Smyčka Dvorce

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Smyčka Dvorce


Z centra Prahy se tramvaje k dnešní smyčce Dvorce přibližovaly, jak již to tak bývá, postupně. Nejprve, po dokončení Vyšehradského tunelu a nábřežních zdí byl 31. července 1910 zahájen provoz na novostavbě tramvajové tratě od Palackého náměstí. Plně dvoukolejná trať odbočovala z nábřeží do dnešní Podolské ulice a končila krátkým jednokolejným obratištěm na nároží se Sinkulovou ulicí. Již v roce 1913 schválilo Ministerstvo železnic projekt navazující tratě z Podolí do Braníka, ale první světová válka jeho realizaci zhatila.

Souprava vozů T6A5 ev.č.8647+8648 na lince náhradní dopravy 33 vyjíždí ze smyčky Dvorce směrem do Braníka. | 30.10.1997
Vůz KT8D5 ev.č.9038 vypravený na linku 3 manipuluje v zasněžené smyčce Dvorce. | 18.1.1997
Vůz KT8D5 ev.č.9047 vypravený na linku 3 vjíždí do smyčky Dvorce ve směru od Podolí. | 19.2.2004
Souprava vozů T3 ev.č.6816+6745 vypravená na linku 17 opouští ve smyčku Dvorce ve směru do Podolí ještě na původní trať tvořenou velkoplošnými panely BKV. | 19.2.2004
Na třináctém pořadí linky 16 se ve smyčce Dvorce objevila tehdy motolská souprava vozů T3 ev.č.6514+6515 s celovozovou reklamou firmy BENETTON. | 27.9.1994
Souprava vozů T3 ev.č.6577+6606 vypravená na linku 17 vjíždí do smyčky Dvorce od Podolí. | 4.4.1999
Protože ve smyčce Dvorce není v pravidelném provozu ukončena žádná linka, je často využívána k odstavení vlaků s technickou závadou. Jak se například stalo čelnímu vozu T3 ev.č.6680 ze soupravy na lince 22, který strhl sběrač. | 25.5.1999
Souprava kobyliských vozů T3 ev.č.6858+6859 vypravená na linku 17 ve smyčce Dvorce. | 19.2.2004
S celovozovou reklamou rádia Impuls obrací ve smyčce Dvorce souprava vozů T3SUCS ev.č.7260+7261 vypravená na linku 16. | 19.2.2004
Vůz T3R.P ev.č.8230 vypravený na linku náhradní dopravy 33 vjíždí do smyčky Dvorce ve směru od Braníka. | 1.7.2004
Vůz T3R.P ev.č.8329 vypravený na linku náhradní dopravy 33 opouští smyčku Dvorce výjezdovým obloukem ve směru do Braníka. | 4.8.2004
Vůz T3R.P ev.č.8356 vypravený na linku náhradní dopravy 33 opouští smyčku Dvorce výjezdovým obloukem ve směru do Braníka. | 4.8.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8373+8374 vypravená na linku 3 vyčkává na výjezdové koleji ze smyčky Dvorce směr Podolí. | 19.2.2004
Vůz T3R.P ev.č.8402 vypravený na linku náhradní dopravy 33 opouští smyčku Dvorce výjezdovým obloukem ve směru do Braníka. | 4.8.2004
Vůz T6A5 ev.č.8727 vypravený na linku 16 manipuluje ve smyčce Dvorce. | 22.8.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9005 vypravený na linku 3 již s odstraněnou celovozovou reklamou manipuluje ve smyčce Dvorce. | 19.2.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9005 vypravený na linku 3 s celovozovou reklamou Velkotržnice Lipence manipuluje ve smyčce Dvorce. | listopad 1993
Vůz KT8D5 ev.č.9007 vypravený na linku 3 zastupuje v podstatě podobu vozu po dodání z výroby. Místo čelního Pragotronu se jmény cílových zastávek převíjecí plátno, evidenční čísla v podobě zlatých obtisků, původní typ hrazdy zpětného zrcátka... | okolo 1992
Vůz KT8D5 ev.č.9029 vypravený na linku 3 na výjezdové koleji ze smyčky Dvorce najíždí do prostoru prohlížecí jámy. | 29.2.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9048 vypravený na linku 3 zastupuje v podstatě podobu vozu po dodání z výroby. Místo čelního Pragotronu se jmény cílových zastávek převíjecí plátno, evidenční čísla v podobě zlatých obtisků, původní typ hrazdy zpětného zrcátka... | okolo 1992
Vůz KT8D5 ev.č.9020 vypravený na linku 3 vjíždí do smyčky Dvorce od Podolí. | 20.4.1996
Během oprav tramvajových tratí jsou do smyčky Dvorce odkláněny všelijaké linky. Tak se mohlo stát, že na lince 14 do smyčky zavítal vůz T3SUCS ev.č.7256. | 12.12.2001
Souprava vozů T3R.P ev.č.8354+8355 vypravená na linku 17 manipuluje ve smyčce Dvorce. Fotografie vznikla v období, kdy ještě bylo, kvůli velikosti písma ve jméně cílové zastávky, povoleno používat zkratky. | 19.2.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9033 vypravený na linku 3 manipuluje ve smyčce Dvorce. | 19.2.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9048 vypravený na linku 3 zastupuje v podstatě podobu vozu po dodání z výroby. Místo čelního Pragotronu se jmény cílových zastávek převíjecí plátno, evidenční čísla v podobě zlatých obtisků, původní typ hrazdy zpětného zrcátka... | okolo 1992
