Trať Ke Stírce - Elektrárna Holešovice

Při stavbě bylo nutné překonat Vltavu mostem s ocelovou trámovou konstrukcí o délce 243 metrů. Ačkoliv měl naplánovanou životnost na 20 až 25 let, již během třetího roku provozu se na jeho konstrukci objeveny trhliny, které začaly ohrožovat bezpečnost dopravy. 10. listopadu 1980 byla proto na mostě (a tím i na celé trati) přerušena doprava. Jediným řešením byla urychlená náhrada trámové konstrukce mostu staronovým provizoriem, použitým již pro silniční dopravu u mostu Barikádníků. Došlo tedy k jeho přesunutí po proudu řeky o kus dále a místo silničních se na něm objevila vozidla kolejová. Přestože práce značně komplikovalo zimní období, již 7. března 1981 se podařilo zprovoznit alespoň jednu polovinu nového provizorního mostu - dnešní kolej do centra - po níž pak více než rok jezdily tramvaje obousměrně. Druhé koleje na druhé mostovce se totiž tramvaje dočkaly až 1. července 1982. Na obou předmostích byly zřízeny křížové kolejové přejezdy, které umožňovaly v případě potřeby vyloučení provozu na jakékoliv polovině mostu.

Bez ohledu na protesty odborníků byla trať stavěna i se 470 metrů dlouhým úsekem se sklonem 80,15‰, který vyvolala skutečnost, že po překonání Vltavy trať mírně klesá do zastávky Trojská a teprve následně stoupá - ještě s mírným sklonem do hodnoty 43‰ - do zastávky Nad Trojou. Krizové stoupání začíná u této zastávky.
Kdyby stoupání následovalo ihned po překonání řeky Vltavy a využilo se mostní estakády pak by sklon trati až na Hercovku nepřesáhl 60‰ a nebylo by třeba žádných bezpečnostních opatření. Pod zastávkou Hercovka se tak muselo zřizovat bezpečnostní zastavovací místo, kde řidič zkoušel funkčnost brzd pro jízdu z kopce.
Zvláštní opatření se zavedla také pro jízdu do kopce. V zastávce Nad Trojou musel řidič tramvaje vystoupit a zatelefonovat na zřízené dispečerské stanoviště, kde mu byla jízda povolena přítomným pracovníkem jen za situace, že se na trati nenacházela překážka. Pro manipulace s vadnými vlaky byly zřízeny kolejové přejezdy u zastávek Nad Trojou a Hercovka. Přejezd u zastávky Hercovka byl k 16. září 1985 snesen. Časem se však ukázalo, že provoz na trati je naprosto bezpečný takže bylo možné zrušit přítomnost dispečera na trati i povinné telefonování. V roce 2002 byla zlikvidována i budova, v níž dispečeři sídlili. Přesto musí řidiči i nadále zkoušet funkci kolejnicové brzdy (poklesem napětí baterie na voltmetru a slyšitelným klapnutím) - do roku 1998 u zastavovacího místa pod zastávkou Hercovka pouze při jízdě po spádu, v současnosti v obou směrech v poslední zastávce před vjezdem na samotnou trať. Tramvajové vlaky vjíždějící na tuto trať musí být vybaveny dvojicí klínů pro každý vůz pro jeho zajištění při poruše nebo přerušení dodávky elektrického proudu. Při jízdě po spádu nesmí maximální rychlost překročit 25km/h.
Aby nedocházelo ke zvýšenému odběru elektrického proudu, a tím nebezpečí jeho výpadku protože vozy T3 mají nařízeno překonávat krizové stoupání s jízdou na "plný kotel" - tedy maximální dosažitelnou rychlostí, smí do úseku vjíždět vždy jen jeden tramvajový vlak. V roce 1995 byla zrekonstruována část tramvajové tratě na trojské straně, kdy došlo k částečné přeložce a přesunu zastávek Trojská. Zároveň byl trojský křížový kolejový přejezd nahrazen dvěma jednokolejnými přejezdy. V roce 1998 byl holešovický křížový kolejový přejezd zrušen zcela a přejezdy na trojské straně tak de facto pozbyly smyslu. O rok později byla zrekonstruována trať včetně mostovky na koleji umístěné na polovině mostu vedoucí z centra, rok 2000 přinesl stejnou rekonstrukci koleje do centra. V roce 2001 byla na Trojské zřízena provizorní jednokolejná trať vyvolaná výstavbou metra, záhy jí nahradilo další provizorium - kolejová splítka umístěná na mostě nad stavební jámou.

