Trať Malovanka - Chotkovy sady

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Trať Malovanka - Chotkovy sady


Již od roku 1899 se Elektrické podniky zabývaly propojením Malé Strany a Hradčan tramvajovou tratí. Prvotní plány počítaly s tramvajovou tratí v Nerudově ulici, která však nebyla k běžnému provozu sklonově příliš vhodná a počítalo se zde dokonce s výstavbou ozubnicové parní tramvaje. Také všechny další pokusy (poslední z roku 1907) ovšem skončily bezvýsledně. Až v letech 1908–1909 byly vypracovány projekty zajištující požadované spojení obou městských čtvrtí z Klárova Chotkovou ulicí, přes Mariánské hradby, Brusnici a přes Loretánské náměstí na Pohořelec.

Souprava vozů T3 #6921+T3SUCS #7067 vypravená na linku 22 s typickou strašnickou úpravou čelní orientace s číslem linky míří na Malovanku. Pod vozy se skrývají výhybky křižovatky Malovanka a vjezdové koleje do smyčky Dlabačov. | 27.2.2007
Vůz KT8D5 #9008 na cvičné jízdě najíždí na rozjezdovou výhybku do smyčky Dlabačov. | 28.5.2006
Řidič Karel, jak napovídá jmenovka za oknem řidičského stanoviště, jede manipulačně na Dlabačov. Díky výluce byla pro cestující vlaků, ukončených ve smyčce Dlabačov, zřízena výstupní zastávka už na Pohořelci. Sólo vůz T3M #8029 vypravený na linku 15 se tak již jen proplete změtí dopravních značek a odbočí po chvíli do smyčky. | 22.2.2010
Souprava vozů T3SUCS #7142+#7144 vypravená na linku 23 stoupá od Pohořelce na Malovanku. | 14.7.2017
Souprava vozů T3 #6864+#6879 vypravená na linku 23 stoupá manipulačně od Pohořelce na Dlabačov. Žlutá cílová orientace s názvem Pohořelec naznačuje, že linka je ukončena ve smyčce Dlabačov a pro cestující byla zastávka Pohořelec výstupní. | 25.10.2005
Do smyčky Dlabačov míří sólo vůz T6A5 #8715 vypravený na linku 15. | 25.10.2005
Romantické domky přilepené k areálu Strahovského kláštera vytváří kulisy k průjezdu vozu KT8D5R.N2P #9085 na lince 22. | 22.3.2012
Souprava vozů T3SUCS #7087+T3SU #7012 vypravená na linku 22 stoupá soutěskou pod Strahovským klášterem na Dlabačov. | 22.3.2012
Do úzké soutěsky pod Strahovským klášterem vjíždí od zastávky Pohořelec souprava vozů T3R.PLF #8283+T3R.P #8575 vypravená na linku 22. | 10.12.2013
Vůz T1 #5130 vypravený na linku 23 míří z Pohořelce na Malovanku. Sekunduje mu zájezdový autobus RTO. | 1980
Jedna z těch větších železničních nehod se v roce 2020 stala u zastávky Pohořelec. Řidič soupravy vozů T3SUCS #7122+#7121 jedoucí na lince 23 přehlédl, že se mu přestavila výhybka na vjezd do smyčky Dlabačov a najel do ní. Ve snaze o provedení manipulace s vozy došlo k rozjetí soupravy zpět z kopce k zastávce Pohořelec. Zde však již jel ve směru do kopce vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9333 vypravený na linku 22. Došlo k nárazu, při němž byly značně poškozeny všechny tři zúčastněné vozy. Zatímco vozy T3SUCS #7122 a Škoda 15T ForCity Alfa #9333 byly opraveny, vůz T3SUCS #7121, který to odnesl z obou stran, byl vyřazen. | 10.1.2020
Souprava vozů T3SUCS #7064+#7094 vypravená na linku 22 stoupá od Pohořelce na Dlabačov. | 10.12.2013
Souprava vozů T6A5 #8605+#8606 vypravená na linku náhradní tramvajové dopravy 33 stanicuje v zastávce Pohořelec. | 25.5.2001
Souprava střešovických retro vozů T3SUCS #7122+#7205 odbavuje na lince 22 na Pohořelci cestující pod dohledem nejmladšího člena redakce Pražských tramvají, Toníka, který ze své pojízdné kanceláře v kočárku uděluje pokyny řidiči tramvaje :-) | 19.12.2020
Na počátku samostatného tělesa při okraji Jelení ulice pod zastávkou Pohořelec pózuje souprava střešovických retrovozů T3 #6892+#6921 vypravená na linku 22. | 17.1.2021
Vůz KT8D5 #9010 vybavený zkušebním polopantografem projíždí na odkloněné lince 1 místem připojení manipulační koleje Hládkov. Místo bylo tehdy jedním velkým parkovištěm. | 7.12.2001
Vůz Škoda 14Tf Elektra #9121 je první tramvají, na kterou byl aplikován pokus o nový jednotný lak vozidel Pražské integrované dopravy. Snímek ji zachycuje na Pohořelci při jízdě na průvod k 130 letům elektrických drah. | 18.7.2021
Vokovický vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9317 vypravený na linku 22 klesá Jelení ulicí k Brusnici. Zadní část vozu na snímku překonává jazyky sjezdové výhybky z jednokolejné spojovací tratě v ulici Hládkov. | 17.1.2021
Vůz KT8D5R.N2P #9067 vypravený na linku 22 míří podél objektu jízdárny pod Pohořelcem k Brusnici. | 10.12.2013
Převozná měnírna #5100 v roce 1927 na stanovišti v Keplerově ulici vedle Jízdárny. K jízdárně přiléhal také dřevěný objekt, který byl rovněž provizorní měnírnou, postavenou v roce 1926 kvůli Sokolskému sletu. Zatímco její kolegyně, převozná měnírna #5101, je ceněným exponátem střešovického Muzea MHD, měnírna na snímku byla předána v roce 1960 ostravskému Dopravnímu podniku. | 1927
Terénním zlomem u vjezdu do konírny projíždí souprava vozů T3SUCS #7160+#7161 vypravená na linku 22. | 26.10.2012
Souprava retro vozů T3SUCS #7188+#7189 vypravená na linku 23 míří Keplerovou ulicí na Brusnici. | 14.7.2017
Novotou ještě vonící vůz Škoda 14T Elektra #9118 na cvičné jízdě pózuje fotografovi u Brusnice. | 24.2.2007
Plzeňský vůz #18 z roku 1899 je nejstarší v česku dochovanou historickou elektrickou tramvají ve funkčním stavu. V Plzni patřila do první série vozů, jež byla dodána pro zahájení provozu místních tramvají. Po zahájení plzeňské tramvajové vozovny na Slovanech byly historické tramvaje přemístěny do obřího stanu, u nějž byla zajištěna ventilace i odvětrávací mřížky. Jak se ale ukázalo, řešení cirkulace vzduchu nebylo dostatečné a ve stanu se dlouhodobě udržuje vlhkost, která by při delším působení mohla způsobit poškození dřevěné konstrukce unikátní historické tramvaje. Plzeňské městské dopravní podniky proto uvítaly možnost přesunutí vozidla do důstojnějšího prostředí zaručujícího patřičnou péči o vůz v pražském Muzeu MHD ve vozovně Střešovice, zvlášť v roce 130. výročí od zahájení provozu první elektrické tramvaje v Praze, za níž nestál nikdo jiný než František Křižík, který pro plzeňskou „osmnáctku” dodával elektrickou výzbroj. Vůz je zachycen při slavnostní jízdě u příležitosti již zmíněného výročí na tramvajové trati v Keplerově ulici. | 19.7.2021
Cvičný vůz T3R.P #5523 zachycený v Keplerově ulici u Mariánských hradeb. | 8.10.2008
Cílová zastávka Pohořelec na soupravě vozů T6A5 #8629+#8630 jedoucí Keplerovou ulicí podél Mariánských hradeb na lince 20 již zdaleka naznačuje, že vlak souprava obrací ve smyčce Dlabačov. | 5.9.2004
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9279 vypravený na linku 35 míří Keplerovou ulicí k Brusnici. | 13.5.2020
Obloukem z Jelení do Keplerovy ulice míří prototypový vůz KT8D5 #0018. | 15.10.1985
Pohled od Brusnice na Pohořelec na dožívající tramvajovou trať s různě zplátovaným asfaltovým kobercem. Rozdílné odstíny asfaltu dokazují, že v obloucích byly měněny kolejnice a asfalt odstraněn a nahrazen jen v nejnutnějším prostoru. | říjen 1994
Vůz Škoda 14T Elektra vypravený na linku 22 míří na Brusnici. | 29.3.2007
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9328 vypravený na linku 22 míří k zastávce Brusnice. | 13.9.2018
Za slunečného jarního dne míří k zastávce Brusnice vůz KT8D5R.N2P #9081 vypravený na linku 25. | 30.3.2019
První dodaný vůz T3SU #7001 je zařazen do stavu střešovických vozů určených pro retro provoz. Na lince 32 u zastávky Brusnice vzorově reprezentuje vzhled vozidel z osmdesátých let. | 13.5.2020
Sólo vůz T6A5 #8613 zachycený na cvičné jízdě u Brusnice. | 4.7.2007
V zastávce Brusnice odbavuje cestující souprava strašnických vozů T3 #6690+#6691 na lince 22 s celovozovou reklamou na Emarko. Na snímku je patrný neutěšený stav tělesa tramvajové tratě, kdy zákryt tvořil všelijak rozpraskaný asfaltový koberec. | prosinec 1993
Souprava vozů T3R.P #8342+#8343 vypravená na linku 22 odbavuje na Brusnici cestující. | 12.5.2004
Souprava vozů T3 #6948+#6949 vypravená na linku 18 odbavuje cestující v občasné zastávce Brusnice. | léto 1994
Souprava vozů T3M2-DVC #8083+#8076 vypravená na linku 18 již s elektronickými BUSe panely, stanicuje v občasné zastávce Brusnice. | 27.9.2013
Souprava vozů T3R.P #8329+#8357 na lince 22 zachycená o občanských zastávek Brusnice. | 29.8.2018
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9339 vypravený na linku 22 míří zatravněným úsekem z roku 1995 k Pražskému hradu. | 30.3.2019
Souprava vozů T3R.PLF #8259+T3R.PV #8159 vypravená na Inku 22 míří k Pražskému hradu. | 30.3.2019
Souprava vozů T3R.P #8412+#8413 vypravená na linku 22 míří zatravněným úsekem od Pražského hradu k Brusnici. | 29.8.2018
Zasněženou tramvajovou tratí okolo Pražského hradu míří vůz Škoda 14T Elektra #9149 na lince 20. | 11.1.2010
