|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Dělnická - Elektrárna Holešovice
Jedna z nejstarších projektovaných tratí pro elektrické tramvaje se rodila na stolech tehdejších
projektantů v období vrcholné slávy tramvaje koňské, jejímž kolejím se proto přizpůsobovala. Jejím
cílem pak byl rodící se areál nové tramvajové vozovny
a ústředních dílen Centrála.
Nejdelší z nich, 4928 metrů dlouhá část od Strakovy akademie (dnešní sídlo vlády) pokračující na nábřežní komunikaci pod Letenským svahem a přes Vltavskou (dnes již zaniklá komunikace u Bubenského nábřeží), Rohanskou (dnešní Komunardů) a Plynární ulici k Ústředním dílnám a vozovně Centrála, prošel technickou revizí 12. května 1900. Zprovozněn byl až 2. července 1900 poté, co byl 22. června 1900 dokončen také 180 metrů dlouhý úsek propojující Klárov se Strakovou akademií. Přesto se tu první vozy objevily již v noci z 21. na 22. prosince 1899. Do vozovny Centrála bylo třeba "uklidit" některé tramvajové vozy a protože trať ještě nebyla zcela dokončena musela být k tomuto transportu položena provizorní kolej. Převážná část tratě byla jednokolejná, pro usnadnění provozu vybavená několika výhybnami. V koncové části se traťová kolej plynule rozvětvovala kolejovými harfami do třech lodí o pěti kolejích vozovny Centrála. V listopadu 1903 byla v Rohanské ulici, tedy v dnešní ulici Komunardů, v prostoru zastávky Štítného ulice (dnešní ulice U Uranie), zřízena souběžná, 80 metrů dlouhá odstavná kolej, napojená směrem k Negrelliho viaduktu, určená pro odstavování zvláštních vozů pro návštěvníky divadla Uranie. Již v roce 1905 však byla kolej v souvislosti s překládáním traťové koleje do osy regulované ulice Komunardů zrušena. V zastávce Štítného ulice byla zřízena nová výhybna a z ní 150 metrů dlouhá odbočná kolej přímo ke vchodu do divadla ve Štítného ulici. Úprava byla zprovozněna 6. listopadu. Blízkost tramvajové tratě vedené ze Strossmayerova náměstí dnešní ulicí Dukelských hrdinů k Výstavišti přímo vybízela ke spojení obou tratí. Spojení bylo uvedeno do provozu 19. června 1905, ale v poněkud nelogické podobě, zaústěním tratě pouze do prostoru smyčky Výstaviště, v počátku tedy bez přímého propojení do dnešní ulice Dukelských hrdinů. V následujících letech probíhalo postupné zdvoukolejňování úseků. Nejprve byl v druhé polovině roku 1909 zdvoukolejněn úsek tratě od Dělnické ulice po Štítného ulici, zprovozněný k 29. srpnu a následovalo postupné zdvoukolejňování až k Zátorám. Závěrečný, cca 200 metrů dlouhý úsek, však zůstal pro nepřehlednost a nedostatečnou šířku komunikace jednokolejný i nadále. V srpnu 1913 byl přidáním druhé koleje zkrácen o dalších 85 metrů. Součástí zvoukolejňování bylo také prodloužení divadelní koleje Uranie na 300 metrů od 25. května 1910, neboť začala nově sloužit také pro zkušební jízdy nových a rekonstruovaných tramvajových vozů z nedalekých Ústředních dílen Centrála. Již v roce 1888 se na veřejnosti objevily první myšlenky na zřízení holešovického vodního přístavu, s jehož stavbou se začalo v roce 1892. Přístav bylo nutné napojit na železniční síť, což se zrealizovalo až v roce 1910, když 6. června zahájila provoz Holešovická přístavní dráha. Vlečka vedla z nádraží Bubny do překladiště nádraží Holešovice (neplést se současným nádražím Holešovice, které vzniklo až v 80. letech) a překonávala tramvajovou trať v místě křížení dnešní Plynární a Jankovcovy ulice. V roce 1917 byla navržena třetí kolej před zastávkou Štítného ulice, ale realizována byla až po I. světové válce, s uvedením do provozu ke 24.dubnu 1920. Dne 11. června 1924 byla položena spojovací kolej vedená od dnešního Nádraží Holešovice na divadelní a zkušební kolej do ulice U Uranie, napojené doposud pouze ve směru k Negrelliho viaduktu. Vznikl tím zde kolejový trojúhelník, avšak jako obratiště v pravidelném provozu nesloužil. Takřka na desáté výročí vzniku Československé republiky, se 29. října 1928 k trati připojila novou křižovatkou novostavba odbočné traťové větve, vedené Dělnickou ulicí přes Libeňský most k Voctářově ulici. V průběhu roku 1930 byla zrušena třetí kolej u Štítného ulice a o dva roky později byla opětovně zkrácena zkušební a divadelní kolej. V polovině třicátých let dochází ke zdvojkolejnění i poslední části tramvajové tratě mezi Zátorami a Elektrárnou Holešovice. Úprava je zprovozněna k 16. listopadu 1935 a předznamenává myšlenku vedení tramvajové tratě na Pelc-Tyrolku po jen pár let novém Trojském mostě (předchůdce mostu Barikádníků). Trať je zprovozněná od 17. ledna 1936 a napojená v křižovatce Argentinské a Plynární ulice kompletním dvoukolejným trojúhelníkem. Konec 50.let znamenal postupné opouštění areálu dílen Centrála a postupné rušení tamního rozsáhlého kolejiště. Definitivní tečku učinil 11. srpen 1955, kdy byla odpojena nákladní odbočka do areálu holešovické Elektrárny. Na místě dnešní křižovatky Elektrárna Holešovice zůstal jen prostý dvoukolejný oblouk Plynární - Výstaviště. Na odstavné koleji v U Uranie bylo od 23. března 1971 zakázáno odstavování vozů, možnost operativního obracení však zůstala zachována. Ústup vlečných vozů a zejména jejich konec v roce 1974 předznamenal jeho brzký konec a 30. května 1980 byl trojúhelník zcela zrušen, přesto i po uzavření tratě v souvislosti s výstavbou metra zůstávaly na místě výhybky i křížení v místě hlavní tratě. Nutná rekonstrukce mostu Barikádníků, přes nějž vedla tramvajová trať vyvolala od 15. ledna 1975 její dlouhodobou výluku, která byla následně zaměněna za trvalé zrušení tramvajové tratě. Náhradou se stala nově zřízená trať vedená Trojskou ulici, zprovozněná po urychlené výstavbě 5. května 1977, a napojující se v prostoru holešovické Elektrárny dvoukolejným trojúhelníkem na stávající trať, v této souvislosti byl zároveň snesen opuštěný trojúhelník tramvajové tratě do Argentinské ulice. Výstavba prodloužení metra C do Holešovic k tehdejší konečné stanici Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice) vyvolala od 3. srpna 1981 dlouhodobou výluku traťového úseku v Plynární ulici. Následně se pro rekonstrukci od 10. ledna 1984 přidala také uzavírka tratě na Libeňském mostě. Aby byl v Holešovicích zachován tramvajový provoz alespoň na jedné tramvajové trati, obracely tramvaje ve směru od Vltavské na trojúhelníku křižovatky Dělnická až do 13. července 1984, kdy byly zkráceny dokonce jen na provizorní trojúhelník v Jateční ulici. Zprovoznění všech vyloučených traťových úseků proběhlo ve spojitosti se zahájení provozu prodloužení trasy metra C 3. listopadu 1984. Až do tramvajové výluky probíhající mezi 25. červnem a 16. červencem 1998 tramvajová trať nadále křižovala u zastávky Nádraží Holešovice dávno nevyužívanou železniční vlečku Holešovické přístavní dráhy, až během této výluky bylo dávno zavařené křížení umožňující již jen průjezd tramvají sneseno. Z důvodu rekonstrukce parovodu v prostoru Ortenova náměstí byla mezi ulicemi Osadní a Poupětova od 20. července 2002 zřízena provizorní jednokolejná trať využívající traťovou kolej do centra (Nádraží Holešovice - Dělnická) a dvojici povrchových kolejových výhybek Californien, dosud užívaných pouze jako dočasné obratiště pro obousměrné vozy. Provoz na jednokolejce byl řízen pomocí světelných návěstidel s cyklem umožňujícím průjezd několika navolených souprav za sebou. Nutno podotknout, že rekonstrukce se nijak nedotkla kolejí, ale výkopové práce na parovodu probíhaly v jejich těsné blízkosti v souvislé délce cca 100m a případný provoz by byl velmi nebezpečný. Předčasný konec jednokolejce učinila povodeň, kdy byl v úseku od 17:30 hodiny 13. srpna 2002 přerušen provoz pro stoupající vodu. Po opadnutí vody a odstranění následků povodně byl již plný dvoukolejný provoz obnoven k 17. září 2002. V programovém prohlášení Městské části Praha 7 pro roky 2002-2006 lze najít zmínku o možnosti zřízení tzv. Vídeňské zastávky Ortenovo náměstí směrem k Dělnické, avšak pro neposkytnutí dotace na tuto úpravu od Magistrátu hlavního města zatím nedošlo k její realizaci Stoupající automobilový provoz v kombinaci s neukázněnými řidiči automobilů, najíždějícími na tramvajové koleje u křižovatky Argentinské a Plynární ulice způsoboval tramvajovým linkám značné problémy a vyvolával stále narůstající zpoždění. V červnu 2006 bylo proto přistoupeno k instalaci podélných dělících prahů na několika úsecích mezi Jankovcovou a Osadní ulicí, které vymezily automobilům prostor mimo tramvajové koleje.. V dubnu 2009 došlo k jejich doplnění také mezi výjezdem z autobusového obratiště a zmíněnou křižovatkou.
