Tramvajová trať z Hlubočep k Andělu, vedená z větší části podél areálu smíchovského železničního nádraží Nádražní ulicí se vyvíjela postupně.
Nejprve tu jezdila koňka, která byla posléze zelektrifikována a postupná prodlužování již byla jen v režii elektrické tramvaje. Navíc má trať
před sebou velkou budoucnost, protože přímo na ni bude napojena
nová tramvajová trať do
srdce sídliště Barrandov. Podívejme se tedy, jak se celá trať vyvíjela. Na
počátku všeho stála trať koňky, která měla být původně součástí
vůbec první její tratě v Praze, ale známé problémy s tehdejším Řetězovým mostem u dnešního Národního divadla realizaci výstavby celého úseku
zabránily. (viz
trať přes most Legií) Smíchovská obec navíc měla k novému dopravnímu prostředku
značnou nedůvěru a požadovala, aby byly celá trať zřízena v jednokolejné podobě. Záměr obce uskutečněn nebyl, a 16. května 1876 se mohly vozy
koňky rozjet po
nové trati od tehdejšího Řetězového mostu přes Anděl až k nádraží tehdejší Západní dráhy, zhruba k dnešní zastávce Plzeňka. Součástí
zřízené tratě byla i
vozovna umístěná na pozemku skladiště železnice. Když se v roce 1883 k trati v
oblasti Anděla připojovala další
trať koňky od Palackého mostu, došlo zároveň ke zrušení
původní vozovny, zahájení provozu
vozovny nové a zkrácení
tratě o zhruba 30 metrů. Všechny změny byly dokončeny k 28. červnu 1883. Po odkoupení sítě koňky Elektrickými podniky došlo v roce 1900 k elektrifikaci
stávající tratě a zároveň jejímu prodloužení od Západního nádraží k Rozkošného ulici, do provozu byla elektrifikovaná trať uvedena 18. prosince 1900.
29. června 1902 byla schválena elektrifikace odbočující koleje do
vozovny a bylo též umožněno zahájení
provozu na dalším prodloužení tratě od Rozkošného ulice za Moulíkovu ulici. Toto dokončené prodloužení bylo však uvedeno do provozu až 15. dubna 1906!
V průběhu roku 1907 došlo k úpravě napojení tramvajové
tratě od Palackého mostu, a v letech 1913 - 1915
došlo k likvidaci
vozovny a zároveň výstavbě
vozovny nové na
stejném pozemku. Již v roce 1910 schválila městská rada projekt
smyčky před smíchovským nádražím. S výstavbou
se však otálelo a až 26. dubna 1914 byla smyčka zprovozněna. Třebaže smyčku zde najdeme dodnes, byla v průběhu času několikrát zrušena, obnovena a přestavena.
Její současná podoba se dočkala znovuobnovení k 21. prosinci 1998. Jinak se na trati až do roku 1925 vcelku nic nedělo. 16. července 1925 došlo k dalšímu
prodloužení tratě, od stávající konečné až k Lihovaru. Součástí tohoto prodloužení se stala i tramvajová
křižovatka
s železniční vlečkou u Lihovaru. O dva roky později, 20. července 1927 se trať vydala až do Hlubočep, ovšem ke zřízení koncové
smyčky došlo až v roce 1962. Prodloužením přes železniční trať si trať tramvajová zadělala na problémy, ale
zároveň díky tomuto prodloužení překročila kolejová síť tramvají 100 kilometrů. K připomenutí tohoto významného počinu byl na Zlíchově, pod zlíchovským
kostelíčkem umístěn drobný
pomníček. 1. prosince 1938 byla z prostoru ulice Za Ženskými domovy připojena nová
manipulační trať, umožňující výjezdy vlaků vozovny
Motol ke
smíchovskému nádraží. 11. října 1951 byla do provozu uvedena nová mezilehlá smyčka u Lihovaru, zhruba v prostoru dnešních autobusových zastávek.
