Tramvajová linka 5

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Tramvajová linka 5


Linka 5 patřila k nejvíce frekventovaným a také z hlediska vedení k nejstabilnějším linkám v Praze. Jejím jakýmsi předvojem bylo zahájení provozu koňských omnibusů v trase Karlín – Smíchov. Pak v trase Národní divadlo – Karlín jezdila první linka pražské koňky. Když roku 1907 začala jezdit Prahou tramvajová linka s číslem 5, držela se mezi Újezdem a Karlínem své trasy až do roku 1985. Od roku 1923 se pak linka 5 stává spojnicí oblastí Smíchova, Karlína, Vysočan a Libně. Pak již byla trasa této linky jen prodlužována. Vzhledem ke stále rostoucí frekvenci cestujících se nasazovaly stále kapacitnější typy vozidel. Od roku 1919 se sem nasazují soupravy ve složení motorový vůz + 2 vozy vlečné. V roce 1963 jsou sem nasazeny nové vozy T3. Ty však v sóloprovozu nepobírají a tak je na této lince, jako první v Praze, zaveden provoz vlaků 2xT3. V listopadu 1985 přejímá úlohu klasické linky 5 nová trasa metra B (Florenc – Smíchovské nádraží). Z původní linky 5 zůstává jen část mezi Lehovcem a náměstím Republiky. Po prodloužení metra B na Českomoravskou, přicházejí o linku 5 obyvatelé Karlína. Po dalších změnách, v roce 1998 se linka 5 vytrácí ze své typické lokality – totiž z oblasti Hloubětína. Dnešní linka 5 má z té původní „pětky“ jen málo. Je to pouze její, pár metrů dlouhý, úsek mezi náměstím Republiky a křižovatkou Na Poříčí – Havlíčkova. A pro údajně malé využití je linka od roku 2013 obsluhována sólo vozy.

Setkání soupravy motorového a vlečných vozů staré stavby na lince 5 v prostoru předjízdné koleje křižovatky Můstek s vlakem linky 3. | 1966
Souprava motorového a vlečných vozů staré stavby na lince 5 ve smyčce Park Kultury a oddechu Julia Fučíka. | 1966
Poprvé se s číslem linky 5 setkáváme dne 24. října 1907, kdy je takto označena linka elektrické dráhy, která začínala svoji trasu v Karlíně na Invalidovně, byla vedena přes Florenc ulicí Na Poříčí, přes Příkopy a Národní třídu k Národnímu divadlu a Karmelitskou ulicí na Malostranské náměstí. Provoz na této lince zajišťovaly motorové vozy sólo a na některých spojích byl uplatňován provoz s vlečným vozem. Ještě v tom samém roce je linka 7. prosince 1907 prodloužena z Malostranského náměstí na Klárov. V roce následujícím linka zvládne dvojí prodloužení na opačné straně. Nejprve je 27. září 1908 prodloužena na Palmovku a následně 15. listopadu 1908 pokračuje až do Vysočan. Zároveň také přidává ke stejnému datu prodloužení z Klárova k Čechovu mostu.

Ke dni 30. ledna 1910 je vedena v trase Vysočany – Klárov – Královský Hrad, 22. února 1912 je od Hradu prodloužena po nové trati ulicí Kanovnickou na Pohořelec, 13. června 1912 je pak prodloužena i na opačném konci v oblasti Vysočan a to ke Kolbenově továrně.

Vůz T3 ev.č.6890 vypravený na linku 5 stanicuje v zastávce Strossmayerovo náměstí. | 24.1.2004
Ne každý den je svátek, a tak vůz T3SU ev.č.7017 s poruchou míří z linky 5 do vozovny Hloubětín potupně sunut vozem KT8D5 ev.č.9046 staženým z linky 8. | 30.8.2006
Od 15. července 1914 je linka rozdělena na 2 větve s tím, že ve společném úseku má interval 2,5 minuty. Společný úsek vede z Klárova na Újezd, Národní divadlo, Můstek, Příkopy, ulicí Na Poříčí, Florenc, Invalidovnu, Palmovku a Balabenku, kde se linka rozděluje. Jedna větev vede ke Kolbenově továrně, druhá větev odbočuje do ulice Českomoravské. V období snížených přepravních nároků byla pojížděna v celé trase jen větev Kolbenova továrna – Klárov, v úseku Balabenka – Českomoravská jezdil pendl.

