Podkladové panely VÚIS

Panely VÚIS jsou podobné velkoplošným panelům BKV pouze v několika málo věcech - jsou taktéž vyrobeny z betonu a vyztužené železem, také jsou citlivé na uložení do podloží. Zde však podobné znaky končí. Základním rozdílem je uložení obou typů panelů. Zatímco svršek tvořený panely BKV tvoří zároveň kryt vozovky, a tím již není nutná jakákoliv další povrchová úprava, panely VÚIS potřebují při pojížděném krytu krycí asfaltobetonovou vrstvu, zádlažbové betonové panely, případně dlážděný kryt. Železobetonové panely VÚIS se kladou na zhutněnou vrstvu štěrku (nejlépe obalenou geotextílií), případně na vrstvu asfaltového betonu.

Výhodou konstrukce tramvajové trati na těchto panelech je příznivé roznesení zatížení na podloží, jednoduchá montáž kolejí, možnost odvodnění podloží, ale tou nejzásadnější výhodou a důvodem, proč se používají zejména na podklady křižovatek je možnost upevnění kolejové konstrukce na betonovou desku v libovolné poloze. Technologie VIUS je díky možnosti položení panelů na pevný podklad vhodná i k použití v místech s nižší konstrukční výškou trati - např. na mostech. Příkladem budiž užití konstrukce na mostě U Jána v Plzni. Zde se též výhodně využilo panelů VUIS k uchycení pryžoplastových bokovnic snižujících hluk. Toto upevnění bokovnic je stabilnější než lepení, avšak je třeba dbát na pracovní kázeň, aby nedošlo k mechanickému poškození. Užití panelů VUIS v traťových kolejích umožňuje i rekonstrukci dvoukolejné trati po jednotlivých kolejích se zachováním jednokolejného provozu např. Moravské náměstí v Brně.
Nevýhodou je stejně jako u panelů BKV nutnost zřízení přesné výšky podloží a nemožnost opravy výškové polohy koleje.

Železobetonové panely VÚIS jsou vysoké 200 mm a široké 2200 mm. Jejich délka se pohybuje v rozmezí od 1270 mm po 3960 mm. V horní třetině mají zabetonovány vždy dvojice 80 mm vysokých kolejnic. Prostor vzniklý mezi hlavami těchto kolejnic užívaných na úzkorozchodných polních drážkách je určen pro zasunutí hlavy šroubu, ke kterému se uchytí kolejnice pomocí upevňovadla. Drážky mezi hlavami zabetonovaných kolejnic v horní ploše panelu umožňují přimontování libovolného tvaru kolejové konstrukce. Mezi kolejnici a panel se vkládá pryžový pás a panely samotné bývají uložené na zhutněnou vrstvu podkladního štěrku. Většinou k panelům bývají připevněné klasické žlábkové kolejnice a kryt tvoří asfaltobetonový koberec.

V Praze byly panely v roce 1983 zkušebně uloženy pod kolejovou konstrukci křižovatky Myslíkova a následně již byly využívány pouze při rekonstrukcích kolejových křižovatek. Např. Koh-i-noor, Čechovo náměstí, Otakarova, Olšanské náměstí aj. Využity byly také pod výhybkami smyčky Spojovací. Poslední pražskou křižovatkou, jejíž konstrukci nově tvořily panely VUIS, byla křižovatka Želivského upravovaná v roce 1991. Od té doby se při rekonstrukcích křižovatek poškozené panely pouze vyměňují a v současné době probíhá postupné nahrazování těchto konstrukcí za klasické konstrukce na pražcích. Příkladem budiž rekonstrukce křižovatky Ohrada o prázdninách 2006.
O tom, že panely VÚIS je možné použít i na traťové konstrukce svědčí jejich výskyt pod vnitřní kolejí smyčky Divoká Šárka, případně četné využívání panelů VUIS při rekonstrukcích v Brně (křižovatka Václavská x Křížová, Rooseveltova ulice) a Ostravě.