Vozovna Žižkov

Po řadě jednání se podařilo získat pozemek za tehdejší Schillerovou továrnou o rozloze takřka 16000 metrů čtverečních. Podobě jako u dalších pražských vozoven byl zvolený takový pozemek, který umožňoval pozdější rozšíření vozovny. Projekt byl schválen v březnu roku 1911 a 11. dubna se začalo s výstavbou. Jak bylo na tehdejší dobu takřka pravidlem probíhaly práce v úctyhodném tempu a hala vozovny byla dokončena již koncem roku, takže k zahájení provozu již zbývalo jen dokončit ostatní objekty a položit to nejdůležitější - tramvajové koleje. Zkouška vozovny a kolejiště se uskutečnila takřka na rok od zahájení výstavby - 10. dubna 1912 a 28. dubna byl ve vozovně zahájen provoz. V té době měla vozovna jen tři lodě po pěti kolejích, a navíc i podstatně kratší než dnes. Určena byla pro 90 vozů. Nejjižnější odstavná loď neměla pod kolejemi prohlídkové kanály a sloužila většinou pouze k odstavování vlečných vozů. K odstavné hale bezprostředně přiléhaly objekty skladiště, dílen, kanceláří, toalet, umýváren a jídelny s kotelnou. Protože (jak již je pomalu tradicí i u dalších pražských tramvajových vozoven) kapacita začala záhy nedostačovat, přistoupily Elektrické podniky v letech 1924 - 1925 k výstavbě čtvrté lodě, která měla jen čtyři koleje. Po jejím dokončení se v roce 1925 začalo s prodloužením původních tří lodí na délku nové - čtvrté lodě. Po skončení prací v roce 1926 se kapacita vozovny takřka zdvojnásobila - odstavovat tu nyní bylo možné až 160 vozů. V roce 1961 začala přestavba středních dvou lodí vozovny pro vozy řady T a po čtvrt roku (od dubna do června) byly tramvajové vozy odstavovány na staré nákladní koleji v areálu Nákladového nádraží Žižkov. V roce 1993 se vozovna dočkala mycí linky firmy Tammermatic umístěné ve čtvrté lodi a na přelomu let 1999-2000 byla vybudována zcela nová stavba budovy výpravny.