Křižovatka Octárna

Na rozdíl od mnoha jiných k Praze připojených obcí mají Střešovice zcela specifický charakter a s výjimkou činžovních domů mezi Strahovským tunelem a Myslbekovou ulicí jsou Střešovice dodnes rezidenční vilovou čtvrtí bez klasické velkoměstské zástavby. Jelikož v minulosti bývaly zemědělskou obcí a prakticky jediný průmysl zde představovala svého času octárna, je od ní taktéž odvozen název křižovatky. Ale nyní již k samotné křižovatce.

Vůz T1 ev.č.5103 vypravený na linku 32 projíždí křižovatkou Vozovna Střešovice k zastávce Sibeliova. | 31.12.1978

Vůz T3SUCS ev.č.7083 vypravený na linku 25 projíždí křižovatkou od Hládkova k zastávce Vozovna Střešovice. | 30.8.2003

Souprava vozů T3SUCS ev.č.7168+7169 vypravená na linku 1 míří od zastávky Vozovna Střešovice k zastávce Hládkov. | 8.3.2005

Opuštěný vrchol křižovatky Octárna v pohledu k zastávce Hládkov, za ohradou se skrývá obrovská jáma tunelu Blanka. | 9.7.2011

Souprava vozů T3 ev.č.6520+6394 vypravená na linku 18 odbočuje manipulačním obloukem od zastávky Sibeliova k zastávce Hládkov. | 22.7.1997

Souprava vozů T3R.P ev.č.8240+8236 na lince 18 projíždí obloukem křižovatky Vozovna Střešovice od Petřin. | 30.8.2003

Vůz KT8D5 ev.č.9011 na lince 1 projíždí manipulačním obloukem od zastávky Hládkov k zastávce Sibeliova. | 12.5.2004

V roce 1926 byla 14. dubna předána Dopravnímu podniku čerstvě postavená a tehdy ještě jednokolejná tramvajová trať vedoucí od vozovny Střešovice přes Hládkov na Malovanku. Svého zprovoznění se však dočkala až 6.června 1926 při všesokolském sletu. Tento úsek byl pojížděn pouze v tomto směru, opačný vedl ulicí Hládkov a přes křižovatku u Brusnice, kde se následně připojoval pod vozovnou Střešovice.

Aby mohla křižovatka Octárna ležící v blízkosti vozovny Střešovice vzniknout, musela být k první průběžné traťové koleji nejprve vložena druhá kolej a přidána i rozjezdová výhybka. Impulsem pro tento krok byl další všesokolský slet, který stál za zdokonalením systému tramvajových tratí v okolí Malovanky, při kterém se 5.června 1932 trať v Myslbekově ulici dočkala druhé koleje v celé své délce.

Rozjezdová výhybka byla do traťové koleje vložena téhož roku, kdy byl 23.října 1932 zahájen provoz na odbočné trati vedoucí na Ořechovku, odkud byla později postupně prodlužovaná až do smyčky Petřiny. Křižovatka tak byla na světě.

K dalšímu rozšíření křižovatky blížící se dnešní podobě - tj. přidání posledního ramene, které spojuje Petřiny s Hládkovem došlo 25. května 1948, nejprve jednosměrně. Teprve při rekonstrukci v roce 1965, kdy byla do provozu uvedena i druhá kolej spojující Hládkov s Petřinami (4. června), získala křižovatka tvar, jaký můžeme s drobnými obměnami vidět dodnes. Od 17. května 2010 je pro uzavření tramvajové tratě v Myslbekově ulici mezi Octárnou a Hládkovem dlouhodobě osiřelý vrchol křižovatky mířící k zastávce Hládkov.

Křižovatka je vybavena dvojicí ručně přestavitelných rozjezdových a sjezdových čepových výhybek, rozvětvujících trať do nepojížděného oblouku mezi zastávkami Hládkov a Sibeliova. V roce 2006 prošel vrchol od vozovny Střešovice rekonstrukcí, po níž byl opatřen výhybkami s pružnými jazyky, rozjezdová byla vybavena systémem radiového přestavování a nese ev.č.633. V roce 2007 bylo v prostoru křižovatky zrekonstruováno trolejové vedení. Křižovatka je klasické konstrukce s krytem tvořeným žulovými dlažebními kostkami.

V běžném provozu je pojížděn jediný směr křižovatky od vozovny Střešovice na Petřiny. Oba zbývající směry není možno využívat pro chybějící trať v Myslbekově ulici.

Fotocesta po křižovatce Octárna