Manipulační trať Brusnice

Když byla 30. ledna 1910 uvedena do provozu první část tramvajové trati na Pohořelec - trať vedoucí z Klárova Chotkovou ulicí k Pražskému hradu - bylo nutné vystavět manipulační trať v ulici U Prašného mostu, aby bylo na tramvajové linky možné vypravovat i vozy střešovické vozovny. Tato manipulační tramvajová trať však ve své závěrečné části u Pražského hradu dosahovala nejnepříznivějších sklonových podmínek v celé historii pražských tramvají - až 101,9‰! Po dalším prodloužení tramvajové trati Jelení ulicí až na Pohořelec se provoz na této spojovací trati značně zkomplikoval. Vlak jedoucí od střešovické vozovny k Pražskému hradu a následně na Pohořelec musel totiž v místě největšího sklonu zastavit, aby se průvodčí došel přesvědčit, zda po trati nejede jiný vlak. Kolej ze spojovací tratě totiž ústila na nesprávnou traťovou kolej a teprve po použití kolejového přejezdu se vlak dostal na kolej správnou.

I z těchto důvodů byla vybudována nová část ulice U Brusnice, v níž byla pro manipulační potřeby vozovny Střešovice postavena nová, jednokolejná tramvajová trať. S ranním výjezdem 26. ledna 1913 byl provoz na manipulační trati U Prašného mostu ukončen a tentýž den večer byla uvedena do provozu tramvajová trať v severní části ulice U Brusnice. Záhy, přesněji 29. května 1913, se ukázalo jako výhodné, využívat trať v ulici U Brusnice k mimošpičkovému odstavování vlečných vozů linky č.5. V době, kdy byla trať takto obsazena vlečnými vozy, musela vozovna Střešovice pro své manipulační účely využívat podstatně vzdálenější trať v Badeniho ulici. Výrazných změn se oblast Brusnice dočkala až v roce 1926 v souvislosti s všesokolským sletem na Strahově, kdy 28. dubna bylo uvedeno do provozu její nové - dvoukolejné - provedení v části přiléhající k nově zřízené tramvajové trati v Jelení ulici. Další všesokolský slet v roce 1932 přinesl tramvajové trati zdvoukolejnění i zbývající části.

Trať ve své novodobé historii prodělala také rekonstrukci kolejového svršku metodou velkoplošných panelů BKV. V posledních letech se v souvislosti se vzrůstající automobilovou dopravou situace v ulici U Brusnice stávala neudržitelnou. Její úzký profil nutil řidiče automobilů k jízdě po tramvajových kolejích, čímž kolony automobilů značně omezovaly - sice jen manipulační - tramvajový provoz. Navíc podoba této ulice v bezprostřední blízkosti Pražského hradu s propadlými panely a rozpraskaným asfaltem na vozovce nedělala Praze přílišnou reklamu. Orgány města proto dospěly k rozhodnutí o zásadní rekonstrukci celé ulice, včetně tramvajové tratě. V roce 1997 došlo k jejímu rozšíření a rekonstrukci tramvajové trati, včetně obou přilehlých křižovatek, Sirotčinec a Brusnice.

Zcela jednotvárná cesta po vlastně přímé tramvajové trati začne na křižovatce ulice U Brusnice s Jelení ulicí. Následujících cca 150 metrů vede dvoukolejná manipulační trať středem ulice U Brusnice ke křižovatce s ulicemi Milady Horákové a Patočkova, kde končí.

Manipulační trať si přes různé výstřelky, kdy jsou na ni odkloňovány pravidelné tramvajové linky - ať již pro výstavbu metra nebo rekonstrukce tramvajových tratí v okolí, při kterých je zde provoz skutečně zahuštěný - svůj charakter udržela vlastně dodnes. Využívána je zejména k výjezdům a zátahům vlaků linek 22 a 23 z vozovny Vokovice na své pravidelné trasy. Od roku 2001 navíc slouží i pravidelnému provozu historické tramvajové linky 91.

Fotocesta po manipulační trati U Brusnice