Trať Senovážné náměstí - Lazarská

Tramvajová trať ze Senovážného náměstí křižující Václavské náměstí a směřující do Lazarské byla projektována o mnoho let dříve, než-li se dočkala alespoň prvotního projektu jako součást tramvajové tratě z Těšnova, Havlíčkovou ulicí, přes Václavské náměstí do Lazarské, Myslíkovou ulicí, přes Palackého most na Anděl a ke Smíchovskému nádraží v roce 1882. Trať - ještě koňské dráhy - zahájila svůj provoz 28. června 1883 a byla v celém sledovaném úseku dvoukolejná. V Lazarské ulici - která byla podstatně širší, než-li její dnešní podoba - byly uprostřed umístěny tzv. Masné krámy a tvořily vlastně jakési falešné náměstí, po jehož obou stranách vedla samostatná kolej koňky pro každý směr. Od 20. května 1884 se trať koňky na Václavském náměstí křižovala s tratí koňky vedenou po Václavském náměstí od Můstku k Muzeu. Šlo zřejmě o jediné místo v Praze, kde se dvě tramvajové tratě za celou dobu své existence pouze křižovaly, bez kolejového propojení oblouky, bez možnosti přejezdu z jedné tratě na druhou. V roce 1895 došlo v souvislosti s výstavbou nového domu v Lazarské ulici ke zrušení koleje ve směru na Smíchov (s ohledem na tehdejší levostranný provoz tedy dnešní koleje na Václavské náměstí) a po dokončení stavby domu bylo doporučeno její opětovné zřízení. Společenstvo novoměstských řezníků - majitelé novostavby domu - však proti jejímu opětovnému zřízení z bezpečnostních důvodů protestovaly. Spor se táhl až do roku 1898, kdy byl jako bezpředmětný ukončen. Masné krámy byly zbořeny a trať byla přeložena do středu upravené Lazarské ulice. Počátkem roku 1900 došlo k postupné přestavbě trati na elektrickou dráhu, která byla uvedena do provozu 17. prosince 1900. Již od 14. května téhož roku však tehdejší trať koňky křižovala na Václavském náměstí elektrifikovanou trať koňky od Můstku k Muzeu, která touto přestavbou prošla rychleji. V roce 1928 byla u Jindřišské věže zřízena odbočná kolej k měnírně Elektrických drah v Jeruzalémské ulici, zrušena byla v roce 1953. V letech 1967 - 1968 byl pod Václavským náměstím u křižovatky Vodičkovy a Jindřišské ulice budován podchod pro pěší, který se následně stal součástí vestibulu stanice metra A, Můstek. No a díky tomu byla tramvajová trať přeložena na mostní provizorium - jehož součástí byl i křižovatka obou tratí vedených po a přes Václavské náměstí -, pod nímž stavba podchodu proběhla. 13. prosince 1980 projela po tramvajové trati vedené Václavským náměstím z Můstku k Muzeu poslední tramvajová souprava a trať byla zrušena. A protože v roce 1985 byl zrušen celý komplex centrálních tratí v ulici Na Poříčí, stala se tramvajová trať v ulicích Vodičkově a Jindřišské jedinou centrální tratí, jejíž vyřazení z provozu vždy znamená kolaps tramvajové dopravy v celé Praze. Za této situace byl Dopravní podnik Praha v roce 1994 městskými orgány postaven před zdánlivě neřešitelný problém. V centru města vrcholila výstavba podzemního kolektoru a protože v Jindřišské ulici se do kolektoru hloubily vstupní šachty, bylo nutné vyloučit tramvajový provoz mezi zastávkami Václavské náměstí a Jindřišská. Bylo proto rozhodnuto o netradičním řešení - výstavbě provizorní jednokolejné trati. Jednokolejka se začala budovat v rámci rekonstrukce křižovatky Lazarská od 8. října 1994. Provoz na jednokolejce byl zahájen 11. listopadu téhož roku s tím, že její životnost je předpokládána na maximálně dobu jednoho roku. Nestalo se tak. Provoz na jednokolejné části trati byl ukončen až 24. září 1996 a normální - dvoukolejný - provoz byl po rekonstrukci části tratě v úseku Senovážné náměstí - Václavské náměstí obnoven k 2. listopadu 1996. Od 9. června 2001 do 15. srpna téhož roku se stavební stroje zakously do druhé poloviny tratě v úseku Václavské náměstí - Lazarská a v centru Prahy se objevil cca 160 metrů dlouhý úsek tramvajové tratě, vybudovaný tím nejmodernějším způsobem na pražcích s krytem ze žulové dlažby, umístěný odhlučněném koridoru. Okolní úseky byly zrekonstruovány standardně - velkoplošnými panely BKV. Díky tomu má Praha nyní zřejmě nejsplátovanější tramvajovou trať snad i ve svých dějinách, kdy se mezi dvěmi křižovatkami pětkrát změní typ kolejového svršku...