S výjimkou oblouku z ulice Komunardů do ulice Plynární, který je klasické konstrukce a krytý žulovou
zádlažbou, je celá tramvajová trať zřízena metodou velkoplošných panelů BKV.
Naši cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Dělnické a Komunardů, přičemž prvně jmenované se přidržíme. Bezprostředně za kolejovou křižovatkou budeme sledovat tramvajovou trať tvořenou velkoplošnými panely BKV se zvětšenou osovou vzdáleností pro zachování bezpečného míjení tramvajových vozů v obloucích křižovatky Dělnická. Na chodníku protisměrné koleje je zřízena zastávka Dělnická. Tramvajové koleje se postupně ještě v průběhu zastávky sblíží do standardní osové vzdálenosti, překročí Přístavní ulici a v námi sledovaném směru následuje zastávka U Průhonu, zřízená také nástupem z chodníku. Trať pak pokračuje v přímém úseku tvořeném velkoplošnými panely BKV okolo areálu někdejšího holešovické pivovaru, v němž byla umístěna povrchová měnírna Pivovar, která se pro svou nezastupitelnost nyní schovala před našimi zraky do podzemí. Tramvajová trať pokračuje až ke křižovatce s ulicí U Uranie, do níž do roku 1980 zaústěn trojúhelník Uranie, umožňující obracení souprav. Jeho vrchol v této ulici sloužil zároveň ke konání technicko-bezpečnostních zkoušek tramvajových vozů. Tramvajová trať se v prostoru někdejšího trojúhelníku stočí levým obloukem tvořeným klasickou konstrukcí koleje s krytem ze žulové dlažby do prostoru Ortenova náměstí, kde se opět její konstrukce mění na velkoplošné panely BKV. Následují zastávky Ortenovo náměstí zřízené v protisměru nástupem z chodníku, v námi sledovaném směru s nástupem z ostrůvku. Trať po překročení světelně řízené křižovatky s Osadní ulicí pokračuje přímým úsekem středem ulice Komunardů ke světelně řízené křižovatce s Argentinskou ulicí, kde byl v letech 1936 - 1975 kolejový trojúhelník napojující tramvajovou trať přes Pelc - Tyrolku. Po překročení křižovatky se tramvajová trať dostává na úroveň Jankovcovy ulice, podél níž byla vedena Holešovická přístavní dráha, jejíž koleje v těchto místech tramvaje křižovaly až do roku 1998. Tramvajová trať se přibližuje k přestupnímu terminálu metra, tramvají, autobusů a železnice. Následují zastávky Nádraží Holešovice. Za nimi se trať stočí levým obloukem, napřímí se a následně klesne do prostoru křižovatky ulic Na Zátorách a Plynární, ke křižovatce zvané Elektrárna Holešovice, kde naši cestu ukončíme.
Zastávky umístěné na popisované trati:
- nácestná zastávka ve směru k zastávkám Maniny a Tusarova ve středu vozovky ulice Komunardů, 25 metrů před křižovatkou s ulicí Dělnická, nástup z vozovky pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Ortenovo náměstí ve středu vozovky ulice Komunardů, 7 metrů před křižovatkou s ulicí U průhonu, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Dělnická ve středu komunikace podél jižní strany Ortenova náměstí, 84 metrů před křižovatkou s ulicí Komunardů, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Nádraží Holešovice ve středu komunikace podél jižní strany Ortenova náměstí, 7 metrů před křižovatkou s ulicí Osadní, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Ortenovo náměstí ve středu vozovky ulice Plynární, 5 metrů před křižovatkou s ulicí Jablonského, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Výstaviště a Nádraží Holešovice ve středu vozovky ulice Plynární, 1 metr před vjezdem do autobusového obratiště Nádraží Holešovice, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Provozované linky na popisované trati:
Po celém úseku tratě byly do velkého třesku orgamizace ROPID v denním provozu vedeny linky 5, 12 a 15, nahrazené v nočním provozu linkou 54. Od velkého třesku k 1. září 2012 jsou v denním provozu vedeny linky 12, 14 a 24, ovšem s tím, že linky 14 a 24 jsou jednou linkou, která má obousměrně v úseku Dělnická - Ortenovo náměstí číslo 14 a v obousměrně v úseku Ortenovo náměstí - Elektrárna
Holešovice pak číslo 24.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |