Trať Blanická - Koh-i-noor

Trať vedla Francouzskou ulicí k usedlosti Na kovárně na dnešním Vršovickém náměstí a až za křižovatku s Ruskou ulicí byla dvoukolejná, zbyla část pak jednokolejná s výhybnou na konci. Na výhybnu se připojovala kusá kolej zpátečním směrem, která patrně nebyla zatrolejována. Šlo o počátek nikdy neuskutečněného pokračování tratě přes Nuselské údolí k Vyšehradu, které projektu schváleného v roce 1897 mělo pokračovat pomocí úvratě dnešními ulicemi Rostovskou a U Vršovického nádraží dál Nuselským údolím. Protože správní rada Elektrických podniků po koupi koňky rozhodla o její přednostní elektrifikaci, byla realizace prodloužení tratě odložena a v původní podobě již nebyla nikdy realizována.

Na podzim roku 1905 proběhla rekonstrukce trati, 16. října byla snesena kusá kolej v koncové výhybně Na Kovárně a k 9. listopadu byl dvoukolejný úsek od Ruské ulice prodloužen o 104 metrů a zbývající jednokolejná část na dnešním Vršovickém náměstí přeložena k pravému chodníku. V prosinci roku 1912 byla trať zdvoukolejněna až do konečné zastávky.

Již o rok později, 20. června 1913 byla trať prodloužena dál do Vršovic, až do dnešní Minské ulice, ke křižovatce s Vršovickou ulicí, která tehdy nesla jméno třída krále Jiřího. Stávající koncová výhybna Na kovárně byla nahrazena přejezdem. V nové konečné zastávce byl zřízen přejezd a levá kolej končila o cca 100 metrů dále, než kolej pravá, u břehu potoka Botiče. Sloužila k odstavování vlečných vozů. Když byl v září téhož roku postaven nový most přes Botič, byly na něj položeny koleje, které však byly pro tramvajovou dopravu využity až v roce 1926, po výstavbě nové tratě od dnešní křižovatky Otakarova.

Z úsporných důvodů byl za první světové války od 15. listopadu 1917 přerušen provoz tramvají v koncovém úseku tratě Na kovárně - třída krále Jiřího, a pro nedostatek vozů byl provoz mezi 17. červnem a 22. zářím 1919 vyloučen i v úseku od Máchovy ulice po konečnou zastávku Na kovárně. Teprve 2. června 1921 byl obnoven provoz v úseku Na kovárně - Čechovo náměstí, úsek ke třídě krále Jiřího však stále zůstával bez provozu.

V roce 1926 vrcholily stavební práce na nové trati od křižovatky Otakarova, díky níž byla v tehdejší Palackého (dnešní Moskevské) ulici zřízena jednokolejná trať ke křižovatce Koh-i-noor, sloužící jako smyčka Čechovo náměstí. Ještě před jejím zprovozněním bylo od 13.února 1926 povoleno obracení vlaků na jednokolejném trojúhelníku na Čechově náměstí, který se stal základem budoucí smyčky. Když byl 1. června 1926 zahájen provoz na nové trati od dnešní křižovatky Otakarova, dočkala se zprovoznění nejen nově vzniklá smyčka na Čechově náměstí, ale konečně došlo také k faktickému obnovení provozu v úseku Čechovo náměstí - třída krále Jiřího, který byl přerušen od roku 1917!

Rekonstrukce smyčky Čechovo náměstí, umožňující bezproblémové zavedení pravostranného provozu byla dokončena 1. prosince 1948, v křižovatce Čechovo náměstí byl zároveň zrušen spojovací oblouk z Minské do Moskevské ulice. Druhá kolej v Moskevské ulici v úseku Čechovo náměstí - Koh-i-noor byla zřízena 23. října 1956. Současně s tím byl obnoven v roce 1948 snesený jednokolejný oblouk křižovatky Čechovo náměstí z Minské do Moskevské ulice.

Francouzská ulice prudce klesá od Máchovy ulice až k oblouku do Moskevské ulice. Sklon je pochopitelně proměnlivý - v délce 129 metrů tu svého času dosahoval 66,20 ‰ a u Krymské ulice 76,42 ‰ v úseku dlouhém 76 metrů. Jinak tu sklon kolísá většinou mezi 50 a 60 ‰. Proto byla kolem roku 1961 na křižovatce s Moskevskou ulicí postavena odvratná kusá kolej do Ruské ulice, na kterou měla zajet tramvaj v případě, že by jí selhaly brzdy, aby neprojížděla prudký oblouk do Moskevské nepřiměřenou rychlostí. Kusá kolej byla zřízena o délce 150 metrů, z toho 54 metrů ve formě splítky s běžnou traťovou kolejí. Bezpečnostní kolej byla celá přímá (ve výhybce tedy odbočovala traťová kolej) a končila v protisvahu Ruské ulice (41,8 ‰). V koncovém úseku byl žlábek kolejnic zalit asfaltem, což mělo přispět k zastavení vozu. V době od 25. ledna 1966 do 9. ledna 1967 byla kolej vybavena bezpečnostním zařízením, které automaticky po průjezdu vlaku přestavilo výhybku na kusou kolej. Pro pravidelný směr jízdy musela osádka vozu přestavit výhybku ručně, po zastavení vozu před ní. S nástupem čtyřnápravových tramvají typu T3 se odvratná kolej stala bezpředmětnou a 28. dubna 1970 byla odpojena.

V souvislosti s výstavbou stanice metra Náměstí Míru a nutností opuštění části tramvajové tratě v tehdejší třídě W. Piecka (dnešní Korunní), mezi Blanickou ulicí a náměstím Míru, byla v Blanické ulici zřízena dvoukolejná trať, napojená na trať ve Francouzské ulici od 28. dubna 1975 křižovatkou Blanická, jako náhrada zrušeného úseku. Posledním větším zásahem do kolejového schématu popisované tratě bylo doplnění chybějící koleje v oblouku křižovatky Čechovo náměstí, z Moskevské do Minské ulice, která byla zprovozněna 15. června 1975.

Cestu po tramvajové trati začneme v prostoru křižovatky Blanická, v níž se k trati vedené Francouzskou ulicí připojuje trať z Korunní třídy. Trať zde vede přímým úsekem ve středu vozovky Francouzské ulice a stále mírně stoupá. Před světelnou křižovatkou s ulicemi Jana Masaryka a Budečskou jsou zřízeny zastávky Jana Masaryka. Trať v prostoru světelné křižovatky s ulicemi Jana Masaryka a Budečskou krátkým levým obloukem okopíruje tvar Francouzské ulice a dále pokračuje přímým úsekem ve stoupání až ke křižovatce s ulicemi Máchova a Slovenská, za níž následuje prudké klesání, nejprve v levém oblouku, který vystřídá přímý úsek a další levý oblouk, který trať přivádí za křižovatkou s ulicí Donskou k jednosměrné zastávce Krymská. Za ní trať stále pokračuje v klesání, tentokrát opět v levém oblouku a před křižovatkou s Moskevskou ulicí, do níž trať odbočí provozně nepříjemným pravým obloukem, je zřízena protisměrná zastávka Ruská. Za ní trať odbočí v již jednou zmíněném pravém oblouku v prostoru světelné křižovatky s Moskevskou ulicí. Trať se napřímí, je zde umístěna asymetricky, spíše k levému chodníku a po přímém úseku následuje táhlý pravý oblouk, v němž je částečně zřízena protisměrná zastávka Ruská. Za ní trať stále v pravém oblouku opouští úzkou část Moskevské ulice a do její širší části vchází kolejovým esíčkem, kdy táhlý pravý oblouk střídá oblouk levý. Trať se napřimuje, ale brzy následuje levý oblouk, jehož prostřednictvím se trať dostává na Vršovické náměstí. Za obloukem se trať opět napřímí a v přímém úseku pokračuje až k vyústění Holanské ulice, zde následuje krátký levý oblouk a v přímém úseku zastávky Vršovické náměstí. Za nimi v prostoru s křižovatkou Žitomírské ulice se trať stáčí pravým obloukem a ve středu Moskevské ulice pokračuje přímým úsekem až ke křižovatce Čechovo náměstí. Při jejím průchodu mění přímý úsek za levý oblouk, za sjezdovými výhybkami následuje přímý úsek se zřízenou zastávkou Čechovo náměstí pouze v našem směru. Následuje prudký pravý oblouk a za ním cca 40 metrů závěrečného přímého úseku tratě, který jí přivádí ke křižovatce Koh-i-nooor, u níž naši cestu ukončíme.

Jana Masaryka - nácestná zastávka ve směru k zastávce Krymská, ve středu ulice Francouzská, 17 metrů před křižovatkou s ulicí Jana Masaryka, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Jana Masaryka - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Náměstí Míru/Blanická, ve středu ulice Francouzská, 5 metrů před křižovatkou s ulicí Sázavská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Krymská - nácestná zastávka ve směru k zastávce Ruská, ve středu ulice Francouzská, 25 metrů před křižovatkou s ulicí U staré sokolovny, nástupní ostrůvek pro dva vlaky pro dva vlaky 2xT
Ruská - nácestná zastávka ve směru k zastávce Jana Masaryka, ve středu ulicí Francouzská, 110 metrů za křižovatkou s ulicí Moskevská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Ruská - nácestná zastávka ve směru k zastávce Vršovické náměstí, ve středu ulice Moskevská, 14 metrů za křižovatkou s ulicí Kodaňská, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT
Vršovické náměstí - nácestná zastávka ve směru k zastávce Ruská, ve středu ulice Moskevská, ve středu ul. Moskevská, 40 metrů před křižovatkou s ulicí Holandská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Vršovické náměstí - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Čechovo náměstí/Koh-i-noor/Oblouková, ve středu ulice Moskevská, 18 metrů před křižovatkou s ulicí Žitomírská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
Čechovo náměstí - nácestná a výstupní zastávka ve směru k zastávkám Koh-i-noor/Čechovo náměstí/Oblouková, ve středu ulice Moskevská, na hranici křižovatky s ulicí Kavkazská, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT

V celém úseku projíždí obousměrně tratí denní linka 22, kterou v nočním provozu nahrazují linky 57 a 59. Mezi křižovatkami Blanická a Čechovo náměstí je po trati obousměrně vedena také linka 4, která však díky ukončení na Čechově náměstí projíždí úsek mezi křižovatkami Čechovo náměstí a Koh-i-noor pouze jednosměrně, ve směru jízdy z centra.

Fotocesta po trati Blanická - Koh-i-noor