T3G

V roce 1991 byla zkušebně do vozu evidenčního čísla 6551 zabudována nová výzbroj TV 8 a vůz se pod novým evidenčním číslem 8201 dokonce dostal do krátkého ověřovacího provozu s cestujícími o tři roky později. Kromě dosazení nové výzbroje však na voze nebyly provedeny žádné další úpravy a po dlouhodobém odstavení se vůz dočkal sešrotování v roce 2003.

Ve spolupráci pražského Dopravního podniku a ČKD Tatra byla v roce 1992 zahájena modernizace vozu T3SU ev.č.7007 z dodávky vozů roku 1982. Ten byl zařazen do provozu ve vozovně Hloubětín, kde jezdil v soupravě s vozem T3SU ev.č.7008. Osudným se pro něj stal 17. prosinec 1982, kdy přímo do něj narazil na Letenské pláni v plné rychlosti vůz Škoda 100MB, který ihned po nárazu začal hořet, a od kterého záhy vzplanul i tramvajový vůz. Ten byl požárem poměrně dost poškozen, následná oprava si vyžádala mnoho úsilí a trvalo dlouho, než se opět objevil v provozu. Protože i po opravě byla v kabině vozu neustále cítit spálenina, byl vůz řazen již jako řízený vůz v soupravě s řídícím vozem T3SU ev.č.7006.

Modernizace vozu T3SU ev.č.7007 na vůz nesoucí nové evidenční číslo 8200 a typové označení T3M2 - teprve později změněné na T3G - byla oproti vozu ev.č. 8201 značně razantnější. Původní vozová skříň prošla generální opravou, došlo k nahrazení posuvných bočních oken za vyklápěcí. Ve spolupráci s průmyslovým výtvarníkem Ivanem Linhartem došlo k úpravě čela vozu pro instalaci maticového transparentu BUSE a zakapotování spodní části čel laminátovými kryty, za nimiž se skrývala odnímatelná spřáhla. Maticový transparent BUSE byl dosazen i na bok vozu, do okna před druhými dveřmi.

Nově byl vozu dosazen polopantograf, původní výzbroj vozu se zrychlovačem nahradila výzbroj TV8 s GTO tyristory, sedmistupňovým řadičem Séchéron, bezkontaktním řízením trakčního pohonu a možností rekuperace energie. Dosazena byla také protiskluzová a protismyková ochrana. Původní podvozky byly upraveny dosazením druhého odpružení s využití ocelopryžových prvků Polustria a hydraulických tlumičů mezi kolébkou a rámem podvozku.

Do hnědě laděného interiéru s novým obložením stěn byl zkušebně položen též nový typ protiskluzové podlahové krytiny a dosazen nový typ rozměrnějších laminátových sedadel, jejichž počet proto musel být snížen na 20.

Vůz v líbivém modrožlutém nátěru, který mu vysloužil přezdívku "kanárek", představil výrobce tramvají ČKD Tatra v roce 1994. Do roku 1996 probíhaly s vozem zkušební jízdy bez cestujících, následně byl vůz odstaven a jeho podvozky byly využity pro vůz T6A5.3 ev.č.8600. Několik let potom chátral odstaven a postupně rozebírán ve vozovně Hloubětín a Ústředních dílnách. Uvažovalo se dokonce o jeho přestavbě na nákladní vůz či o odprodeji jinému dopravnímu podniku.

Teprve v roce 2000 se začaly objevovat názory, že by přece jen byla škoda tento vůz zrušit, a tak začala jeho opětovná kompletace. Za léta odstavení totiž přišel o maticové transparenty, polopantograf a množství dalšího vybavení. Po svém znovuoživování v závěru roku 2000 již neobdržel zpět boční maticový transparent ani polopantograf, ale byl vybaven klasickým pantografem. Následně absolvoval desítky hodin cvičných jízd pro řidiče vozovny Strašnice, do níž byl - podobně jako další jednokusový prototypový vůz T3R ev.č.8205 - od roku 2001 přidělen.

Vůz nebylo možné s ohledem na odlišnou elektrickou výzbroj spřahovat s jinými vozy, a proto byl vypravován pouze jako sólo. V době existence záložních vlaků sloužíval často jako záložní vlak X vozovny Strašnice, odstavený v obratišti Olšanské hřbitovy. Po jejich zrušení v roce 2005 se nejčastěji objevoval na linkách 5 a 21, o víkendech doplňovaných linkami 7 a 11, zasáhl však i do provozu na lince 19.

Vzhledem k nedostatečné údržbě atypického vozu sílila snaha o jeho definitivní zrušení. Po několika nezdařených pokusech v průběhu roku 2006 o jeho úpravy se, krátce po půlnoci 29. ledna 2007, vůz ev.č.8200 vydal na svou poslední cestu po pražských kolejích. V doprovodu vozu T3SUCS ev.č.7063, k němuž byl spojen zádí, odcestoval do Opravny tramvají Ústředních dílen Dopravního podniku, kde byl zlikvidován a využit k přestavbě na vůz T3R.PV ev.č.8182 stejně jako jeho dlouholetý prototypový kolega - vůz T3R ev.č.8205.

Z pražských kolejí tak zmizel vůz vycházející z koncepce vozů T3, jenž byl průkopníkem a zároveň posledním úspěšným pokusem o modernizaci vozu přímo samotným výrobcem ČKD.....

Jak šel čas vozu T3G ev.č.8200...