Vozovna Libeň

Hala obsahovala celkem pět kolejí, které však nebyly obsluhovány z kolejové harfy, ale posuvny. Dalo se na ně odstavit celkem 24 vozů. Připravena byla i rezerva pro šestou kolej. Za Křižíkovy éry se však provedlo jen minimum změn.

V roce 1907 vozovnu převzaly Elektrické podniky, které hned v počátku zrušily posuvnu a nahradily ji klasickou kolejovou harfou. V roce 1909 bylo získáno nové místo prodloužením remízních kolejí do prostoru rušené akumulátorovny, která byla v zadní části haly.

Zásadní rozšíření vozovny přinesl rok 1910, kdy byla stávající hala prodloužena o 40 metrů směrem k ulici Švábky a navíc byla přistavěna i zcela nová loď. Celkem tedy bylo ve vozovně 12 kolejí pro 62 vozů. Nová hala byla zprovozněna 19. října 1910.

Při rozšiřování libeňské vozovny byla poprvé v Praze použita vjezdová vrata s otvorem pro nepřerušený průchod troleje do samotné haly.

Až do té doby bývalo trolejové vedení ve vratech přerušeno a ukončeno na budově. Do hal se vjíždělo setrvačností a obsluhující personál stahoval a znovu nasazoval během jízdy sběrač. Nové uspořádání vrat se velmi osvědčilo a brzy se rozšířilo do ostatních vozoven.

Další novinkou byly první samostatné šatny a umývárny pro zaměstnance v historii pražských vozoven.

V libeňské vozovně se svého času odehrávaly velmi zajímavé manipulace s vlečnými vozy a aby se tato činnost co nejvíce "zjednodušila", odstavovaly se od roku 1912 vlečné vozy na odstavnou kolej u Kolbenky a od roku 1913 i na spojovací kolej v ulici U Brusnice na Hradčanech. Pro usnadnění večerního zatahování a ranního vyjíždění vlečných vozů byla v ulici Švábky zřízena v roce 1924 druhá manipulační kolej a odpojené vozy zde přesouval pracovní vůz. V tomto období se již vozovna Libeň brala společně s vozovnou Karlín jako jeden organizační celek. V roce 1924 z obou vozoven s jednou společnou výpravnou vyjíždělo 76 vozů (56 motorových a 20 vlečných) na tramvajové linky do pražských ulic.

Na začátku 30. let se změnil počet vypravovaných vozů a z Libně a Karlína vyjíždělo 40 motorových a 62 vlečných vozů. O dvacet let později obě vozovny 10. března 1951 zapěly svoji labutí píseň. To se z obou vozoven vypravilo 34 motorových a 58 vlečných vozů na linky 5, 8, 10, 15 a 19 a večer všechny vozy zatáhly do zcela nové vozovny Hloubětín.

Vozovna Libeň byla od kolejové sítě elektrických drah odpojena 12. července 1951 a následně rekonstruována na vozovnu trolejbusů, jejichž provoz zde byl zahájen 5. ledna 1952.

V roce 1957 byla v severní lodi zřízena mechanická dílna pro opravu součástek čtyřnápravových tramvají, a po ukončení provozu trolejbusů se areál stal jedním z pracovišť pro opravy autobusů (do roku 1985).

V současné době jsou v areálu garáže a dílny autoprovozu vrchní stavby jednotky Dopravní cesta Tramvaje pražského Dopravního podniku. Objekt bývalé vozovny si v zásadě dodnes zachovává původní podobu i přes dílčí přístavby na dvoře. Stále stojí také budova bývalé Křižíkovy elektrárny a komín původní kotelny.

Areál vozovny Libeň .:::. 31. července 2008