Zatravněný svršek tramvajové tratě

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Zatravněný svršek tramvajové tratě


Posledních několik let se v zemích západnější části Evropy začal pro novostavby a rekonstrukce stávajících tramvajových tratí využívat svršek s travnatým zákrytem okolí kolejnic. Tato úprava se využívá zejména v místech, kde není svršek pojížděn nekolejovou dopravou, ale zároveň by použitý otevřený kolejový svršek působil značně neesteticky.

Po vyrovnání prostoru mezi kolejnicemi drobným štěrkem je na místo uložena geotextilie proti prorůstání kořenové vrstvy do šterkového lože. | Milady Horákové 24.4.2002
Ke kolejnicím jsou již připevněny pryžoplastové bokovnice, na svém místě je uložena geotextilie, na ní zhutněná zemina a v dálce je již ke spatření uložený travnatý koberec. | Milady Horákové 28.4.2002
Na geotextilii je navezena zemina, na níž bude následně uložen travnatý drnový koberec. | Milady Horákové 24.4.2002
Aby se předešlo následnému sesedání zeminy je navezená vrstva zeminy zhutněna válcem. | Milady Horákové 24.4.2002
Pokud nebylo u zatravněného tělesa zřízeno zavlažovací zařízení, kropilo se projíždějícími automobily, jako v případě Českomoravské ulice a kropící Liazky RZ AS-96-54. Protože kropení bylo většinou realizováno v období nejsilnějšího svitu Slunce, došlo ke spálení trávníku. | 16.6.2006
V podobě svinutého drnu se přiváží předpěstovaný travnatý koberec. | Milady Horákové 28.4.2002
Na zhutněnou vrstvu zeminy se před položením samotného drnového koberce rozprostře vrstva kvalitního humusu. | Milady Horákové 28.4.2002
Při zatravnění tramvajové tratě v okolí Pražské Hradu byly použity u kolejnic speciální betonové bokovnice napodobující velkou dlažbu. | Jelení ulice 13.4.1995
A na konci je takřka přírodní, zatravněná podoba tramvajové tratě. | Keplerova ulice 21.10.2000
Pokud nebylo u zatravněného tělesa zřízeno zavlažovací zařízení, kropilo se projíždějícími automobily, jako v případě Českomoravské ulice a kropící Liazky RZ AS-96-54. Protože kropení bylo většinou realizováno v období nejsilnějšího svitu Slunce, došlo ke spálení trávníku. | 16.6.2006
V ostatních zemích Evropy se používají dva typy konstrukce tramvajového svršku s travnatým zákrytem. Méně rozšířený spočívá v uložení kolejnic na vybetonované podélné prahy pod kolejnicemi a travnatý svršek bývá v úrovni podélných betonových prahů - takže kolejnice vlastně vyčnívají nad zatravněný svršek - , případně je travnatý svršek umístěn klasicky na úrovni temene kolejnic. Druhý, rozšířenější, způsob výstavby tramvajové tratě s travnatým zákrytem spočívá v uložení kolejnic na příčné pražce. U starších provedení byl travnatý zákryt umístěn až ke kolejnicím, u novějších provedení se kolejnice oddělují speciálními bokovnicemi, které zakrývají upevňovadla a po svém odstranění umožňují snadnější přístup k upevňovadlům, bez výraznějšího narušení travního porostu.

V České republice uvažoval pražský Dopravní podnik již před mnoha lety o rekonstrukci tramvajové tratě nad hlavní budovou Národního muzea na Václavském náměstí s využitím travnatého zákrytu, ale nakonec byl tento typ krytu tramvajové tratě poprvé na území České republiky použit až v roce 1995 při rekonstrukci tramvajové tratě v okolí Pražského hradu v úseku Brusnice - Pražský hrad.

Základem konstrukce tramvajové tratě s travnatým zákrytem je běžný kolejový svršek s využitím žlábkových kolejnic NT1 upevněných na betonových pražcích uložených do štěrkového lože. Pro zřízení vlastního travnatého zákrytu se prostor mezi kolejnicemi nejprve upraví srovnáním do roviny jemných štěrkem, na který je položena geotextilie vytažená až k prefabrikátům sloužícím k oddělení kolejnic od travnatého krytu. Prostor na geotextilii je vyplněn zeminou o výšce cca 12 centimetrů na kterou je následně uložen předpěstovaný drnový travnatý koberec o tloušťce cca 4 centimetry. K oddělení kolejnic od travnatého zákrytu se používají speciální pryžoplastové bokovnice, které se upevní ke kolejnici a následně se k nim upevní geotextilie. V úsecích, kde je nutné zároveň dbát na památkovou ochranu okolí tramvajové tratě se používají speciální betonové prefabrikáty ve tvaru hranolu, které jsou na spodní straně opatřeny kapsami pro upevňovadla kolejnic a jejichž povrch imituje podobu čtyř velkých dlažebních kostek. Tvarový návrh betonových prefabrikátů pochází z dílny firmy DIPRO. V případě, kdy je nutné umožnit občasné pojíždění nekolejovými vozidly po trati (např. při použití travnatého zákrytu v prostoru smyček), lze docílit zvýšení odolnosti trávníku s použitím speciálních zatravňovacích rohoží.

Rekonstrukce tramvajové tratě Sídliště Řepy - Motol v roce 2010 přinesla první využití zatravněného svršku v úseku s kolejnicemi S49 v okolí zastávky Blatiny a v roce 2011 byl v úseku Vítězné náměstí - Zelená poprvé trávník zřízen osetím, nikoliv pokládkou předpěstovaných drnů.

Travnatý kryt tramvajové tratě si okamžitě získal své zastánce, ale i skalní odpůrce. Mezi jeho výhody bezesporu patří estetičtější vzhled tratě, ale také podstatné snížení hlučnosti. Mezi nevýhody pak zejména vyšší finanční náklady při výstavbě tratě, a s tím také související vyšší náklady na průběžnou údržbu tratě.

Dopravní podnik hl.m.Prahy, a.s. zatím systém zatravněného krytu tramvajové tratě použil při rekonstrukcích následujících úseků:

  • 1995: Brusnice - Pražský Hrad
  • 2000: Pohořelec - Brusnice
  • 2002: Prašný most - Hradčanská (zrušeno 2009)
  • 2002: Černokostelecká - Vinice
  • 2004: Nádraží Libeň - Balabenka
  • 2004: Sídliště Barrandov - Hlubočepy (včetně samozavlažovacího systému zřízeného dodatečně v roce 2006)
  • 2005: Balabenka - Poliklinika Vysočany (včetně samozavlažovacího systému)
  • 2009: Hradčanská - Špejchar (včetně samozavlažovacího systému)
  • 2010: Sídliště Řepy - Slánská (včetně samozavlažovacího systému)
  • 2011: Vítězné náměstí - Podbaba (včetně samozavlažovacího systému v úseku Zelená - Podbaba)

  • www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
    www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
    www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
    Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
    web postaven na redakčním systému phpRS
    ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024