A tak třebaže tramvajová trať v Trojské ulici byla původně budována jako dočasné provizorium, slouží k plné spokojenosti cestujících. No a původní trať přes Pelc-Tyrolku již nikdy obnovena nebyla. Pro jistotu...

Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Zenklova, Klapkova, Nad Šutkou a Trojská, kterou dále pokračuje klasickou přízemní "vesnickou" zástavbou v mírném levém oblouku až k zastávce Hercovka. Tramvajová trať tu zabírá celou šířku vozovky a automobily parkují na chodnících. Trať se napřimuje a následuje klesání. Zatím ještě pozvolné, ale brzy nám čočky rozsvícené na volnou signalizují že se blížíme k úseku s kritickým klesáním 80,15‰. U čoček každá tramvaj zastaví aby vyzkoušela funkci zajišťovací brzdy a poté pouze odbrzdí. V žádném případě se nesmí rozjíždět s pomocí motorů, ale pouze vlastní vahou. Tramvajová trať opouští pozemní komunikaci a míří na vlastní těleso. Rychlost tramvaje zde musí být v rozmezí 20 - 25 km/h, ani více ani méně. 470 metrů dlouhý úsek o klesání 80,15‰ je rozdělen na dva samostatné, kryté čočkami a více než jeden tramvajový vlak se v žádném z nich nesmí objevit. V opačném směru trať kryjí pouze jedny čočky, do stoupání smí jen jeden tramvajový vlak. Klesání tratě se náhle mění na cca 80 metrů dlouhou rovinku pro umístění zastávky Nad Trojou a kolejového přejezdu. Za zastávkou následuje již mírnější klesání v táhlém levém oblouku. Klid tramvaje jedoucí po vlastním tělese narušuje jen několik přejezdů z levé komunikace k rodinným domkům na straně pravé na nichž má tramvaj zajištěnou dopravními značkami přednost. Trojská ulice s níž jsme měli společnou trasu od počátku tratě na křižovatce jištěné světelnou signalizací prudce mění směr, překříží tramvajovou trať a vydává se doprava. Tramvajová trať pokračuje se stále mírnějším klesáním v levém oblouku do zastávky Trojská. Následuje další silniční přejezd, po pravé straně trojská měnírna v níž až do roku 2000 vypomáhaly pojízdné měnírny a torza nástupních ostrůvků, kde až do rekonstrukce této části tratě v roce 1995 byla umístěna zastávka Trojská. V přímém směru a mírném stoupání tramvajová trať pokračuje přes dvojici jednokolejných přejezdů na "rámusák" - tramvajový most přes Vltavu. Jeho první pole umístěné ještě nad zemí je usazeno na mohutný násep, který je pozůstatkem tramvajového tělesa projektované tratě z Pelc-Tyrolky k zoologické zahradě v Tróji. Stavba byla sice v roce 1959 zahájena ale dokončení se nikdy nedočkala. Přes pět polí tramvajového mostu, na němž je rychlost omezena do 30 km/h se trať dostává na holešovickou stranu řeky Vltavy a prudkým levým obloukem se srovnává proti jejímu toku a podél opěrné zdi železniční tratě klesá takřka na úroveň hladiny řeky. Zde byl až do roku 1998 umístěn křížový kolejový přejezd, který umožňoval jízdu po libovolné části mostovky. Pravý oblouk zamíří do podjezdu pod železniční viadukt, na němž je umístěna železniční stanice Praha-Holešovice. Následuje zastávka Nádraží Holešovice (u Elektrárny), další pravý oblouk do Partyzánské ulice - trať zde opouští vlastní těleso a stává se součástí komunikace. Na křižovatce ulic Plynární, U Výstaviště a Partyzánské, takřka v místě kde byl kdysi hlavní vjezd do areálu tramvajové vozovny Centrála cesta po tramvajové trati končí.

Zastávky umístěné na popisované trati:
Hercovka - nácestná zastávka v obou směrech.
Nad Trojou - nácestná zastávka v obou směrech.
Trojská - nácestná zastávka v obou směrech.
Nádraží Holešovice - nácestná zastávka v obou směrech.

Provozované linky na popisované trati:
Dlouhou dobu patřila Trojská linkám 5, 17 a 25. Od změny linkového vedení v roce 1998 si linka 14 prohodila s 25 libeňskou část trasy a přes Trojskou jezdí místo ní. Tato změna tak narušila zavedenou praxi, že po Trojské jezdily jen liché tramvajové linky (5, 17, 25) včetně noční 53. K další změně došlo v roce 2003, kdy Trojskou ulici natrvalo opustila linka 5.