|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Křižovatka Dvorecký mostNa jaře roku 2023 se na Podolském nábřeží mezi zastávkami Kublov a Dvorce po dvanácti letech objevily stavební stroje, které vyjmuly část přímé tratě, zrekonstruované v roce 2011. V souvislosti s výstavbou Dvoreckého mostu byla do prostoru mezi silničním přejezdem tramvajové tratě k botelu Racek a areálem Žlutých lázní vložena část kolejové křižovatky s odbočkou na budoucí most. Jedná se o obě rozjezdové a sjezdové výhybky na hlavní trati včetně křížení. Rozjezdové i sjezdové výhybky jsou zabezpečeny proti možnému přestavění. V přímém směru začaly budoucí křižovatku Dvorecký most tramvaje využívat od 16. května 2023. Připomeňme si historii místa.
K Podolské vodárně se tramvaje přiblížily 31. července 1910, když po dokončení Vyšehradského tunelu a nábřežních zdí byl zahájen provoz na novostavbě tramvajové tratě od Palackého náměstí. Plně dvoukolejná trať tehdy odbočovala z nábřeží do dnešní Podolské ulice a končila krátkým jednokolejným obratištěm na nároží se Sinkulovou ulicí. Dne 25. června 1922 bylo uvedeno do provozu prodloužení tramvajové tratě vedené dnešní Podolskou ulicí až k Cementárně (tedy do již zmíněného prostoru, kde je dnes plavecký stadion). O dva roky později, 15. srpna 1924, bylo do provozu uvedeno prodloužení tramvajové tratě v podobě jednokolejné tratě Cementárna – Braník (Lomy) s jednou výhybnou (bez zastávky). Ve stanici Cementárna bylo vložením křížového přejezdu zřízeno obratiště vlečných vozů. Již o rok později však byla postavena druhá kolej, zprovozněná 3. července 1925. V padesátých letech minulého století proběhla výstavba Podolského nábřeží, tzv. pravobřežní komunikace. Tramvajová trať byla etapovitě překládána z Podolské ulice do středu nově vznikajícího Podolského nábřeží. První část přeložky, od dnešního plaveckého stadionu po nově zřízenou smyčku Dvorce, byla dokončena 21. května 1952. Stará trať v Podolské ulici byla v tomto úseku zrušena. V roce 1956 byla k 15. červnu dokončena poslední etapa přeložky tramvajové tratě z Podolské ulice na Podolské nábřeží a byl tak ukončen provoz na staré trati přes Nedvědovo náměstí. V souvislosti s historií tramvajové tratě musíme připomenout zprovoznění plaveckého stadiónu v Podolí v roce 1965 v prostoru někdejší cementárny. Není totiž bez zajímavosti, že u něj nikdy nebyla zřízena zastávka, přestože stadion leží zhruba v polovině mezi Kublovem a Dvorci, vzdálenými od sebe takřka kilometr, takže každý z poměrně velkého počtu návštěvníků musí ujít skoro půl kilometru tam (a stejnou délku zpět), aby ke stadionu došel. V roce 1982 byla tramvajová trať rekonstruována metodou velkoplošných panelů BKV, které zde vydržely až do roku 2011, kdy je po rekonstrukci nahradila klasická konstrukce na pražcích s otevřeným svrškem a bezžlábkovými kolejnicemi S49, použitými zde jako na čtvrtém místě v Praze. Od roku 2003 probíhaly ve veřejném prostoru debaty o potřebě zřízení nového mostu přes řeku Vltavu, který by propojil oblast Dvorců se smíchovskou stranou. Most byl plánován jako silniční a tramvajový, nakonec došlo k rozhodnutí, že bude určen pro pěší, cyklisty, autobusy, tramvaje a složky IZS. V původních návrzích most ústil na pravém břehu Vltavy v ose Jeremenkovy ulice, nakonec byl pravobřežní konec mostu situován do úrovně jižního okraje areálu plaveckého stadionu v Podolí, mezi Žluté lázně a plavecký stadion, severně od Jeremenkovy ulice. Levobřežní poloha v oblasti smíchovského Lihovaru je v podstatě od počátku neměnná. Stavba mostu byla zahájena 13. září 2022. Zatímco na smíchovské straně byl zřízen zárodek kolejové křižovatky u Lihovaru již v roce 2020, během rekonstrukce Nádražní ulice, na straně podolské křižovatka začala vznikat až v roce 2023 během výluky v termínu 1. dubna – 15. května 2023. Aby nebylo nutné znovu zásadně omezit dopravu po rozsáhlé výluce v souvislosti s napojováním nové tratě do Libuše a opravou tratě v úseku Nádraží Braník – Levského a přejezdu přes komunikaci u zastávky Přístaviště, došlo k vzájemné koordinaci těchto akcí. Do tratě tak byly vloženy obě rozjezdové a sjezdové výhybky, včetně odbočných větví, zatím ukončených na okraji levého jízdního pruhu pro automobily. Oproti křižovatce Lihovar jsou zde umístěné srdcovky průjezdné i do oblouků křižovatky. Důvodem je kratší časový úsek do zahájení provozu i v odbočných větvích.
Konstrukce tratě:
Křižovatka je vybudována klasickou metodou žlábkových kolejnic na příčných dřevěných pražcích, zákryt tvoří asfaltový povrch.
Radiově ovládané výhybky křižovatky: Provozované linky na popisované křižovatce:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |