Smyčka Vápenka

Třebaže již v roce 1897 přislíbili zástupci pražské obce žižkovským radním výstavbu dalších tramvajových tratí v jejich oblasti, začaly se Elektrické podniky projektem, který prodlužoval tramvajovou trať na křižovatku Vápenka u Schillerovy továrny zabývat až v roce 1906.

Od 4. prosince 1910 pak byl zahájen pravidelný provoz na nové dvoukolejné trati od Prokopovy ulice přes Ohradu až k Schillerově továrně. Její areál do dnešních dnů tvoří uliční blok ve středu smyčky Vápenka. Roku 1917 byly objekty přestavěny pro obuvnickou firmu Mimosa. Následně roku 1920 byly odkoupeny a upraveny firmou Akciová společnost Papirografia, spojené továrny průmyslu papírového a grafického. Výroba zde probíhá neustále, dnes zde sídlí Státní tiskárna cenin. Dvoukolejná trať byla zakončena prostým spojením dvou kolejí a kuse zakončena.

Protože i po dokončení nových vozoven ve Strašnicích (1908) a Střešovicích (1909) stále Elektrické podniky nedisponovaly dostatečnou kapacitu pro odstavování vozů, začaly hledat v oblasti Žižkova pozemek pro výstavbu nové vozovny. Po řadě jednání se podařilo získat pozemek za již zmíněnou Schillerovou továrnou o rozloze takřka 16 000 metrů čtverečních. A podobě jako v případě dalších pražských vozoven byl vybrán pozemek, který umožňoval pozdější rozšíření vozovny.

Projekt byl schválen v březnu roku 1911 a 11. dubna se začalo s výstavbou. Jak bylo na tehdejší dobu takřka pravidlem probíhaly práce v úctyhodném tempu a hala vozovny byla dokončena již koncem roku. K zahájení provozu již zbývalo tedy jen dokončit ostatní objekty a položit to nejdůležitější, tedy tramvajové koleje. Vozovna byla napojena na trať, vedenou dnešní Hartigovou ulicí manipulační tratí v ulici Na Vápence. Zkouška vozovny a kolejiště se uskutečnila po roce výstavby, 10. dubna 1912 a 28. dubna již byl ve vozovně zahájen provoz.

Poté, co došlo v žižkovské oblasti ke změnám v ukončení tramvajových linek, začala se manipulační tramvajová trať před vozovnou Žižkov překonávat. Jen v roce 1927 byly na zdejším kolejovém přejezdu ukončeny 2 tramvajové linky, což značně ztěžovalo manipulační podmínky vozovny při vyjíždění a zatahování vlaků. V ulici Na Vápence tak byl zřízen další křížový přejezd, který měl podmínky trochu zlepšit, jenže od 2. listopadu 1927 byla do oblasti před žižkovskou vozovnou vyslána třetí linka, a tak k žádnému zlepšení nakonec vlastně nedošlo. Proto bylo již v dubnu 1929 navrženo zřízení blokové kolejové smyčky vedené ulicemi Loudovou, Biskupcovou a Na Vápence. Stavba této smyčky se nakonec neuskutečnila.

V roce 1931 se naplno rozběhly práce na stavbě prodloužení tramvajové tratě ke křižovatce s dnešní Spojovací ulicí a koncem dubna téhož roku byl na křižovatce Vápenka zprovozněn kolejový trojúhelník umožňující provoz nákladních vlaků s materiálem pro pokračující stavbu prodloužení tramvajové tratě. Součástí výstavby prodloužení byla také rekonstrukce stávajícího úseku od Ohrady k Vápence, kdy byla trať přeložena na samostatné těleso, umístěné u kraje tehdejší vozovky. Samostatná vozovka pro směr do centra tehdy ještě neexistovala a trať tak nebyla ve střední částí komunikace. Pravidelný provoz na nové trati byl zahájen 9. srpna 1931. Tehdy však trať ještě končila přejezdem před křižovatkou se Spojovací ulicí, nikoliv ve smyčce Spojovací.

Až po válce byla myšlenka na vznik kolejové smyčky vedené Loudovou a Biskupcovou ulicí obnovena.

Do provozu byla uvedena 25. dubna 1949 a konečně vyřešila problém obracení tramvajových souprav linky na dvoře vozovny nebo na manipulační koleji v ulici Na Vápence, narušující provoz vlastní vozovny. Navíc umožnila na Vápence ukončit další linku. Součástí jednokolejné smyčky byla v Biskupcově ulici předjízdná kolej.

Zásadní rekonstrukce smyčky Vápenka, která však nezměnila kolejové uspořádání, proběhla v letech 2006 a 2007.
V roce 2006 došlo nejprve k rekonstrukci vjezdové části smyčky v Loudově ulici, dvoukolejné manipulační tratě v ulici Na Vápence a kolejové konstrukce křižovatky Vápenka. Protože rekonstrukce smyčky Vápenka a manipulační tratě probíhala ve dvou časově nepropojených etapách bylo nutné provizorně napojit pravý oblouk smyčky z Loudovy do Biskupcovy ulice na původní traťové koleje a zároveň v části ulice Na Vápence ponechat původní osovou vzdálenost protisměrných kolejí napojených na vjezdový trojúhelník vozovny Žižkov. Vjezdová kolej se tak před areálem vozovny Žižkov přiblížila protioblouky ke koleji výjezdové. Podobně jako v původním uspořádání, pouze dále od křižovatky Vápenka.
V roce 2007 pak pokračovala rekonstrukce zbylé části smyčky, tedy prostor odstavných manipulačních kolejí v Biskupcově ulici, zároveň došlo k rozšíření osové vzdálenosti kolejí v prostoru manipulační tratě v ulici Na Vápence. To ve svém důsledku znamenalo napřímení vjezdové koleje do vozovny Žižkov a zrušení omezení v potkávání se protijedoucích tramvají.

Ač byly k 1. září 2012 tramvajové zastávky Vápenka přejmenovány na Vozovnu Žižkov, pro označení smyčky se nadále interně využívá označení Vápenka. Pro řidiče tramvaje se tímto jedná o rozlišení skutečného místa obracení vlaku, protože k obracení lze využít i vozovnu Žižkov.

Deponovací kapacita obratiště (bez možnosti průjezdu nejen pro ostatní vlaky, ale i při značném omezení ostatní dopravy s ohledem na vlaky stojící ve vozovce) činí 19 vozů typu T.

Vjezd do obratiště nám umožňuje pouze ve směru od Ohrady z Hartigovy ulice rozjezdová radiově ovládaná výhybka #632 s pružnými jazyky. Vjezdová kolej odbočuje pravým obloukem do Loudovy ulice, v jejímž středu spěje ke křižovatce s ulicí Biskupcovou. Před křižovatkou samotnou se kolej pravým obloukem přiblíží k chodníku. Následuje rozjezdová radiově ovládaná výhybka #650 s pružnými jazyky, která rozděluje kolej na vnější a vnitřní kolej odstavu v Biskupcově ulici. Před křižovatkou s ulicí Na Vápence se obě odstavné koleje smyčky ve sjezdové výhybce s pružnými jazyky sloučí do výjezdové koleje a pravým obloukem se výjezdová kolej přiblíží k manipulační trati vozovny Žižkov v ulici Na Vápence, do jejíž pravé koleje se připojí sjezdovou výhybkou s pružnými jazyky. Na manipulační trati ještě následuje nástupní zastávka Vozovna Žižkov a výjezd na hlavní trať v Hartigově ulici umožňuje do obou traťových směrů křižovatka Vápenka.

Linka 5 (vnitřní kolej)

Fotocesta po smyčce Vápenka