Během zkušebních jízd při zajíždění nově dodaných vozů vznikla spousta simulovaných fotografií. Novotou vonící vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9244 tak s orientací linky 22 a cílovou zastávkou Malostranské náměstí pózuje na trati u Pražského hradu. | 8.1.2012
Když končil pravidelný provoz vozů KT8D5, byla na jeden den oživena, tehdy neprovozovaná linka 15. Zatímco vůz #9030 po skončení provozního dne zamířil na modernizaci na vůz KT8D5.RN2P #9080, poslední dodaný vůz #9048 se vydal pod střechu střešovické vozovny, do Muzea MHD, jehož exponátem se stal. Snímek jej zachycuje v oblouku u zastávky Pražský hrad. | 21.5.2013
Oblouk zatravněné tramvajové tratě u Pražského hradu je ideálním místem pro zapózování tramvaje fotografovi. Vůz Škoda 14T #9141 se tak během zkušební jízdy proměnil na linku 23. | 9.5.2008
Druhý prototyp vozů T2 #6002 u Pražského hradu zkouší jízdu vlastní silou s využitím tyčového sběrače pro odběr proudu. S ohledem na úpravu trolejového vedení pro provoz pantografových sběračů je taková jízda možná jen v krátkých úsecích bez trolejových křížení, trolejových kontaktů a úsekových děličů. I proto je na botičce, která přilehá k trolejovému drátu patrné, jak se po dlouhodobém nepoužívání vypaluje. | 29.8.2020
Souprava vozů T3M #8085+#8013 vypravená na linku 22 stanicuje v zastávce Pražský hrad. Polep čelního vozu připomínal konec bouřlivého roku 1989, a také 30 let od kandidatury pana Václava Havla do funkce prezidenta republiky. Při návrhu polepu tramvaje bylo využito dobových fotografií.  | 19.12.2020
U Pražského hradu stanicuje vůz T1 #5111 na lince 23. Je čtvrt roku po zahájení provozu linky metra A a trať okolo Pražského hradu již měla být podle plánů bez pravidelného provozu. Po protestech cestujících došlo ke změně a trať obsluhovala alespoň linka 23. V podivné trase Červený Vrch – Hradčanská – Chotkovy sady – Brusnice – Vypich. | 19.11.1978
Pohled od Pražského hradu ke Královskému letohrádku na dožívající tramvajovou trať s různě zplátovaným asfaltovým kobercem. Tramvaje se zde při jízdě z centra doslova otíraly o břečťanovou zeď. | říjen 1994
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9415 zachycený během najíždění první stovky zkušebních kilometrů po dodání od výrobce u Brusnice. | 15.10.2017
Souprava tehdy ještě vokovických vozů T3R.PV #8173+#8174 vypravená na linku 20 stoupá k zastávce Pražský hrad. | 11.1.2010
K Pražskému hradu stoupá souprava vozů T6A5 #8619+#8620 vypravená na linku 23. | 21.3.2004
Alejí k zastávce Královský letohrádek klesá souprava retro vozů T3SUCS #7205+#7282 vypravená na linku 23. Pozorného čtenáře jistě zaujme ansámbl čínského svatebního fotografického šílenství, které se svého času prohnalo Prahou jak tropická bouře. | 15.10.2017
Historická linka 41 (původně označovaná jako 91) neodmyslitelně patří k trati okolo Pražského hradu. Barevně olistěnými stromy klesá ke Královskému letohrádku souprava střešovických vozů #2272+#1201. | 15.10.2017
Souprava vozů T3 #6712+#6713 vypravená na linku 22 klesá samostatným tělesem k zastávce Královský letohrádek. | 21.3.2004
Souprava vozů T3 #6921+#6892 vzhledově upravená pro provoz na retro lince 23 odbavila cestující v zastávce Královský letohrádek. | 22.4.2019
Souprava hloubětínských retro vozů T3M #8014+#8013 vypravená na linku 23 stoupá ke Královskému letohrádku. | 3.10.2017
Souprava vozů T3M #8090+#8046 vypravená na linku 8 opustila zastávku Královský letohrádek a klesá k Chotkovým sadům. | 11.1.2010
Vůz T3 #6962 vypravený na linku 2 stoupá ke Královskému letohrádku. | 20.8.1977
Již na samostatném tělese na okraji vozovky ulice Mariánské hradby stoupá ke Královskému letohrádku souprava motorového vozu #2266 a vlečného vozu #1520 na lince 23 stíhaná sólo vozem T3. Na voze #2266 je patrné výrazné prověšení střešní větrací nástavby v oblasti pantografu.  | 2.3.1974
Souprava strašnických vozů T3SUCS #7025+#7084 vypravená na linku 22 opouští pod Královským letohrádkem vlastní těleso a vjíždí do středu ulice Mariánské hradby. | 11.10.20104
Souprava motorového vozu #2132 a vlečného vozu #1578 na lince 23 klesá od Královského letohrádku ze samostatného tělesa do středu ulice Mariánské hradby. Vpravo je viditelná ještě zcela dopravně průjezdná ulice U Písecké brány. | 2.3.1974
Souprava vozů T6A5 #8643+#8644 vypravená na linku 22 stoupá od Chotkových sadů ke Královskému letohrádku. | 14.2.2009
Ulicí Mariánské hradby klesá k Chotkovým sadům souprava vozů T3M #8022+#8049 vypravená na linku 22. | 23.3.2006
Souprava vozů T6A5 #8608+#8648 vypravená na linku 22 zachycená v prostoru mezi vjezdovou a výjezdovou kolejí smyčky Dlabačov. | 9.7.2011
Chtělo by se napsat, že to všechno odnesl čas. Nejen soupravu vozů T3M #8040+#8092 na lince 22, která opouští smyčku Dlabačov a vůz T6A5 #8715 na lince 15, který se naopak do smyčky Dlabačov teprve chystá odbočit. Ale čas odnesl kombinaci elektrických výhybek, ovládaných kontaktně trolejovými kontakty a bezkontaktně, radiovým signálem. Černá deska v popředí vpravo nahoře u troleje informuje o tom, že radiové ovládání výhybky je vypnuté. Žluté kříže na černé desce pak dávají informaci o vypnutí pracovních trolejových kontaktů. A v dálce navíc vidíme tzv. rozizolovanou trolej. Tedy je jasné, že na trati se pracuje a troleje dále jsou bez napětí. | 25.10.2005
Rozsvícené pravé směrové světlo na voze KT8D5 #9035 na lince 1 naznačuje, že vůz bude na křižovatce Malovanka odbočovat k zastávce Hládkov. | 12.5.2004
Souprava vozů T3SUCS #7123+#7126 vypravená na linku 22 klesá podél smyčky Dlabačov na Pohořelec. | 10.12.2013
Do úzké soutěsky pod Strahovským klášterem vjíždí od Dlabačova souprava vozů T3R.P #8548+#8549 vypravená na linku 22. | 14.7.2017
Souprava vozů T3SUCS #7234+#7139 vypravená na linku 22 klesá soutěskou mezi opěrnou zdí pod Strahovským klášterem a novorenesanční vojenskou budovou Hradčanských kasáren k zastávce Pohořelec. | 10.12.2013
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9202 na lince 22 stoupá od Pohořelce na Malovanku. | 10.12.2013
Soutěskou mezi opěrnou zdí pod Strahovským klášterem a novorenesanční vojenskou budovou Hradčanských kasáren, vystavěnou v místech bývalé Strahovské brány v roce 1898 stoupá na Malovanku vůz T1 #5109 na lince 23. | 1980
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9286 vypravený na linku 22 klesá k zastávce Pohořelec. | 17.1.2021
Do zastávky Pohořelec vjíždí vůz T3 #6257 vypravený na linku 2. | 25.5.1977
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9319 vypravený na linku 22 míjí při cestě na Malovanku protisměrnou zastávku Pohořelec. | 23.11.2017
Sólo vůz T3 #67525 vypravený na linku 25 míjí při cestě na Malovanku na Pohořelci protisměrnou zastávku stejného jména. | 12.5.2004
Přes Pohořelec sice není žádná noční tramvajová linka vedena, ale pokud je třeba záložní noční vlak X napojit v určité zastávce, může se vlak proplétat různými traťovými úseky. Sólo vůz T6A5 #8701 tak na Pohořelci vyčkává jako linka X57 na ostrý start směr Prašný most. | 13.1.2004
V zastávce Pohořelec stanicuje souprava vozů T3SUCS #7262+#7255 na lince 22. Na označníku zastávky v pohledu od fotografa možná pozorné z vás zaujme označení Bezpečnostního zastavovacího místa, poněkud nesmyslně ve směru do kopce. Důvodem je situace, kdy by tramvaj na následující křižovatce Malovanka odbočovala vpravo. Sklon tratě v Myslbekově ulici dosahuje až 84,1 ‰ a proto je nutně vyzkoušet funkci zajišťovací brzdy vlaku. | 10.12.2013
Souprava motorového a vlečného vozu vedená motorovým vozem #2036 míří na lince 35 Keplerovou ulicí okolo výjezdu z jednokolejky Hládkov na Pohořelec. | 1965
Historický vůz T6A5 #8601 mířící na průvod k 130 letům elektrických drah překovává na Pohořelci výjezdovou kolej jednokolejné tratě Hládkov. | 18.7.2021
Souprava motorového vozu #3083 a vlečného vozu #1583 na okružní jízdě při stoupání Keplerovou ulicí k Pohořelci za chvíli překoná výjezd jednokolejné tratě Hládkov. | 19.4.2019
Souprava vozů T3SUCS #7268+#7167 vypravená na linku 22 klesá Jelení ulicí k Brusnici. | 10.12.2013
Vůz KT8D5 #9033 na lince 1 uhání na Pohořelec. | 12.5.2004
Souprava vozů T3R.PLF #8271+#8571 vypravená na linku 22 míří na Pohořelec. | 7.9.2017
Souprava vozů T3R.P #8410+#8411 na lince 22 míří od Pohořelce k Brusnici. | 10.12.2013
Souprava vozů T3SU #7020+T3SUCS #7117 vypravená na linku 22 míří Keplerovou ulicí podél Mariánských hradeb na Pohořelec. | 16.12.2013
Okolo Mariánských hradeb uhání vůz KT8D5R.N2P #9082 vypravený na linku 22. | 10.12.2013
Vůz Škoda 14T Elektra #9151 vypravený na linku 22 zachycený u Mariánských hradeb. | 22.4.2014
Souprava motorového vozu #109 a vlečného vozu #526 míří Keplerovou ulicí na Brusnici v rámci oslav 130. výročí elektrických tramvají. | 18.7.2021
Díky zařazení retro vozů T2 #6003 a #6004 určených pro nostalgický provoz vlastní pražský Dopravní podnik celkem tři vozy tohoto typu. Kromě muzejní perly, druhého prototypu #6002 i již zmíněnou trojku a čtyřku. Trojice vozů, kterou i podoba čelních masek zařazuje do rozdílných období provozu, pózuje v Keplerově ulici. | 29.8.2020
Cvičný vůz T3M #5519 míří s novým žákem pod dohledem legendárního instruktora Luboše Fialy na Pohořelec. | 10.12.2013
Obloukem u Brusnice míří odklonem přes Pohořelec a Hládkov na Petřiny vůz KT8D5 #9011 na lince 1. | 12.5.2004
Následky srážky souprav vozů T3M ev.č.8029+ev.č.8011 na lince 23 a T3SUCS ev.č.7044+ev.č.7045 na lince 22 u Brusnice. | 26.2.2001
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9212 na cvičné jízdě zachycený v oblouku u Brusnice s pozadím stavebních buněk, během výstavby tunelového komplexu Blanka. | 23.2.2011
U příležitosti oslav 130. výročí elektrických tramvají vyjely do ulic slavnostní průvod tramvají. Jeho součástí byly také první tři generace legendárních vozů typové řady T z ČKD Tatra Smíchov. V oblouku před zastávkou Brusnice pózují vozy T1 #5002, T2 #6003 a T3 #6102. | 18.7.2021
Barevně sladěná souprava vozů T3R.PLF #8263+T3R.P #8575 vypravená na linku 22 míří od Brusnice na Pohořelec. Jak napovídá cílová zastávka na čelním transparentu, Pohořelec bude pro cestující výstupní zastávkou a souprava tedy obrací ve smyčce Dlabačov. | 27.2.2010
Jelení ulicí od Brusnice míří na Pohořelec vůz T1 #5101 vypravený na linku 23. Nevzhlednou podobu tramvajové tratě s různě záplatovaným asfaltovým kobercem odstranila až rekonstrukce v devadesátých letech minulého století. V pozadí za tramvají viditelné výložníky trolejového vedení naznačují, že v místě je v provozu třetí, zkušební kolej Brusnice. | 17.9.1982
K zastávce Brusnice míří souprava vozů T3SUCS #7215+#7209 vypravená na linku 22. Pozadí za tramvají nedominuje park, ale montované domky zařízení staveniště tunelového komplexu Blanka. | 10.12.2013
Souprava motolských vozů T3 #6557+#6609 vypravená na výlukovou linku 33 stanicuje na Brusnici. | 25.5.2001
Zasněženou tramvajovou tratí míří přes Brusnici dnes již po nehodě vyřazený vůz Škoda 14T Elektra #9164 na lince 20. | 11.1.2010
Souprava vozů T3SUCS #7050+#7051 na lince 22 odbavuje cestující v občasné zastávce Brusnice. | 2014
S ohledem na výluku tratě přes Hradčanskou míří souprava vozů T6A5 #8747+#8748 na lince 1 na Petřiny přes Pražský hrad. | 14.4.2007
Souprava vozů T3SU #7010+#7011 vypravená na linku 22 míří zasněženou tramvajovou tratí od Brusnice k Pražskému hradu. | 11.1.2010
Pohled od Brusnice k Pražskému hradu na dožívající tramvajovou trať s různě zplátovaným asfaltovým kobercem. Rozdílné odstíny asfaltu ukazují, kde všude došlo k výměně kolejnic a opravě zákrytu. | říjen 1994
Vůz KT8D5 #9020 vypravený na linku 8 stíhá k Pražskému hradu „dvaadvacítka” obsazená soupravou vozů T3SUCS #7174+#7175. | 11.1.2010
Souprava vozů T3R.PV #8185+#8184 vypravená na linku 22 míří k Pražskému hradu. | 24.4.20174
Vyhlídkový vůz T3 #5602 následovaný soupravou retro vozů T3SUCS #7122+#7121 jedoucí na lince 23 míří od Pražského hradu na Brusnici. | 24.4.2017
Živo bývá na trati okolo Pražského hradu ve chvílích, kdy jsou na ní odkloněny linky z uzavřené tratě přes Hradčanskou. Během zimního nečasu se tak v oblouku setkaly vozy, které již v Praze nepotkáme vůbec, případně ne v této podobě. Zatímco souprava vozů #8617+#8616 na lince 26 pražské koleje opustila zcela, vůz KT8D5 #9044 na lince 8 brázdí pražské koleje dál s číslem #9094 jako typ KT8D5.RN2P. No a vpředu vykukující část vozu KT8D5.RN2P #9090 na lince 1 potkáme i dnes. | 11.1.2010
Souprava vozů T3R.P #8398+#8399 vypravená na linku 23, na které byl tehdy na týden obnoven provoz ale v kategorii linek náhradní tramvajové dopravy, míří přes Pražský hrad do Podbaby. Během výluky tratě v Chotkově ulici nahrazovala odkloněné linky 22 a 8 mezi Bílou Horou a právě Podbabou. | 26.10.2012
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9208 vypravený na linku 23 míří k Pražskému hradu. | 24.5.2011
Souprava vozů T3M #8042+#8013 odbavuje cestující na lince 23 u betonového nástupiště zastávky Pražský hrad z centra, která byla během rekonstrukce opěrné zdi ve stálé zastávce, dočasně odsunuta za křižovatku s ulicí U Prašného mostu. | 12.11.2017
Oblouk mezi protisměrnými zastávkami Pražský hrad v místě, kde se připojovala trať vedená ulicí U Prašného mostu, překonává souprava vozů T3 #6900+#6944 vypravená na linku 23. | 24.2.2007
Souprava vozů T3SUCS #7172+#7173 vypravená na linku 22 odbavuje cestující na Pražském hradě. Na povrchu asfaltu je vidět různověkost kolejí, kdy novější asfalt v popředí signalizuje vyměněné koleje v oblouku, zatímco přímý úsek je staršího data. | 2014
Z plošiny automobilu pracovníků trolejového vedení u kolejového rozpletu tratě na Pražském hradě pořízený snímek soupravy vozů T3 na lince 30 vedené vozem #6476 míří z Divoké Šárky do Braníka. Řidič však zapomněl otočit cílovou ceduli. V letech 1976–1977 probíhala výluka úseku Špejchar – Prašný most pro výstavbu stanice metra Hradčanská. Kolem Pražského hradu bylo v tomto období vedeno celkem 11 linek a mezi nimi i linka 30. Na snímku jistě zaujme také bohatá květinová výzdoba v prostoru, který dnes slouží jako krátkodobé stání pro turistické autobusy. | léto 1976
Souprava vozů T3SUCS #7077+#7076 vypravená na linku 22 míjí při cestě na Královský letohrádek protisměrnou zastávku Pražský hrad. Chodník v tomto místě již v současnosti od tratě před neukázněnými turisty z bezpečnostních důvodů odděluje zábradlí. | 21.3.2004
Již muzejní vůz KT8D5 #9048 na zvláštní jízdě stoupá od Královského letohrádku k Pražskému hradu. | 30.3.2018
Vyhlídkový vůz T3 Coupé #5573 stoupá podzimně zbarveným okolím tramvajové tratě v ulici Mariánské hradby k Pražskému hradu. | 30.10.2021
Souprava vozů T3SUCS #7162+#7163 vypravená na linku 22 stoupá od Královského letohrádku k Pražskému hradu. | 21.3.2004
Souprava vozů T3SUCS #7049+#7117 vypravená na linku 22 klesá mezi stromořadím k zastávce Královský letohrádek. | 22.4.2012
Souprava kobyliských vozů T3 #6886+#6887 vypravená na odkloněnou linku 25 odbavuje cestující u Královského letohrádku. | 25.5.2001
Soupravu vozů staré stavby na lince 18 vede ke Královskému letohrádku motorový vůz #2122. | 5.3.1974
V zastávce Královský letohrádek odbavuje cestující souprava vozů T3SU #7018+T3SUCS #7029 vypravená na linku 22. | 3.5.2004
O letních prázdninách vyjíždí do pražských ulic turistické linky 42 a 43, obsazené celkem třemi historickými vozy. Linka 42 je obsazena dvěma pořadími, na prvním by měl být vždy vůz typové řady T z ČKD Tatra Smíchov a na druhém dvounápravový vůz. Linka 43 je obsazena na svém jediném pořadí dvounápravovým vozem. V zastávce Královský letohrádek se při ideálním načasování setkávají všechny tři vlaky. Do města míří vůz #2172 na lince 43 následovaný vozem T1 #5002 na lince 42. Na Dlabačov pak míří vůz #351 na druhém pořadí linky 42.  | 2014
Do rekonstrukce úseku Písecká brána – Pražský hrad na přelomu let 1964 a 1965 byly obě koleje tratě vedeny na vlastním tělese mezi dvěma řadami stromů a měly osovou vzdálenost 2,8 metru. Původní vzhled tratě zachycuje snímek soupravy na lince 22 vedené motorovým vozem #3069 zvaným „MEVRO”. | okolo 1960
Motorový vůz jehož evideční číslo začíná číslicemi 26 na lince 5 projíždí v roce 1910, tedy v období následujícím krátce po zahájení provozu nas této trati dnešní ulicí Mariánské hradby. | 1910
Souprava vozů T3SUCS #7086+#7125 vypravená na linku 33 opustila nad Chotkovými sady střed vozovky ulice Mariánské hradby a po samostatném tělese stoupá k zastávce Královský letohrádek. Na soupravě nás může zaujmout čelní plastová orientace linky 33. Jde snad, s výjimkou linek X-A a X-B, o jediné použití potištěné plastové čelní orientace na místo plechové, sekané. | 3.5.2004
Souprava motorového vozu #2101 a vlečného vozu #1560 na lince 18 stoupá ulicí Mariánské hradby ke Královskému letohrádku. | 2.3.1974
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9237 vypravený na odkloněnou linku 18 stoupá ulicí Mariánské hradby k zastávce Královský letohrádek. Zelená samolepka na čelním skle, přezdívaná „dálniční známka”, označovala vozy schopné provozu na úsecích s bezžlábkovou kolejnicí. | 29.9.2013
Během výstavby stanice metra Hradčanská v sedmdesátých letech minulého století zažívala trať okolo Pražského hradu silný provoz, podobně jako v prvním desetiletí 21. století při výstavbě tunelového komplexu Blanka. Souprava motorového vozu #2201 a vlečného vozu #1425 na lince 18 stoupá ulicí Mariánské hrady ke Královskému letohrádku, aby se následně vrátila k Prašnému mostu a zamířila do Podbaby. | 2.3.1974

Jako první byl vybudován úsek Klárov – Pražský hrad. Limitujícím faktorem se ukázal výškový rozdíl mezi počátkem a koncem tratě a oblouk v Jelením příkopu, kdy nejprve muselo dojít k úpravě Chotkovy ulice, jejíž ostrý oblouk tvaru U byl posunut o několik metrů dále do Jeleního příkopu a došlo k úpravě šířky i nivelety komunikace. Koleje elektrické dráhy byly v Chotkově silnici umístěny u vnitřního okraje komunikace. Po Mariánských hradbách vedla trať severně od komunikace po vlastním tělese, což jí ostatně vydrželo dodnes a končila před křižovatkou s ulicí U Prašného mostu. Levá kolej (nezapomínejme na tehdejší levostranný provoz) zde plynule přecházela obloukem v samostatnou manipulační trať do ulice U Prašného mostu, pravá kolej byla kuse ukončena.

S výjimkou krátkého úseku na Klárově byla celá trať dvoukolejná s přejezdy v dolní části Chotkovy silnice v zastávce Jelení příkop a v konečné Pražský hrad. Maximální stoupání 78,8 ‰ na trati bylo u Písecké brány. Tento traťový úsek byl uveden do provozu 30. ledna 1910.

Druhá část trati od Pražského hradu na Pohořelec byla uvedena do provozu 22. prosince 1911. Toto dvoukolejné prodloužení pokračovalo dále při pravém okraji Jelení ulice, jejíž průběh byl však výškově i směrově poněkud odlišný od nynějšího stavu. Dosud plynulé pokračování levé traťové koleje do ulice U Prašného mostu, se tak změnilo v odbočku, křižující pravou kolej. Zde se na chvíli zastavme. První polovina horního oblouku do ulice U Prašného mostu byla v mírném stoupání 18,52 ‰, ale už druhá polovina oblouku byla vedena prudkým spádem 99,1 ‰, vlastní rovný úsek trati pak ve směru k Prašnému mostu pokračoval ještě prudším spádem 101,9 ‰, který postupně přecházel v klesání mírnější 95,0 ‰, 88,4 ‰, 79,4 ‰ a konečně 47,47 ‰…. Po prodloužení tratě na Pohořelec musel vlak jedoucí ulicí U Prašného mostu v místech s největším sklonem zastavit a průvodčí byl povinen se přesvědčit, zda po trati okolo Hradu nejede jiný vlak. Důvod byl prozaický, kolej z ulice U Prašného mostu ústila v období levostranného provozu do "nesprávné koleje" a teprve poté byl umístěn kolejový přejezd, jímž se vlak dostal do příslušného směru. Průvodčí byl osobně zodpovědný, že po průjezdu vozu z manipulační tratě dojde k přestavení všech výhybek na hlavní trati do správného směru.

Pokračování tratě při pravém okraji Jelení ulice dospělo až k dnešní křižovatce Brusnice, následně trať levým obloukem přešla do vznikající ulice U Brusnice k Novému Světu. Před Novým Světem se ulice zužovala a trať se asi na 50 metrů stávala jednokolejnou. Vytvářela ostré esíčko do pouhých pět metrů úzké krátké uličky mezi zdejšími domky. Pokračovala před bývalý Voršilský klášter, kde byla vtěsnána výhybna Kanovnická ulice, a znovu jednokolejně pokračovala ulicí U Kasáren. Nejenže tato ulice byla patrně nejužší pražskou ulicí s tramvajovým provozem, ale zároveň zde bylo v délce 60 metrů i velmi značné stoupáni trati, dosahující až 88‰ Od ústí do Loretánské ulice byla trať opět dvoukolejná, pokračovala Loretánskou ulici na Pohořelec, kde končila před počátkem ulice Dlabačov. Před konečnou byl umístěn kolejový přejezd. Na podzim 1912 byla provedena drobná úprava nepřehledných protioblouků u Nového Světa, spočívající v prodloužení dvoukolejné části o 37 metrů.

U Chotkových sadů byla od 31. května 1912 připojena krátká spojovací trať vedená Badeniho ulicí.

Již zmíněné velmi nepříznivé sklonové poměry v ulici U Prašného mostu vedly Elektrické podniky k hledání jiného místa, v němž by bylo možné tratě propojit za podstatně příznivějších podmínek. Nakonec byla ke stavbě zvolena dnešní ulice U Brusnice, v níž byla zřízena jednokolejná manipulační trať, napojená do obou traťových větví jednokolejnými oblouky. Dne 26. ledna 1913 tak byl ukončen provoz v ulici U Prašného mostu a zároveň zahájen v ulici U Brusnice.

Ke dni 12. října 1918 byla dokončena částečná rekonstrukce tratě v oblasti Nového světa, kdy byl dvoukolejný úsek od Brusnice prodloužen až k počátku ulice U Kasáren, při současném zrušení výhybny Kanovnická ulice.

Aby byla na Pohořelci zjednodušena manipulace s tramvajovými vozy, byla zde od 22. září 1919 zřízena jednokolejná smyčka s předjízdnou kolejí. Stávající dvoukolejná část tratě s přejezdem zůstala zachována jako základ již od roku 1913 připravovaného prodloužení tratě do Břevnova po Bělohorské ulici až k dnešnímu Břevnovskému klášteru. Období I. světové války nebylo k realizaci prodloužení příznivé, a tak se politická pochůzka po trase budoucí tratě uskutečnila až 21. října 1922. Se stavebními pracemi se započalo 13. března 1923. Novostavba navazovala na koncový úsek tratě na Pohořelci a její součástí bylo také napojení smyčky na Pohořelci obloukem od Břevnova.

V roce 1926 se na zbrusu novém stadionu na Strahově měl poprvé konat VIII. všesokolský slet. Aby Elektrické podniky zvládly zajistit dopravu návštěvníků, byly pro obsluhu této oblasti naprojektovány a vystaveny nové tratě. Brusnice – Pohořelec v Jelení ulici s jednokolejným úsekem Hládkov – Pohořelec pro směr do centra v tehdejším levostranném provozu, jednokolejná trať v Myslbekově ulici pro směr jízdy do centra Dlabačov – vozovna Střešovice – Dlabačov a jednokolejná spojovací trať Hládkov pro směr z centra.

Nová trať byla do provozu uvedena 6. června 1926. Až k vyústění jednokolejné tratě Hládkov byla dvoukolejná. Zde levá kolej přecházela ve spojovací kolej v ulici Hládkov a ve zbývajícím úseku Keplerovy ulice tak byla trať jen jednokolejná a jednosměrná, pojížděná v levostranném provozu ve směru do centra. Spojovací kolej v ulici Hládkov tak v Keplerově ulici křižovala pravou kolej téže trati. V Myslbekově ulici plynule přecházela v levou kolej jednokolejné trati od vozovny Střešovice. Až ke křižovatce na Malovance tak dotvářela dvoukolejnou trať. Na Malovance vznikl standardní dvoukolejný trojúhelník.

Není bez zajímavosti, že u Jízdárny, naproti uličce Na náspu, byla zřízena malá měnírna a u ní byla na samostatné provizorní koleji (patrně povrchové) zřejmě poprvé v roce 1927 odstavena pojízdná měnírna pro posílení napájení tratí během konaní Dělnické olympiády.

Při zavedení linky 22 v roce 1928 bylo rozhodnuto i mezi Hládkovem a Pohořelcem položit druhou traťovou kolej, aby nová linka mohla projíždět přes Pohořelec obousměrně. Druhá kolej v Keplerově ulici byla zprovozněna 1. srpna 1928.

Před konáním IX. všesokolského sletu v roce 1932 došlo ke zdokonalení systému tramvajových tratí v celé oblasti. Do tratě byly doplněny nové jednokolejné spojovací oblouky. Na Brusnici od 5. června z Jelení ulice do ulice U Brusnice směrem k dnešní ulici Milady Horákové a na Pohořelci od 19. června od Loretánské ulice do Keplerovy.

Dosud jednokolejná trať v Myslbekově ulici se k 5. červnu 1932 dočkala druhé koleje v celém svém úseku. Napojení spojovací koleje Hládkov v Keplerově ulici bylo přeloženo z levé do pravé koleje a kolej začala být pojížděna opačným směrem. Na Malovance byla kolej samostatně zaústěna na pravou kolej. Proto musel být na Dlabačově do tratě vložen pravý kolejový přejezd, aby vlaky přijíždějící od Pohořelce po levé koleji na Dlabačově přejely z levé koleje na pravou a odbočily na hládkovskou spojku. V úseku Malovanka – Hládkov vznikl v Praze unikátní tříkolejný úsek, ve kterém se po krajních kolejích jezdilo z kopce do centra a po střední koleji směrem opačným. Největší sklon koleje byl hned na Dlabačově – 84,1 ‰, ostatně toto klesání tratě v Myslbekově ulici je dodnes pro řidiče zdůrazněno Bezpečnostním zastavovacím místem v zastávce Malovanka do centra a – pro některé nepochopitelným umístěním – v zastávce Pohořelec z centra, která je umístěna dokonce ve stoupání.

Od 1. ledna 1933 byl na trati přes Nový Svět zastaven provoz, neboť trať vedená jednokolejným úsekem v ulici U kasáren již nevyhovovala tehdejšímu provozu. V rámci příprav na jubilejní, X. všesokolský slet padlo rozhodnutí o zásadní rekonstrukci tratě v Jelení a Keplerově ulici. Z tohoto důvodu byl 6. prosince 1933 dočasně opět obnoven provoz na trati přes Nový Svět, protože tudy bylo třeba vést tramvajovou dopravu na Pohořelec.

Rekonstrukce Jelení ulice dospěla do další fáze v roce 1937, kdy bylo nutné uzavřít i úsek mezi Chotkovými sady a Brusnicí. Od 11. října 1937 byl tedy přerušen provoz i v tomto úseku. Trať zde byla přeložena o 25 metrů severněji na vlastní těleso, vedené po pravé straně vozovky. Značně se změnila také niveleta úseku. V úseku mezi Brusnicí a Pohořelcem byla ve výsledku celá trať přeložena na 6 metrů široké vlastní těleso vpravo od rozšířené komunikace. I zde se výrazně změnila niveleta trati. Na Brusnici byla například o téměř 2 metry níže než trať původní, o kus dále zase o 5 metrů výše. Takové vyrovnání terénu předpokládalo rozsáhlé navážky zeminy. Pozůstatky původní nivelety i původního směru jsou dodnes patrny z okolního terénu.

Trať přes Nový Svět byla trvale zrušena až k 1. dubnu 1938. K tomuto datu byla zahájena přestavba křižovatky na Brusnici, aby mohla být definitivně napojena rekonstruovaná trať z Jelení ulice. V souvislosti se zmíněným zrušení trati přes Nový Svět byla křižovatka čtyř směrů Brusnice zjednodušena na dvoukolejný trojúhelník a posunuta severněji a do nové nivelety. Na Pohořelci byl zřízen přejezd.

Dlouhodobá rekonstrukce byla dokončena při příležitosti jubilejního, X. všesokolského sletu v roce 1938 a provoz v úseku Chotkovy sady – Pohořelec obnoven 29. května 1938. Postup schvalování této přestavby byl i na tehdejší poměry neobvyklý a jen formální. Rekonstrukce byla provedena bez obvyklého předchozího schválení projektu. Po dokončení stavby byl provoz ústně povolen jen pro příležitost sletu, a to na vlastní odpovědnost Elektrických podniků. Jenže provoz zde byl udržován trvale i po skončení sletu. Teprve 27. září 1938 byla provedena politická pochůzka povolující dávno dokončenou rekonstrukci a až 3. ledna 1939 byla vykonána technická revize, která provoz povolila. Po zavedení pravostranného provozu byl zrušen přejezd ve stanici Pražský hrad.

V roce 1941 byla v rámci rekonstrukce 26. srpna na křižovatce Malovanka odpojena severní část koleje Hládkov, která tak ve směru od Hládkova zůstala kuse ukončenou. Od 7. září 1941 byla zprovozněna křižovatka Malovanka po rekonstrukci v podobě standardního dvoukolejného trojúhelníku.