V trase Kolbenova továrna - Klárov jezdí 21. května 1919. Vypravovány sem jsou vlaky v sestavě motorový + vlečný vůz, za stanovených podmínek i vlaky v sestavě motorový vůz + 2 vlečné vozy. Od 29. července 1923 je linka přesměrovaná do trasy Kolbenova továrna – Újezd – Anděl – Smíchov, Západní nádraží. K další změně dochází až od 2. listopadu 1927 je linka 5 prodloužena do Hlubočep.

Na počátku roku 1932, 3. ledna dostává linka 5 na dlouhou dobu trasu Hloubětín – Harfa – Palmovka – Florenc – Na Poříčí – Příkopy – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Smíchov, Západní nádraží – Lihovar – Hlubočepy. Při pohledu do tabulky vypravení zjistíme, že linka je obsazena soupravami motorový vůz + 2 vlečné vozy a dále jsou tu nasazeny 2 dvouvozové vlaky, což jsou dvojčité motorové vozy 3001+3002 a 3003+3004. K 15. prosinci 1944 je na linku 5 vypravováno ve špičce 22 motorových a 43 vlečných vozů. Ano – to souhlasí. Kromě třívozových vlaků zde ještě jezdí „dvojčitá“ souprava 3001+3002. Druhé toto „dvojče“ bylo již v roce 1939 rekonstruováno na vlečné vozy. V sedle pak jezdilo 19 vlaků ve složení motorový + vlečný vůz. Počínaje 17. prosincem 1945 je zaveden na lince 5 celonoční provoz s tím, že noční trasa je shodná s denní. V noci jezdily soupravy ve složení motorový + 1 vlečný vůz. Druhý vlečný vůz býval totiž kolem půlnoci odpojen.

Vůz T3SUCS ev.č.7025 na lince 5 na Olšanském náměstí. | 7.7.2012
Vůz T3SUCS ev.č.7047 na lince 5 ve smyčce Výstaviště. | 13.10.2004
Když je v roce 1963 v Hlubočepích vybudována kolejová smyčka (předposlední "kuplovací" konečná v Praze), jsou staré vlaky na této lince nahrazeny vozy T3 v sólo provozu. Začínají být nasazovány postupně od 4. března 1963 s tím, že 16. dubna 1963 je výměna vozového parku na této lince dokončena. Nové vozy T3 jsou zde nasazovány v denním i nočním provozu. Protože sólo vozy T3 nepobírají tolik cestujících jako jejich starší kolegyně s vleky, bylo dne 13. července 1964 přistoupeno ke spřahování vozů T3 do dvojic. Zde se jednalo o prvenství, neboť na rozdíl od pokusů na lince 4, se provoz dvojic ujal natrvalo. Protože mnohočlenné řízení nebylo ještě dokonalé, musel být ve druhém voze další řidič, který ovládal dveře. Nejprve se dvojice vypravovaly jen na 7 špičkových vlaků v pracovní den, jinak se jezdilo v sestavě 1xT3. Od 24. srpna 1964 je ve špičkovém období linka 5 plně obsazena jeden a dvaceti vlaky 2xT3. Po skončení špičky se však soupravy rozpojují. V Hloubětíně je to ještě před vjezdem do smyčky a se zadním vozem odjíždějí pracovníci depa Hloubětín do vozovny. V Hlubočepích se rozpojí 2 motolské vlaky. Odpojené 2 zadní vozy se pak spojí do soupravy a ta pak zatahuje do vozovny Motol. Zde je podmínka, aby průvodčí vykonávající tuto službu měl řidičské oprávnění. V odpoledním provozu vše funguje takto. Hloubětínská „pětka“ místo do smyčky Hloubětín zajíždí do vozovny, kde dochází k připojení druhého vozu. Z Motola vyjíždějí soupravy 2xT3, které přijíždějí do Hlubočep. Poté přijíždí sólo „pětka“ objede po sousední koleji čekající soupravu, pak zacouvá před ní. Poté je původní souprava rozpojena a její přední vůz se stává zadním vozem nově vytvořené dvojice. Druhý vůz této původní soupravy vyčká na další sólo „pětku“, ke které se rovněž připojí. Při této organizaci provozu je na lince 5 po celý den interval 5 minut a je vypraveno již zmíněných 21 vlaků. Ve špičce jsou v podobě 2xT3, mimo špičku pak v sestavě 1xT3. Ani toto řešení se však pro svoji těžkopádnost trvale neujalo. Dne 29. srpna 1964 se zkouší na lince 5 i provoz vlaku 2xT1, který byl vypraven z hloubětínské vozovny. Od 21. září 1964 je na lince 5 zaveden celodenní provoz s vlaky 2xT3. Ve špičce je nasazováno nadále 21 vlaků v intervalu 5 minut jako dosud. V období přepravního sedla byl nyní zachován provoz vlaků 2xT3, ale už na úkor intervalu. Interval byl v sedle prodloužen na 7 minut a na trase zůstalo 15 souprav. V neděli byl udržován provoz vozy 1xT3. Dopoledne jezdilo 21 vozů, odpoledne pak jejich počet stoupl na 28. Další změna nastává 1. dubna 1965, kdy je linka 5 obsazena vlaky 2xT3 i o nedělích.

V době konání celostátní Spartakiády 1965 jsou všechny vozy T3 převedeny na linky obsluhující tzv. modrou větev. Linka 5, která ke Stadionu nejezdila, byla na tuto dobu vozů T3 zbavena. Jako kapacitně adekvátní náhrada za vlaky 2xT3 sem byly nasazeny staré soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy. Nasazeno bylo v ty dny 20 motorových a 40 vlečných. Staré vlaky ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy se z energetických důvodů na linku 5 vrací na krátké období o prázdninách 1966. V té době je ve výluce úsek Florenc – Palmovka a linka 5 je odkloněna přes Těšnov a Nádraží Bubny na Výstaviště.

Vůz T3M ev.č.8039 vypravený na linku 5 stoupá Jičínskou ulicí. | 13.8.2006
Vůz T3R.PLF ev.č.8273 vypravený na linku 5 u křižovatky Flora. | 19.5.2013
Od 1. července 1968 je linka 5 pro malou nosnost železničního nadjezdu na Zlíchově (zákaz vjezdu vozům T3) v denním provozu ukončena ve smyčce Zlíchov, Lihovar s tím, že přes den na ní zůstávají vlaky 2xT3. V noci jezdí linka 5 nadále do Hlubočep a je obsazena sólo vozy T1. Dva noční vozy vypravuje vozovna Motol a třetí noční vůz je stavěn vozovnou Kobylisy, neboť Hloubětín vozy T1 již od 8. února 1965 nedisponoval. Již k 1. listopadu 1968 byl zákaz týkající se zlíchovského nadjezdu upraven, soupravy vozů T3 sem stále nemohly, avšak T3 sólo už ano. K uvedenému datu se na noční služby linky 5 vrátily sólo T3.

V roce 1971 je linka 5 vypravována z vozoven Hloubětín a Motol. Ve špičce pracovního dne je nasazeno 17 vlaků 2xT3 v intervalu 6 minut, sedlový interval byl 8 minut s dvanácti vlaky 2xT3. Sobotní provoz se odehrával se 14 vlaky v intervalu 7 minut, odpoledne pak s 12 vlaky v intervalu 8 minut. V neděli ráno se vypravovalo 14 souprav (interval 7 minut), odpoledne byl počet vlaků zvýšen na 20, interval pak vycházel na 5 minut. Večerní provoz byl udržován v intervalu 17 minut.

Po opravě zlíchovského nadjezdu se 30. června 1973 vrací linka 5 i v denním provozu s vlaky 2xT3 do Hlubočep. Na 24. prosince 1973 a 31. prosince 1973 se cestující mohli svézt soupravami 2xT3 i v nočním provozu.

Po otevření trasy metra IC dochází ke komplexní změně linkového vedení tramvajových linek. Přesto lince 5 zůstává trasa nezměněna. Vypravována je z vozoven Motol a Hloubětín. Ve špičce pracovního dne je nasazeno 16 dvojic (interval 7 – 8 minut), v sedle 12 dvojic (interval 9 – 10 minut). V sobotu jezdí 13 (resp. 11) dvojic v intervalech 8 – 9 minut. V neděli ráno vyjíždí 14 vlaků (interval 7 minut), odpoledne pak je nasazeno 19 vlaků po 5 minutách. Na 24. prosince 1974 a 31. prosince 1974 jsou vlaky 2xT3 nasazeny i v nočním provozu.

Jediný pražský vůz typu T3R ev.č.8205 v zastávce Výstaviště na lince 5. | 8.2.2005
Prototypový vůz T3G ev.č.8200 vypravený na linku 5 opustil zastávku Olšanské hřbitovy. | 24.11.2005
Dne 30. června 1976 je linka 5 prodloužena do trasy Hlubočepy – Hloubětín – Černý Most (Lehovec). Když byla 5. září 1977 zahájena dlouhodobá výluka Plzeňské ulice (do roku 1979), nebyla trasa linky 5 sice tímto dotčena, ale z hlediska jednoduššího vypravení vlaků na trasy zůstalo vypravování vozovně Hloubětín, dále pak pouhé 3 vlaky zůstaly vozovně Motol a nově se sedmi vlaky na vypravování podílela vozovna Střešovice. Ve špičce se vypravovalo 22 vlaků po šesti minutách, v sedle pak 15 vlaků po osmi minutách. V sobotu zůstal počet vlaků nezměněn – 13 vlaků ráno, 11 odpoledne (interval 8 – 9 minut). V neděli ráno vyjíždí 11 vlaků, odpoledne pak vyjíždí dalších šest. Interval je 11, resp. 7 minut. Večerní interval je zkrácen na 14 minut. Další zajímavostí bylo, že v souvislosti s výlukou Plzeňská bylo zřízeno jednokolejné provizorium Motol – Vypich. S ohledem na jednokolejku a bezpečnost provozu, přestala motolská vozovna vypravovat noční vozy. Noční linku 5 vypravuje nadále vozovna Hloubětín (3 vozy) a místo Motola přebírá vypravování čtvrtého nočního vozu střešovická vozovna. Opět 24. prosince 1977 a 31. prosince 1977 jsou noční služby linky 5 obsazeny vlaky 2xT3.

Krátce po otevření trasy metra IA v roce 1978 je linka 5 obsazována 21 soupravami ve špičce (interval 6 minut), v sedle bylo nasazeno 11 souprav po 11 minutách. V sobotu bylo vypraveno 13 souprav ráno, 11 souprav odpoledne (intervaly 9 -11 minut) V neděli ráno vyjíždělo 9 souprav, odpoledne pak bylo nasazeno 15 vlaků (interval ráno 13 minut, odpoledne 8 minut). Večerní interval byl jednotných 20 minut. K 19. únoru 1979 se mění počet vlaků takto: 20 ve špičce, 10 v sedle (intervaly 6, resp. 13 minut), v sobotu pak 13 vlaků ráno a 10 odpoledne (intervaly 10, resp. 12-13 minut) a v neděli opačně -10 vlaků ráno a 13 odpoledne. V listopadu 1979 je ukončena výluka Plzeňské ulice a linku 5 přestává vypravovat vozovna Střešovice.

V roce 1980 se vypravuje na linku 5 ve špičce 27 vlaků v intervalu 5 minut, v sedle 14 vlaků po cca 10 minutách. V sobotu a v neděli byly intervaly 11 – 14 minut. Nasazeno bylo 12, resp. 9 vlaků. Na Štedrý večer 24. prosince 1980 a Silvestr 31. prosince 1980 byly nasazeny vlaky 2xT3 také na noční služby.

Vůz KT8D5 ev.č.9048 vypravený na linku 5 stanicuje v zastávce Želivského. | 6.5.2013
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9048 vypravený na linku 5 projíždí Letenskou plání. | 4.9.2012
Ke dni 31. srpna 1981 (tedy od data, kdy je s výjimkou noční linky 26 zaveden spřažený provoz 2xT3 na všech nočních linkách) je ve špičce vypravováno 33 vlaků v intervalu 4 minuty. V sedle pak jezdí 16 vlaků po 9 minutách. Sobotní a nedělní provoz je zajišťován 9 vlaky po 15 minutách. Večerní provoz byl v intervalu 25 minut již od 19. prosince 1980. Zajímavé bylo, že v některých obdobích byl ve všední den tento interval různě krácen. Nebylo to však pravidelné. Zastávkový jízdní řád udával interval 25 minut, ale v některý čas mohl jako příjemné překvapení přijet vlak linky 5 v mezi intervalu. (např. 10 + 15 minut, pak místo 25 byl interval 13 + 12 minut...)

Od 6. dubna 1983 je zaveden na všech linkách jednotný sedlový interval 13 minut. Ostatní vypravení linky 5 zůstalo sice jako k 31. srpnu 1981, ale počet vlaků v sedle klesl na 11.

Od 4. července1985 je linka 5 po zrušení tratě na Příkopech v úseku Florenc – Národní divadlo vedena přes Jindřišskou a Spálenou ulici, po zahájení provozu nové trasy metra I.B dne 3. listopadu 1985 dostává linka 5 novou trasu: Černý Most (Lehovec) – Harfa – Invalidovna – Florenc – Náměstí Republiky – Dlouhá – Strossmayerovo náměstí – PKOJF (Výstaviště Holešovice) – Trojská – Vozovna Kobylisy. Současně je na lince 5 zrušen celonoční provoz. Obsazena je soupravami 2xT3, o jejichž vypravování se dělí vozovny Kobylisy a Hloubětín. V letech 1987 – 1990 jsou na linku 5 vypravovány také článkové vozy KT8D5. Interval ve špičce je stanoven na 6 – 7 minut, v sedle je interval 12 minut. V sobotu ráno je zavedena doprava desetiminutová, odpoledne se interval prodloužil na 15 minut. O nedělích ráno se jezdilo po 15 minutách a odpolední interval byl zkrácen na 13 minut. Večerní provoz měl interval jednotných 20 minut.

Poté, co je 23. listopadu 1990 zprovozněna nová trať přes Krejcárek, je linka 5 mezi Palmovkou a Náměstím Republiky vedena právě po této nové trati, dále přes Biskupcovu, Olšanskou a Hlavní nádraží. Vypravovány jsou jen vlaky 2xT3; provoz tramvají KT8D5 je totiž po nové trati, Ohrada – Krejcárek – Palmovka, zakázán. Interval ve špičce byl pak 8 minut, v sedle 12 minut, o víkendech jednotně 15 minut, večer pak interval 20 minut. Počínaje 2. zářím 1991 jsou na linku z úsporných důvodů nasazeny, při zachovaných intervalech, sólo vozy T3. Od roku 1992 se na vypravování linky 5 také podílí vozovna Žižkov. A k 15. září 1992 je linka zkrácena do trasy Vozovna Kobylisy – Harfa.

Vůz T6A5 ev.č.8709 vypravený na linku 5 u Olšanských hřbitovů. | 19.5.2013
Během výluky se na linku 5 dostaly i vozy Škoda 14T. Ten s ev.č.9126 manipuluje na vnější koleji smyčky Olšanské hřbitovy. | 15.7.2008
Ve špičkách pracovních dní je linka od 4. ledna 1993 prodloužena do Hloubětína (Starý Hloubětín). Na vypravování se podílejí vozovny Strašnice, Žižkov, Hloubětín a Kobylisy. O předvánočních víkendech roku 1997 jsou na linku 5 nasazovány vlaky 2xT3. Od 4. listopadu 1998 dochází k další změně. Linka je vedena v trase Vozovna Kobylisy – Trojská - Strossmayerovo námětí – Dlouhá třída – Hlavní nádraží – Olšanské náměstí – Flora – Olšanské hřbitovy s tím, že obyvatelé oblasti Prahy 9 ji ztrácejí. Obsazena je vlaky 2xT3. Tím zůstává z původní klasické trasy linky 5 již jen kratičký úsek Náměstí Republiky – křižovatka Na Poříčí x Havlíčkova. O vypravování linky 5 se dělí vozovny Strašnice, Žižkov a Kobylisy. V rámci prázdninového omezení jsou od 30. června 2003 na linku 5 nasazeny sólovozy, které na ní zůstávají i po změně trasy od 30. srpna 2003, kdy je linka vedena takto: Olšanské hřbitovy – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Nádraží Holešovice – Výstaviště.

Tady se na moment zastavíme a položíme si kontrolní otázku: Které linky z minulosti nám linka 5 připomíná? Pokud si uvědomíme vedení přes Žižkov, Dlouhou třídu a do oblasti Výstaviště – pak zjistíme jistou podobnost s linkou 28 (v letech 1968 – 1970), může nám připomínat kratší verzi někdejší linky 26 (1961 – 1978), někomu připomene linku 7 z let 1974 – 1977.

K 1. září 2012 vstupuje v platnost nové linkové vedení, v rámci něhož linka 5 začíná vytvářet páteřní svazek s linkou 26. Její trasa je následující: Černokostelecká – Flora – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Náměstí Republiky – Letenské náměstí – Špejchar. Ve špičkách pracovního dne je prodloužena přes Vítězné náměstí do Divoké Šárky. O vypravování se dělí vozovny Vokovice, Strašnice, Žižkov a také Hloubětín. V pracovní dny je linka obsazována vlaky 2xT3, 2xT6 a také KT8, o víkendech jezdí vozy sólo.

Další změna přichází k 30. červnu 2013: Linka je prodloužena z dosavadní konečné Černokostelecká namísto linky 7 do konečné zastávky Ústřední dílny Dopravního podniku. Odtud jede až na náměstí Republiky v původní trase. Ze zastávky Dlouhá třída se však vydá vlevo směr Čechův most, Malostranská, Chotkovy sady, Hradčanská a ukončena je v Podbabě. Linka je obsazována sólo vozy T3 z vozoven Strašnice, Pankrác, Kobylisy a Vokovice. Výjimkou bylo předvánoční období 29. listopadu – 23. prosince 2014, kdy byla linka obsazována vlaky 2xT3, 2xT6 a Škoda 15T ForCity Alfa.

Text: František Zahnáš a redakce


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017