|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Prašná brána - Křižovnická / Právnická fakultaMísty, kde padaly k zemi hlavy sedmadvaceti českých pánů, místy, kudy kráčely slavnostní průvody nových českých králů, začala před lety jezdit vozidla hromadné dopravy. Místy, kde byste dnes hromadnou dopravu, navrch kolejovou, rozhodně nečekali. Ano řeč je o srdci Prahy, Staroměstském, Malém a Mariánském náměstí, Celetné, Linhartské, Platnéřské a Pařížské ulici.
Myšlenka na zřízení tramvajové tratě spojující Žižkov přes Staroměstské náměstí s Karlovým mostem vznikla již v osmdesátých letech devatenáctého století. Její projekt byl schválen při společné politické pochůzce po navrhovaných tratích koňské tramvaje 18. září 1882. Trat byla dokončena v listopadu 1883, a po proběhlé revizi 26. listopadu 1883, byl její provoz zahájen 24. prosince téhož roku. Dvoukolejná trať z Hybernské ulice zamířila pod věž Prašné brány, kde se stávala jednokolejnou a jako taková pokračovala Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí, přičemž při ústí Ovocného trhu byla výhybna. Po celou dobu existence tratě byla u Prašné brány napojena pouze na Hybernskou ulici a nikdy neexistovaly oblouky do ulice Na Příkopě či na náměstí Republiky. Za Staroměstským náměstím trať pokračovala opět dvoukolejně přes Malé náměstí, Linhartskou na Mariánské náměstí a odtud opět jednokolejně Platnéřskou a Křižovnickou ulicí na Křižovnické náměstí, kde se napojovala na trať od Národního divadla, která byla v provozu od 1. srpna 1883. Na Křižovnickém náměstí z původního koncového jednokolejného úseku úvratí odbočovalo také jednokolejné napojení tratě přes Karlův most. Trať přes Staroměstské náměstí na tom byla s napojením na Křižovnickém náměstí provozně lépe, protože vozy mohly pokračovat na most přímo bez přepřahání, kdežto vozy od Národního divadla musely přepřahat. Většinou však na Karlův most byla vedena, i když se složitější manipulací, linka od Národního divadla, která byla více využívána cestujícími, takže přepřahání bylo provozně praktičtější než přestupování cestujících. Když belgický podnikatel Eduard Otlet zahajoval 23. září 1875 provoz na první trati pražské koňky, asi netušil, že se časem jeho firma zaplete do řady soudních procesů s městem, například o přednostním právu na výstavbu tratí s městskými Elektrickými podniky. Patovou situaci nakonec vyřešilo odkoupení koňky Elektrickými podniky 27. června 1898. Převzatou síť koňky postupně do roku 1901 (s výjimkou Karlova mostu) přebudovaly na elektrickou tramvaj.
Jako jeden z posledních byl 26. srpna 1901 dán do provozu elektrifikovaný úsek právě od Prašné brány přes Staroměstské a Mariánské na Křižovnické náměstí. V zájmu zlepšení provozu na dlouhém jednokolejném úseku od Prašné brány na Staroměstské náměstí byla od 12. srpna 1905 prodloužena výhybna u Ovocného trhu a k 14. lednu 1906 uvedena do provozu nová výhybna Týn v Celetné ulici. Možná z dnešního pohledu poměrně nelogické vedení tramvají úzkými uličkami ke Karlovu mostu, namísto širokou Pařížskou ulicí k Právnické fakultě, mělo své opodstatnění. Přestože byly uličky Starého Města občas úzké a křivolaké, pořád ve srovnání s prostorem tehdejšího Josefova mohly působit jak městský bulvár. Asanace rozsáhlých prostor Josefova a Starého Města a nová regulace ulic výrazně ve své době zlepšila komunikační poměry této části Prahy a umožnila tak výhodnější vedení trati a dokonce i zřízení tratě zcela nové. Výstavba Čechova mostu a zřízení nové Mikulášské (Pařížské) třídy totiž umožnily s pomocí dvoukolejného trojúhelníku na předmostí Čechova mostu, přes dnešní Pařížskou třídu přivést na Staroměstské náměstí novou dvoukolejnou trať, která se levým obloukem napojovala na trať do Celetné ulice. Trať přes samotný Čechův most byla uvedena do provozu od 7. června 1908, zbývající úsek na Staroměstské náměstí od 28. června 1908. Součástí tratě byly kolejové přejezdy u Dvořákova nábřeží a na Staroměstském náměstí. Přejezdy byly zrušeny v roce 1923 a nahrazeny jedním novým na počátku Pařížské třídy u kostela sv. Mikuláše. Ten byl zrušen v roce 1939. Od 14. srpna 1908 bylo uvedeno do provozu prodloužení 2. koleje pod Prašnou bránou. Ještě v roce 1908 se vážně uvažovalo také o prodloužení této stavební trati ulicemi Melantrichovou, Rytířskou, Havířskou (tam), respektive Na Můstku (zpět) na Václavské náměstí. I tento projekt spadá do těch nikdy neuskutečněných, stejně jako trať plánovaná v roce 1911 z dnešního náměstí Jana Palacha Kaprovou ulicí na Staroměstské náměstí a dále Dlouhou ulicí na Petrské náměstí a odtud Petrskou na Těšnov. Politická pochůzka konaná 12. prosince 1908 navrhla zrušení trati přes Linhartské náměstí a ve staré Platnéřské, která vedla v jiné niveletě, dodnes patrné na chodníčku při severní zdi Klementina. Nový úsek měl být dvoukolejný a niveleta měla být upravena i v Křižovnické ulici, ovšem se zachováním stávajícího jednokolejného uspořádání s výhybnou. Od 3. června 1909 byl zaveden jednokolejný provoz v úseku Malé náměstí - Linhartské náměstí s ohledem na stavbu Nové radnice v asanovaném prostoru, kdy jihovýchodní cíp vystavěné budovy byl vzdálen necelých 80 cm od kolejových oblouků,
