Trať Pražský hrad - Prašný most

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trať Pražský hrad - Prašný most


Vizualizace pohledu do ulice U Prašného mostu od ulice Milady Horákové s vyznačenou kolejí a pamětní deskou tramvajové tratě.

V těsné blízkosti Pražského hradu existovala mezi roky 1910 – 1913 spojovací tramvajová trať, která dosahovala nejnepříznivějších sklonových podmínek v celé historii pražských tramvají, v jednom místě šlo o sklon 101,9 ‰! V souvislosti s chystanou rekonstrukcí ulice je v plánu si trať důstojně připomenout.

Titulní strana původního plánu na zřízení Spojovací koleje z roku 1907.
Titulní strana situačního plánu na zřízení spojovací koleje v délce 232 metrů mezi tratěmi Klárov - Královský hrad a Belcrediho třída - Střešovice u Kadetní školy z roku 1910.
Situační plán na zřízení spojovací koleje v délce 232 metrů mezi tratěmi Klárov - Královský hrad a Belcrediho třída - Střešovice u Kadetní školy z roku 1910.
Titulní strana situačního plánu na neuskutečněnou změnu spojovací koleje v délce 232 metrů mezi tratěmi Klárov - Královský hrad a Belcrediho třída - Střešovice u Kadetní školy z dubna 1912.
Situační plán na neuskutečněnou změnu spojovací koleje v délce 232 metrů mezi tratěmi Klárov - Královský hrad a Belcrediho třída - Střešovice u Kadetní školy z dubna 1912.
Pohled přes tramvajovou trať od zastávky Pražský Hrad do ulice U Prašného mostu. | 15.12.2019
I ze snímku je patrné prudké stoupání závěrečné části ulice U Prašného mostu před zaústěním do ulice Mariánské hradby vyvolané změnou nivelety po stavbě tramvajové tratě. | 15.12.2019
Ulice U Prašného mostu v pohledu ke křižovatce Prašný most. | 15.12.2019
Ulice U Prašného mostu v pohledu ke křižovatce Prašný most. | 28.9.2018
Celková vizualizace ulice U Prašného mostu s Plečnikovou alejí.
Nadhledová vizualizace ulice U Prašného mostu s Plečnikovou alejí od severu.
Nadhledová vizualizace ulice U Prašného mostu s Plečnikovou alejí od jihu.
Vizualizace symbolické brány někdejšího opevnění v ulici U Prašného mostu od jihu v uzavřené podobě s vyznačenou kolejí v dlažbě.
Vizualizace symbolické brány někdejšího opevnění v ulici U Prašného mostu od jihu v otevřené podobě s vyznačenou kolejí v dlažbě.
Vizualizace objektů pro sezení s vyznačenou kolejí v dlažbě.
Vizualizace pohledu do ulice U Prašného mostu od severu s vyznačenou kolejí v dlažbě.
Vizualizace pomníku Jože Plečnika v ulici U Prašného mostu.
Abychom se dostali k historii samotné tratě, musíme namíchat několik ingrediencí o historii dalších dopravních staveb v blízkém i vzdálenějším okolí. Již od roku 1899 se Elektrické podniky zabývaly propojením Malé Strany a Hradčan tramvajovou tratí. Prvotní plány počítaly s tramvajovou tratí v Nerudově ulici, která však nebyla k běžnému provozu sklonově příliš vhodná a počítalo se zde dokonce s výstavbou ozubnicové parní tramvaje.

V roce 1908 schválilo ministerstvo železnic projekt nové vozovny Střešovice a 26. října téhož roku byla stavba vozovny zahájena. Po necelém roce, 1. září 1909, byla stavba dokončena a vypravením 12 vlaků vozovna zahájila 24. října 1909 svůj provoz.