Vůz Škoda 14T Elektra ev.č.9111 na zkušební jízdě pózuje na výjezdové koleji ze smyčky Dvorce směr Podolí. | 22.února 2006
Po sněhové nadílce je třeba udržovat sjízdné také manipulační tramvajové tratě, neprojížděné pravidelnými linkami. Na výjezdové koleji směr Braník byl zachycen tehdy motolský sněhový pluh T3 ev.č.5404. | 10.3.2004
Na výjezdové koleji směr Braník pózuje motolský sněhový pluh T3M ev.č.5413. | 15.12.2010
Do smyčky Dvorce od Braníka vjíždí motolský sněhový pluh T3M ev.č.5413. | 15.12.2010
Do smyčky Dvorce zavítal vyhlídkový vůz T4 ev.č.5550. | 1996
Setkání tří cvičných vozů v blízkosti smyčky Dvorce. Souprava cvičných vozů T3 ev.č.5509+5520 vyčkává na hlavní trati na uvolnění obvodu výhybky cvičným vozem T3R.P ev.č.5516, který opouští smyčku ve směru do Braníka. | 28.12.2010
Na výjezdové koleji směr Braník pózuje cvičný vůz T3R.P ev.č.5516. | 28.12.2010
Na výjezdové koleji směr Podolí v prostoru občasné nástupní zastávky pózuje cvičný vůz T3R.P ev.č.5523. | 14.8.2008
Pracovní vůz T3 ev.č.5523 určený pro mazání troleje obrací ve smyčce Dvorce, aby se vydal zpět na modřanskou trať, jejíž troleje připravuje na zahájení provozu. | 25.5.1995
Na výjezdové koleji směr Podolí v prostoru občasné nástupní zastávky pózuje cvičný vůz T3R.P ev.č.5525. | 15.12.2010
Na výjezdové koleji směr Podolí v prostoru občasné nástupní zastávky pózuje cvičný vůz T3R.P ev.č.5526. | 5.1.2009
Souprava vozů T3R.P ev.č.8300+8214 sune podvozkový pluh PSP 01 ev.č.8202 ze smyčky Dvorce směrem do Braníka. | 2.12.2013
Poslední prohlížecí jáma umístěná mimo uzavřené areály Dopravního podniku se skrývá ve smyčce Dvorce pod plechovými pláty. Při uzavírce tratě skrz Vyšehradský tunel a deponaci tramvají v Braníku pro izolovaný provoz mezi Podolím a Modřany je zde jediná možnost kontroly podvozkových částí. | 3.3.2017
Poslední prohlížecí jáma umístěná mimo uzavřené areály Dopravního podniku se skrývá ve smyčce Dvorce pod plechovými pláty. Při uzavírce tratě skrz Vyšehradský tunel a deponaci tramvají v Braníku pro izolovaný provoz mezi Podolím a Modřany je zde jediná možnost kontroly podvozkových částí. | 3.3.2017
Poslední prohlížecí jáma umístěná mimo uzavřené areály Dopravního podniku se skrývá ve smyčce Dvorce pod plechovými pláty. Při uzavírce tratě skrz Vyšehradský tunel a deponaci tramvají v Braníku pro izolovaný provoz mezi Podolím a Modřany je zde jediná možnost kontroly podvozkových částí. | 3.3.2017
Poslední prohlížecí jáma umístěná mimo uzavřené areály Dopravního podniku se skrývá ve smyčce Dvorce pod plechovými pláty. Při uzavírce tratě skrz Vyšehradský tunel a deponaci tramvají v Braníku pro izolovaný provoz mezi Podolím a Modřany je zde jediná možnost kontroly podvozkových částí. | 3.3.2017
Sud s tekoucí vodou na umytí rukou řidiče po použití WC umístěného ve vyřazeném mobilním dispečerském stanovišti, které je na snímku také přítomno. No a konečně zásobník s pískem. | 3.3.2017
Výstavba prodloužení se však i po skončení I. světové války stále odkládala. I přes narůstající počet cestujících, oddávajících se populárnímu trampingu, mířících po první světové válce z Braníka železniční tratí Posázavského Pacifiku do lůna přírody v okolí řeky Sázavy. Jako dočasné řešení byla umožněna přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně, která se nacházela zhruba v místech dnešního plaveckého stadionu. Provoz vlaků na vlečce byl zahájen v roce 1919, neměl však dlouhého trvání a dalo by se říci, že skončil nezdarem. Paradoxně pro nezájem cestujících, kterým se zřejmě zdála kilometrová vzdálenost mezi koncem vlečky a nejbližší zastávkou tramvaje, umístěnou v prostoru dnešní smyčky Podolská vodárna, příliš velká. V jízdním řádu ČSD z roku 1921 je sice vlečka ještě uvedena, avšak na trati není zaveden jediný vlak. Poznámka u jízdního řádu potvrzuje, že osobní doprava byla v tomto úseku kompletně zastavena.