Dne 6. dubna 1910 byla další politickou pochůzkou schválena dílčí změna předchozího projektu, které znamenala navržení druhé koleje i v Křižovnické ulici. Úprava byla možná částečnou asanací budovy křižovnického kláštera a následným rozšířením komunikace, která do té doby dvoukolejný provoz neumožňovala. Mezi 16. zářím 1910 a 13. listopadem 1910 byl přerušen provoz v úseku Mariánské náměstí - Malé náměstí pro stavbu kanalizace. Pro zlepšení manipulačních možností byly na Staroměstském náměstí 5. listopadu 1910 zprovozněny oblouky z Pařížské třídy směrem na Malé náměstí. Na Staroměstském náměstí díky tomu vznikl dvoukolejný trojúhelník. Od 26. května 1912 byla uvedena do provozu odbočná kolej do tehdejší Petrohradské ulice (dnešní U Prašné brány), dlouhá 90 metrů, z čehož 30 metrů bylo jednokolejných, která sloužila jako pravidelné obratiště. Dne 26. května 1913 byl ukončen provoz tramvají v Linhartské ulici a zahájen provoz na přeložce okolo Nové radnice. Zároveň byl až do 22. srpna 1913 přerušen provoz v úseku Křižovnické náměstí - Platnéřská - Mariánské náměstí, kde se provádí změna nivelety (navážka až 2 m) a rozšiřování ulic. Během této rekonstrukce byl do tratě navíc vložen i dvoukolejný trojúhelník na křižovatce Křižovnické a Platnéřské pro nově stavěnou trať k Rudolfinu, zároveň bylo zrušeno napojení tratě na Karlův most. Po obnovení provozu je celý traťový úsek od Staroměstského náměstí až ke Křižovnickému náměstí dvoukolejný. Provoz na navazující trati od křižovatky Křižovnické a Platnéřské k Rudolfinu byl zahájen 21. září 1913. Trať vedla dvoukolejně až do Sanytrové ulice (17. listopadu), kde měla krátké jednokolejné zakončení. Prodloužení až k Čechovu mostu bylo uvedeno do provozu od 6. prosince 1925. Současně byl ke stejnému datu zastaven provoz tramvají na trati ze Staroměstského přes Malé náměstí do Platnéřské ulice. U Čechova mostu se trať od Rudolfina napojila oblouky pouze k a od Čechova mostu. Do a z Pařížské třídy od Rudolfina nebyla trať v tomto období kolejově propojena.
Při rekonstrukci kolejového uzlu na náměstí Republiky a u Prašné brány bylo v roce 1930 zrušeno obratiště v ulici U Prašné brány a došlo k prodloužení dvoukolejného úseku u Ovocného trhu o dalších asi 30 m. Od 19. dubna 1938 byl na trati přerušen provoz z důvodu rekonstrukce inženýrských sítí a tratě v Celetné ulici. Tento 280 metrů dlouhý jednokolejný úsek (s jednou výhybnou) byl nahrazen dvoukolejnou splítkou o vzdálenosti os kolejí 18 cm. Splítka byla rozdělena na dvě části bývalou výhybnou Týn, kde byla osová vzdálenost 2,80 m. Provoz na zrekonstruované trati byl obnoven 23. května 1938. Od 4. listopadu 1946 do 10. května 1948 byl na trati přerušen provoz. Důvod výluky není znám. V letech 1952 – 1955 probíhala přestavba letenského předmostí Čechova mostu související také se stavbou Stalinova pomníku na Letné. Aby nedošlo k dlouhodobému přerušení provozu tramvají na celém úseku trati, byla křižovatka u Právnické fakulty doplněním oblouků v relaci Rudolfinum – Staroměstské náměstí přestavěna na dvoukolejný trojúhelník. Výluka tratě přes Čechův most byla zahájena 7. září 1952 a plný provoz na Čechově mostě byl obnoven 1. září 1955.
Významný zásah do průběhu trati i do tramvajové dopravy v centru Prahy bylo zrušení tratového úseku v Celetné ulici k 1. lednu 1960 v důsledku ohrožení budov v historickém jádru města otřesy. O zastavení rozhodlo vedení města 29. prosince 1959 protože otřesy vozidel narušily stabilitu dvou domů a ohrožovaly další historické domy. Poslední epilog tratě si užily koleje v Pařížské ulici, které ještě při II. celostátní Spartakiádě 1960 posloužily k odstavování spartakiádních vlaků. V září 1960 byla zahájena fyzická likvidace úseku. Kolejové rozvětvení u Prašné brány bylo sneseno až v září 1962 v souvislosti s přestavbou křižovatky pro bezproblémový provoz vozů T3. Zrušením úseku v Celetné ulici tak zanikla nejen nejdelší kolejová splítka v síti pražských elektrických drah, ale také trať vedená těmi nejmagičtějšími místy staré Prahy.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |