Trať Nádraží Braník - Podolská vodárna

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trať Nádraží Braník - Podolská vodárna


Snad o žádné jiné pražské trati se nejspíš nedá použít následující charakteristika: Ač spojuje desetiletí stejné koncové body, z jejího původního trasování nezůstal snad ani metr a koleje dnes vedou jinudy než v době zahájení provozu.

Od zahájení provozu na přeložené trati mezi branickým nádražím a Dvorci byla samotná smyčka Nádraží Braník na přeložku provizorně napojena dvojicí protioblouků zřízených z velkoplošných panelů BKV. Až po devíti letech, v roce 1995, se v tomto místě napojila tramvajová trať do modřanského sídliště. | 16.3.1992
Vůz T3R.P ev.č.8341 vypravený na linku náhradní dopravy 36 brzy opustí hlavní trať a odbočí do smyčky Nádraží Braník. | 15.3.2004
Traťovými oblouky s náklonem pro provoz minimálně rychlovlaků míří souprava vozů T3 ev.č.6816+6745 vypravená na linku 17 k zastávce Nádraží Braník. | 15.3.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8321+8322 vypravená na linku 3 míří od zastávky Pobřežní cesta k Nádraží Braník. | 24.4.2011
K zastávce Pobřežní cesta se od Nádraží Braník blíží souprava vozů T3M ev.č.8038+8021 vypravená na linku 3. | 12.6.2004
Do zastávky Pobřežní cesta po novostavbě přeložky tramvajové tratě vjíždí souprava vozů T3 s neznámými ev.č. vypravená na linku 21. | říjen 1986
K zastávce Pobřežní cesta míří po přeložce tramvajové tratě z osmdesátých let sólo vůz T3R.P ev.č.8360 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
K zastávce Pobřežní cesta míří vůz KT8D5 ev.č.9003 z předsunuté výrobní série vypravený na linku 3. | 11.5.2005
K Pobřežní cestě míří souprava vozů T3 s neznámými ev.č. vypravená na linku 3. V okolí tramvajové tratě ještě stále probíhají dokončovací práce, natírá se zábradlí… Jen ty vozovky chybí zcela... | říjen 1986
Vůz T6A5 ev.č.8701 vypravený na linku 36 míří u Barrandovského mostu k zastávce Pobřežní cesta. | 15.3.2004
Souprava vozů T3 ev.č.6813+6814 vypravená na linku 17 míří k zastávce Pobřežní cesta. | 15.3.2004
Po čerstvě zprovozněné přeložce tramvajové tratě míří do Braníka souprava vozů T3 vypravená na linku 17 a vedená vozem ev.č.6938. | listopad 1986
Přeložkou tramvajové tratě z osmdesátých let projíždí sólo vůz T3R.PV ev.č.8166 vypravený na odkloněnou linku 6. | 20.5.2005
Přeložkou tramvajové tratě míří k zastávce Přístaviště vůz T3R.P ev.č.8385 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
K zastávce Pobřežní cesta od Přístaviště po vlastním tělese uhání souprava vozů T3M ev.č.8042+8103 vypravená na linku 3. | 12.6.2004
V zastávce Přístaviště stanicuje vůz T3M2-DVC ev.č.8072 vypravený na linku 21. | 11.6.2005
Do zastávky Přístaviště vjíždí vůz T3R.P ev.č.8340 vypravený na linku 17. | 24.4.2011
Souprava vozů T3R.P ev.č.8346+8347 vypravená na linku 27 vjíždí do zastávky Přístaviště. | 4.11.2010
Souprava vozů T6A5 ev.č.8611+8612 vypravená na linku 16 vjíždí na samostatné těleso u zastávky Přístaviště. | 24.7.2006
Ze středu komunikace na vlastní těleso míří u Přístaviště sólo vůz T3R.P ev.č.8219 vypravený na linku 17. | 22.4.2012
Přejezd přes komunikaci u zastávky Přístaviště na těleso v jejím středu překonává vůz KT8D5 ev.č.9030 vypravený na linku 3. | 24.7.2006
Na vlastní těleso u zastávky Přístaviště odbočuje souprava vozů T3 ev.č.6838+6839 vypravená na linku 17. | 15.3.2004
Ke smyčce Dvorce míří vůz T3R.P ev.č.8315 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
Z ulice Na Mlejnku přijíždí sólo vůz T3 ev.č.6956 vypravený na linku 28. | 3.8.1978
Od zahájení provozu na přeložené trati mezi branickým nádražím a Dvorci byla samotná smyčka Nádraží Braník na přeložku provizorně napojena dvojicí protioblouků zřízených z velkoplošných panelů BKV. Až po devíti letech, v roce 1995, se v tomto místě napojila tramvajová trať do modřanského sídliště. | 16.3.1992
Bezprostředně za kolejovou konstrukcí napojení smyčky Nádraží Braník projíždí po přeložce z osmdesátých let k zastávce Pobřežní cesta vůz T3R.P ev.č.8402 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
K zastávce Pobřežní cesta od Nádraží Braník míří vůz T3R.P ev.č.8231 vypravený na linku 17. | 22.4.2012
Souprava vozů T3R.P ev.č.8499+8501 vypravená na linku 17 odbavuje cestující v zastávce Pobřežní cesta. | 22.4.2012
V zastávce Pobřežní cesta odbavuje cestující souprava vozů T6A5 ev.č.8709+8710 vypravená motolskou vozovnou na linku 17. | 12.6.2004
K zastávce Pobřežní cesta přijíždí vůz T3R.P ev.č.8410 vypravený na linku 21. | 24.4.2011
Od zastávky Pobřežní cesta k Přístavišti míří souprava vozů T3 ev.č.6740+6932 vypravená kobyliskou vozovnou na linku 17. | 11.6.2005
Souprava vozů T3M vedená vozem ev.č.8100 vypravená na linku míří po čerstvě zprovozněné přeložce tramvajové tratě pod Barrandovským mostem, který se tehdy ještě jmenoval most Antonína Zápotockého k Přístavišti. | říjen 1986
Vůz T6A5 ev.č.8726 vypravený na linku 21 míří k zastávce Pobřežní cesta. | 12.6.2004
Přeložkou tramvajové tratě míří k zastávce Pobřežní cesta vůz T3R.P ev.č.8385 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
Přeložkou tramvajové tratě u Barrandovského mostu uhání do centra souprava vozů T6A5 ev.č.8653+8654 vypravená na linku 17. | 12.6.2004
Na čerstvě zprovozněné přeložce tramvajové tratě se míjí soupravy „téček“. Dvacet jednička míří do Braníka, trojka do centra. U ní rozpoznáme, že řízený vůz má ev.č.6432. | listopad 1986
Pod Barrandovským mostem míří k zastávce Přístaviště po přeložce tramvajové tratě z osmdesátých let vůz T3R.P ev.č.8237 vypravený na linku 17. | 22.4.2012
Přeložkou tramvajové tratě z osmdesátých let projíždí sólo vůz T3R.PV ev.č.8166 vypravený na linku 21. | 11.6.2005
Do zastávky Přístaviště vjíždí vůz KT8D5.RN2P ev.č.9062 vypravený na linku 3. | 24.7.2006
V zastávce Přístaviště odbavuje cestující vůz KT8D5 ev.č.9016 vypravený na linku 17. | 7.4.2013
Do zastávky Přístaviště vjíždí souprava vozů T3R.P ev.č.8522+8523 vypravená na linku 17. Na sloupu trolejového vedení v popředí je viditelná pamětní deska informující o tom, že rekonstrukci tratě pomohl financovat jeden z operačních programů EU. | 22.4.2012
Vůz T3R.P ev.č.8320 vypravený na linku náhradní dopravy 33 opustil zastávku Přístaviště. | 4.8.2004
Z přeložky tramvajové tratě mezi branickým nádražím a Přístavištěm se do středu komunikace vrací vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9219 vypravený na linku 17. | 22.4.2012
Ze středu komunikace na vlastní těleso míří u Přístaviště sólo vůz T3R.P ev.č.8211 vypravený na linku 21. | 22.4.2012
Byla to velká sláva, když přijelo první modernizované „kátéčko“. Neslo ev.č.9082, typové označení KT8D5.RN2P a zkoušelo se i u Přístaviště. | 11.5.2005
Druhý prototyp vozu Škoda 14T nesl ev.č.9112 a během zkušebních jízd zavítal i na branickou tramvajovou trať. Při pořizování fotografie na Přístavišti nikdo jistě netušil, jakou smůlu do vínku obdrží a že se nedožije ani deseti let služby Pražanům. | 24.7.2006
Pouze díky zoomu fotoaparátu to vypadá na poměrně příkré stoupání, které vůz T3R.P 8312 vypravený na linku náhradní dopravy 36 musel na své cestě k zastávce Přístaviště překonat. | 15.3.2004
Vůz T3R.P ev.č.8219 vypravený na linku 21 míří podél někdejších branických lomů k zastávce Přístaviště. | 24.4.2011
K Podolské vodárně se tramvaje přiblížily 31. července 1910, když po dokončení Vyšehradského tunelu a nábřežních zdí byl zahájen provoz na novostavbě tramvajové tratě od Palackého náměstí. Plně dvoukolejná trať odbočovala z nábřeží do dnešní Podolské ulice a končila krátkým jednokolejným obratištěm na nároží se Sinkulovou ulicí. Již v roce 1913 schválilo Ministerstvo železnic projekt navazující tratě z Podolí do Braníka, ale první světová válka jeho realizaci zhatila.

Stále vzrůstající počet cestujících, oddávajících se populárnímu trampingu, mířících po první světové válce z Braníka železniční tratí Posázavského Pacifiku do lůna přírody v okolí řeky Sázavy, si žádal vybudování tramvajové tratě k branickému nádraží. Její výstavba se však stále odkládala, a tak jako dočasné řešení byla umožněna přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně, která se nacházela zhruba v místech dnešního plaveckého stadionu. Provoz vlaků na vlečce byl zahájen v roce 1919, neměl však dlouhého trvání a dalo by se říci, že skončil nezdarem. Paradoxně pro nezájem cestujících, kterým se zřejmě zdála kilometrová vzdálenost mezi koncem vlečky a nejbližší zastávkou tramvaje, umístěnou v prostoru dnešní smyčky Podolská vodárna, příliš velká. V jízdním řádu ČSD z roku 1921 je sice vlečka ještě uvedena, avšak na trati není zaveden jediný vlak. Poznámka u jízdního řádu potvrzuje, že osobní doprava byla v tomto úseku kompletně zastavena.

Zásadní zlom pro dopravu cestujících tedy mělo přinést kýžené prodloužení tramvajové tratě od Podolské vodárny dnešní Podolskou ulicí až k Cementárně (tedy do již zmíněného prostoru, kde je dnes plavecký stadion). Dvoukolejná trať byla uvedena do provozu 25. června 1922, a protože se zmenšila docházková vzdálenost, učinily Československé státní dráhy v této souvislosti druhý pokus s provozováním osobní dopravy na železniční vlečce.

Od 2. července byla o nedělích zavedena na vlečce znovu osobní doprava ČSD a k všeobecnému překvapení těmito vlaky do Modřan a Zbraslavi opět téměř nikdo nejezdil, a proto byla už 6. srpna 1922 doprava opět zastavena. V podstatě není známo, co bylo příčinou nezájmu cestujících o podolskou lokálku.

O dva roky později, 15. srpna 1924, bylo do provozu uvedeno prodloužení tramvajové tratě v podobě jednokolejné tratě Cementárna - Braník (Lomy) s jednou výhybnou (bez zastávky). Ve stanici Cementárna bylo vložením křížového přejezdu zřízeno obratiště vlečných vozů. Již o rok později však byla postavena druhá kolej, zprovozněná 3. července 1925.

Na konečné v Braníku byla mimořádně silná frekvence cestujících, protože kromě místních obyvatel tu o víkendech tramvaje využívalo velké množství výletníků. To vyvolalo na konečné využití některých technických řešení. Na konečné se zpočátku obracelo tzv. kuplováním, tedy přepřaháním vlečných vozů. Aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a usměrněn jejich pohyb, byl na konečné vystavěn systém naváděcích zábradlí. Situaci však zjednodušila až nově vybudovaná dvoukolejná smyčka, uvedená do provozu 14. května 1929. Při stavbě smyčky však zůstala zachována také koncová část původní tratě, která nyní vytvořila dvě kusé odstavné koleje.

Stavba dalšího prodloužení tramvajové trati, jak je v Praze vcelku obvyklé, se neobešla bez problémů. Dlouho se nedařilo dokončit vykoupení některých zdejších pozemků a hledalo se proto nejvýhodnější trasování. Veškerá silniční doprava tehdy vedla Pivovarskou ulicí (později dostala jméno Modřanská). Tehdy zbrusu nová tramvajová trať vedla po náspu nezastavěným územím mezi zelinářskými zahradami zcela nezávisle na silnici a přimykala se k železniční vlečce podolské cementárny. Nový úsek byl uveden do provozu 6. ledna 1933 a zakončen byl dvoukolejnou smyčkou u branických ledáren.

Není bez zajímavosti, že v období mezi válkami Elektrické podniky vážně uvažovaly o stavbě tramvajové tratě z Podolí na Pankrác, ale nakonec se k tomuto kroku neodhodlaly. Strmá cesta na Pankrác byla ovšem doslova předurčena pro trolejbusy. První podolská trolejbusová linka 55 zahájila provoz až 29. května 1949 a spojovala pankráckou továrnu Jawa s Václavským náměstím.

V průběhu roku 1936 proběhly dílčí přeložky tratě v Podolské ulici u zastávek Pod Klaudiánkou a Kublov. V roce 1939 byla před smyčkou Ledárny zřízena třetí kolej pro zvýšení kapacity obratiště. O dva roky později pak byla schválena výstavba odstavné koleje pro pojízdnou měnírnu na smyčce Ledárny.

V padesátých letech se uskutečnila výstavba Podolského nábřeží, tzv. pravobřežní komunikace. Tramvajová trať byla na etapy překládána z Podolské ulice do středu nově vznikajícího Podolského nábřeží. První část přeložky, od dnešního plaveckého stadionu po nově zřízenou smyčku Dvorce, byla dokončena 21. května 1952. Stará trať v Podolské ulici byla v tomto úseku zrušena.

V první polovině padesátých let 20. století, když probíhala výstavba tzv. pravobřežní komunikace mezi Dvorci a Ledárnami, byla dne 7. dubna 1953 zprovozněna dvoukolejná provizorní trať Jezerka – Modřanská, aby došlo k uvolnění místa pro výstavbu nové komunikace a zároveň nebyl dlouhodobě přerušen provoz tramvají na zatíženém úseku.

Po dvou letech, 13. prosince 1955 byl ukončen provoz na provizorní trati a zároveň byla zrušena třetí kolej před smyčkou Ledárny. O čtyři dny později byla uvedena do provozu definitivní podoba tratě, zřízené na zvýšeném tělese uprostřed nové komunikace v ulici Na Mlejnku, ale nové vozovky se po odstranění provizorií ještě nějaký čas dokončovaly.

V následujícím roce 1956 byla k 15. červnu dokončena poslední etapa přeložky tramvajové tratě z Podolské ulice na Podolské nábřeží a byl tak ukončen provoz na staré trati přes Nedvědovo náměstí. Současně byl zřízen manipulační vratný trojúhelník zaústěný do Vodárenské ulice, který byl následně k 29. listopadu 1957 využit pro jednokolejnou smyčku Podolská vodárna vedenou Podolskou a Vodárenskou ulicí. Ve stejném roce byla zřízena ještě kusá odstavná kolej na smyčce Ledárny.

Když se v šedesátých letech objevily v Braníku stavební stroje, které začaly budovat prodloužení tramvajové tratě od Ledáren k branickému železničnímu nádraží, kolovaly prý po Praze zvěsti, že se už konečně blýská na lepší časy a město se pustilo do výstavby prodloužení tramvajové tratě do Modřan, jejíž stavbu plánovaly Elektrické podniky již od roku 1936, kdy se objevila v návrhu na rozvoj tramvajové sítě. I po skončení II. světové války se s prodloužením tramvajové tratě stále počítalo a v roce 1948 se objevila ve Výhledovém plánu dopravy na léta 1949 - 1958, přičemž termíny byly vždy zcela nekonkrétní a posunovaly se v čase...

A tak došlo 29. června 1959 k odpojení původní smyčky u branických ledáren a 2. července 1959 byl zahájen provoz na novém úseku Ledárny - smyčka Nádraží Braník. Nová smyčka je však využívána jen částečně jednou kolejí a v novém úseku se zatím jezdí bez cestujících. I po zprovoznění předjízdné koleje od 31. srpna zůstávají pro cestující konečnou zastávkou i nadále Ledárny. Teprve 5. září 1960 je smyčka Nádraží Braník uvedena do definitivního prostoru s cestujícími. Pro urychlení odbavování cestujících při silném rekreačním provozu byly ve smyčce dokonce zřízeny pokladny pro prodej a označování jízdenek mimo vozidlo. Smyčka se tak stává, díky blízkosti železničního nádraží a zřízení menšího autobusové nádraží velmi důležitým přestupním uzlem.

V roce 1965 byl v prostoru někdejší cementárny zprovozněn plavecký stadión Podolí. V souvislosti s historií tramvajové tratě ho připomínáme protože není bez zajímavosti, že u něj nikdy nebyla zřízena zastávka, přestože stadion leží zhruba v polovině mezi Kublovem a Dvorci, vzdálenými od sebe takřka kilometr, takže každý z poměrně velkého počtu návštěvníků musí ujít skoro půl kilometru tam (a stejnou délku zpět), aby ke stadionu došel.

V roce 1968 proběhla rekonstrukce tramvajové tratě Podolí – Nádraží Braník, během níž byly zároveň zlepšeny manipulační možnosti dvou tramvajových smyček. Nejprve byly 29. května zprovozněny nové oblouky z respektive do Braníka ve smyčce Dvorce a následně se 16. června smyčka Nádraží Braník rozšířila o další předjízdnou kolej.

Při výstavbě kanalizační stoky "K" byla od 14. července do 14. října 1975 zřízena dvoukolejná provizorní přeložka tratě u Podolského přístavu. Pravidelný tramvajový provoz byl obnoven 13. prosince. Poprvé tu byla využita náhradní lodní doprava. Trať byla po rekonstrukci se zákrytovými betonovými panely. Neuplynulo ani 10 roků a trať se rekonstruovala znovu, tentokráte metodou tehdy oblíbených velkoplošných panelů BKV. Tramvajová doprava v úseku Výtoň – Podolí byla přerušena na více než čtvrt roku – od 23. března do 30. června 1982.

Jak se stavěla přeložka pod Barrandovským mostem
Na snímku mířícím od branického nádraží je více než patrné, kudy vedla původní tramvajová trať v ulici Na Mlejnku a kudy vede současné přeložka. Obě tratě se na snímku setkávají. | říjen 1986 Oblouk přeložky tramvajové tratě v pohledu od branického nádraží. | říjen 1986 Pěkně z nadhledu vyfotografovaná výstavba přeložky tramvajové tratě s tramvají v pozadí mířící po původní trati v ulici Na Mlejnku. | říjen 1986 Výstavba přeložky tramvajové tratě u zastávky Přístaviště. | říjen 1986 Pohled od budoucích zastávek Přístaviště z přeložky tramvajové tratě na stávající trať mířící do ulice Na Mlejnku. | říjen 1986
Na snímku mířícím k branickému nádraží je více než patrné, kudy vedla původní tramvajová trať v ulici Na Mlejnku a kudy vede současné přeložka. Obě tratě se na snímku setkávají. | říjen 1986 Souprava vozů T3 s neznámými ev.č. vypravená na linku 3 ještě míří po původní trati z ulice Na Mlejnku. V pravé části snímku již však probíhá výstavba přeložky. | říjen 1986 Pohled od budoucích zastávek Přístaviště z přeložky tramvajové tratě na stávající trať mířící do ulice Na Mlejnku. | říjen 1986 Souprava vozů T3 s neznámými ev.č. vypravená na linku 3 ještě míří po původní trati do ulice Na Mlejnku. V levé části snímku již však probíhá výstavba přeložky. | říjen 1986 Na leteckém snímku traťového úseku tramvajové tratě v oblasti Barrandovského mostu je žlutou čarou vyznačeno původní vedení tratě ulicí Na Mlejnku a červenou čarou stávající poloha na přeložce z roku 1986.

K zastávce Přístaviště míří souprava vozů T3 ev.č.6840+6814 vypravená na linku 17. | 12.6.2004
Sólo vůz T3R.P ev.č.8443 vypravený na linku 17 míří od Dvorců k Přístavišti. | 22.4.2012
Ke smyčce Dvorce míří sólo vůz T3R.P ev.č.8316 vypravený na linku 17, následovaný vozem Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9237 na cvičné jízdě. | 22.4.2012
K rozjezdové výhybce do smyčky Dvorce od Nádraží Braník míří sólo vůz T3R.P ev.č.8369 vypravený na linku 17. | 24.4.2011
Idylkou liduprázdného Podolí projíždí elegantní vůz T1 ev.č.5103 vypravený na linku 17. | 23.6.1959
Sněhový pluh T3M ev.č.5413 vozovny Motol zastavil u rozjezdové výhybky do smyčky Dvorce a jeho posádka se snaží vyčistit její jazyky od sněhové záplavy. | 15.12.2010
V dočasně zřízené nástupní zastávce Dvorce odbavuje cestující vůz T3R.P ev.č.8231 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
Souprava vozů T3M ev.č.8065+8010 vypravená na linku 3 míjí při jízdě k branickému nádraží smyčku Dvorce. | 12.6.2004
V otevřeném svršku pěkně viditelné kolejové konstrukce smyčky Dvorce překonává souprava vozů T3R.P ev.č.8552+8553 vypravená na linku 17. | 22.4.2012
Vjezdovou koleje do smyčky Dvorce při jízdě k zastávce Přístaviště překonává vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9214 vypravený na linku 3. | 22.4.2012
Výjezdovou kolej smyčky Dvorce překonává souprava vozů T3 ev.č.6836+6837 vypravená na linku 17. | 15.3.2004
Výluky modřanské tratě bývají na každoročním pořádku. V zastávce náhradní dopravy Dvorce odbavil cestující autobus Karosa B961 ev.č.6380 na náhradní lince X3, zatímco souprava vozů T3R.PV ev.č.8165+8166 vypravená na standardní linku 3 vyčkává na uvolnění smyčky Dvorce pro obrat zpět do centra. Souprava vozů T3R.PV ev.č.8165+8166 vždy zaskakovala v případě nevypravení prototypového vozu Škoda 14T ev.č.9111 na linku. Shodou okolností právě tento autobus reprezentoval ve slavnostním průvodu k devadesáti letům provozu autobusů v Praze v červnu roku 2015 zástupce svého typu. | 28.2.2006
Vůz KT8D5 ev.č.9021 vypravený na linku 3 zachycený u zastávky Dvorce. | 11.6.2005
Světelně řízenou křižovatku u zastávky Dvorce překonává vůz KT8D5 ev.č.9018 vypravený na linku 3. Na čele vozu je patrná zásuvka mnohočlenného řízení, kterou byl vybaven i vůz ev.č.9045. Šlo o přípravu na zkušební provoz dvojice vůz KT8D5 na barrandovské trati, který se nakonec nikdy neuskutečnil. | 15.3.2004
Jak vypadala pražská periferie u Dvorců, dokumentuje snímek vozu T1 ev.č.5108 vypraveného na linku 17. | 50. léta
Vůz KT8D5 ev.č.9020 vypravený na linku 27 odbavuje cestující v zastávce Dvorce. | 5.11.2010
V zastávce Dvorce odbavuje cestující vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9222 vypravený na linku 3. | 22.4.2012
Souprava vozů T3R.P ev.č.8435+8437 vypravená na linku 17 míří od Dvorců k Přístavišti. | 24.4.2011
K zastávce Dvorce burácí po trati tvořené velkoplošnými panely BKV vůz KT8D5 ev.č.9002 z předsunuté výrobní série vypravený hloubětínskou vozovnou na linku 3. | 22.8.2004
K zastávce Dvorce míří po trati zřízené metodou velkoplošných panelů BKV míří souprava vozů T3 ev.č.6807+6808 vypravená na linku 17. | 15.3.2004
Od zastávky Kublov k zastávce Dvorce uhání vůz T3R.P ev.č.8396 vypravený na linku 21. | 22.4.2012
Vůz T3R.P ev.č.8355 vypravený na linku náhradní dopravy 36 míří od zastávky Kublov ke Dvorcům podél areálu plaveckého bazénu v Podolí. | 15.3.2004
Protisměrnou zastávku Kublov míjí vůz KT8D5 ev.č.9016 vypravený na linku 3. | 22.8.2004
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9069 vypravený na linku 3 míří k zastávce Kublov. | 24.4.2011
Podolí stavba vodárny a tramvaj 1958 U (Archiv PVaK) {1958
Podél objektů podolské vodárny se k zastávce Podolská vodárna blíží sólo vůz T6A5 ev.č.8727 vypravený na linku 36. | 15.3.2004
Vůz T1 ev.č.5007 vypravený na linku 17 míří budovaným Podolským nábřežím od Podolské vodárny do Braníka pod dohledem stavebního mechanismu, který zřizuje betonovou desku vozovky komunikace. | asi 1956
Protisměrný ostrůvek nikdy nezprovozněné zastávky Podolská vodárna do centra míjí vůz KT8D5 ev.č.9029 vypravený na linku 3. | 15.3.2004
Vůz T3R.PV ev.č.8151 vypravený na linku 21 opustil zastávku Podolská vodárna. Na jeho zadním čele je patrná ještě původní úprava laku. | 27.3.2004
Prototypový vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9201 vypravený na linku 17 se rozjíždí ze zastávky Podolská vodárna. | 22.4.2012
Zastávku Podolská vodárna právě opustil vůz KT8D5.RN2P ev.č.9060 vypravený na linku 3. | 22.4.2012
Na nábřeží Karla Marxe, v zastávce Podolská vodárna, odbavuje cestující vůz T1 ev.č.5093 vypravený na linku 17. | 50. léta
Do zastávky Podolská vodárna vjíždí vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9225 na cvičné jízdě. | 28.4.2012
Podél budovy tramvajové měnírny uhání souprava vozů T3 ev.č.6886+6887 vypravená na linku 30 do ulice Na Mlejnku. | 3.8.1978
Vůz T6A5 ev.č.8621 vypravený na linku 21 zachycený poblíž smyčky Dvorce. | 12.6.2004
Dočasně zřízenou protisměrnou výstupní zastávku před smyčkou Dvorce míjí sólo vůz T3R.P ev.č.8413 vypravený na linku náhradní dopravy 33. | 4.8.2004
Vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9237 se na cvičné jízdě blíží k rozjezdové výhybce do smyčky Dvorce. | 22.4.2012
Zatímco souprava vozů T3 vypravená na linku 3 v pozadí ještě odbočuje do smyčky Dvorce, vůz KT8D5 ev.č.9004 již vyčkává na provedení zkušební jízdy po přeložce tramvajové tratě pod Barrandovským mostem. | 7.11.1986
Vůz KT8D5 ev.č.9003 vypravený na linku 3 čeká na uvolnění smyčky Dvorce. | 18.1.1997
Vůz KT8D5 ev.č.9013 vypravený na linku 3 míjí při jízdě do centra vjezd do smyčky Dvorce od Braníka. Na bocích vozu jsou patrná tlačítka pro poptávkové otevírání dveří cestujícími, kterým byl tento vůz jako jediné „klasické kátéčko“ zkušebně vybaven. | 15.3.2004
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7222+7223 vypravená na linku 16 překonává vjezdovou kolej do smyčky Dvorce. | 19.2.2004
Vjezdovou kolej do smyčky Dvorce z centra překonává souprava vozů T3R.P ev.č.8499+8501 vypravená na linku 17. | 22.4.2012
Souprava cvičných vozů T3 ev.č.5509+5520 se při jízdě k branickému nádraží blíží ke smyčce Dvorce. | 28.12.2010
Mezi kolejovými konstrukce smyčky Dvorce projíždí vůz T3R.P ev.č.8445 vypravený na linku 17. | 22.4.2012
Idylické období šedesátých let minulého století v blízkosti smyčky Dvorce. Do centra Prahy míří souprava vedená motorovým vozem neznámého evidenčního čísla s vlečným vozem ev.č.600. Na nábřežní komunikaci není takřka žádný provoz, ale co je pro nás zajímavější, zastávka Dvorce je ve směru do centra přímo za výjezdem ze smyčky Dvorce, tedy ještě před křižovatkou s dnešní Jeremenkovou ulicí. | 60. léta
Vůz T3R.P ev.č.8362 vypravený na linku 21 míří ke smyčce Dvorce. | 24.4.2011
K zastávce Dvorce míří vůz KT8D5 ev.č.9009 vypravený na linku 3. „Kátéčka“ patřila k trati do Braníka a Modřan odnepaměti. O jejich odchod z výsluní se postarala až změna linkového vedení, kdy linku 3 přestala vypravovat vozovna Hloubětín. | 15.3.2004
Do zastávky Dvorce dojíždí vůz T3R.P ev.č.8242 vypravený na linku 21. | 24.4.2011
Ze zastávky Dvorce se rozjíždí prototypový vůz Škoda 14T ev.č.9111 vypravený na linku 3. | 22.2.2006
Třívozová souprava linky 17 ve složení motorového vozu a dvou vlečných vozů (ten poslední nese ev.č.1005) odbavuje cestující na pražské periferii v zastávce Dvorce a vystoupivší cestující míří na rekreaci do Žlutých lázní. | 50. léta
Vozy Škoda 14T byly objektem vytrvalého zájmu inzerentů o celovozovou reklamu, jak dokazuje vůz s ev.č.9113 zachycený během vypravení na linku 3 u Kublova. | 3.9.2011
Souprava vozů T3 ev.č.6816+6745 vypravená na linku 17 burácí na trati tvořené velkoplošnými panely BKV podél plaveckého stadionu k zastávce Kublov. | 15.3.2004
Vůz T3R.P ev.č.8211 vypravený na linku 21 zachycený u zastávky Kublov. | 22.4.2012
K zastávce Kublov míří otevřeným svrškem tratě zřízené bezžlábkovými kolejnicemi S49 vůz Škoda 15T ForCity Alfa ev.č.9221 vypravený na linku 3. | 4.9.2011
Zastávku Kublov opustil vůz T3R.P ev.č.8455 vypravený na linku 17. | 24.4.2011
K zastávce Kublov míří vůz T3 ev.č.6900 vypravený na linku 27. | 6.11.2010
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9097 vypravený na linku 3 míří od Kublova na Podolskou vodárnu. | 22.4.2012
K zastávce Podolská vodárna míří souprava vozů T3 ev.č.6813+6814 vypravená na linku 17. | 15.3.2004
K zastávce Podolská vodárna míří souprava kobyliských vozů T3R.P ev.č.8504+8505 vypravená na linku 17. | 22.4.2012
Souprava vozů staré stavby vypravená na linku 21, vedená motorovým vozem ev.č.2067 míří budovaným Podolským nábřežím od Podolské vodárny do Braníka pod dohledem stavebního mechanismu, který zřizuje betonovou desku vozovky komunikace. | asi 1956
Okolo ostrůvku nikdy nezprovozněné zastávky Podolská vodárna do centra projíždí vůz KT8D5 ev.č.9040 vypravený na linku 3. | 15.3.2004
K výjezdové koleji ze smyčky Podolská vodárna se blíží souprava vozů T3M ev.č.8059+8037 vypravená na linku 3. | 27.3.2004
Vůz Škoda 14T ev.č.9117 vypravený na linku 3 se rozjíždí ze zastávky Podolská vodárna. | 28.12.2010
Dnes již asi nikdo nezjistí, jaký technický problém řešil řidič motorového vozu „jedenadvacítky“ evidenčního čísla 382, že měl v zastávce Podolská vodárna kladku pod trolejí... | 50. léta
V zastávce Podolská vodárna odbavuje cestující souprava vozů T3 ev.č.6841+6893 vypravená na linku 17. | 15.3.2004
U smyčky Podolská vodárna se potkaly dva vozy KT8D5 vypravené na linku 3. Ten s ev.č.9044 jede do centra, zatímco druhý s ev.č.9023 míří na periferii. | 29.2.2004
Poté, co se rozeběhla výstavba Barrandovského mostu, tehdy zvaného most Antonína Zápotockého, bylo jasné, že se branické předmostí musí radikálně proměnit, aby tramvaje v budoucnosti nenarušovaly provoz automobilů na vznikající Jižní spojce. Od 20. září 1983 byl Barrandovský most uveden do částečného provozu, kdy se stavěla jeho severní polovina a příjezdové rampy. Bylo tedy rozhodnuto přerušit ulici Na Mlejnku a nahradit jí novou pobřežní komunikací. S tím samozřejmě souviselo také přeložení tramvajové tratě do nové, stávající, polohy.