Zásadní zlom pro dopravu cestujících tedy mělo přinést kýžené prodloužení tramvajové tratě od Podolské vodárny dnešní Podolskou ulicí až k Cementárně (tedy do již zmíněného prostoru, kde je dnes plavecký stadion). Dvoukolejná trať byla uvedena do provozu 25. června 1922, a protože se zmenšila docházková vzdálenost, učinily Československé státní dráhy v této souvislosti druhý pokus s provozováním osobní dopravy na železniční vlečce.

Od 2. července byla o nedělích zavedena na vlečce znovu osobní doprava ČSD a k všeobecnému překvapení těmito vlaky do Modřan a Zbraslavi opět téměř nikdo nejezdil, a proto byla už 6. srpna 1922 doprava opět zastavena. V podstatě není známo, co bylo příčinou nezájmu cestujících o podolskou lokálku.

O dva roky později, 15. srpna 1924, bylo do provozu uvedeno prodloužení tramvajové tratě v podobě jednokolejné tratě Cementárna - Braník (Lomy) s jednou výhybnou (bez zastávky). Ve stanici Cementárna bylo vložením křížového přejezdu zřízeno obratiště vlečných vozů. Již o rok později však byla postavena druhá kolej, zprovozněná 3. července 1925.

Na konečné v Braníku byla mimořádně silná frekvence cestujících, protože kromě místních obyvatel tu o víkendech tramvaje využívalo velké množství výletníků. To vyvolalo na konečné využití některých technických řešení. Na konečné se zpočátku obracelo tzv. kuplováním, tedy přepřaháním vlečných vozů. Aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a usměrněn jejich pohyb, byl na konečné vystavěn systém naváděcích zábradlí. Situaci však zjednodušila až nově vybudovaná dvoukolejná smyčka, uvedená do provozu 14. května 1929. Při stavbě smyčky však zůstala zachována také koncová část původní tratě, která nyní vytvořila dvě kusé odstavné koleje.

Stavba dalšího prodloužení tramvajové trati, jak je v Praze vcelku obvyklé, se neobešla bez problémů. Dlouho se nedařilo dokončit vykoupení některých zdejších pozemků a hledalo se proto nejvýhodnější trasování. Veškerá silniční doprava tehdy vedla Pivovarskou ulicí (později dostala jméno Modřanská). Tehdy zbrusu nová tramvajová trať vedla po náspu nezastavěným územím mezi zelinářskými zahradami zcela nezávisle na silnici a přimykala se k železniční vlečce podolské cementárny. Nový úsek byl uveden do provozu 6. ledna 1933 a zakončen byl dvoukolejnou smyčkou u branických ledáren.

V padesátých letech se uskutečnila výstavba Podolského nábřeží, tzv. pravobřežní komunikace. Tramvajová trať byla mezi Podolskou vodárnou a Dvorce na etapy překládána z Podolské ulice do středu nově vznikajícího Podolského nábřeží. První část přeložky, od dnešního plaveckého stadionu po Dvorce, byla dokončena 21. května 1952. Zatímco stará trať v Podolské ulici byla v tomto úseku zrušena, na konci přeložky byla uvedena do provozu nová smyčka Dvorce, umožňující tehdy obracení pouze pro vlaky z centra města. Doplnění o oblouky od a do Braníka se dočkala k 29. květnu 1968. Od té doby její tvar připomíná kruh, s tím, že na něj jsou připojeny vjezdová a výjezdová kolej opačných směrů, než které kruh tvoří.

V přímém úseku výjezdové koleje směrem do centra je umístěna poslední prohlížecí jáma mimo areál vozoven, která slouží k případným opravám vlaků na trati za situace, kdy je dlouhodobě přerušen provoz Vyšehradským tunelem a v izolovaném úseku Sídliště Modřany – Podolská vodárna je zaveden náhradní tramvajová doprava s vozy odstavenými ve smyčce Nádraží Braník.

Pro havarijní stav vjezdové a výjezdové části smyčky na Podolském nábřeží, prošla tato část v roce 2001 obnovou, rozjezdové výhybky do smyčky byly u této příležitosti opatřeny elektromagnetickými přestavníky.

V průběhu roku 2010 vygradoval dlouhodobě neúnosný stav trati na Podolském nábřeží zřízené velkoplošnými panely BKV takovým způsobem, že bylo nutné téměř v celé délce omezit rychlost tramvají na 40 km/h, v některých částech ještě mnohem výrazněji až na 10 km/h. Na následující rok proto Dopravní podnik naplánoval zásadní rekonstrukci celého úseku, kdy konstrukci tratě na velkoplošných panelech BKV nahradila klasická konstrukce na pražcích s otevřeným svrškem a bezžlábkovými kolejnicemi S49, použitými zde jako na čtvrtém místě v Praze. Tramvajová výluka na Podolském nábřeží byla zahájena 1. července 2011 a cestující se na zrekonstruovanou trať vrátili 1. září. Práce navázaly na rekonstrukci tratě ve Vyšehradském tunelu, realizovanou v roce 2008, a jejich součástí samozřejmě byla obnova vjezdových a výjezdových částí smyčky.

Konstrukce svršku:
Celá smyčka je klasické konstrukce žlábkových kolejnic na příčných pražcích. Výhybky a kolejové konstrukce zřízené v prostoru tratě na Podolském nábřeží jsou v otevřeném svršku, oblouky přes vozovku na Podolském nábřeží kryje žulová dlažba, v prostoru parčíku, mimo komunikace tvoří kryt kolejí asfaltový koberec.

Popis smyčky:
Vjezd do smyčky je umožněn jak od Braníka, tak od Podolí prostřednictvím elektrických radiově ovladatelných výhybek s pružnými jazyky ev.č.691 od Podolí a ev.č. 692 od Braníka. Rozjezdová výhybka od Podolí ev.č.691 je ovládána za dvou míst. Nejen tedy z traťové koleje, ale také z výjezdového oblouku smyčky směr Braník. Vjezdová kolej od Podolí levým obloukem odbočí z Podolského nábřeží a stále v levém oblouku se stáčí směrem zpět do Podolí. Ve sjezdové výhybce se připojuje vjezdový oblouk od Braníka. Vjezdová koleje od Braníka do smyčky odbočuje pravým obloukem. Obě vjezdové koleje se slučují v čepové výhybce. Před napřímením levého oblouku následuje rozjezdová čepová výhybka, která umožňuje výjezd ze smyčky jak do Braník tak do Podolí. Pokud zvolíme variantu výjezdu do Braníka, kolej pokračuje stále levým obloukem, překročí vozovku, překříží traťovou kolej do Podolí a ve sjezdové se sloučí s traťovou kolejí do Braníka. Pokud vlak bude vyjíždět do Podolí, za rozjezdovou výhybkou následuje přímá kolej, u níž je umístěna občasná zastávka tvořená vyřazenými velkoplošnými panely BKV. V prostoru koleje je zároveň zřízena poslední prohlížecí jáma mimo areály vozoven. Za přímým úsekem výjezdová kolej v pravém oblouku překročí vozovku a ve sjezdové výhybce se sloučí s traťovou kolejí do Podolí. Všechny výhybky na hlavní trati jsou s pružnými jazyky. Obě výhybky v samotné smyčce jsou s jazyky čepovými.

Zastávky umístěné v popisované smyčce:
  • Dvorce
    - občasná nástupní zastávka, výjezdová kolej smyčky směr Podolí, cca 30 metrů před výjezdem ze smyčky, ostrůvek pro jeden vlak 2xT
  • Provozované linky v popisované smyčce:
  • bez pravidelného provozu
  • Deponovací kapacita smyčky (bez možnosti průjezdu pro ostatní vlaky) činí 8 vozů typu T.

    Fotocesta po smyčce Dvorce
    Rozjezdová výhybka do smyčky Dvorce ve směru od Braníka. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Braníka odbočuje pravým obloukem a překračuje vozovku. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Braníka odbočuje pravým obloukem a překračuje vozovku. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Braníka odbočuje pravým obloukem a překračuje vozovku. Před sjezdovou výhybkou se kolej napřimuje.
    Sjezdová výhybka vjezdu do smyčky Dvorce z obou traťových větví. Levý oblouk smyčky Dvorce. Levý oblouk smyčky Dvorce. Levý oblouk smyčky Dvorce. Levý oblouk smyčky Dvorce.
    Levý oblouk smyčky Dvorce. Levý oblouk smyčky Dvorce. Levý oblouk smyčky Dvorce se zátiším, které bývalo svého času pro smyčky typické. Sud s tekoucí vodou na umytí rukou řidiče po použití WC umístěného ve vyřazeném mobilním dispečerském stanovišti, které je na snímku také přítomno. No a konečně zásobník s pískem. Levý oblouk smyčky Dvorce se přibližuje k rozjezdové výhybce umožňující výjezd jak do Braníka, tak do Podolí. Rozjezdová výhybka umožňující výjezd ze smyčky jak do Braníka, tak do Podolí.
    V přímém úseku výjezdové koleje směr Podolí je z vyřazených velkoplošných panelů zřízena občasná nástupní zastávka. Výjezdová kolej ze smyčky směrem do Podolí pod plechem skrývá jedinou prohlížecí jámu v koleji mimo areály vozoven. V přímém úseku výjezdové koleje směr Podolí je z vyřazených velkoplošných panelů zřízena občasná nástupní zastávka. V přímém úseku výjezdové koleje směr Podolí je z vyřazených velkoplošných panelů zřízena občasná nástupní zastávka. Přímý úsek výjezdové koleje směr Podolí.
    Přímá kolej na výjezdu ze smyčky v pravém oblouku překračuje vozovku. Přímá kolej na výjezdu ze smyčky v pravém oblouku překračuje vozovku. Výjezdová kolej se ve výhybce slučuje s traťovou kolejí do Podolí. Rozjezdová výhybka do smyčky Dvorce od Podolí. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Podolí levým obloukem kříží traťovou kolej do Podolí.
    Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Podolí levým obloukem kříží traťovou kolej do Podolí. Vjezdová kolej v levém oblouku překračuje vozovku, kolej se na kousek napřímí. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Podolí pokračuje levým obloukem. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Podolí pokračuje levým obloukem. Vjezdová kolej do smyčky Dvorce od Podolí pokračuje levým obloukem.
    Ve sjezdové výhybce obou vjezdových oblouků se oblouk od Podolí slučuje s obloukem od Braníka. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka.
    Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka překračuje vozovku. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka překračuje vozovku. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce do Braníka překračuje vozovku. Křížení výjezdového levého oblouku ze smyčky Dvorce do Braníka s traťovou kolejí do Podolí. Výjezdový levý oblouk ze smyčky Dvorce směrem do Braníka se ve sjezdové slučuje s traťovou kolejí od Podolí.


    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
    ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1635
    web postaven na redakčním systému phpRS
    Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2018