Trať Spojovací - Ohrada

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Trať Spojovací - Ohrada

Textová podoba stránky ani připojené fotografie tratě neodpovídají stavu z roku 2007. Na úpravách se pracuje.

Vůz KT8D5 ev.č.9025 na lince 3 opouští zastávku Chmelnice z centra na původní trati s asfaltovým krytem
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7230+7231 na lince 9 stanicuje v zastávce Kněžská luka v době dočasného otevřeného svršku
4. prosince 1910 přijely po zcela nové tramvajové trati, vedené od Prokopovy ulice ulicí Husitskou a Koněvovou, zhruba do prostoru dnešní zastávky Vápenka první tramvajové vozy. 28. dubna 1912 byla trať částečně prodloužena k nové vozovně Žižkov odbočnými kolejemi do ulice Na Vápence a následně do vozovny samotné. Během rekonstrukce dnešní Koněvovy ulice v roce 1931 byla trať od Ohrady k Vápence přeložena na samostatné těleso, ke kraji tehdejší vozovky. Samostatná vozovka pro směr do centra tehdy ještě neexistovala a tak trať ještě nebyla střední částí komunikace. Ve stejném roce se naplno rozběhly práce na prodloužení tramvajové tratě ke křižovatce s dnešní Spojovací ulicí a koncem dubna téhož roku byl na nově zřízené křižovatce Vápenka zprovozněn kolejový trojúhelník umožňující provoz nákladních vlaků s materiálem pro pokračující stavbu prodloužení tramvajové tratě. Pravidelný provoz na nové trati byl zahájen 9. srpna 1931. Tehdy však trať ještě končila přejezdem před křižovatkou se Spojovací ulicí. Po ukončení II. světové války se znovu vynořila myšlenka na výstavbu blokové smyčky Vápenka v bezprostřední blízkosti žižkovské vozovny, která měla usnadnit obracení tramvajových vlaků a odlehčit kapacitně přetížené vozovně. Do provozu byla uvedena 25. dubna 1949 a z tratě odbočuje pravou výhybkou do prostoru Loudovy ulice. Po zařazení vozů T1 do provozu se začala objevovat snaha o ukončování tramvajových tratí smyčkami, které umožňovaly obracení těchto jednosměrných tramvajových vozů. I trať na Koněvově ulici se tak dočkala prodloužení přes Spojovací ulici na pozemek v sousedství ulice Českobrodské a zřízení koncové smyčky. Stalo se tak 27. března 1953. V roce 1954 došlo k rekonstrukci traťového úseku mezi Ohradou a Vápenkou, při němž byly kolejnice poněkud netradičně uloženy na podélné betonové prahy. 27. června 1977 byl v rámci výstavby mimoúrovňové silniční křižovatky tzv. Severojižní magistrály u Bulhara zrušen celý traťový úsek vedený od křižovatky Bulhar Husitskou a Koněvovou ulicí na Ohradu. Aby to cestujícím nepřišlo líto, byla náhradní linka autobusové dopravy formálně označená jako X21, od listopadu téhož roku přečíslovaná již do klasické autobusové číselné řady na linku 168. K zásadní rekonstrukci úseku Vápenka - Spojovací se Dopravní podnik odhodlal v roce 2000. I po rekonstrukci si tato část tratě zachovala klasickou konstrukci kolejnic na příčných pražcích, uložených ve štěrkovém loži. Došlo k rozšíření zvýšeného tramvajového tělesa na úkor vozovky o 60 centimetrů - na 6,60 metru. Celý úsek rekonstruované tramvajové tratě byl po svém zprovoznění s otevřeným kolejovým svrškem. Ten měl na trati zůstat trvale, ale protesty místních orgánů donutily Dopravní podnik ke změně projektu a provoz na otevřeném svršku byl zahajován již s tím, že jde o podobu dočasnou. Tomu odpovídaly i provizorní přejezdy pro automobily a přechody pro chodce. Po závěrečném podbití tramvajové tratě byla trať zakryta zádlažbovými panely.

Vůz KT8D5 ev.č.9008 na lince 9 v zastávce Kněžská luka z centra
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7222+T3 ev.č.6632 na lince 26 v zastávce Strážní do centra
Cestu po tramvajové trati začneme ve smyčce Spojovací. Abychom překročili frekventovanou křižovatku ulic Spojovací, Českobrodské a Koněvovy, musíme vyčkat na signál volno na světelné signalizaci. Ta je sice vybavena určitou preferencí tramvajové dopravy, ale částečně funkční je pouze při jízdě do smyčky. Ve směru ze smyčky musíme vyčkat, až se jí uráčí a rozhodne se, že automobilů již projelo dost. Trať zamíří na zvýšené tramvajové těleso ve středu Koněvovy ulice a v mírném stoupání spěje k první dvojici zastávek na trati, Kněžská luka, která je umístěna u křižovatky s ulicí U Kněžské louky. Zastávky nejsou umístěny symetricky proti sobě, ale před křižovatkou je ostrůvek zastávky do centra a za křižovatkou ostrůvek zastávky z centra. V táhlém levém oblouku trať pokračuje k další zastávce, nesoucí název Chmelnice. Nejenže jsou protisměrné ostrůvky opět umístěny stejně asymetricky, jako u zastávky předchozí, ale navíc je dělí dvě světelné signalizace přechodů pro chodce a vzdálenost cca 100 metrů od ulice Na vrcholu po ulici Šikmou. Trať se ještě chvíli stáčí mírným levým obloukem a u křižovatky s ulicí Strážní jsou opět před a za křižovatkou umístěny ostrůvky zastávky Strážní. Přímý úsek od této zastávky mění dosavadní stálé stoupání na klesání k prostoru zastávek Vápenka. Ještě před ostrůvkem zastávky do centra odbočuje z protisměrné traťové koleje do Loudovy ulice vjezdová kolej smyčky Vápenka. Prostor mezi zastávkovým ostrůvkem do a z centra stihne vyplnit křižovatka Vápenka (zajištěná světelnou signalizací), sloužící nejen k výjezdu ze stejnojmenné smyčky, ale zejména k napojení vozovny Žižkov na kolejovou síť. Trať i za křižovatkou pokračuje na zvýšeném pásu středem vozovky a rovným úsekem. Aby bylo možné za křižovatkou s Rečkovou ulicí zřídit zastávky Ohrada, s jedinými ostrůvky na celé trati umístěnými proti sobě, musí trať částečně vybočit vlevo mírným esíčkem. Následuje již jen krátký úsek ke křižovatce Ohrada, kde tato trať končí.

Vůz KT8D5 ev.č.9005 na lince 9 míří k zastávce Vápenka do centra
Vůz KT8D5 ev.č.9016 na lince 3 opustil zastávku Ohrada z centra a rozjel se k zastávce Vápenka
Traťový úsek ze smyčky Spojovací přes Spojovací ulici a ještě dalších cca 30 metrů již na zvýšeném tramvajovém tělese v Koněvově ulici je vybudován metodou velkoplošných panelů BKV. V roce 2000 kompletně zrekonstruovaný následující úsek ke smyčce Vápenka je klasické konstrukce kolejnic na příčných pražcích, povrch tvoří zádlažbové panely. Zhruba osmdesátimetrový úsek v prostoru zastávky Vápenka do centra (kterému se rekonstrukce v roce 2000 vyhnula) je také klasické konstrukce, jeho kryt však tvoří asfaltový koberec. Povrch prostoru výhybky do smyčky Vápenka tvoří žulové dlažební kostky, stejně jako u křižovatky Vápenka. Navazující část tratě od křižovatky Vápenka ke křižovatce Ohrada je vybudován metodou velkoplošných panelů BKV.

Zastávky umístěné na popisované trati:
Kněžská luka - nácestná zastávka v obou směrech
Chmelnice - nácestná zastávka v obou směrech
Strážní - nácestná zastávka v obou směrech
Vápenka - nácestná zastávka v obou směrech
Ohrada - nácestná zastávka v obou směrech

Provozované linky na popisované trati:
V denním provozu jsou na trati provozovány linky 1, 9 a 16 a v nočním provozu je zde provozována linka 58.

Fotocesta po trati Spojovací - Ohrada
Tramvajová trať smyčka Spojovací - Kněžská luka Tramvajová trať smyčka Spojovací - Kněžská luka Tramvajová trať smyčka Spojovací - Kněžská luka
Tramvajová trať Kněžská luka - Chmelnice Tramvajová trať Kněžská luka - Chmelnice Tramvajová trať Kněžská luka - Chmelnice
Tramvajová trať Chmelnice - Strážní Tramvajová trať Chmelnice - Strážní Tramvajová trať Strážní - Vápenka
Tramvajová trať Strážní - Vápenka Tramvajová trať Strážní - Vápenka Křižovatka Vápenka
Tramvajová trať Vápenka - Ohrada Tramvajová trať Vápenka - Ohrada Tramvajová trať Vápenka - Ohrada
Tramvajová trať Vápenka - Ohrada Křižovatka Ohrada



www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024