Křižovatka Havlíčkova

Souprava vozů T6A5 ev.č.8633+8634 na lince 9 v křižovatce Havlíčkova

Vůz T3 ev.č.6898 na lince 14 v křižovatce Havlíčkova

Provoz pražské koňky na prvním provozním úseku z Karlína k Národnímu divadlu, který procházel i místem dnešní kolejové křižovatky ulic Na Poříčí a Havlíčkovy - přímým úsekem ulice Na Poříčí od náměstí Republiky byl zahájen 23. září 1875. 28. června 1883 byl zahájen provoz na další části tratí pražské koňky z Těšnova na Smíchov, vedené Havlíčkovou ulicí, která o několik týdnů později vytvořila první kolejovou křižovatku v dnešním umístění. Z počátku byly totiž obě tratě kolejově odděleny a teprve po rekonstrukci karlínské tratě byl zřízen jednokolejný manipulační oblouk směrem k Florenci. Tratě koňky byly následně převzaty Elektrickými podniky a 14.května 1900 byl elektrifikován úsek z Karlína na náměstí Republiky. O pár měsíců později - 18. prosince 1900 - prodělala elektrifikaci i trať Těšnov - Smíchov.

Křižovatka je vybavena 3 rozjezdovými elektromagnetickými výhybkami s pružnými jazyky ev.č. 318 od Masarykova nádraží a radiově ovladatelnými výhybkami ev.č. 533 od náměstí Republiky a ev.č. 555 od Bílé labutě. 2 ze 3 sjezdových výhybek jsou s pružnými jazyky - k Bílé labuti a k Masarykovu nádraží. Sjezdová výhybka k náměstí Republiky je s jazyky čepovými. Křižovatka je klasické konstrukce a její kryt tvoří žulové dlažební kostky.

V běžném provozu jsou pojížděny všechny směry křižovatky - jak přímý mezi zastávkami Náměstí Republiky - Bílá labuť, tak i z pohledu od Masarykova nádraží levé oblouky k náměstí Republiky a pravé k Bílé labuti.

Fotocesta po křižovatce Havlíčkova