V předešlých řádcích zmíněné problémy prodloužení spočívaly v technickém stavu mostu, jímž došlo k překonání železniční tratě. 28. ledna 1969 byl totiž most
pro svůj havarijní stav uzavřen, a dočasné provizorium s kolejovou splítkou tramvajové tratě bylo uvedeno do provozu až 26. ledna 1970. Jak již to s provizorii
bývá, vydržel na svém místě až do roku 1987 - uzavřen byl 14. dubna. Již 1. listopadu 1986 došlo v souvislosti s přípravnými pracemi na výstavbě novému mostu
ke zrušení smyčky Lihovar a nový most byl uveden do provozu 1. září 1989. K dalšímu přerušení provozu na trati do Hlubočep došlo v roce 2000 v souvislosti s
výstavbou městského silničního okruhu. Čas, kdy byl koncový úsek mimo provoz byl využit k přestavbě smyčky
Hlubočepy
na mezilehlou.
Cestu po tramvajové trati začneme v mezilehlé smyčce
Hlubočepy. Smyčka je umístěna v prostoru
mimo vozovku, a tak při výjezdu ze smyčky se trať dostává levým obloukem do středu vozovky ulice Na Zlíchově. Výjezd ze smyčky je v současné době vyřešen tak
nešikovně, že řidič tramvaje má velmi špatný rozhled na hlavní komunikaci, na níž vjíždí. I proto byla na tomto místě instalována světelná signalizace, která zabezpečuje
preferenci tramvajové dopravy. Ještě před vniknutím do středu ulice Na Zlíchově je však umístěna nástupní zastávka
Hlubočepy, jejíž protipól -
zastávka výstupní - je součástí smyčky. Ve svém počátku je ulice na Zlíchově natolik širokou, že je v ní místo jak pro jeden jízdní pruh automobilů na každé straně, tak i
pro dvoukolejnou tramvajovou trať. Po zhruba 50 metrech se však profil ulice značně změní, takže se trať musí esíčkem složeným z pravého a levého oblouku přiblížit
k pravému chodníku. Pod zlíchovským kostelíčkem je umístěna na chodníku zastávka
Zlíchov, zastávka protisměrná je o pár metrů dále a její
umístění na chodníku od tramvajové koleje dělí jízdní pruh pro automobily. Již od smyčky
Hlubočepy trať ulicí Na Zlíchově
stále, a zhruba u
pomníčku 100 kilometrů tratí elektrické tramvaje v Praze - který je umístěn po pravé straně - dosáhne
trať horizontu, ulice Na Zlíchově se rozšíří natolik, že trať opět veden středem komunikace a přiblíží se k pravému oblouku, který ji navede na most přes železniční
trať, který byl otevřen v roce 1989. Most překračuje šikmo železniční trať a po jeho překonání trať tramvajová na mohutném náspu klesá v levém oblouku z mostu na úroveň
železniční tratě. Přiblíží se k levému chodníku, kde je umístěna protisměrná zastávka
Lihovar, zatímco zastávka ve směru k Andělu má samostatný
nástupní ostrůvek. Za zastávkami se trať opět dostává do středu vozovky, překoná křížení s železniční vlečkou a středem
Nádražní ulice spěje k zastávkám
ČSAD Smíchov. Zastávky pro oba směry jsou vybaveny nástupními ostrůvky, které však od sebe dělí dobrých 100
metrů. Železniční trať po levé straně Nádražní ulice značně stoupá a tramvajová trať pokračuje přímým úsekem až k autobusovému obratišti, kde okopíruje tvar Nádražní ulice
a levý oblouk záhy vystřídá pravý. Po dalším krátkém přímém úseku se trať prudkým esíčkem v kombinaci levého a pravého oblouku dostane do pozice umožňující zřízení nástupních
ostrůvků zastávek
Smíchovské nádraží, navíc u ostrůvku směrem k Andělu i zřízení krytých výstupů ze stanice metra. Za zastávkami až k Plzeňce
trať pokračovala přímým úsekem, z části na vlastním tělese. Po opětovném zřízení smyčky
Smíchovské nádraží v roce 1998, došlo k
úpravě tohoto úseku tramvajové tratě. Za zastávkami se trať esíčkem v podobě pravého a levého oblouku přiblíží k pravému chodníku o cca 5 metrů oproti prostoru zastávek
Smíchovské nádraží. Za světelnou křižovatkou s ulicí U Královské louky je umístěna v našem směru zastávka
Plzeňka s nástupním ostrůvkem, před vjezdem
do smyčky je nevyužívaný ostrůvek zastávky
Smíchovské nádraží, která měla sloužit jako výstupní před smyčkou pro vlaky jedoucí z centra.
