den byla zprovozněna nová trať vedená ulicí Na Pankráci.

Pro zachování obsluhy vozovny Pankrác byla zřízena manipulační trať v ulicích Na Veselí a Soudní o délce cca 870 metrů, napojená na trať přeloženou do ulice Na Pankráci dvoukolejným trojúhelníkem. Výstavba a zahájení provozu prvního úseku metra však poznamenala pankrácké tramvajové tratě zcela zásadním způsobem. Nejprve byla od 19. října 1970 s ohledem na výstavbu metra zrušena tramvajová trať vedená od Budějovického náměstí Jihlavskou ulicí na Kačerov a zároveň byl dočasně přerušen provoz na Ryšánka, aby byla umožněna stavba stanice metra Budějovická. Tramvajový provoz byl zkrácen do smyčky na Budějovickém náměstí.

Definitivní proměnu tramvajové dopravy na Pankráci přineslo zahájení provozu metra 9. května 1974. Od následujícího dne byl trvale zrušen tramvajový provoz od ulice Na Veselí až k nové stanici metra Budějovická. V té době byl připraven i projekt tramvajové tratě do sídliště Pankrác I vedené ulicemi Děkanská vinice a Marie Pujmanové, končící smyčkou před křižovatkou s ulicí Milevskou. Ačkoliv směrově nekolidovala s rozestavěnou tratí metra, nebyla nakonec realizována pro negativní expertizu Výzkumného ústavu rozhlasu a televize, který dospěl k názoru, že by tramvajový provoz rušil signál nového televizního areálu na Kavčích horách.

V únoru 1973 proto Dopravní podnik na záměr postavit tuto tramvajovou trať definitivně rezignoval. To ale znamenalo určité problémy, protože najednou nebylo kde ukončit jedinou tramvajovou linku, která měla v oblasti Pankráce po zahájení provozu metra zůstat. Proto bylo rozhodnuto poslední pankráckou linku vést po manipulační trati před vozovnu, kde byla zpočátku dočasně ukončena na kolejovém trojúhelníku, od prosince 1974 na smyčce.

K likvidaci celé sítě pankráckých tramvajových tratí došlo 3 roky po rekonstrukci tratě na Ryšánku (počítáme-li za datum jejího zrušení rok 1970, kdy byl na ní přerušen provoz), 4 roky po výstavbě přeložky z ulice 5. května a pět let po zprovoznění nové smyčky na Budějovickém náměstí... Názor na všespasitelnost metra pro pražskou dopravu převládal. Že tomu tak není a nikdy nebude se ukázalo pozdě.

Ačkoliv už 10. prosince 1974 odbor dopravy Národního výboru hlavního města Prahy vydal souhlas se zrušením a snesením tratě v ulicích Na Pankráci, Budějovické a Antala Staška, ležely koleje v těchto ulicích ještě několik desítek let a z tramvajového tělesa se stalo velké parkoviště. Na místě zůstávalo několik let také kompletní trolejové vedení, aby zůstalo zachováno nezbytné propojení s měnírnou Zelená liška. Ještě v roce 1995 byly v asfaltu patrné nejen stopy po vytrhaných kolejnicích (skutečně kolejnicích, protože při likvidaci zůstaly pražce v zemi zachovány a vytrhány byly pouze kolejnice), jejichž prostor byl zalit asfaltem, ale překvapivě zejména v místech přejezdů příčných ulic pro automobily byly zachovány i kolejnice.

Již v polovině devadesátých let minulého století se začaly objevovat první nesmělé myšlenky na obnovu, případně i rozšíření tramvajové dopravy v této oblasti. Během rekonstrukce tramvajové tratě v ulicích Na Veselí a Soudní mezi 18. zářím a 27. listopadem 2020 došlo k obnově kolejového trojúhelníku na styku ulic Na Pankráci a Na Veselí a obnově cca 200 metrů dlouhého úseku tramvajové tratě v ulici Na Pankráci až před křižovatku s ulicí Hvězdova k metru Pankrác s jednokolejným kusým zakončením.

