Otázkou nového areálu Ústředních dílen se Elektrické podniky zabývaly již před vypuknutím
II. světové války a na sklonku 20. let pro tento účel dokonce zakoupily vhodný pozemek na rozhraní Malešic a Hostivaře.
V té době sem nevedl ani metr kolejnic, tramvajová trať končila v
Nových Strašnicích. I po skončení války
Dopravní podnik Praha
počítal s výstavbou nových ústředních dílen právě na tomto pozemku a na sklonku 50. let byl dokončen projekt, s nímž
v roce 1960 vyslovil Státní výbor pro výstavbu souhlas. Se zahájením stavby se i pak dlouho otálelo - až do srpna 1962.
Generálním projektantem byl
Dopravoprojekt Bratislava a dodavatelem stavební části
Konstruktiva Praha.
Zároveň začala výstavba nové
tramvajové tratě od smyčky
Černokostelecká. Hned následující rok se pro obě stavby stal kritickým.
Stavba tramvajové tratě byla přerušena pro nedostatek kolejnic a
vládním rozhodnutím č.60 byla výstavba dílen zastavena.
Nové vládní usnesení z května 1964 zařadilo výstavbu Ústředních dílen mezi přednostně zabezpečované a sledované stavby,
jenže ani to nepomáhalo a veškeré stavební práce se dostávaly do výrazného skluzu a termín dokončení - 31. prosinec 1967
- se stával nereálným. V květnu 1967 byl zahájen provoz na dokončené
tramvajové trati a 14. října 1967 se v areálu Ústředních dílen objevila první tramvaj, která byla
nasunuta do objektu, aby se vyzkoušel hydraulický zvedák tam instalovaný. Třebaže nebyly všechny stavební práce zdaleka
dokončeny, 2. ledna 1968 zahájila nová opravna zkušební provoz. Postupné přebírání pracovišť se ale táhlo ještě další dva roky.
Přesto se běžné prohlídky tramvají provádějí v areálu již od září 1968. Nové dílny se staly základem budoucího rozsáhlého areálu
Dopravních podniků, který byl v dalších letech rozšiřován o nové provozy, kdy se do areálu přestěhovaly postupně všechny provozy
související s opravami tramvají včetně skladů náhradních dílů. V hlavní hale byly soustředěny všechny dílenské provozy, karosárna,
opravna pantografů, podvozků a elektrických zařízení, čalounická dílna, lakovna, umývárna skříní, svařovna i zkušebna. V samostatném
objektu je umístěna umývárna tramvají, součástí rozsáhlého kolejiště areálu je i 450 metrů dlouhá zkušební trať. V 90. letech bylo
vybudováno nové pracoviště pro opravy tramvají
KT8D5. Již od roku 1992 probíhá komplexní
přestavba dílen, která mění přežité technologie oprav tramvají na moderní, srovnatelné s těmi, jenž se používají ve vyspělých zemích.
Novinkou se stala umývárna podvozků, rekonstruována byla lakovna, pracoviště pro předávání tramvají před a po opravě, pracoviště pro
vypouštění olejů. Zajímavostí je i nově použitá technologie pro přepravy tramvajových skříní - na vzduchových polštářích. Změny,
jimiž opravna tramvají prochází jsou veliké a od roku 1995 si vyžádaly více než půl miliardy korun.