Ostrůvek protisměrné zastávky
Plzeňka je umístěna o zhruba 100 metrů dále. Na jeho úrovni byla původně i zastávka směrem k Andělu, ale došlo k jejímu
posunutí ke smyčce, kde byla původně plánována jako nástupní zastávka pro vlaky jedoucí ze smyčky. Ve středu Nádražní ulice, s podélnými betonovými prahy po pravé straně,
které mají zabránit jízdě neukázněných motoristů po tramvajových kolejích, pokračuje trať k zastávkám
Na Knížecí. Zastávky pro oba směry jsou umístěny
na chodnících a cestující tak musí překonat jízdní pruh automobil, k nástupu do tramvaje. Zatímco zastávka k Andělu přiléhá ke křižovatce
Na Knížecí, zastávka v opačném směru je o dobrých 100 metrů zpět a tak nechybí moc k tomu, aby se také nazývala Plzeňkou. Za zastávkami se zleva připojuje
manipulační trať v ulici Za Ženskými domovy. Následuje světelná křižovatka s ulicemi Ostrovského a Vltavskou. Po jejím překonání
vede trať až k ulici Jindřicha Plachty přímým úsekem. Následuje další z oblíbených esíček této tratě, tentokráte ve skladbě levý - pravý oblouk, aby bylo možné do Nádražní ulice
vtěsnat ostrůvek zastávky
Anděl do centra. I protisměrná zastávka byla donedávna opatřena nástupním ostrůvkem, ale s ohledem na rozsáhlý stavební ruch v
oblasti Anděla a následnou výstavbu pěší zóny, došlo k jeho spojení s chodníkem před výstupu ze stanice metra Anděl a následné úpravě spočívající i ve výsadbě stromů. Za zastávkami,
na
křižovatce ulic Nádražní, Plzeňské, Lidické a Štefánikovy naše cesta po trati končí.
Většina tratě je vybudována metodou velkoplošných panelů
BKV, výjimky však najdeme v kolejových
konstrukcích křižovatky
Na Knížecí, kde povrch tvoří žulová dlažba; u smyčky
Smíchovské nádraží, kde je celý úsek mezi zastávkami Plzeňka - Smíchovské nádraží klasické konstrukce
také s krytem ze žulové dlažby; u křížení s železniční vlečkou u Lihovaru (kryt tvoří opět žulová dlažba) a stejná situace
je i u smyčky
Hlubočepy, kde již zhruba 50 metrů před smyčkou samotnou končí velkoplošné panely
BKV a začíná trať klasické konstrukce také s krytem ze žulové dlažby.
Zastávky umístěné na popisované trati:
Zlíchov - nácestná zastávka v obou směrech
Lihovar - nácestná zastávka v obou směrech
ČSAD Smíchov - nácestná zastávka v obou směrech
Smíchovské nádraží - nácestná zastávka v obou směrech
Smíchovské nádraží - občasná výstupní zastávka před smyčkou Smíchovské nádraží z centra
Plzeňka - nácestná zastávka v obou směrech
Na Knížecí - nácestná zastávka v obou směrech
Anděl - nácestná zastávka v obou směrech
Provozované linky na popisované trati:
Celým popisovaným úsekem v denním provozu projíždí linky 12, 14 a 20
(v úseku Smíchovské nádraží - Hlubočepy pouze ve špičkách pracovních dní), v úseku Anděl - Smíchovské nádraží se připojuje linka 6.
V nočním provozu je pak v celém úseku provozována linka 54.
Fotocesta tramvajové trati Hlubočepy - Anděl |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fotografie: © Pražské tramvaje