Trať Nádraží Vršovice-Otakarova
původní podoba

Původní tramvajová trať v Otakarově vedla v místech dnešního parkoviště podél domů. Průjezd z Křesomyslovy do Otakarovy ulice nebyl přímý a celkově byla celá křižovatka velmi nepřehledná a stísněná. Trať mířila úzkou ulicí pod starý železniční nadjezd, tedy místy, kde donedávna manipulovaly autobusy linky 193. V navazujícím úseku Vršovické ulice trať vedla na vlastním tělese po jejím severním okraji, částečně dokonce zcela mimo ni. Vozovka totiž pokračovala až před budovu nádraží.

Původní podjezd pod železnicí však byl mnohem užší a obě tramvajové koleje vedly pod jedním mostním polem, zatímco druhé, severnější, překonávalo potok Botič. V průběhu roku 1946 bylo částečně přeloženo koryto Botiče a postupně byla překládána tramvajová trať dále od železničního náspu. Nejprve se k 23. květnu překládala kolej do centra a od 12. června byly úpravy dokončeny i na koleji z centra. Trať tak byla umístěna celá na vlastním tělese po straně komunikace.

V průběhu roku 1957 začaly práce na zaklenutí potoka Botiče, v roce 1958 byl Botič překlenut a nad ním postavena nová vozovka pro směr od Vršovic, kterým pak byla od roku 1959 vedena tramvajová kolej téhož směru.

Ve snaze co nejvíce zjednodušit vyjíždění z vozovny Pankrác ve směru do Vršovic, byl i ve značně stísněných podmínkách na křižovatce Otakarova, 8. června 1949 zprovozněn jednokolejný oblouk od náměstí Bratří Synků do Otakarovy. Situaci měla ještě dále usnadnit manipulační jednokolejná trať v ulici Na Zámecké. Dne 19. října 1957 byl zřízen i kolejový oblouk z Bělehradské ulice z centra do Otakarovy, takže kolej v ulici Na Zámecké bylo možné použít k obracení i v této směrové relaci.

Protože však stísněná a nepřehledná podoba křižovatky Otakarova dlouhodobě nevyhovovala dopravním potřebám města, došlo k rozhodnutí o přestavbě části Vršovické ulice mezi nádražím Vršovice a železničním podjezdem, do níž byla zahrnuta také přeložka Otakarovy ulice a výstavba nových mostů.

Přestavba celé lokality byla velmi náročná, protože vyžadovala zboření všech obytných domů na jižní straně Otakarovy ulice a především výstavbu nového širokého železničního nadjezdu na jedné z nejfrekventovanějších pražských železničních tratí (a současně zhlaví vršovického nádraží).

Celá rekonstrukce úseku Otakarova – Nádraží Vršovice probíhala v několika etapách. Počínaje 9. zářím 1974 byla u nádraží Vršovice zřízena provizorní jednokolejná přeložka dlouhá 225 metrů, aby bylo možné tramvajovou trať odsunout až o 24 metrů severněji do nové osy. Provoz na rekonstruované trati byl zahájen 2. června 1975, na svém západním konci byla přeložka ještě napojena na starou trať pod původní železniční přemostění.

Samotná rekonstrukce uzlu v Otakarově ulici začala 26. července 1976 a probíhala v několika fázích s provizorními kolejemi. Manipulační trať v ulici Na Zámecké byla upravena pro obousměrný provoz doplněním o oblouk od Vladimírovy ulice na manipulační kolej, dále byl doplněn oblouk z ulice Na Zámecké do Vršovic a v Otakarově ulici byl vložen pravý přejezd, který musely využívat vlaky jedoucí z ulice Na Zámecké. V této etapě byl vyloučen provoz po všech přímých kolejích na střední části původní kolejové křižovatky Otakarova a zároveň byla tratě z Bělehradské do Otakarovy ulice propojeny prostým obloukem bez výhybek. Ve druhé etapě byla od 20. září 1976 vyloučena z provozu trať v Nuselském údolí. V rámci třetí etapy byl od 13. října 1976 zrušen provoz po staré trati v Otakarově ulici a na všech provizoriích a začalo napojování přeložky.

Provoz na přeložené trati v Otakarově ulici, situované až od 21 metrů jižněji na vlastní těleso a vedené novým podjezdem pod železniční tratí byl zahájen 23. října 1976. Na nové křižovatce Otakarova byly zároveň zřízeny dvoukolejné oblouky z Otakarovy k Tylovu náměstí a k náměstí Bratří Synků.

Co zbylo?