Trať
Strossmayerovo náměstí - Vltavská

A tak se v oblasti dnešní Vltavské objevila od 5. června 1932 nová tramvajová trať, vedená z dnešního Strossmayerova náměstí Antonínskou ulicí, kolem stejnojmenného kostela, k tehdejší ústřední budově Elektrických podniků, jejímž úkolem mělo být částečné ulehčení provozu tratě vedené přes tehdejší Bubenském nábřeží. Přesto tato myšlenka ne zcela vyšla.

Trať byla totiž na Strossmayerově náměstí zaústěna pouze směrem k Letenské pláni, prostým křížením již stávající tratě k Výstavišti. Na křižovatce vzniklo prosté křížení dvou tratí, jež doplňoval oblouk umožňující provoz od dnešního nábřeží kapitána Jaroše na Letnou. Díky absenci spojovacího oblouku na křižovatce pod plánovací komisí ve směru ze Strossmayerova náměstí na Bubenské nábřeží, tak trať v Antonínské ulici poprvé umožnila průjezd tramvají z Letné k dnešní Pražské tržnici, resp. tehdejším Jatkám. Na druhém konci, křižovatce s Bubenskou ulicí, byla trať zaústěna dvoukolejným trojúhelníkem.

První výraznější změnou prošla tramvajová trať na přelomu let 1977-1978, když byla od 4. července 1977 rekonstruována křižovatka na Strossmayerově náměstí, během níž došlo k doplnění dvou směrových oblouků z Antonínské ulice k nábřeží kapitána Jaroše a na Výstaviště. Přestože byla rekonstrukce dokončena k 1. září téhož roku, oba nové oblouky zůstaly nezatrolejovány. Dokončeny byly až 22. června následujícího roku.

Poté, co padlo rozhodnutí o výstavbě Severojižní magistrály, která se v oblasti Holešovic napojovala do Bubenské ulice bylo nutné vyřešit dopravní vazby v území. Na severním předmostí Hlávkova mostu byla vyprojektována mimoúrovňová křižovatka respektující zachování charakteru nábřežního průtahu, plánované prodloužení metra do této oblasti a zároveň zachování tramvajové dopravy. Její výstavba začala v roce 1978 a v přímé souvislosti došlo k trvalému zrušení tramvajové tratě v Bubenské a Veletržní ulici od 2. října.

Ke stejnému datu byla zároveň zahájena dlouhodobá výluka tratě v Antonínské ulici, měnící zcela vizuální podobu této tepny spojující Letnou s Holešovicemi. Přestavba nábřežní křižovatky u Hlávkova mostu s výstavbou magistrály vyvolává nutnost řešit křížení námi popisované trati a silničního průtahu městem mimoúrovňově, jelikož automobily dostávají přednost před tramvajovou dopravou. V následujících letech dochází ke vzniku mostní estakády v sousedství budovy dopravního podniku a současně k postupnému zahlubování koncové části Antonínské ulice, která od té doby bude sloužit pouze tramvajové dopravě.

Dva roky trvající stavební práce vyvolaly od 7. listopadu 1980 také trvalé zrušení tramvajové tratě na Bubenském nábřeží mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem, která nahrazovala zavřenou Antonínskou. Během následujících čtyř dnů došlo k propojení nově vzniklé tratě s dokončenou přeložkou u terminálu stanice metra Vltavská, vedené pod mosty silniční magistrály, takřka v ose navazující Antonínské ulice. Díky zrušení tramvajové tratě v Bubenské a Veletržní ulici se obě tratě nově propojily pod mosty magistrály v kolejovém trojúhelníku, jehož přímé rameno nyní směřuje z Antonínské ulice k Negrelliho viaduktu. Dokončení této přeložky umožnilo trvalé zrušení tramvajové tratě na Bubenském nábřeží mezi Hlávkovým mostem a nábřežím kapitána Jaroše. Pro pokračující stavební práce na výstavbě mimoúrovňové křižovatky Hlávkova mostu a likvidaci kolejové křižovatky Hlávkova mostu s Bubenským nábřežím byl provoz na Hlávkův most na provizorně vyosené trati zahájen až 28. listopadu 1980. Do definitivní podoby se tak tratě v oblasti stanice metra Vltavská dostaly až 29. října 1981, kdy byla zprovozněna trať na Hlávkův most v definitivní poloze.

Část tratě od výjezdu z podjezdu pod magistrálou po křižovatku Strossmayerovo náměstí prošla v roce 2001 kompletní rekonstrukcí, během níž nevzhledné zádlažbové panely nahradila žulová dlažba. Jistou kuriozitou je dočasné provozování této tratě, která je součástí vozovky, v době od 1. do 24. září 2001, kdy proběhlo další podbití tratě, v podobě otevřeného kolejového svršku. Úsek v terénním zářezu zůstal zachován v podobě velkoplošných panelů BKV, které byly vyměněny v roce 2003 v souvislosti s rekonstrukcí křižovatky Vltavská. Mezi zářím a listopadem 2007 byla na Strossmayerově náměstí v prostoru před kostelem sv. Antonína zřízena pěší zóna se zachovaným provozem tramvají. V roce 2017 prošla i tato část tratě rekonstrukcí a velkoplošné panely BKV nahradila konstrukce W-tram, ve zbylé části tratě došlo k obnově kolejnic.

Cestu po tramvajové trati trať začneme v prostoru v roce 2001 zcela přestavěné křižovatky na Strossmayerově náměstí, která umožňuje jízdu do všech možných směrů. Trať vede nejprve ve středu náměstí proti monumentálnímu schodišti kostela sv. Antonína. V opačném směru, je zde zřízena zastávka Strossmayerovo náměstí. Trať protioblouky v kombinaci levý a pravý opustí centrální prostor náměstí a zamíří do Antonínské ulice, v jejímž středu míří k terénnímu zářezu, jehož prostřednictvím zklesá v sousedství někdejšího sídla Elektrických podniků dobré 3 metry pod úroveň okolního terénu v přímém úseku k závěrečné křižovatce Vltavská.

Fotocesta po trati Strossmayerovo náměstí - Vltavská