Na sklonku prvního desetiletí 20. století došlo konečně ke zpracování reálných projektů počítajících se spojením Malé Strany a Hradčan z Klárova přes Chotkovy sady a okolo Pražského hradu. Jako limitující faktor se ukázal výškový rozdíl obou čtvrtí a proto muselo dojít k zásadní úpravě Chotkovy ulice pro provoz tramvaje. První část rozsáhlého projektu, trať z Klárova k Pražskému hradu, byla uvedena do provozu 30. ledna 1910. Ač byla střešovická vozovna doslova na dohled, neexistence jakékoliv spojovací tratě znamenalo, že k Pražskému hradu by střešovické tramvaje musely najíždět přes celou Letnou a podél Vltavy a přes Klárov. Právě z tohoto důvodu byla současně se stavbou tratě k Pražskému hradu v ulici U Prašného mostu zřízena manipulační jednokolejná trať, označovaná zpravidla jako Spojovací kolej mezi tratěmi Klárov – Královský hrad a Belcrediho třída – Střešovice. Traťový úsek začínal pravým obloukem jako plynulé pokračování levé koleje tratě od Klárova, kolej přecházela do ulice U Prašného mostu a zhruba ve své polovině procházela vraty na čáře potravní daně. Následně se napojovala levým obloukem do tratě Belcrediho třída – Střešovice. Stavební délka této spojovací tratě byla 232 metrů.

První polovina horního oblouku byla v mírném stoupání 18,52 ‰, ale už druhá polovina oblouku byla vedena prudkým spádem 99,1 ‰, vlastní rovný úsek trati pak ve směru k Prašnému mostu pokračoval ještě prudším spádem 101,9 ‰, který postupně přecházel v klesání mírnější 95,0 ‰, 88,4 ‰, 79,4 ‰ a konečně 47,47 ‰…. Vrata na čáře potravní daně byla zavřena a otevíral je při ranním vyjíždění a večerním zatahování vlaků, na potřebnou dobu zřízenec potravní daně na žádost prvního vozu. Průvodčí posledního vozu hlásil, zda je možné vrata opět uzavřít. Otevírání mimo toto období bylo nutné samostatně vyjednat pro každý vůz zvlášť. Ve večerních hodinách byla vrata pro jistotu osvětlena červenou svítilnou.

Poté, co byla trať okolo Pražského Hradu od 22. prosince 1911 prodloužena až na Pohořelec, se vyjíždění střešovických tramvají ještě zkomplikovalo. V místech s největším sklonem musel totiž vlak zastavit a průvodčí byl povinen se přesvědčit, zda po trati okolo Hradu nejede jiný vlak. Důvod byl prozaický, kolej z ulice U Prašného mostu ústila v období levostranného provozu do "nesprávné koleje" a teprve poté byl umístěn kolejový přejezd, jímž se vlak dostal do příslušného směru. Průvodčí byl osobně zodpovědný, že po průjezdu vozu z manipulační tratě dojde k přestavení všech výhybek na hlavní trati do správného směru.

Velmi nepříznivé sklonové poměry v ulici U Prašného mostu a problémy s užíváním manipulační tratě vedly Elektrické podniky k hledání jiného místa, v němž by bylo možné tratě propojit za podstatně příznivějších podmínek. Nakonec byla ke stavbě zvolena dnešní ulice U Brusnice, v níž byla zřízena jednokolejná manipulační trať, napojená do obou traťových větví jednokolejnými oblouky. Dne 26. ledna 1913 tak ráno střešovické tramvaje vyjížděly naposledy ulicí U Prašného mostu a večer již zatahovaly po nové spojce. Na novou trať se také přesunula vrata potravní daně.

Z jedné strany zaslepená ulice U Prašného mostu léta sloužila jako parkoviště pro návštěvníky Pražského hradu. Od roku 2000 se však diskutuje o celkové rekonstrukci. Podle architektonické studie se má ulice proměnit v alej osázenou 40 stromy, jako bylo 40 bastionů pražské pevnosti. Plečnikovu alej, pojmenovanou na počest slovinského architekta Jože Plečnika, který byl v letech 1920 – 1938 hlavním architektem Pražského hradu a začal jej i s jeho okolím přetvářet a opravovat mají doplnit dva pruhy dlažebních kostek připomínajících nejstrmější tramvajovou kolej v Praze.


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1730
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2020