Když kterási moudrá hlava rozhodla, že přímo centrem Prahy bude vedena automobilová Severojižní magistrála, musely se
tramvaje stáhnout ze svých dávných pozic. Plechoví miláčci jednotlivců vytlačily ekologický prostředek hromadné dopravy do podjezdů, pod
mostní estakády a z původně "lidských" ulic. Jedním z míst, které Severojižní magistrála zasáhla převelice, je prostor u někdejší centrální
budovy Elektrických podniků v Holešovicích. Původní "povrchová" křižovatka byla v této lokalitě od 5. června 1932 po zprovoznění
tramvajové tratě v
Antonínské ulici.
Trať z Hlávkova mostu
přivedla tramvajové koleje do
Bubenské ulice o nějaké to desetiletí dříve - již 10. října 1901. Bez větších zásahů pak tratě vydržely na svých místech až do
roku 1978, kdy byl v
Bubenské ulici provoz tramvají zrušen a začala výstavba megalomanské mimoúrovňové křižovatky. Aby tramvaje automobilům nepřekážely,
byly jejich tratě svedeny do prostoru pod mosty obou směrů Severojižní magistrály a i jejich směrové uspořádání doznalo významných změn.
Tramvajová trať
opustila také prostor Bubenského nábřeží a byla přeložena do nově vznikajícího prostoru přestupního terminálu u stanice metra C Vltavská. V této podobě
byl na nově vzniklé křižovatce zahájen provoz 11. listopadu 1980.
Křižovatka je vybavena pouze elektricky ovládanými výhybkami. Rozjezdové výhybky jsou po etapovité rekonstrukci z roku 2003 vybaveny systémem
radiového ovládání, jsou s pružnými jazyky a nesou ev.č.556 (od Hlávkova mostu), ev.č.557 (od Strossmayerova
náměstí) a ev.č.559 (od Pražské tržnice). I sjezdové výhybky jsou po rekonstrukci s pružnými jazyky. Kryt křižovatky tvoří pouze žulové dlažební kostky.
Zvláštností této kolejové konstrukce je, že "přímý" směr mezi Vltavskou a Strossmayerovým náměstím má značně zvýšenou osovou vzdálenost kolejí. Uprostřed těchto kolejí
jsou totiž umístěny sloupy mostní konstrukce Severojižní automobilové magistrály.
V běžném provozu jsou pojížděny všechny směry této křižovatky.
Fotocesta po křižovatce Vltavská |
|
|
|
|
|