|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Smyčka Radošovická
Prvorepublikoví stavitelé tramvajových tratí v Praze měli ve svém úsilí jasno. Kolejová doprava je potřebný,
kapacitní a hlavně městotvorný prvek. Období třicátých let 20. století tak můžeme právem považovat za zlatou éru
rozvoje tramvajových tratí. Jejich prozíravost v rozhodování a plánování nových tratí lze spatřit v roce 1935, kdy
si stavitelé na křižovatce Průběžná připravili koleje na budované
prodloužení tratě do Zahradního Města, jehož zprovoznění se
cestující dočkali 18. října 1936.
V padesátých letech byla snaha dobudovávat nová mezilehlá obratiště, na nichž by bylo možné obracet soupravy, které se v okrajových úsecích tramvajových tratí stávaly přebytečnými, případně zde odstavovat nadbytečné vlečné vozy. Na hostivařské trati se vhodný pozemek našel v sousedství strašnické železniční zastávky na trati Praha - Tábor - České Budějovice. V průběhu roku 1952 probíhala výstavba a 3. listopadu 1952 byla bez zbytečných ceremonií zprovozněna nová mezilehlá smyčka s jednou předjízdnou kolejí a napojením na trať pouze ve směru k Průběžné. Po necelém roce provozu smyčky Radošovická dochází k prodloužení přilehlé tramvajové tratě ze Zahradního města až na náměstí Josefa Marata do nové stejnojmenné smyčky, která je mimochodem také již minulostí, protože ji od 4. října 1982 nahradilo o zastávku dále zbudované obratiště Nádraží Hostivař. V průběhu roku 1985 procházela trať mezi nádražím Strašnice a Zahradním Městem rozsáhlou rekonstrukcí a záměnou klasického kolejového svršku za tehdy populární velkoplošné panely BKV. Během této takřka půlroční výluky byly zřízeny nové oblouky, napojující smyčku na trať také ve směru do Hostivaře. Samotná smyčka byla ve výluce od 9. července do 1. října, trať do Hostivaře ještě o něco déle, až do 5. prosince. Tehdy došlo ke zprovoznění výjezdového oblouku ze smyčky k Nádraží Hostivař, druhý, vjezdový oblouk si musel na svůj čas počkat až do 17. července 1986. Kompetentní orgány nepovolily v počátku jeho užívání s ohledem na nedořešené světelné signalizační zařízení na vjezdu do smyčky. Již v lednu 1987 se v okolí smyčky konala další výluka, která přinesla uzavření úseku Zahradní Město - Nádraží Hostivař. V další etapě, zahájené 5. května byla uzavírka pro výstavbu nového mostu tzv. Jižní spojky prodloužena až na Radošovickou. K tomuto datu bez náhrady zanikla smyčka Zahradní Město a smyčka Radošovická plně přebírá její funkci. O 14 dní později se stavební práce na změně kolejového svršku přesunuly i na opačnou stranu a přestaly jezdit tramvaje i v úseku Průběžná - Radošovická. Cestující si oddychli až 11. července 1987, kdy byly zrekonstruované tratě ve svršku BKV v okolí smyčky Radošovická zprovozněny. V roce 2000 byla nahrazena elektromagnetická čepová vjezdová výhybka od Průběžné novějším typem s pružnými jazyky. Manipulační koleje ve smyčce mezi rozjezdovou a sjezdovou výhybkou byly měněny v roce 1996 a následně pro výrazné opotřebení ještě v roce 2006. Deponovací kapacita obratiště (bez možnosti průjezdu pro ostatní vlaky) činí 9 vozů typu T.
Vjezd do obratiště je možný jak z centra města (zde prostřednictvím rozjezdové elektromagnetické výhybky ev.č.325
s pružnými jazyky), tak i od Nádraží Hostivař (zde v ručně přestavitelné výhybce s čepovými jazyky). S ohledem
na umístění smyčky odbočuje vjezdový oblouk z centra města vpravo, od Nádraží Hostivař pak vlevo do ulice
V korytech, kde se oba oblouky slučují ve sjezdové výhybce s čepovými jazyky. V podobě jakési falešné romantické
jednokolejky pokračuje vjezdová kolej přilehlá k pravé straně vozovky přímým úsekem ulice V korytech cca 100 metrů.
Následuje levý oblouk, jímž kolej odbočí na samostatné těleso podél Stránčické ulice a spěje krátkým přímým úsekem
k ručně přestavovatelné výhybce s čepovými jazyky. V ní se větví na krátkou vnitřní a vnější manipulační kolej,
které pokračují v levém oblouku podél objektu sociálního zařízení a zásobníku písku ke sjezdové výhybce obou
kolejí, vybavené čepovými jazyky. Osová vzdálenost obou kolejí je natolik "nadoraz", že pokud je vnější kolej
obsazena vozy KT8D5, KT8D5.RN2P,
případně T3RP.LF, mají ostatní vlaky zakázáno jej objíždět po vnitřní koleji,
aby nedošlo ke střetu s vybočenou částí karoserie.
Celé obratiště, včetně kolejových konstrukcí na Průběžné ulici je zřízeno klasickou konstrukcí
s krytem ze žulových dlažebních kostek.
Zastávky umístěné v popisované smyčce: Provozované linky na popisované smyčce:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |