Tramvajová trať
Brusnice - Nový Svět - Pohořelec

V minulosti se tramvaje v Praze proháněly také po místech, kde by nikoho ani nenapadlo, že v zemi ležely koleje a na domech byly zavěšeny převěsy trolejí. Jednou takovou oblastí jsou také úzké uličky Hradčan, kde v úzké ulici U Kasáren tramvaje zdolávaly cestu částečně po jednokolejné trati. Šlo v historii pražských tramvají o nejužší komunikaci, kterou elektrické tramvaje projížděly. Místy dosahovala šířky pouhých 3,25 metru.

Propojeni Hradčan a Pohořelce s centrální částí Prahy přinášel již v roce 1899 projekt, snažící se tramvajovou trať vést strmou Nerudovou ulicí, což nebylo příliš reálné. Až na sklonku prvního desetiletí 20. století pak došlo ke zpracování projektů počítajících se spojením obou městských čtvrtí z Klárova přes Chotkovy sady tratí vedenou okolo Pražského hradu přes Mariánské hradby a kolem Lumbeho zahrady na Loretánské náměstí a Pohořelec. Jako limitující faktor se ukázal výškový rozdíl obou čtvrtí a oblouk v Jelením příkopu, kdy nejprve muselo dojít k úpravě Chotkovy ulice, jejíž ostrý oblouk tvaru U byl posunut o několik metrů dále do Jeleního příkopu a byla upravena šířka i niveleta komunikace.

Jako první byl zřízen traťový úsek Klárov - Královský hrad, končící před křižovatkou s ulicí U Prašného mostu. Zde levá kolej plynule přecházela obloukem v samostatnou manipulační trať do ulice U Prašného mostu, pravá kolej měla kusé zakončení. Trať byla uvedena do provozu 30. ledna 1910. Druhý úsek trati byl v provozu od 22. prosince 1911. Pokračování tratě bylo dvoukolejné, dosud plynulé pokračování manipulační koleje u stanice Královský hrad se tak změnilo v odbočku, křižující pravou kolej. Následně trať levým obloukem přešla do vznikající ulice U Brusnice. Před Novým Světem se ulice zužovala a trať se asi na 50 metrů stávala jednokolejnou. Vytvářela ostré esíčko do pouhých pět metrů úzké krátké uličky mezi zdejšími domky. Pokračovala před bývalý Voršilský klášter, kde byla vtěsnána výhybna Kanovnická ulice, a znovu jednokolejně pokračovala ulicí U Kasáren. Nejenže tato ulice, jak již je zmíněno, byla patrně nejužší pražskou ulicí s tramvajovým provozem, ale zároveň zde bylo v délce 60 metrů i velmi značné stoupáni trati, dosahující až 88‰ Od ústí do Loretánské ulice byla trať opět dvoukolejná, pokračovala Loretánskou ulici na Pohořelec, kde končila před počátkem ulice Dlabačov. Před konečnou byl umístěn kolejový přejezd. Na podzim 1912 byla provedena drobná úprava nepřehledných protioblouků u Nového Světa, spočívající v prodloužení dvoukolejné části o 37 metrů. V roce 1913 byl, po zrušení manipulační tratě v ulici U Prašného mostu a napojení nové manipulační tratě ke střešovické vozovně v ulici U Brusnice, za křižovatku vložen další přejezd.

V poměrně nepřehledném úseku u Nového Světa se 10. prosince 1913 stala jedna z prvních velkých dopravních nehod městské hromadné dopravy v Praze. Vše začalo tím, že v dolní části tratě před jednokolejkou vykolejila tramvaj zdejší linky 5. Brzy poté přijela na místo ze stejného směru další tramvaj. Osádky obou vozů na místě začaly řešit, jak co nejrychleji vykolejený vůz dostat zpátky na trať, což se tehdy, i s ohledem na hmotnost vozů, dařilo v podstatě ručně s použitím stavěcích klíčů výhybek. V opačném směru se však přiřítila další tramvaj, která nezastavila na určeném místě a prudce narazila do stojících vozů. Při vyšetřování se ukázalo, že při odpojování vlečných vozů, které se tehdy odehrávalo pravidelně na dnešní Brusnici, zřejmě nebyla správně uzavřena záklopka pro spojovací kabel elektrické brzdy mezi motorovým a vlečným vozem, v důsledku čehož tato brzda motorovému vozu nefungovala.

Ke dni 12. října 1918 byla dokončena částečná rekonstrukce tratě v oblasti Nového Světa, kdy byl dvoukolejný úsek od Brusnice prodloužen až k počátku ulice U Kasáren, při současném zrušení výhybny Kanovnická ulice. Od 22. září 1919 byla na Pohořelci zjednodušena manipulace s tramvajovými vozy zřízením jednokolejné smyčky s předjízdnou kolejí. Stávající dvoukolejná část s přejezdem zůstala zachována jako základ již od roku 1913 připravovaného prodloužení tratě do Břevnova. Nová trať do Břevnova byla na Pohořelci napojena až v roce 1923 a součástí její stavby bylo také napojení smyčky obloukem od Břevnova. Od zprovoznění tratě 16. srpna 1923 jezdily vlaky od Břevnova přes smyčku a pravá traťová kolej se využíval k odstavování vlečných vozů.

V roce 1926 se poprvé na Strahově konal Všesokolský slet. Elektrické podniky byly postaveny před úkol zajistit dopravu návštěvníků na sletiště v novém prostoru. Pro obsluhu této oblasti byly proto naprojektovány a vystaveny nové tratě. Brusnice – Pohořelec v Jelení ulici s jednokolejným úsekem Hládkov - Pohořelec pro směr do centra v tehdejším levostranném provozu, vozovna Střešovice - Dlabačov (jednokolejná trať v Myslbekově ulici pro směr jízdy do centra) a jednokolejná spojovací trať Hládkov pro směr z centra.

V souvislosti se stavbou těchto sletových tratí byla 26. dubna 1926 smyčka Pohořelec zrušena. Provoz na tomto souboru nových tratí byl zahájen 6. června 1926. Není bez zajímavosti, že u Jízdárny, naproti uličce Na náspu, byla zřízena malá měnírna a u ní byla na samostatné provizorní koleji (patrně povrchové) zřejmě poprvé v roce 1927 odstavena pojízdná měnírna pro posílení napájení tratí během konaní Dělnické olympiády.

Při zavedení linky 22 v roce 1928 bylo rozhodnuto i mezi Hládkovem a Pohořelcem položit druhou traťovou kolej, aby nová linka mohla projíždět přes Pohořelec obousměrně. Druhá kolej v Keplerově ulici byla zprovozněna 1. srpna 1928. Během příprav konání IX. všesokolského sletu v roce 1932 byla od 19. června trať na Pohořelci od Loretánské ulice napojena také ve směru do Keplerovy dvěma jednoduchými kolejovými oblouky.

Od 1. ledna 1933 byl na trati přes Nový Svět zastaven provoz, jenže již 6. prosince téhož roku musel být dočasně opět obnoven, protože byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce Jelení ulice a přes Nový Svět bylo třeba vést tramvajovou dopravu na Pohořelec. Po dlouholeté rekonstrukci Jelení ulice byl trať přes Nový Svět trvale zrušena až k 1. dubnu 1938. K tomuto datu byla zahájena přestavba křižovatky na Brusnici, aby mohla být definitivně napojena trať z rekonstruované Jelení ulice.

Nová trať v Jelení ulici byla vedena ve zcela nové poloze na samostatném tělese po straně komunikace a ve výrazně změněné niveletě. Na Brusnici byla například o téměř 2 metry níže než trať původní, jinde zase o 5 metrů výše. Provoz na nové trati v Jelení ulici byl zahájen 29. května 1938 před X. Všesokolským sletem.

Jediným hmatatelným pozůstatkem po provozu tramvají přes Nový Svět do současnosti zůstává prostor u vyústění ulice U Kasáren do Loretánské ulice. Místo, kde byl dvoukolejný oblouk, je stále vydlážděn jiným druhem dlažby, který i po 80 letech pietně zachovává tvar a prostor tramvajové tratě.