Tramvajový provoz v ulici Na Mlejnku byl zastaven 20. října 1986 a od 8. listopadu téhož roku byl zahájen provoz po přeložce, zřízené na samostatném tělese po straně komunikace v otevřeném svršku až o 200 metrů od staré trati. V době uvedení do provozu se jednalo o první moderní trať na otevřeném kolejovém svršku v Praze. Výstavba branického předmostí pak trvala v několika etapách až do roku 1988, kdy byl celý most uveden do plného provozu a Jižní spojka byla „umístěna“ na násep přibližně o dva a půl metru výše, čímž došlo k definitivnímu přerušení a zaslepení ulice Na Mlejnku.

Mezitím se na pořad dne vrátila myšlenka na výstavbu tramvajové tratě z Braníka do Modřan, k zajištění dopravní obslužnosti nově budovaného sídliště, jehož výstavba byla zahájena v roce 1977. O rok později bylo dokonce vydáno územní rozhodnutí o stavbě této tratě, v němž se počítalo s dokončením v roce 1983. Pražský Národní výbor v roce 1980 vypustil výstavbu tramvajové tratě z výstavby sídliště a odsunul jí na léta 1985 - 1990.

V roce 1989 se konečně stavba tratě začala objevovat také v terénu a ne jen na prknech projektantů. Ke 14. srpnu byla zrušena část vnější koleje s výstupním prostorem ve smyčce Nádraží Braník, jako příprava na přeložku komunikace, 26. srpna bylo zprovozněno nové propojení střední a zbytku vnější koleje. Zejména výstavba prvního úseku od branického nádraží však narážela na komplikace spočívající v potřebě přeložky železniční tratě, která byla dokončena až k 27. červnu 1991.

V roce 1992 byl k 30. dubnu v souvislosti s výstavbou nové tratě do Modřan přeložen tehdy koncový úsek tratě u branického nádraží a vjezdová část smyčky. Plánované termíny dokončení nové tratě se však stále oddalovaly, až nakonec bylo stanoveno datum 20. května 1995, k němuž měl být na trati konečně zahájen provoz. Ani to však nakonec nebylo dodrženo.

Původně zřízené prosté kolejové esíčko napojující smyčku Nádraží Braník v místě zaústění budované tratě do Modřan na trať od Podolí bylo nahrazeno křižovatkou během výluky tratě od 14. března 1995 do 11. dubna. Provoz na celé kolejové konstrukci byl zahájen 26. května 1995, tedy v den slavnostního zprovoznění nové trati do Modřan.

Pro havarijní stav vjezdové a výjezdové části smyčky Dvorce na Podolském nábřeží prošla tato část v roce 2001 obnovou, rozjezdové výhybky do smyčky byly u této příležitosti opatřeny elektromagnetickými přestavníky.

V roce 2004 proběhla výměna vjezdové konstrukce smyčky Podolská vodárna.

V průběhu roku 2006 se dostal do havarijního stavu oblouk mezi zastávkou Přístaviště a vjezdem do smyčky Nádraží Braník, pocházející z roku 1986. K obnově kolejnic došlo na přelomu února a března 2007, bohužel i po obnově zůstaly v koleji použity původní dřevěné pražce, což se s odstupem času ukázalo jako nepříliš vhodné rozhodnutí. O rok později, tedy v době, kdy probíhala generálka dalších částí otevřeného svršku, již byly využity železobetonové pražce místo dřevěných, ale oblouk, obnovený v roce 2007 zůstal ještě zachován.

V průběhu roku 2010 vygradoval dlouhodobě neúnosný stav trati na Podolském nábřeží tvořené velkoplošnými panely BKV takovým způsobem, že bylo nutné téměř v celé délce omezit rychlost tramvají na 40 km/h, v některých částech ještě mnohem výrazněji až na 10 km/h.

Na následující rok proto Dopravní podnik naplánoval zásadní rekonstrukci celého úseku, kdy konstrukci tratě na velkoplošných panelech BKV nahradila klasická konstrukce na pražcích s otevřeným svrškem a bezžlábkovými kolejnicemi S49, použitými zde jako na čtvrtém místě v Praze. Tramvajová výluka na Podolském nábřeží byla zahájena 1. července 2011 a cestující se na zrekonstruovanou trať vrátili 1. září. Práce navázaly na rekonstrukci tratě ve Vyšehradském tunelu, realizovanou v roce 2008, a končily před zastávkou Přístaviště, přičemž obnova koleje z centra pokračovala až k Barrandovskému mostu, kde také navázala na opravu z roku 2008. Zároveň došlo také k výměně kolejového oblouku mezi Pobřežní cestou a rozjezdem do smyčky Nádraží Braník, který byl opravován v roce 2007. Definitivně tak z přeložky tratě z roku 1986 zmizely dřevěné pražce a byly nahrazeny železobetonovými, kotvenými proti směrovému pohybu.

Během rekonstrukce prošly obnovou také tramvajové zastávky, aby byl zajištěn bezbariérový přístup. Výška nástupní hrany je nově 24 cm, což je maximum s ohledem na tramvaje T6A5 s výklopnými dveřmi. S výjimkou zastávek Pobřežní cesta jsou ostatní vybaveny elektronickými označníky.

Nástupiště zastávky Přístaviště z centra je vybudováno z prefabrikátů používaných na železnici, kdy nástupní hranu tvoří konzolová deska, pod kterou je volný prostor pro zaštěrkování. Důvodem této v Praze nové konstrukce je umožnění kvalitního podbíjení trati, jemuž dosud bránila klasická obruba zastávky.

Konstrukce tratě:
S výjimkou přejezdů pro automobily přes tramvajovou trať je celý úsek zřízen v otevřeném svršku, jemuž navíc dominují bezžlábkové kolejnice S49.