Před všemi dosavadními Všesokolskými slety konanými v oblasti Strahova (1926, 1932, 1938) byly prováděny rozsáhlé úpravy tramvajových tratí a hledalo se co nejvýhodnější řešení ukončení sletových linek, které by splňovalo jak požadavky operativnosti dopravy, tak bezpečného výstupu a nástupu cestujících. Vhodné řešení bylo nalezeno ve zřízení dvou nových samostatných kolejových smyček na Malovance.

První smyčka, pojmenovaná Dlabačov, byla zřízena nalevo od tratě mezi Pohořelcem a Malovankou. Měla délku 347 metrů s dvojicí předjízdných kolejí. Druhá smyčka, pojmenovaná Královka, se nacházela až za křižovatkou Malovanka. Její délka byla 265 metrů a také zde byly zřízeny dvě předjízdné koleje. Přístup do prostoru nástupišť obou smyček byl vyřešen pomocí přemostění kolejí lávkou, takže byl vyřešen bezkolizní výstup i nástup cestujících. Prostor stanic byl oplocen a vstupní část vybavena pokladnami. Tím bylo umožněno rychlé odbavování tramvajových vlaků při odvozu návštěvníků.

Provoz na smyčce Královka byl zahájen 1. června 1948, na smyčce Dlabačov 19. června 1948.

Před konáním sletu byl v roce 1948 také přepojen počátek jednokolejné spojovací koleje na Hládkově z pravé na levou kolej trati.

Od 18. listopadu 1954 byl zřízen dvoukolejný oblouk v křižovatce Chotkovy sady od Hradu ke Špejcharu. Stavba byla provedena v rámci příprav na I. Československou Spartakiádu. Zřejmě nejzásadnější novodobější změna tratě proběhla mezi 1. prosincem 1964 a 21. dubnem 1965. Do rekonstrukce úseku Písecká brána – Pražský hrad byly obě koleje vedeny na vlastním tělese mezi dvěma řadami stromů a měly osovou vzdálenost 2,8 metru. Při rekonstrukci byla pravá kolej přeložena severně od stromořadí na rušený chodník k plotu bývalé Kadetní školy. Osa levé koleje pak byla posunuta do bývalé osy trati. V tomto úseku byly tedy koleje nově odděleny stromořadím s osovou vzdáleností asi 6,5 metru. Do obvyklé osové vzdálenosti se vracely až před zastávkou Pražský hrad. Při rekonstrukci byly upraveny i výškové poměry.

V roce 1969 byla v Jelení ulici zřízena mezi křižovatkou Brusnice a obloukem do Keplerovy ulice kusá zkušební kolej o délce 150 metrů pro nastavování vlaků vozovny Střešovice. Při jízdě z centra odbočovala z traťové koleje pravou výhybkou a vedla po pravé straně tratě. Do provozu byla uvedena 29. prosince 1969 a vybavena byla i prohlížecí jámou. Využívání této koleje bylo, po vyřazení vozovny Střešovice z běžného provozu, velmi sporadické. Proto byla kolej k 15. červnu 2000 během rekonstrukce úseku Brusnice – Malovanka snesena.

V souvislosti s plánovaným zprovozněním trasy metra I. A (Leninova – Náměstí Míru) se počítalo se zrušením tramvajové tratě na Chotkově silnici a tramvajová trať v relaci Špejchar – Chotkovy sady – Pražský hrad – Brusnice měla zůstat určena pouze pro manipulační účely. Domovská linka 22 měla v denním provozu jezdit jen v trase Bílá Hora – Hládkov – Hradčanská – Špejchar, v noci pak měla dále pokračovat přes Letenské náměstí, Nábřeží kpt. Jaroše, Malostranskou, Újezd, Můstek, Muzeum a náměstí Míru na Kubánské náměstí. Toto navrhované opatření však vzbudilo velkou vlnu nevole, hlavně z řad pracovníků Hradu, kteří nevlastnili auto a ke každodenní cestě do práce používali právě jmenovanou linku 22. Při realizaci změny linky 22 by to znamenalo, že by dotyční pracovníci museli buď pěšky z Malostranské anebo z Hradčanské či z Prašného mostu. Jako přijatelné se z toho nejevilo ani jedno z těchto řešení.

Protesty asi byly velmi silné a protestovali nesjpíš vlivní lidé, neboť ke dni 13. srpna 1978 (zahájení provozu na trase metra I. A) linka 22 svoji denní trasu vůbec nezměnila a v nočním provozu doznala jen zkrácení do podoby Bílá Hora – Hradčanská – Chotkovy Sady – Malostranská – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Náměstí Míru – Ruská – Vršovice, Kubánské náměstí. Byli však soudruzi z DP a Národního výboru, kteří by tramvaje na Chotkově silnici a na Mariánských hradbách nejraději neviděli. Se skřípěním zubů se museli s provozem tramvají v této oblasti smířit a pak prohlašovali: "Teď se ty tratě budou ještě hodit. Za 2 roky bude Spartakiáda a zajistit provoz na Strahov bude nutné. A po Spartakiádě se o dalším osudu tratě na Chotkově rozhodne." Naštěstí to rozhodnutí bylo ve prospěch tramvaje. Dnes si lze jen těžko představovat, jak by se řešily odklony v případě nesjízdnosti tratě přes Letenské náměstí a jak by vypadala dopravní situace ve velmi nedávné minulosti, když se v rámci stavby tunelu Blanka, po dobu delší jednoho roku nedalo projet v relaci po ulici Milady Horákové a veškeré spojení Prahy 6 s centrem zajišťovala právě trať okolo Pražského hradu a v Chotkově ulici.

Tramvajová trať se však postupně dostávala na hranici havarijního stavu. Dílčí, opakovaně prováděné opravy, však vedly pouze k udržení provozuschopnosti tratě, nikoliv ke zlepšení jejího stavu. V řadě traťových oblouků nevyhovovala osová vzdálenost kolejí. Vzhled tratě v podobě záplatovaného a neustále zvlněného a opět rozbitého živičného koberce na samostatném tělese a propadlé velkoplošné panely BKV ve vozovce na Pohořelci neodpovídaly umístění tratě na jedné z hlavních přístupových tras k areálu Pražského hradu.

Z tohoto důvodu v letech 1995, 1997 a 2000 proběhla postupná rekonstrukce celého traťového úseku. Jako první byl zrekonstruován úsek mezi Brusnicí a Chotkovými sady. V roce 1997 následovala rekonstrukce křižovatky Brusnice, včetně manipulační tratě, poslední v řadě byl v roce 2000 úsek mezi Malovankou a Brusnicí.

Dopravní nehody tramvají jsou, i s ohledem na rozsah provozu, na denním pořádku. O některých se pak mluví i po letech. Dne 26. února 2001 okolo 18:40 v oblouku z Keplerovy do Jelení ulice vykolejila souprava vozů T3M ev.č.8029+ev.č.8011 a střetla se s protijedoucím vlakem vozů T3SUCS ev.č.7044+ev.č.7045 na lince 22. Na místě bylo zraněno sedm cestujících a řidiče soupravy vozů T3M museli hasiči vystříhávat z kabiny. Vozy byly značně zdemolovány a v místě vykolejení byla na kolejích nalezena bílá mikrotenová taška s kovovými ozubenými koly.

Jedna z těch větších železničních nehody, kdy se srazí vzájemně tramvaje, stala u zastávky Pohořelec 10. ledna 2020. Řidič soupravy vozů T3SUCS #7122+#7121 jedoucí na lince 23 přehlédl, že se mu přestavila výhybka na vjezd do smyčky Dlabačov a najel do ní. Ve snaze o provedení manipulace s vozy došlo k rozjetí soupravy zpět z kopce k zastávce Pohořelec. Zde však již jel ve směru do kopce vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9333 vypravený na linku 22. Došlo k nárazu, při němž byly značně poškozeny všechny tři zúčastněné vozy. Zatímco vozy T3SUCS #7122 a Škoda 15T ForCity Alfa #9333 byly opraveny, vůz T3SUCS #7121, který to odnesl z obou stran, byl vyřazen.

V souvislosti s opravou opěrné zdi v prostoru tramvajové zastávky Pražský hrad v ulici Mariánské hradby z centra, byla zastávka v období od 18. září od 18. prosince 2017 přesunuta k panelovému nástupišti za křižovatku s ulicí U Prašného mostu, vstřícně zastávce Pražský hrad do centra.

Konstrukce tratě:
Po rekonstrukci je celá trať zřízena konstrukcí ze žlábkových kolejnic na železobetonových pražcích ve štěrkovém loži. Úseky tratě pojížděné silniční dopravou jsou zakryty velkou žulovou dlažbou (Malovanka – Pohořelec, křižovatka Brusnice, Královský letohrádek – Chotkovy sady), úseky nepojížděné silniční dopravou jsou zakryty drobnou žulovou dlažbou (Pohořelec – Myslbekova, zastávky Brusnice, Pražský hrad – Královský letohrádek). Mezi Pohořelcem a Brusnicí a Brusnicí a Pražským hradem je trať zakryta travnatým kobercem. V úseku zastávek Brusnice – Pražský hrad byl travnatý zákryt tramvajové tratě použit vůbec poprvé v České republice. Od kolejnic je travnatý kryt oddělen speciálními železobetonovými prefabrikáty s imitací žulové dlažby, zakrývajícími upevňovadla.

Popis tratě:
Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Myslbekova, Bělohorská a Dlabačov. Tramvajová trať v zákrytu z velké žulové dlažby míří středem ulice Dlabačov, bezprostředně za křižovatkou se z pravé strany připojuje smyčka Dlabačov. Na této části tratě k zastávce Pohořelec byly až do rekonstrukce v roce 2000 použity velkoplošné panely BKV.

Trať od Malovanky klesá v terénním zářezu levým obloukem pod areálem Strahovského kláštera na Pohořelec, kde jsou umístěny zastávky Pohořelec. Protisměrné zastávky odděluje světelně řízený přechod pro chodce. Zastávka do centra je umístěna u nástupního ostrůvku. V zastávce v opačném směru, tedy z centra, se nastupuje přímo z chodníku. V protisměrné zastávce je zřízeno Bezpečnostní zastavovací místo. Důvodem, proč je tato značka umístěna do kopce, je tramvajová trať v Myslbekově ulici, na jejíž klesání se tramvajový vlak po odbočení na křižovatce Malovanka snadno dostane.

Tramvajová trať na Pohořelci opouští střed vozovky a až pod Královský letohrádek vede na vlastním tělese při levém kraji vozovky. Při vstupu na vlastní těleso zákryt tratě tvoří malá žulová dlažba. V místě napojení ulice Hládkov je připojena z levé strany manipulační kolej Hládkov. Za sjezdovou výhybkou následuje "past na mamuty", neboli krátký úsek v otevřeném svršku, který má zabránit vjezdu automobilů na zatravněné tramvajové těleso. To je zřízeno až před zastávky Brusnice, pouze na dvou místech je přerušeno vjezdem pro automobily do areálu někdejší Jízdárny a místem pro přecházení.

Trať zkopíruje tvar Keplerovy ulice a ostrým pravým obloukem zamíří do ulice Jelení. Zde se napřímí a následují zastávky stálé zastávky Brusnice. Jejich prostor kryje malá žulová dlažba a z obou stran jsou opět zřízeny již zmíněné "pasti na mamuty" zabraňující vjezdu automobilů na zatravněné těleso. Za zastávkami se kryt tratě změní na velkou žulovou dlažbu a následuje kolejová křižovatka Brusnice. Za křižovatkou tramvajová trať přechází do krytu z malé žulové dlažby a je zde opět zřízena dvojice zastávek Brusnice, které však slouží pouze jako občasné, sloužící pro vyjíždějící a zatahující vlaky vozovny Vokovice a od roku 2001 pak také pro historickou linku jedoucí do vozovny Střešovice. Za zastávkami a "pastí na mamuty" žulovou dlažbu opět vystřídá travnatý kryt.

V přímém úseku trať pokračuje k zastávkám Pražský hrad. Před nimi se stočí v pravém oblouku a po napřímení a za "pastí na mamuty" začíná opět kryt z malé žulové dlažby. Protisměrné zastávky Pražský hrad rozděluje světelná křižovatka s ulicí U Prašného mostu. Trať se v jejím prostoru stočí v levém oblouku a vstoupí do ulice Mariánské hradby. Levá protisměrná kolej z centra se v tomto místě vrací zpět k druhé koleji do centra (třebaže v rámci směru popisu by se spíše slušelo poznamenat, že se odpojuje). Obě koleje v následujícím úseku odděluje vzrostlé stromořadí, osová vzdálenost 6 metrů a rozdílná niveleta, kdy kolej z centra je níž než kolej do centra.

U Letohrádku královny Anny je umístěna poslední dvojice zastávek na trati Královský letohrádek. Za nimi se protisměrné koleje přiblíží k sobě na standardní osovou vzdálenost a do stejné nivelety. Míří k místu, kde se vrací do středu komunikace. Drobnou žulovou dlažbu jako kryt svršku vystřídá klasická uliční dlažba. A trať spěje ke křižovatce ulic Badeniho a Mariánské hradby, kde naše cesta skončí.

