Křižovatka Palackého náměstí

Na osu Palackého mostu navazující ulice Na Moráni se od 8. září 1898 stala útočištěm pro elektrickou tramvaj, jejíž jednokolejná trať končila kuse před křižovatkou výhybnou. Pro malé využívání byla však již od 6. ledna 1900 bez pravidelného provozu. Přesto došlo během přestavby tratě koňky na elektrickou tramvaj v závěru roku ke kolejovému propojení obou tratí. Oblouk z Palackého mostu k Jiráskovu náměstí však zůstával nadále jednokolejný a ani po zahájení elektrického provozu na mostě od 18. prosince 1900 nedošlo k obnovení pravidelného provozu v ulici Na Moráni. Proto se městská rada 9. března 1909 rozhodla, že trať v ulici Na Moráni bude snesena a při té příležitosti bude opatřen druhou kolejí oblouk ve směru od dnešního Jiráskova náměstí na Palackého most. Přesný termín, kdy byl zahájen dvoukolejný provoz, však zatím neznáme.

Základ kolejové křižovatky začal nakonec na Palackého náměstí vznikat v roce 1910, když byla 31. července zprovozněna nová tramvajová trať do Podolí, která zpřístupnila po nábřeží a nově proraženým Vyšehradským tunelem tramvajové dopravě další části Prahy. Křižovatka existovala v podobě přímé tratě a odbočujících oblouků na Palackého most (podoba, jakou mají dodnes např. křižovatky Moráň či Olšanské náměstí). Napojení nové tratě se uskutečnilo podle tehdejšího zvyku bez narušení pravidelného provozu - za noční výluky.

V roce 1922 vznikla potřeba spojení Smíchova s oblastí Karlova náměstí, ale to se realizovalo novou tratí v Resslově ulici. Teprve v roce 1950 přišla první velká výluka tramvajové dopravy související s rozšiřováním Palackého mostu, které bylo realizováno vysunutím chodníků na konzoly. Od 23. října 1950 byly tramvaje z Palackého mostu dočasně vyloučeny a po obnovení provozu 11. prosince 1950 byl na křižovatce zprovozněn nový dvoukolejný oblouk z mostu k Výtoni. Nový kolejový trojúhelník byl kladen v noci z 24. na 25. listopadu. Nový oblouk z Palackého mostu měl zpočátku jen manipulační charakter, teprve 30. září 1951 tudy začala projíždět linka 4.

V roce opět vyvstala potřeba po šesti desítkách let znovu postavit tramvajovou trať v ulici Na Moráni, aby se ulehčilo přetížené Resslově ulici. Výstavba nové tratě zasáhla zejména do podoby náměstí, protože před pomníkem musela být vykácena část stromů. Vkládání nové kolejové křižovatky s křížením a se třemi páry oblouků (chyběly jen oblouky z Moráně k Jiráskovu náměstí) bylo realizováno během výluk tramvajové dopravy. Aby byl dopad na spojení Smíchova a části Nového Města co nejmenší, bylo pro zajištění dopravy ve směru Smíchov - Výtoň od 29. dubna zřízeno na Palackého náměstí jednokolejné provizorium, vyloučena byla tedy jen doprava v úseku Jiráskovo náměstí - Palackého náměstí (resp. Výtoň). Provoz na provizoriu skončil 18. května a od 20. května se po nové křižovatce jezdilo dvoukolejně v relaci most - Výtoň. Od 27. května byl obnoven plný provoz na křižovatce v původních směrech.

Provoz na obnovené trati v ulici Na Moráni byl zahájen 29. července 1968. Oblouky z mostu k Jiráskovu náměstí se po 68 letech provozu elektrických tramvají staly manipulačními a tramvajové linky jezdící z Palackého mostu na Karlovo náměstí byly přeloženy na novou trať.

Zásadní přeměnu kolejiště na Palackého náměstí vyvolala výstavba jižního vestibulu stanice metra Karlovo náměstí. Od 29. března 1980 byla na několik let postavena krátká jednokolejná přeložka u pomníku Františka Palackého, aby byl uvolněn prostor pro výstavbu podchodu. Provizorium bylo v provozu až do 21. listopadu 1983. Pak následovala úplná několikaměsíční výluka tratě v ulici Na Moráni vyvolaná pokračující výstavbou stanice metra. V roce 1984 došlo v souvislosti se změnou polohy tratě od Moráně, která se nově přizpůsobovala výstupům z metra, k úplné přestavbě křižovatky. Od 1. září byl na dva měsíce úplně přerušen tramvajový provoz na náměstí (současně byly trvale zrušeny oblouky z Palackého mostu k Jiráskovu náměstí). Tím se zásadním způsobem zkomplikovaly manipulační možnosti tramvajového provozu v této části Prahy, které byly již tak omezeny po zrušení tramvajové tratě v Resslově ulic v roce 1978. Od 1. října 1984 byl obnoven provoz ve směru Palackého most - Moráň a od 16. října nakonec i po zbývající části křižovatky. Plný provoz s upraveným linkovým vedením začal až 3. listopadu 1985, když zahájila provoz linka B metra.

Po rekonstrukci se křižovatka zařadila mezi ty nejproblémovější, protože přímé vedení tramvajových kolejí z ulice Na Moráni na Palackého most bylo kvůli umístění východů z podchodu metra změněno na esovité. To bylo pro provoz tramvají značně nevhodné, a z bezpečnostních důvodů zde proto byla snížena rychlost jízdy tramvají na 10 km/h. Výsledkem byly dlouhé vyklizovací časy tramvají při průjezdu tímto úsekem, což při zatížení křižovatky 120 tramvajovými vlaky za hodinu, znamenalo průměrný interval půl minuty!

Stále se zvyšující opotřebení komplikované kolejové konstrukce s sebou přinášelo poměrně časté částečné výluky, až byla v roce 2007 uskutečněna dlouho očekávaná a odkládaná rekonstrukce křižovatky. Mezi 18. červencem a 31. říjnem 2007 tak došlo k celkové změně geometrie kolejové konstrukce, a k doplnění chybějících oblouků v relacích Palackého most - Jiráskovo náměstí a Na Moráni - Jiráskovo náměstí. Dřívější provozně velmi nevhodné protisměrné oblouky v relaci Palackého most - Na Moráni, nahradily oblouky s provozně příznivějšími poloměry a delší mezipřímou v místě křížení s tratí vedenou po nábřeží.

V běžném provozu je pojížděno pět směrů křižovatky, včetně obnoveného oblouku v relaci Jiráskovo náměstí - Palackého most. Jediným běžně nevyužívaným zůstal oblouk Moráň - Jiráskovo náměstí, sloužící manipulačním potřebám.

Fotocesta po křižovatce Palackého náměstí