Popis tratě:
Naši cestu po tramvajové trati začne u výhybek, které napojují smyčku Nádraží Braník na koleje modřanské tratě, ač správně bychom měli vlastně napsat, že se zde napojují koleje modřanské tratě právě k branické smyčce. Je tu totiž výrazně déle. Ihned za výhybkami se koleje tramvajové tratě stáčí v klopených levých obloucích. Trať je zde tvořena žlábkovými kolejnicemi s pražci kotvenými proti směrovému posunu, k němuž docházelo zejména u protisměrného oblouku. Poté co se koleje přiblíží k prostoru zastávek Pobřežní cesta, dochází k jejich napřímení. Vždy před zastávkou je v traťové koleji ve směru jízdy k zastávce do žlábkové koleje vloženo cca 5 metrů bezžlábkové koleje, v níž je zřízena kolejová dilatace. Za prostorem zastávek se koleje stáčí v pravém klopeném oblouku a poté co se koleje napřímí, pokračují podél komunikace v přímém úseku na mohutném náspu nad řekou Vltavou. Ve chvíli, kdy se přiblíží k Barrandovskému mostu se trať stáčí v pravém oblouku, jímž most podchází. Následuje krátký přímý úsek, který záhy střídá levý oblouk v němž již protisměrná kolej přechází do konstrukce bezžlábkových kolejnic S49. Po napřímení koleje jsou zřízeny zastávky Přístaviště, přičemž nástupiště zastávky z centra je vybudováno z prefabrikátů používaných na železnici, kdy nástupní hranu tvoří konzolová deska, pod kterou je volný prostor pro zaštěrkování. Za prostorem zastávek tramvajová trať překročí v kombinaci pravého a levého oblouku s přímou střední částí dva jízdní pruhy vozovky, aby se dostala světelně řízeným přejezdem do středu Modřanské ulice. Kryt tohoto úseku, který je zřízen ze žlábkových kolejnic v obou kolejích, tvoří velká žulová dlažba v obou obloucích a asfaltový zákryt v místě vozovky. Poté, co se koleje ve středu Modřanské ulice napřímí, přejde tramvajová trať zpět do otevřeného svršku a nyní již obě koleje pokračují konstrukcí bezžlábkových kolejnic S49. Na úrovni vyústění Podolské ulice je umístěn přejezd pro automobily, jehož kryt tvoří asfaltový zákryt. Po dalších několika metrech otevřeného svršku následují kolejové konstrukce smyčky Dvorce. V našem směru sledování tramvajové tratě, na "naší" traťové koleji, jde nejprve o rozjezdovou výhybku do smyčky ve směru od Braníka, následuje křížení s vjezdovou kolejí od centra města, které střídá křížení s výjezdovou kolejí ve směru k Braníku a následně sjezdová výhybka s kolejí ze smyčky do centra. Trať v přímém úseku míří ke světelně řízené křižovatce s Jeremenkovou ulicí, kterou překračuje s asfaltovým krytem vozovky. Ihned za touto křižovatkou jsou umístěny zastávky Dvorce a komunikace mění své jméno z Modřanské ulice na Podolské nábřeží. Za zastávkami je umístěn přejezd pro automobily, který jim umožňuje obracení při jízdě od Podolské vodárny zpět. Jeho kryt opět tvoří asfalt. Tramvajová trať v otevřeném svršku ve středu Podolského nábřeží míří okolo areálu Žlutých lázní a Plaveckého stadionu v Podolí k dalšímu přejezdu pro automobily, který opět kryje asfaltový zákryt. Přejezd je umístěn vstřícně mostu na Veslařský ostrov. U Plaveckého stadionu Podolí se tramvajová trať přibližuje nejtěsněji k Podolské ulici, kterou byla vedena původní tramvajová trať. V otevřeném svršku tvořeném bezžlábkovými kolejnicemi S49 se trať dostává do prostoru zastávky Kublov do centra. Za ní je umístěný světelně řízený přechod pro chodce a následuje ostrůvek zastávky Kublov z centra. Z obou stran tohoto ostrůvku je přes tramvajovou trať zřízen přístup pro chodce s asfaltovým zákrytem. Táhlým levým obloukem se tramvajová trať stáčí na zvýšeném tělese v otevřeném svršku ve středu Podolského nábřeží podél areálu Podolské vodárny. Následně se napřimuje a kolej v našem směru sledování překračuje výjezdovou kolej ze smyčky Podolská vodárna. U protisměrné koleje je zřízena zastávka Podolská vodárna z centra. Na "naší" koleji následuje sjezdová výhybka výjezdové koleje ze smyčky Podolská vodárna, následována výhybkou rozjezdovou do smyčky ve směru od Braníka. V tomto místě naši cestu po tramvajové trati zakončíme. Pokud chcete vydat dále k Výtoni a na Palackého náměstí, račte pokračovat...

Zastávky umístěné na popisované trati:
  • Pobřežní cesta
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Přístaviště, na samostatném tělese na západní straně ulice Modřanská, 4 metry před schody do podchodu, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Pobřežní cesta
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Nádraží Braník, na samostatném tělese na západní straně ulice Modřanská, 72 metrů za schody do podchodu, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Přístaviště
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Dvorce, případně výstupní zastávka pro vlaky jedoucí do smyčky Dvorce, na samostatném tělese na západní straně ulice Modřanská, 70 metrů před přejezdem ze samostatného tělesa do středu Modřanské ulice, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Přístaviště
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Pobřežní cesta, případně nástupní zastávka pro vlaky jedoucí ze smyčky Dvorce, na samostatném tělese na západní straně ulice Modřanská, 135 metrů za přejezdem ze samostatného tělesa ze středu Modřanské ulice, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Dvorce
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Kublov, případně nástupní zastávka pro vlaky jedoucí ze smyčky Dvorce, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Podolského nábřeží, 75 metrů za křižovatkou s Jeremenkovou ulicí, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Dvorce
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Přístaviště, případně výstupní zastávka pro vlaky jedoucí do smyčky Dvorce, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Podolského nábřeží, 10 metrů před křižovatkou s Jeremenkovou ulicí, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Kublov
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Podolská vodárna, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Podolského nábřeží, 454 metrů před vyústěním Vodárenské ulice, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Kublov
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Dvorce, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Podolského nábřeží, 449 metrů za vyústěním Vodárenské ulice, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Podolská vodárna
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Kublov, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Podolského nábřeží, v úrovni křižovatky s Vodárenskou ulicí, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Provozované linky na popisované trati:
  • Linka 2
  • Linka 3
  • Linka 17
  • Linka 21
  • Linka 52
  • Fotocesta po trati Nádraží Braník - Podolská vodárna
    Tramvajová trať od kolejové konstrukce na vjezdu a výjezdu ze smyčky Nádraží Braník na vlastním tělese míří v klopených levých obloucích. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta.
    Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta. Tramvajová trať na samostatném v klopených levých obloucích míří k zastávce Pobřežní cesta.
    Tramvajová trať se před zastávkami Pobřežní cesta postupně napřimuje. Tramvajová trať se po napřímení blíží k zastávkám Pobřežní cesta. Prostor zastávek Pobřežní cesta, v pravé traťové koleji je vložena „železniční“ dilatace koleje. Prostor zastávek Pobřežní cesta. Prostor zastávek Pobřežní cesta, v levé (protisměrné) traťové koleji je vložena „železniční“ dilatace koleje.
    Po opuštění zastávek Pobřežní cesta se tramvajová trať stáčí v pravém oblouku a pozvolna se přibližuje k vozovce Modřanské ulice. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu.
    Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať vedená v pravém oblouku míří k Barrandovskému mostu. Tramvajová trať se v otevřeném svršku napřimuje. V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu.
    V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu. V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu. V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu. V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu. V přímém úseku na náspu nad řekou Vltavou pokračuje tramvajová trať v přímém úseku v otevřeném svršku k Barrandovskému mostu.
    Na dohled je Barrandovský most, stavba, která v době vzniku nesla jméno most Antonína Zápotockého a pro nutnost zřízení mimoúrovňové křižovatky vyvolala také přeložku tramvajové tratě. Konstrukci Barrandovského mostu podchází tramvajová trať v pravém oblouku. Konstrukci Barrandovského mostu podchází tramvajová trať v pravém oblouku. Za Barrandovským mostem se koleje tramvajové tratě napřimují. Přímý úsek tramvajové tratě před zastávkami Přístaviště.
    Koleje tramvajové tratě se před zastávkami Přístaviště začnou stáčet v levém oblouku. Tramvajová trať se před zastávkami Přístaviště stáčí v levém oblouku, v protisměrné koleji zde končí bezžlábková kolejnice S49. Tramvajová trať v levém oblouku pokračuje v otevřeném svršku k zastávkám Přístaviště. tramvajoví trať v levém oblouku pokračuje v otevřeném svršku k zastávkám Přístaviště. Tramvajová trať v levém oblouku pokračuje v otevřeném svršku k zastávkám Přístaviště.
    Tramvajová trať se před prostorem zastávek Přístaviště napřimuje. Protisměrná kolej je zřízena metodou bezžlábkových kolejnic S49. Prostor zastávek Přístaviště. Protisměrná kolej je zřízena metodou bezžlábkových kolejnic S49 a aby těch výjimečností v protisměru nebylo málo, nástupiště zastávky nástupiště zastávky z centra je vybudováno z prefabrikátů používaných na železnici, kdy nástupní hranu tvoří konzolová deska. Prostor zastávek Přístaviště. Protisměrná kolej je zřízena metodou bezžlábkových kolejnic S49 a aby těch výjimečností v protisměru nebylo málo, nástupiště zastávky nástupiště zastávky z centra je vybudováno z prefabrikátů používaných na železnici, kdy nástupní hranu tvoří konzolová deska. Prostor zastávek Přístaviště. Protisměrná kolej je zřízena metodou bezžlábkových kolejnic S49 a aby těch výjimečností v protisměru nebylo málo, nástupiště zastávky nástupiště zastávky z centra je vybudováno z prefabrikátů používaných na železnici, kdy nástupní hranu tvoří konzolová deska. Po opuštění zastávek Přístaviště pokračuje tramvajová trať krátkým přímým úsekem.
    Tramvajová trať se blíží k přejezdu, jímž překročí vozovku Modřanské ulice a dostane se do jejího středu. V tomto místě levá kolej přechází z konstrukce žlábkových kolejnic do bezžlábkové kolejnice S49. Pravé oblouky tramvajové tratě kryje velká žulová dlažba. Pravé oblouky tramvajové tratě kryje velká žulová dlažba. Šikmo k vozovce překračuje tramvajová trať jízdní pruhy, kryt v tomto prostoru tvoří asfaltový koberec. Šikmo k vozovce překračuje tramvajová trať jízdní pruhy, kryt v tomto prostoru tvoří asfaltový koberec.
    Kryt tramvajové tratě v levých obloucích, jimiž se dostává do středu komunikace v Modřanské ulici, tvoří opět žulová dlažba. Tramvajová trať se po překonání levých oblouků ve středu Modřanské ulice napřímí... ...a pokračuje v otevřeném svršku, zřízeném bezžlábkovou kolejnicí S49 na železobetonových pražcích. Tramvajová trat ve středu Modřanské ulice pokračuje v otevřeném svršku přímým úsekem. Tramvajová trat ve středu Modřanské ulice pokračuje v otevřeném svršku přímým úsekem.
    V přímém úseku ve středu Modřanské ulice pokračuje tramvajová trať okolo branické měnírny. Tramvajová trat ve středu Modřanské ulice pokračuje v otevřeném svršku přímým úsekem. Tramvajová trat ve středu Modřanské ulice pokračuje v otevřeném svršku přímým úsekem. Tramvajová trat ve středu Modřanské ulice pokračuje v otevřeném svršku přímým úsekem. Na úrovni vyústění Podolské ulice je zřízen přejezd pro automobily přes tramvajovou trať, jehož kryt tvoří asfaltový koberec.
    Na úrovni vyústění Podolské ulice je zřízen přejezd pro automobily přes tramvajovou trať, jehož kryt tvoří asfaltový koberec. Po opouštění přejezdu pro automobily koleje tramvajové trať v mírném levém oblouku v otevřeném svršku pokračují ke kolejovým konstrukcím smyčky Dvorce. Po opouštění přejezdu pro automobily koleje tramvajové trať v mírném levém oblouku v otevřeném svršku pokračují ke kolejovým konstrukcím smyčky Dvorce. Tramvajová trať se ve středu komunikace v otevřeném svršku přibližuje ke kolejovým konstrukcím smyčky Dvorce. Rozjezdová výhybka do smyčky Dvorce od Nádraží Braník.
    V přímém úseku otevřeného svršku tramvajová trať pokračuje za rozjezdovou výhybkou do smyčky Dvorce od branického nádraží. Křížení traťové koleje do centra s vjezdovou a výjezdovou kolejí smyčky Dvorce. I ke sjezdové výhybce ze smyčky Dvorce do prvé traťové koleje ve směru do centra pokračuje tramvajová trať přímým úsekem. I ke sjezdové výhybce ze smyčky Dvorce do prvé traťové koleje ve směru do centra pokračuje tramvajová trať přímým úsekem. Sjezdová výhybka ze smyčky Dvorce směrem do centra.
    Za smyčkou Dvorce pokračuje přímý úsek tramvajové tratě zřízený bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích v otevřeném svršku. Za smyčkou Dvorce pokračuje přímý úsek tramvajové tratě zřízený bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích v otevřeném svršku. V přejezdu, jehož kryt tvoří asfaltový koberec, se přes světelně řízenou křižovatku s Jeremenkovou ulicí tramvajová trať blíží k prostoru zastávek Dvorce. Přes světelně řízenou křižovatku s Jeremenkovou ulicí se tramvajová trať přiblíží k prostoru zastávek Dvorce. Prostor zastávek Dvorce.
    Prostor zastávek Dvorce. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích.
    Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích.
    Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích.
    Až před plaveckým stadionem v Podolí, v místě komunikace na Veslařský ostrov je zřízen v tomto mezizastávkovém úseku další přejezd pro automobily přes tramvajové koleje. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích.
    Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Mezi zastávkami Dvorce a Kublov pokračuje tramvajová trať ve středu Podolského nábřeží na zvýšeném tělese v otevřeném svršku s bezžlábkovými kolejnicemi S49 na železobetonových pražcích. Prostor zastávky Kublov do centra.
    Prostor zastávky Kublov do centra. Prostor zastávky Kublov do centra. Prostor zastávky Kublov z centra. Prostor zastávky Kublov z centra. Prostor zastávky Kublov z centra.
    Před zastávkou Kublov z centra (z našeho pohledu tedy za touto zastávkou), je zřízeno místo pro přechází přes tramvajovou trať pro pěší. Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov. Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov. Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov. Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov.
    Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov. Mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna se tramvajová trať v otevřeném svršku stáčí táhlým levým obloukem podél vodárenských budov. Koleje tramvajové tratě se následně napřímí. Přímý úsek tramvajové tratě mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna. Přímý úsek tramvajové tratě mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna.
    Přímý úsek tramvajové tratě mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna. Přímý úsek tramvajové tratě mezi zastávkami Kublov a Podolská vodárna. Následuje mírný levý oblouk tramvajové tratě... ...jímž se koleje dostávají k výjezdové koleji ze smyčky Podolská vodárna. Tramvajová trať překonává výjezdovou kolej ze smyčky Podolská vodárna ke Dvorcům.
    Prostor zastávky Podolská vodárna z centra. Prostor zastávky Podolská vodárna z centra. Prostor zastávky Podolská vodárna z centra. Rozjezdová výhybka do smyčky Podolská vodárna od Dvorců. Tramvajová trať překračuje křižovatku s Podolskou ulicí a naše cesta zde končí.


    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
    ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
    web postaven na redakčním systému phpRS
    Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2018