|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Smyčka Pelc-Tyrolka
Počátkem dvacátých let minulého století bylo již více než zřejmé, že zlepšení spojení s nově připojenými obcemi na severu Prahy může vyřešit jen
nová spojnice obou vltavských břehů v Holešovicích, v místě dnešní Argentinské ulice. Již při zadávání projektu výstavby mostu byla městskými orgány
v roce 1924 dána podmínka, že se na mostě musí počítat s tramvajovým provozem. Železobetonový, 16 metrů široký Trojský most (později zvaný Barikádníků)
byl předán k užívání 29. října 1928 pro automobilovou dopravu, čímž umožnil v počátcích alespoň autobusové spojení z Holešovic do Troje. Na dokončeném mostě
sice byly - podle projektu - položeny tramvajové koleje v délce 220 metrů, ale chybělo to nejdůležitější - pokračování tratě na obou březích Vltavy.
Tramvají se nový Trojský most dočkal až po dalších šesti letech - od 17. ledna 1936, kdy začaly tramvaje používat na mostě položené koleje. Současně se zahájením provozu byla zprovozněna nová trať z Holešovic přes Pelc-Tyrolku ulicí V Holešovičkách na Vychovatelnu. Tento úsek spojující Holešovice s Libní přes Pelc - Tyrolku značně usnadnil dopravu Pražanů do zoologické zahrady v Tróji. Autobusová linka J byla zkrácena do úseku Pelc-Tyrolka - ZOO a zvláště o nedělích (soboty tehdy ještě bývaly pracovní) byly tramvaje mířící na Pelc-Tyrolku přeplněny návštěvníky ZOO. Po zesílení tramvajové dopravy byla začátkem okupace rozestavěna na trojském předmostí nová jednokolejná tramvajová smyčka o délce 441 metrů, s předjízdnou kolejí v nástupní zastávce a s manipulačním napojením ve směru do Holešoviček. Předjízdná kolej měřila 85 metrů a manipulační kolej 248 metrů. Svého zprovoznění a prvních cestujících se smyčka dočkala 29. srpna 1940. Manipulační kolej (umístěná vpravo od příjezdové koleje z centra) sloužila v době svého vzniku k tehdy běžnému odstavování vlečných vozů mimo dopravní špičku a k manipulaci s nimi. Právě k tomuto účelu byl vybudován "rozvětvený oblouk" napojující tuto kolej i dopravní příjezdovou kolej smyčky do ulice V Holešovičkách. Tudy byly vlečné vozy přiváženy a odváženy z/do kobyliské vozovny. Samotné odstavování probíhalo tak, že vlak pravidelné linky projel smyčkou, zacouval na manipulační kolej, kde byl následně odpojen vlečný vůz. Také připojování probíhalo stejným způsobem. Později, když se přibližně na sklonku 50. let od odpojování vlečných vozů upustilo, se kolej používala v mnohem menším měřítku. V roce 1947 řešil Dopravní podnik otázku napájení kropicích tramvají. Jako jedna z předložených alternativ se zvažovalo ve středním zeleném pásu na počátku Povltavské ulice postavení odstavné koleje "s vhodnými spojkami, aby se dalo jezdit do obou směrů" a zřízení čerpadla. Tato varianta nakonec vybrána nebyla. Upřesnění zasluhuje i dlouhá kusá manipulační kolej vedoucí od smyčky podél Povltavské ulice směrem k Zoologické zahradě. Byla postavena jako zkušební kolej pro nově dodávané (případně rekonstruované) tramvaje a uskutečňovaly se tady technicko-bezpečnostní zkoušky. Místo na Pelc-Tyrolce bylo zvoleno proto, že tady nedocházelo k narušování pravidelné dopravy a bylo zde možné vybudovat kolej v potřebné délce. Investiční záměr k této koleji byl schválen 12. června 1956, vlastní stavba proběhla mezi 22. říjnem 1956 a 2. únorem následujícího roku. Kolej měla délku 478 metrů, tudíž byla o něco kratší než se původně projektovalo (navrhovala se délka 560 metrů). Revize koleje se uskutečnila až 12. června 1957 a již o dva dny později pro ni bylo vydáno užívací povolení. Při revizi bylo doporučeno, aby byla kolejová smyčka doplněna ještě další spojovací kolejí mezi příjezdovou kolejí a počátkem předjízdné koleje. Tato úprava výrazně zjednodušila manipulaci s vozy a zkušební kolej tak byla dostupná i z Holešoviček, což v případě potřeby současně umožňovalo i jednoduché, do té doby nemožné, obracení vlaků z tohoto směru smyčkou. Tato kolej měla délku 60,5 metru a její stavba byla dokončena 18. března 1958. Tím obratiště Pelc-Tyrolka získalo definitivní podobu, která mu vydržela až do svého zániku. Teprve když se technicko-bezpečnostní zkoušky přesunuly na sklonku 60. let do areálu Ústředních dílen v Hostivaři, začala být kolej využívána více k odstavným účelům.
Jako zajímavost stojí za zmínku, že tato kolej byla vybudována už v ose projektované tramvajové tratě k ZOO a měla se po čase stát její součástí jako běžná traťová
kolej. I to byl jeden z důvodů, proč byla zvolena pro její stavbu právě Povltavská ulice. K této lokalitě se ale váží ještě další zajímavosti...
Smyčka byla bez náhrady zrušena spolu s tratí k 15. lednu 1975. Dodnes však zůstalo na jejím místě dochováno několik pozůstatků. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |