Vlečka v Jankovcově ulici

Železniční vlečka vycházela z nádraží Bubny a v Plynární ulici úrovňově překřížila tramvajovou trať, která byla do provozu uvedena již 2. července 1900 z Letné, přes Bubenské nábřeží a Plynární ulicí k vozovně a Ústředním dílnám Elektrických drah v holešovické Centrále. Železniční vlečka dále pokračovala Jankovcovou ulicí do samotného přístavu. Poté, co došlo 17. ledna 1936 k zahájení provozu na nové tramvajové trati v dnešní Argentinské ulici přes Trojský most, Pelc-Tyrolku a Vychovatelnu, se železniční vlečka křížila již s druhou tramvajovou tratí.

Železniční vlečka sloužila zejména nákladní dopravě z holešovického přístavu a napojeno na ní bylo také množství vleček jednotlivých průmyslových a potravinářských závodů. Obě křižovatky s tramvajovými tratěmi musel střežit železniční zřízenec, který praporkem nebo za zhoršené viditelnosti lucernou zastavoval pouliční provoz, aby měl vlak zajištěnou přednost. Kvůli zvyšující se frekvenci pouliční dopravy střežili každou z křižovatek následně dokonce dva železniční zřízenci a to až do druhé poloviny šedesátých let, kdy byly křižovatky opatřeny světelnými signalizacemi. Později vzniklá křižovatka v Argentinské ulici byla naopak první, která zanikla. Tramvajová trať vedená Argentinskou ulicí dále na Pelc-Tyrolku byla zrušena 15. ledna 1975, a tak přežívala již pouze křižovatka v Plynární ulici.

Počátkem osmdesátých let vlečka v Jankovcově ulici obsluhovala vlečky podniků Pergamentka, Hutní odbytová základna, Správa spojů, SUPRO, Pražské pekárny a mlýny a Čisticí stanice osiv. Z bubenského zhlaví ještě vedla odbočka pod most Barikádníků do panelárny Prefa. Na druhém zhlaví končilo holešovické "přístavní" nádraží úvratí pod Libeňským mostem, která dříve ještě pokračovala jako vlečka do podniků Tesla Holešovice, Rybena a Domácí potřeby. V souvislosti s přetrvávajícími problémy s přejížděním dvou rušných silnic byla při stavbě nového nádraží Praha-Holešovice vyprojektována také nová spojovací trať, která vlečku napojila na kolejiště nádraží. Teprve po dokončení této spojovací tratě holešovického přístavu do nového holešovického nádraží v roce 1986 začal být úsek vlečky přes Argentinskou a Plynární ulici využíván již jen minimálně. Vlečky v Jankovcově ulici byly obsluhovány jen ze strany holešovického přístavu. Přechod vlečky přes Argentinskou ulici byl zalit asfaltem, i křížení s tramvajovou tratí v Plynární ulici bylo následně všelijak zaasfaltováváno, styk tramvajových a železničních kolejnic byl zavařen a projet tu tak mohly již jen tramvaje. Část vlečky dokonce zmizela pod asfaltovým kobercem přilehlého chodníku. K poslednímu využití staré části vlečky z roku 1910 došlo v roce 1991, kdy na ní byl u Plynární ulice v rámci Všeobecné Československé výstavy vystaven salónní vůz prezidenta republiky T.G.Masaryka.

Křížení s tramvajovou tratí přesto stále leželo v zemi a naděje na možné využití vlečky nepohasínala. Teprve v roce 1998, když bylo v rámci rekonstrukce tramvajové tratě mezi 25. červnem a 16. červencem křížení sneseno, možnost jakéhokoliv využití vlečky zmizela. Přesto s přerušením přes Plynární ulici zůstávala vlečka stále celá. Následující léta však přinesla likvidaci úseku podél Jankovcovy ulici mezi ulicemi Plynární a Argentinskou, úseku od Argentinské ulice do ulice Jankovcovy, po povodních v roce 2002 zmizela při opravě vozovky též část kolejí z přechodu vlečky přes Argentinskou ulici.

V září 2004 vydal Drážní úřad povolení ke snesení vlečky na území se změněným územním plánem. Následně bylo sneseno kolejiště bývalého přístavního nádraží, a vlečka Prefy, která byla od povodní mimo provoz.

Z bývalé přístavní dráhy je tak v provozu jen zmíněné nízké nábřeží a poslední kolej podél řeky s propojením do holešovického nádraží.

Železniční vlečka v Jankovcově ulici v Holešovicích