Cestu po tramvajové trati začneme na kolejové křižovatce na Senovážném náměstí. Trať pokračuje do Jindřišské ulice krátkým cca 60 metrů dlouhým přímým úsekem, za nímž následuje mírný levý oblouk, navádějící trať do zúženého prostoru mezi chodníky, které dosahují z obou stran až ke kolejím. Jsou zde totiž umístěny zastávky Jindřišská a prostor patří pouze tramvajím. Poté, co trať mine Jindřišskou věž pokračuje mezi chodníky ještě dalších cca 100 metrů a dalším mírným levým obloukem se stočí do středu Jindřišské ulice. Chodníky se od kolejí na obou stranách vzdálí a tak je zde teoretický prostor pro jízdní pruhy automobilů z obou stran. Ovšem jen teoretický, protože je neprodyšně obsazen parkujícími automobily. Trať v přímém úseku míří k Václavskému náměstí, před jehož příčným překročením se opět mírně stočí vlevo, aby zamířila do Vodičkovy ulice. Přes Václavské náměstí trať křižuje obytnou zónu, za Václavským náměstím si - s ohledem na umístění v pěší zóně - dovolí luxus nákladně zrekonstruovaného odhlučněného tělesa krytého žulovou dlažbou. Trať je umístěna u pravého chodníku, na němž je také zastávka Václavské náměstí. Stejnojmenná protisměrná zastávka je umístěna na rozšířeném chodníku, dosahujícím až k protisměrné koleji. Jde vlastně o upravenou podobu tzv. vídeňské zastávky. Až k Palackého ulici trať pokračuje u pravého chodníku, za jejím vyústěním se vzdálí do středu vozovky a opět se vrátí do velkoplošných panelů BKV. Zatímco protisměrná zastávka Vodičkova je umístěna na samostatném ostrůvku, zastávka v našem směru je umístěna na chodníku, který je však ke kolejím protažen úpravou na tzv. vídeňskou zastávku, kdy je vozovka pro automobily zvýšena na úroveň chodníku. Šlo o první zastávku upravenou touto formou v Praze, ale spíše by se dala nazvat nákladně upraveným parkovištěm. Často bývá obsazena parkujícími automobily zásobování přilehlých obchodů (co na tom, že v prostor tramvajové zastávky se parkovat nesmí) a jedoucí automobily jí zásadně objíždějí po kolejích... Přes malé náměstíčko vzniklé na křižovatce Vodičkovy a Jungmannovy ulice se trať přiblíží k pravému oblouku do Lazarské ulice, který je zřízen také klasickou konstrukcí kolejnic na příčných pražcích. Za obloukem trať pokračuje až ke křižovatce Lazarské a Spálené ulice, kde končí. Na chodnících jsou ještě umístěny zastávky Lazarská a s ohledem na provoz vozů KT8D5 a nutnost zvětšení osové vzdálenosti kolejí v křižovatce se již v přímém úseku koleje od sebe značně vzdalují ještě před křižovatkou samotnou.

Zastávky umístěné na popisované trati:
Jindřišská - nácestná zastávka v obou směrech
Václavské náměstí - nácestná zastávka v obou směrech
Vodičkova - nácestná zastávka v obou směrech
Lazarská - nácestná zastávka v obou směrech

Provozované linky na popisované trati:
Tratí příčně křižující Václavské náměstí projíždějí denní linky čísel 3, 9, 14 a 24. V nočním provozu se jedná o trať s nejhustším provozem, protože s výjimkou dvou linek (53 a 57) tratí projíždí zbývající noční linky čísel 51, 52, 54, 55, 56 a 58.

Fotocesta po trati Senovážné náměstí - Lazarská