Cvičný vůz T3 ev.č.5502

K přestavbě byl vybrán vůz typu T3 ev.č.6197, který byl vyroben společně v sérii s vozy T3 ev.č.6172 až 6302 zařazenými do provozu v průběhu roku 1963.

Přestavbu vozu provedli vlastními silami pracovníci Dopravního podniku v Ústředních dílnách Hostivař.

Rozsah oprav vozové skříně byl obdobný jako u každé jiné velké prohlídky. Pro odlišení od ostatních provozních vozidel získal vůz nový unifikovaný lak určený cvičným vozům. Jedná se de facto o inverzní kombinaci ke standardnímu provedení laku, kdy spodní část vozidla je natřena barvou ze slonové kosti a vrchní část je tvořena rudou barvou, končící až v oblině střechy. Na předním čele červená přesahuje až pod světlomety. Podokenní částí prochází zdobný proužek v barvě slonové kosti. Na bocích vozidla je nátěr doplněn výrazným písmenem C doplněným o nápis cvičný vůz v červené barvě.

Stejně jako exteriér vozidla se dočkal jiného barevného schématu, došlo i v interiéru k menším úpravám. Ve voze byla odstraněna zástěna stanoviště řidiče a na prostorově rozšířený vyvýšený stupínek v čelní části kabiny bylo na stejné úrovni s řidičovým doplněno v pravé části druhé sedadlo, určené pro instruktora jízdy. Společně s ním byl instalován i druhý brzdový pedál, vycházející z koncepce pedálů vozů T3, jímž může instruktor v případě nouze vůz zastavit. Aby měl instruktor dostatečný výhled a přehled o dění podél vozidla, bylo do střešní obliny nad znehybnělým předním křídlem vsazeno do pravé bočnice druhé zpětné zrcátko.

Přední dveře zůstaly zachovány, byla jim však znehybněna první dvě křídla, aby mohlo dojít k již zmíněnému prostorovému rozšíření zvýšeného stupínku, daní za něj je však výrazné zúžení vstupního prostoru. V prostoru nevyužívaného dveřního křídla byl po pravé ruce instruktora instalován simulační panel. Obsahuje tlačítka zvonce, světelné houkačky, záchranné brzdy a dále jsou zde umístěny přepínače, umožňující simulovat některé provozní závady, které by měl frekventant kurzu umět diagnostikovat a případně i opravit. Vůz T3 ev.č.5502 byl léta využíván při závěrečných jízdách státní zkoušky.

Střední dveře vozu zůstaly zachovány, pouze byly znehybněny ve schodišťové části vestavěnou skříní pro umístění drobných věcí, jako například kabelu mnohočlenného řízení, silničních kuželů na trénování odhadu průjezdného profilu apod.

Zbylý interiér neprošel nejprve žádnou úpravou odlišující jej od sériově dodaných vozů. V otevřeném prostoru zůstaly zachovány původní sedačky pro cestující - tzv. skořápky a rovněž nebyly instalovány stolečky pro výcvikové pomůcky frekventantů.

V roce 1995 se cvičný vůz T3 ev.č.5502 dočkal dovybavení na podobu standardního cvičného vozu. Došlo k odstranění středních dveří a srovnání podlahy v jejich prostorzu do jedné roviny. Na zvýšenou podlahu byla opět umístěna skříň pro výukové pomůcky. Zároveň byl interiér rozdělen přepážkou na dvě nestejně velké části v rozsahu cca 1/3 + 2/3 plochy, jako je obvyklé v dalších cvičných vozech, která má za účel snížení hlučnosti motorgenerátoru a lepší tepelnou pohodu posádky vozidla. V zadní části zůstaly zachovány původní sedačky pro cestující - tzv. skořápky, v původním uspořádání. V přední části vozu bylo zachováno celkem 6 skořepinových sedaček v nezvyklé sestavě 2+1 s tím, že dvojice jsou na pravé straně vozu a jejich doplnění instalací stolečků pro výcvikové pomůcky frekventantů.

Proměny cvičného vozu T3 ev.č.5502 během času...