Toto skromné rozšíření kolejové sítě bylo vyvoláno blížící se výstavbou nové linky metra D, což způsobí cca roční uzavření stanice metra Pankrác C, kterou budou vlaky projíždět. Náhradní dopravu budou zajišťovat právě tramvaje. Obnova tratě byla velmi snadná, protože traťový úsek vlastně nebyl nikdy fyzicky zlikvidován. Jak šel čas, tak sice zmizely troleje a kolejnice, po kterých zůstaly záplaty v asfaltu. Ale pražce, odvodnění, stožáry, to vše na místě zůstalo a tyto prvky se tedy pouze obnovily.

Po provedených zkušebních jízdách měřícím vozem T3 #5521 a vozy KT8D5.RN2P byl úsek předán do užívání 27. listopadu 2020 s tím, že ihned od půlnoci na následující den byla na traťovém úseku zahájena dlouhodobá výluka vyvolaná požadavkem Městské části Praha 4 na zachování parkovací zóny na zvýšeném tělese v ulici Na Pankráci. Aby bylo možné alespoň část tratě využívat k nouzovému obracení tramvají, byl v traťové koleji směr centrum před rozjezdovou výhybkou betonovými bloky ohraničen úsek pro jeden tramvajový vlak. Obracení probíhalo tak, že vlak odbočil ve směru z centra do ulice Na Veselí za sjezdovou výhybku, následně zpětným pohybem „zacouval“ na obnovenou trať a posléze vyjel z úseku směrem do centra.

Od 27. března 2021 pak pokračovala rekonstrukce tramvajové tratě ve zbývajícím úseku od ulice Na Veselí po ulici Nuselskou. Po jejím dokončení se teprve trať k Hvězdově ulici dočkala plného zprovoznění. V pátek 4. června 2021 proběhlo slavnostní zahájení provozu s muzejním vozem KT8D5 #9048 a motorovými dvounápravovými vozy #2110 a #2172 doplněnými vlečným vozem #1419 na symbolické lince 19, která do úseku měla v pravidelném provozu vyjela od soboty 5. června 2021.

Naši cestu po tramvajovém obratišti Pankrác začneme v prostoru křižovatky Na Veselí, tedy v místě styku ulic Na Pankráci a Na Veselí. Tramvajová trať zde vede na zvýšeném tělese středem ulice Na Pankráci dvoukolejně v délce cca 150 metrů a pokračuje přes zajišťovací sjezdovou výhybku do cca 50 metrů dlouhé kusé koleje, kde je před přechodem pro chodce na západní straně křižovatky s ulicí Hvězdova ukončena zarážedlem. V kusé koleji je ve směru jízdy po levé straně vybudována výstupní zastávka Pankrác. Zde proveden řidič všechny úkony ke změně směru jízdy a stejné nástupiště, tentokrát již po jeho pravé straně se změní na nástupní zastávku Pankrác. Zajišťovací výhybka umožňuje v základním stavu ve směru do centra odjezd pouze po pravé traťové koleji. Za rozjezdovou zajišťovací výhybkou pokračuje trať již opět dvoukolejně středem ulice Na Pankráci na zvýšeném tělese. Po zhruba 150 metrech v prostoru křižovatky Na Veselí, tedy v místě styku ulic Na Pankráci a Na Veselí naše cesta končí.

Pankrác
- nástupní zastávka ve směru k zastávkám Kotorská, respektive Na Veselí na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu vozovky ulice Na Pankráci, v kusé koleji, cca 45 metrů za křižovatkou s ulicí Hvězdova, nástupiště pro jeden vlak 2xT

Pankrác
- výstupní zastávka na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu vozovky ulice Na Pankráci, v kusé koleji po levé straně ve směru jízdy, cca 10 metrů před křižovatkou s ulicí Hvězdova, nástupiště pro jeden vlak 2xT

bez radiově ovládané výhybky

Linka 19

Fotocesta po obratišti Pankrác