Pohlednice Pražských tramvají...
...od zubačky Tanvald-Harrachov

Od poloviny 19. století jsou v oblasti Jizerských hor zakládány významné textilní továrny, sklárny i porcelánky, které potřebují kapacitní dopravní cestu, což horské komunikace nesplňují a jedinou nadějí se tak měla stát železnice. Strmé horské kopce však adhezní železnice snadněji zdolává rozvinutím tratě, s čímž souvisí samozřejmě vyšší stavební náklady. Také při stavbě tratě z Tanvaldu do Kořenova se plánovaly hodnoty adhezních tratí, ale investoři se nakonec rozhodli respektovat návrh Friedricha Seligmanna na strmější a tedy kratší variantu železnice s ozubnicí.

Pro naši dráhu byl zvolen dvouhřebenový systém Abtovy ozubnice se dvěma vůči sobě osově posunutými pásy. Stavba dráhy začala v roce 1899 a na poměrně krátké délce překonává výškový rozdíl 235 metrů. Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov byla 7,186 km, trať však dále z Kořenova, který byl přechodovou stanicí, pokračovala přes státní hranice. Při zahájení provozu 30. června 1902 byly na našem území zřízeny čtyři stanice, Tanvald, Desná, Dolní Polubný a Kořenov. Mezi Dolním Polubným a Kořenovem pak zastávka Kořenov. Po druhé světové válce byla po úpravě státních hranic k české části tratě připojena část původně německého úseku k dnešní stanici Harrachov, čímž délka trati dosáhla hodnoty 12,721 km.

Od železniční stanice Tanvald stoupá strmým sklonem dosahujícím místy až 57,9 ‰. Ozubnicový úsek začíná hned za Tanvaldem, nájezd lokomotiv je vyřešen tak, že úvodní část ozubnice, je připevněna na pružinách a postupně se zvyšující zuby jsou na začátku zaoblené. To všechno proto, aby zuby ozubnicového stroje snadno zapadly do ozubnice. Při najíždění lokomotivy na ozubnici je nutné snížit rychlost na 5 km/h a rychlost obou pohonů, adhezního i ozubnicového, musí být stejná. Následuje Ždárský tunel a ozubnice před stanici Desná končí. Nad desenskou stanicí následují dva mosty a Desenský tunel. Trať přechází do zářezu, na jehož konci odbočuje vlečka do skláren. Trať se blíží ke kamennému viaduktu nad Černou Desnou, na jehož počátku začíná druhý ozubnicový úsek a je zde zřízena nová zastávka Desná, Riedlova vila. Trať se přiblíží k Dolnopolubenskému tunelu, za nímž hned následuje stanice Dolní Polubný. Stanice původně měla dvě koleje, s unikátními ozubnicovými výhybkami, vyjmutými v roce 1992. Dnes je zde pouze průběžná kolej a výhybka odbočující do nákladiště. Ozubnice tedy končí nad horním portálem tunelu a začíná znovu zase v místě bývalé vjezdové výhybky od Kořenova. Za stanicí následuje největší stoupání celé tratě, v němž je zřízena zastávka Desná, Pustinská. Trať se přiblíží k zastávce Kořenov, za níž se koleje noří do nejdelšího tunelu tratě, pojmenovaného Polubenský, který měl původní délku 932 metrů. Při rekonstrukci tratě v letech 1958 - 1962 byl tunel prodloužen o osm metrů, aby mohla být rozšířena silnice nad ním. Tím tunel dosáhl délky 940 metrů a stal se ve své době nejdelším jednokolejným tunelem u nás. Kousek nad horním portálem ozubnice končí a trať se dostává do stanice Kořenov. Ta až do roku 1938 sloužila jako pohraniční přechodová stanice. Dále již jezdily německé vlaky, které po mostě přes řeku Jizeru přejížděly státní hranici. Ve dvacátých letech byl na této části tratě zaveden dokonce elektrický provoz. V Kořenově bylo zřízeno trolejové vedení a z Německa sem zajížděly elektrické lokomotivy, což je samozřejmě minulostí. Ve stanici můžeme vidět vodárnu, obvodové zdi zřícené výtopny, před výtopnou reznoucí točnu a za točnou již zbytky základů zřícené budovy dílen. Na nádraží nalezneme také zarůstající koleje vedoucí k rozpadajícím se objektům německého a rakouského celního skladiště, včetně patrové budovy nákladních pokladen a kanceláří. V kolejišti je také bývalá kolejová váha a obrysnice. Z Kořenova trať pokračuje k Jizerskému mostu, po němž překročí údolí a Harrachovským tunelem dospěje k zastávce Harrachov. Až do roku 1958 tvořila řeka Jizera pod Jizerským mostem státní hranici mezi Polskem a Československem. Z Harrachova pokračují koleje dále do Polska a od roku 2010 je na nich opět po rekonstrukci provozována pravidelná doprava.

Celá ozubnicová trať včetně všech objektů, s výjimkou nádražní budovy v Desné, je od 17. března 1992 prohlášena národní kulturní památkou. Ani to nezabránilo odvezení unikátních ozubnicových výhybek, deponovaných po demontáži v Kořenově, v roce 1996 do šrotu, stejně jako v roce 1997 tamtéž odeslání zásob náhradních ozubnicových hřebenů, uložených v Dolním Polubném... Pokračující devastace je viditelná na každém kroku...