|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dočasné jednokolejné tratě
|
Protože oblast Smíchovského nádraží tvořila důležitý přestupní uzel mezi železnicí a městskou dopravou (většina vlaků končila právě na Smíchovském nádraží), nebylo možné celý rekonstruovaný úsek na pár měsíců uzavřít. Tratí projíždělo 5 denních tramvajových linek, a tak bylo nutné tramvajové těleso opravovat po etapách a stavební práce vykonávat za plného tramvajového provozu. Z tohoto důvodu došlo k postupnému budovaní jednokolejných úseků, jenž svedly dopravu na okraj uličního prostoru, čímž se utvořil prostor pro modernizaci stávající tratě.
V první etapě byla od 28.února 1977 vybudována provizorní jednokolejka v úseku jižní viadukt (u severního nástupiště ČSD) - Plzeňka. Pomocí vložených výhybek byla doprava svedena na společnou kolej, která se na svých koncích po několika metrech výškově zvedla na úroveň komunikace, kde byly kolejnice uloženy na vozovce původní komunikace a rozchod udržován pomocí rozchodnic, a svou osou odchýlila z původního směru. Ve směru k Andělu byla jednokolejná trať vedena po levé vozovce. Po cca 200 metrech se pomocí protisměrných oblouků a výhybky opět oba směry oddělily a napojily na původní trať.
Ke krátkému třídennímu přerušení provozu, během nějž je v rekonstruovaném úseku tramvajová doprava převedena zpět na zrekonstruovaný dvoukolejný úsek dochází 1. dubna 1977. Postupující rekonstrukce však vyvolává vybudování nové návazné jednokolejné trati, tentokráte v úseku Na Knížecí - jižní viadukt ČSD. Začíná bezprostředně za výhybkami křižovatky Na Knížecí a provoz je na ní zahájen 4. dubna 1977.
Stejně jako v předchozím případě je jednokolejná trať položena na vozovce, tentokráte však na pravé straně komunikace v pohledu k Andělu, rozchod kolejnic zajišťovaly rozchodnice. Druhá jednokolejná trať byla dlouhá cca 400 metrů.
Rekonstruovaná dvoukolejná trať v Nádražní ulici byla zřízena překvapivě tzv. metodou na boso, která se hojně používala zejména v první polovině 20. století a jejíž zřizování bylo radikálně omezeno s příchodem těžkých vozů typu T. Základní konstrukci svršku takto položené tramvajové trati tvořily žlábkové kolejnice uložené přímo na vrstvu zhutněného jemného štěrku, kdy rozchod kolejí je zajišťován nikoliv pražci, ale pomocí rozchodnic umístěných v předepsaných pravidelných vzdálenostech.
Jelikož v tehdejší době sílily politické tlaky ukončit opravu trati v co nejkratším možném termínu, aby mohlo dojít
k výstavbě metra, nahradily zákrytové panely původní žulovou dlažbu, jejíž kladení by trvalo podstatně déle. Provoz
na provizorní jednokolejce byl ukončen 13.května 1977 a rekonstruovaná tramvajová trať
v Nádražní ulici začala opět sloužit cestujícím.
Stržené pantografy na vozech T3 ev.č.6572+6573 .:::. 9. března 1977 | ||||