Zastávky umístěné na popisované trati:
  • Pohořelec
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Brusnice, v rozšířené části ulice Pohořelec, ve vyústění Parléřovy ulice, nástupní ostrůvek pro jeden vlak 2xT
  • Pohořelec
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Malovanka, Myslbekova, respektive Hládkov, občasná výstupní zastávka ve směru k obratišti Dlabačov, na samostatném tělese v Keplerově ulici, ve vyústění Parléřovy ulice, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT
  • Brusnice
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Vozovna Střešovice, Prašný most, Brusnice, respektive Pražský hrad, na samostatném tělese v Jelení ulici, 25 metrů před křižovatkou s ulicí U Brusnice, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Brusnice
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Pohořelec, na samostatném tělese v Jelení ulici, 70 metrů za křižovatkou s ulicí U Brusnice, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Brusnice
    - občasná nácestná zastávka ve směru k zastávce Pražský hrad, na samostatném tělese v Jelení ulici, 65 metrů za křižovatkou s ulicí U Brusnice, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Brusnice
    - občasná nácestná zastávka ve směru k zastávkám Brusnice, Vozovna Střešovice, respektive Prašný most, na samostatném tělese v Jelení ulici, 32 metrů před křižovatkou s ulicí U Brusnice, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Pražský hrad
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Královský letohrádek, na samostatném tělese v ulici Mariánské hradby, 17 metrů před křižovatkou s ulicí U Prašného mostu, nástupiště jeden vlak 2xT
  • Pražský hrad
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Brusnice, na samostatném tělese v ulici Mariánské hradby, 8 metrů před křižovatkou s ulicí U Prašného mostu, nástupiště jeden vlak 2xT
  • Královský letohrádek
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Hradčanská, Špejchar, Sparta, respektive Malostranská, na samostatném tělese v ulici Mariánské hradby, ve vyústění ulice U letohrádku královny Anny, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Královský letohrádek
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Pražský hrad, na samostatném tělese v ulici Mariánské hradby, ve vyústění ulice U letohrádku královny Anny, nástupiště pro jeden vlak 2xT
  • Provozované linky na popisované trati:
  • Linka 22
  • Linka 23
  • Linka 41 (v úseku Brusnice-Chotkovy sady)
  • Linka 42 (v úseku Brusnice-Chotkovy sady)
  • Linka 43 (v úseku Brusnice-Chotkovy sady)
  • Fotocesta po trati Malovanka – Chotkovy sady
    Počátek tramvajové trati v křižovatce Malovanka na styku ulic Bělohorské, Myslbekovy a Dlabačov. Bezprostředně za výhybkami křižovatky Malovanka traťovou kolej v našem směru překříží vjezdová kolej do smyčky Dlabačov. Záhy se také připojí výjezdová kolej ze smyčky Dlabačov. V přímém úseku pokračují koleje tramvajové tratě středem ulice Dlabačov. Zákryt tvoří velká žulová dlažba. V přímém úseku pokračují koleje tramvajové tratě středem ulice Dlabačov. Zákryt tvoří velká žulová dlažba. V přímém úseku pokračují koleje tramvajové tratě středem ulice Dlabačov. Zákryt tvoří velká žulová dlažba.
    Tramvajová trať se středem ulice Dlabačov blíží k soutěsce pod Strahovským klášterem. Pod Strahovským klášterem tramvajová trať zamíří do soutěsky ohraničené opěrnou zdí pod Strahovským klášterem na straně pravé a novorenesanční vojenskou budovou Hradčanských kasáren na straně levé. Tramvajová trať se v soutěsce stáčí levým obloukem. Tramvajová trať se v soutěsce stáčí levým obloukem. Koleje tramvajové tratě se na několik metrů napřímí a záhy pokračují levotočivým obloukem.
    Koleje tramvajové tratě se na několik metrů napřímí a záhy pokračují levotočivým obloukem. Chodci jsou zde vytěsněni do zřízeného podloubí. Na bezpečný chodník opravdu není místo. Tramvajová trať opouští úzkou soutěsku a levým obloukem se stáčí do volného prostranství na Pohořelci. Ve třicátých letech minulého století tramvaje pokračovaly také přímo přes Nový svět na Brusnici. Levé oblouky přivádí tramvajovou trať k prostoru zastávky Pohořelec do centra. Za oblouky se tramvajová trať napřímí a zamíří do prostoru zastávky Pohořelec do centra. Prostor zastávky Pohořelec do centra.
    Protisměrné zastávky odděluje dopravní přesmyk komunikace, kdy se jízdní pruh pro automobily ve směru k Malovance dostává na druhou stranu komunikace. Od tohoto místa je tramvajová trať umístěna vlevo od komunikace a obousměrná vozovka pro automobily po pravé straně komunikace. Prostor protisměrné zastávky Pohořelec z centra, která je zřízena na přilehlém chodníku. Kryt kolejí tvoří malá žulová dlažba. Prostor protisměrné zastávky Pohořelec z centra, která je zřízena na přilehlém chodníku. Tramvajová trať, jejíž kryt tvoří malá žulová dlažba, klesá od Pohořelce. Tramvajová trať, jejíž kryt tvoří malá žulová dlažba, klesá od Pohořelce.
    Tramvajová trať se přibližuje k vyústění ulice Hládkov. Velká žulová dlažba kryje křižovatku s ulicí Hládkov. Z ulice Hládkov se obloukem připojuje jednokolejná manipulační trať kolejově propojující Myslbekovu ulici. Za sjezdovou výhybkou jednokolejné tratě končí zákryt z velké žulové dlažby a začíná zatravněné těleso. Tramvajová trať po krátkém přímém úseku míří k pravému oblouku.
    Pravý oblouk zatravněného tělesa tramvajové tratě v Keplerově ulici. Za pravým obloukem se koleje tratě napřímí. Zatravněný úsek tramvajové tratě. Zatravněný úsek tramvajové tratě. Trať pokračuje k vjezdu pro automobily do areálu někdejší Jízdárny.
    Zatravnění tramvajové tratě přerušuje vjezd pro automobily do areálu někdejší Jízdárny z velké žulové dlažby. Koleje tramvajové tratě pokračují zatravněným přímým úsekem. Tramvajová trať se blíží k levému oblouku. Levým obloukem, nalepeným k hradbám barokního opevnění, kopíruje tramvajová trať tvar komunikace. Za obloukem se koleje tratě napřímí.
    Zatravněná tramvajová trať umístěná mezi hradbami barokního opevnění a vozovkou Keplerovy ulice. Zatravněná tramvajová trať umístěná mezi hradbami barokního opevnění a vozovkou Keplerovy ulice. Zatravněná tramvajová trať umístěná mezi hradbami barokního opevnění a vozovkou Keplerovy ulice. Zatravněná tramvajová trať umístěná mezi hradbami barokního opevnění a vozovkou Keplerovy ulice. Místo pro přecházení u vyhlídkového místa na park Maxe van der Stoela.
    Tramvajová trať míří k pravému oblouku mezi Keplerovou a Jelení ulicí. Pravý oblouk tramvajové tratě mezi Keplerovou a Jelení ulicí. Pravý oblouk tramvajové tratě mezi Keplerovou a Jelení ulicí. Pravý oblouk tramvajové tratě mezi Keplerovou a Jelení ulicí. V Keplerově ulici se koleje tramvajové tratě napřimují.
    Přímý úsek tramvajové tratě v Jelení ulici. V levé části, kde je zřízen chodník, bývala umístěna třetí, kusá kolej Brusnice. Přímý úsek tramvajové tratě v Jelení ulici. V levé části, kde je zřízen chodník, bývala umístěna třetí, kusá kolej Brusnice. Přímý úsek tramvajové tratě v Jelení ulici. V levé části, kde je zřízen chodník, bývala umístěna třetí, kusá kolej Brusnice. Tramvajová trať se v přímém úseku přibližuje ke stálým zastávkám Brusnice. V jejich prostoru vymění zatravněný povrch za malou žulovou dlažbu. Prostor stálých zastávek Brusnice.
    Prostor stálých zastávek Brusnice. Za stálými zastávkami Brusnice následuje vrchol křižovatky Brusnice. Levé oblouky míří na manipulační trať v ulici U Brusnice, přímý směr pokračuje do prostoru občasných zastávek Brusnice. Druhý vrchol křižovatky Brusnice před občasnými zastávkami Brusnice. Prostor občasných zastávek Brusnice. Prostor občasných zastávek Brusnice.
    Prostor občasných zastávek Brusnice. Po opuštění občasných zastávek Brusnice pokračuje tramvajová trať v zatravněném svršku přímým úsekem. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice.
    Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Přímý úsek zatravněné tramvajové tratě vedené podél Jelení ulice. Tramvajová trať se v Jelení ulici stáčí pravým obloukem.
    Pravý oblouk tramvajové tratě před zastávkami Pražský hrad. Pravý oblouk tramvajové tratě před zastávkami Pražský hrad. Pravý oblouk tramvajové tratě před zastávkami Pražský hrad. Tramvajová trať se před zastávkami Pražský hrad napřimuje. Posledních několik metrů zatravněné tramvajové tratě v přímém úseku.
    Prostor zastávky Pražský hrad do centra, tramvajová trať je opět kryta malou žulovou dlažbou. Prostor zastávky Pražský hrad do centra. Tramvajová trať se mezi protisměrnými zastávkami Pražský hrad stáčí levým obloukem ve světelně řízené křižovatce s ulicí U Prašného mostu. Tramvajová trať se mezi protisměrnými zastávkami Pražský hrad stáčí levým obloukem ve světelně řízené křižovatce s ulicí U Prašného mostu. Za levým obloukem následuje prostor protisměrné zastávky Pražský hrad z centra.
    Prostor zastávky Pražský hrad z centra. Prostor zastávky Pražský hrad z centra. Trať v přímém úseku pokračuje podél ulice Mariánské hradby. Protisměrné tramvajové koleje se v tomto místě od sebe vzdalují až na osovou vzdálenost 6 metrů, zároveň dochází k umístění kolejí do rozdílné nivelety, kdy kolej z centra je níž než kolej do centra. Protisměrné tramvajové koleje podél ulice Mariánské hradby odděluje vzrostlé stromořadí a osová vzdálenost 6 metrů. Koleje jsou umístěny v rozdílné niveletě, kdy kolej z centra je níž než kolej do centra.
    Protisměrné tramvajové koleje podél ulice Mariánské hradby odděluje vzrostlé stromořadí a osová vzdálenost 6 metrů. Koleje jsou umístěny v rozdílné niveletě, kdy kolej z centra je níž než kolej do centra. Dispozičně atypická tramvajová trať mezi Pražským hradem a Královským letohrádkem. Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby. Dispozičně atypická tramvajová trať mezi Pražským hradem a Královským letohrádkem. Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby.
    V místě nouzového vjezdu do vojenského areálu je vidět rozdílná niveleta protisměrných kolejí. Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby. Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby. Pohled k zastávce Pražský hrad na traťovou kolej z centra. Dispozičně atypická tramvajová trať mezi Pražským hradem a Královským letohrádkem.
    Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby. Dispozičně atypická tramvajová trať mezi Pražským hradem a Královským letohrádkem. Přímý úsek tramvajové tratě podél ulice Mariánské hradby. Trať se blíží k zaslepenému vyústění Tychonovy ulice v levé části snímku. Průchod je zde zachován pouze pro chodce. Trať v místě zaslepeného vyústění Tychonovy ulice v levé části snímku. Průchod je zde zachován pouze pro chodce.
    Trať se blíží k zastávkám Královský letohrádek. Trať se blíží k zastávkám Královský letohrádek. Prostor zastávek Královský letohrádek. Prostor zastávek Královský letohrádek. Za zastávkami Královský letohrádek tramvajová trať klesá s kolejemi umístěnými v rozdílně niveletě.
    Klesání tramvajové tratě s kolejemi umístěnými v rozdílně niveletě. Klesání tramvajové tratě s kolejemi umístěnými v rozdílně niveletě. Klesání tramvajové tratě s kolejemi umístěnými v rozdílně niveletě. Klesání tramvajové tratě s kolejemi umístěnými v rozdílně niveletě. Protisměrné koleje tramvajové tratě se přibližují na standardní osovou vzdálenost.
    Obě tramvajové koleje se sbližují na standardní osovou vzdálenost a zároveň se dostávají do stejné nivelety. Protisměrné koleje se již přiblížily na standardní osovou vzdálenost, ještě je však patrná rozdílná niveleta, kolej do centra je výše než kolej z centra. Protisměrné koleje se již přiblížily na standardní osovou vzdálenost, ještě je však patrná rozdílná niveleta, kolej do centra je výše než kolej z centra. Tramvajová trať podél ulice Mariánské hradby na samostatném tělese. Koleje tramvajové tratě opouští samostatně těleso a vstupují do středu vozovky ulice Mariánské hradby.
    Koleje tramvajové tratě opouští samostatně těleso a vstupují do středu vozovky ulice Mariánské hradby. V přímém úseku ve středu vozovky ulice Mariánské hradby tramvajová trať klesá ke křižovatce Chotkovy sady. Koleje tramvajové tratě se stáčí pravým obloukem. Tramvajová trať se ve středu ulice Mariánské hradby napřimuje. Závěrečný úsek tramvajové tratě u křižovatky Chotkovy sady.


    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
    www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
    www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
    Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
    web postaven na redakčním systému phpRS
    ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024