Křižovatka Vítězné náměstí

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Křižovatka Vítězné náměstí


Když se v roce 1909 po dnešní třídě Milady Horákové vydaly tramvaje přes Prašný most k nově vybudované vozovně Střešovice, znamenaly tramvaje pro tehdejší obyvatele z dnešního pohledu exkluzivní adresu k bydlení, a tak se na území Bubenče a Dejvic rozjela masivní bytová výstavba.

Snímek z období výstavby nového Vítězného náměstí, kdy došlo k rozsáhlým odkopávkám terénu a náměstí bylo založeno o více než metr níž oproti původnímu terénu. Nová tramvajová trať na náměstí vznikala tradičně s využitím nákladních tramvají, která jede ještě po staré koleji, zatímco pod provizorním přemostěním se pokládá kolej nová. | 1932
Letecký snímek ukazuje, že geometrickým předobrazem Kulaťáku nebyl kruh, ale podkova. | 1933
Pohled na Vítězné náměstí s okružní tramvajovou křižovatkou. Ze Svatovítské ulice do ní právě najíždí souprava vozů staré stavby. | 1940
Vlak linky 31 vedený motorovým vozem #2085 na  náměstí Velké říjnové socialistické revoluce, kterému, ať se jmenuje tak, či Vítězné náměstí dnes, stejně Pražané říkají prostě Kulaťák. | 1970
Mezi perly podnikového muzea patří motorový vůz #3083 přezdívaný Mevro. Zachycen je v oblouku mezi zastávkami Dejvická a Lotyšská při cestě do vozovny Vokovice, kde byly muzejní vozy původně deponovány. Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce, kterému, ať se jmenuje tak, či Vítězné náměstí jako dnes, stejně Pražané říkají prostě Kulaťák, právě spějeme s leninských učením ke komunistickým zítřkům. | 16.4.1977
Souprava vozů T3 #6457+6454 na výlukové lince 39 na Vítězném náměstí. | 14.7.1997
Souprava vozů T3SUCS #7130+7131 vyjíždí manipulačně z vozovny Vokovice obloukem do Podbaby. Pro tuto oblast netypické číslo linky 5 bylo do této oblasti vedeno v období popovodňového roku. | 5.10.2002
Souprava vozů T3 #6680+6669 vy\pravená na linku 26 míří přes Vítězné náměstí k zastávce Lotyšská. | 3.6.2003
Vůz KT8D5 #9048 vypravený na lince 25 projíždí Vítězným náměstím směrem k zastávce Lotyšská | 3.6.2003
Souprava vozů T3M #8086+8031 vypravená na linku 20 odbočuje od Dejvické k Vítěznému náměstí. | 21.2.2004
Souprava vozů T3SUCS #7096+7097 vypravená na linku 26 zachycená v křižovatce Vítězné náměstí. | 13.6.2004
Po zahájení provozu barrandovské tratě a přetrasování linky 20 z Podbaby začaly oblouky do a z Podbaby sloužit pouze vokovickým výjezdům a zátahům. Přesto oblouk občas využívají také linky náhradní dopravy, jako v případě soupravy vozů T3M #8038+8021 mířící na lince 36 Z Evropské ulice do Podbaby. | 5.9.2004
Souprava vozů T3R.P #8240+8241 vypravená na linku 18 překonává křižovatku Vítězné náměstí. | 14.3.2005
Souprava vozů T6A5 #8679+8680 vypravená na linku 20 odbočuje do Evropské ulice. | 14.3.2005
Souprava vozů T3SUCS #7194+7195 vypravená na linku 26 projíždí obloukem křižovatky Vítězné náměstí ze Svatovítské do Evropské ulice. | 14.5.2005
Pod dohledem svářečů navařujících kolejnice odbočuje křižovatkou Vítězné náměstí k zastávce Dejvická souprava vozů T3 #6963+6910 vypravená na linku 8. | 11.6.2005
Na kruhovém objezdu v křižovatce Vítězné náměstí dává souprava vozů T6A5 #8625+8626 vypravená na linku 20 přednost automobilům. | 8.10.2005
Souprava vozů T6A5 #8749+8750 vypravená na linku 26 odbočuje do Evropské ulice. | 8.10.2005
Souprava vozů T3SUCS #7039+7043 vypravená na linku 26 zachycená v křižovatce Vítězné náměstí. | 8.10.2005
Souprava vozů T3R.P #8224+8225 vypravená na linku 18 překonává křižovatku Vítězné náměstí. | 8.10.2005
Souprava vozů T3R.P #8452+8453 vypravená na linku 8 projíždí přímou kolejovou větví křižovatky Vítězné náměstí. Mezi oběma vrcholy přecházela konstrukce tratě na velkoplošné panely BKV. | 9.2.2006
Zcela běžná provozní situace na lince 2 na počátku 21. století, kdy se na Vítězném náměstí setkaly vozy T3SUCS #7145 a T3M #8084. | 30.5.2006
Souprava vozů T3SUCS #7039+7052 vypravená na linku 26 vjíždí do střední části křižovatky Vítězné náměstí. Žlutá cedule se jménem cílové zastávky informuje cestující o tom, že vlak mimořádně končí v jiné než pravidelné konečné. | 10.6.2006
Do středové části Vítězného náměstí vjíždí vůz KT8D5 #9043 vypravený na linku 8. Vůz je ještě v původní verzi laku. | 10.6.2006
Místem, kde je dnes již rozjezdová výhybka křižovatky Vítězné náměstí přijíždí od Dejvické vůz KT8D5 #9048 vypravený na linku 36. | 10.6.2006
Vítězné náměstí je proslavené květinovou výzdobou. Přes kvetoucí záhony tak sledujeme soupravu vozů T3R.P #8464+8465 na lince 20 odbočující do Evropské ulice. | 10.6.2006
Křižovatku na Vítězném náměstí opouští vůz KT8D5 #9007 vypravený na linku 26. | 23.10.2006
Souprava vozů T3SUCS #7198+7199 vypravená na linku 26 projíždí obloukem křižovatky Vítězné náměstí ze Svatovítské do Evropské ulice. | 17.3.2007
Souprava vozů T3SUCS #7118+7119 vypravená na linku 1 odbočuje křižovatkou Vítězné náměstí do Evropské ulice. Za oknem umístěné černé plastové tabulky s bílými číslicemi prozrazují pořadí oběhu vlaku na lince. A protože jsou doplněny písmenem Z, znamená to, že na voze probíhá zácvik nového řidiče pod dohledem zkušenějšího. | 17.3.2007
Místem, kde je dnes již rozjezdová výhybka křižovatky Vítězné náměstí přijíždí od Podbaby sólo vůz T3M #8102 vypravený na linku 8. | 17.3.2007
Druhý dodaný vůz T3R.PL #8252 vypravený na linku 8 opouští střední kruh Vítězného náměstí a míří do Podbaby. | 25.3.2007
Vůz KT8D5R.N2P #9051 vypravený na linku 8 překonává střední část křižovatky Vítězné náměstí. | 3.9.2011
Zatímco před vozem KT8D5R.N2P #9074 vypraveným na linku 1 jsou ještě vidět obě výhybky křižovatky Vítězné náměstí, v současnosti by měl vůz rozjezdovou výhybku za sebou a projížděl rozjezdovou splítkou. | 17.3.2007
Vůz Škoda 14T Elektra #9118 na cvičné jízdě projíždí Vítězným náměstím k Podbabě. | 17.3.2007
Vůz Škoda 14T Elektra #9143 vypravený na linku 20 přijíždí od Podbaby na Vítězné náměstí. | 19.1.2009
Netradiční souprava vozů T3R.P #8572+8570 vypravená na linku 20 míří na Vítězné náměstí, v počátcích dodávek tzv. druhých vozů v laku do souprav k vozům T3R.PLF jich byl přebytek a vokovická vozovna je tak vypravovala jako sólo vozy, či dokonce ve dvojicích. | 19.1.2009
Souprava vozů T3SUCS #7036+7037 vypravená na linku 26 projíždí rekonstruovanou křižovatkou Vítězné náměstí. Vrchol trojúhelníku od Podbaby již prošel obnovou, zatímco oblouk ze Svatovítské do Evropské, po němž tramvaj jede, si na rekonstrukci počká ještě dva roky. | 24.7.2011
Mohutnost dvojice železobetonových prefabrikátů vložených do přejezdu Vítězného náměstí dokládá tato fotografie. | 12.6.2011
Prvním vrcholem křižovatky, který prošel rekonstrukcí, spojenou s přesunutím rozjezdové výhybky ze středu náměstí, byl ten od Podbaby. | 24.6.2011
Do křižovatky Vítězné náměstí, kde prochází obnovou vrchol trojúhelníku od Podbaby, právě vjíždí souprava vozů T3R.P #8384+8385 vypravená na linku 20. | 24.6.2011
Vůz KT8D5R.N2P #9082 vypravený na linku 8 překonává přímý směr křižovatky Vítězné náměstí. | 9.10.2011
Vůz Škoda 14T Elektra #9112 vypravený na linku 20 odbočuje v křižovatce Vítězné náměstí z Evropské ulice do Svatovítské. | 9.10.2011
Novotou vonící vůz Škoda 15T ForCity Alfa #9239 na jedné ze zkušebních jízd zamířil i na Vítězné náměstí. | 9.10.2011
Během výluky části trasy linky metra A bývá nasazována náhradní tramvajová doprava označená jako XA. Důkazem je souprava vozů T3R.P #8321+8337 opouštějící střed Vítězného náměstí a vjíždějící na velkoplošné panely BKV ve Svatovítské ulici. | 5.6.2013
Zatímco vnitřní rondel Vítězného náměstí překračuje tramvajové trať ve dvojici mohutných železobetonových prefabrikátů, samotná konstrukce tratě před v sobě mísí různé konstrukce. Od výhybky na dřevěných pražcích po W-tram ve zbytku kolejí, jak dokládá snímek Svatovítské ulice. | 14.7.2013
Posledním přejezdem na V9tězném náměstí, na který se dosazovaly železobetonové prefabrikáty, byl ten do Evropské ulice. Snímek dokumentuje nejen patrné zvětšení osové vzdálenosti kolejí, ale také poslední zbytky původních velkoplošných panelů BKV. | 6.9.2013
Železobetonové prefabrikáty na přejezdech tramvajové tratě přes vnitřní rondel usazoval mohutný jeřáb. | 19.10.2013
V přímé větvi křižovatky Vítězné náměstí pózují fotografům vozy T3SU #7001 a T3 Coupé #5573. | 19.1.2019
Vyhlídkový vůz T3 Coupé #5573 překonává křižovatku Vítězné náměstí. | 20.3.2019
Pro převoz vozů mezi vozovnami se občas vytvoří soupravy, které by se v ulicích běžně neobjevily.  Vyhlídkový vůz T3 #5602 v soupravě s vozem T3SUCS #7122 překonává křižovatku Vítězné náměstí při cestě do domovské vozovny Střešovice. | 9.7.2019
Vizualizace vítězné podoby náměstí. Pohled ze Svatovítské ulice na vnější rondel náměstí, po kterém by nově měla být vedena tramvajové trať. | 2018
Vizualizace vítězné podoby náměstí. Pro snazší zorientování doplňujeme, pohled je z ulice Jugoslávských partyzánů. | 2018
První projekt na výstavbu tramvajové tratě do této oblasti se objevil v roce 1916, tedy v době, kdy se rozvoj tramvajových tratí prakticky zastavil. Tramvajová trať měla podle představ projektantů zamířit ze Špejcharu před bubenečský kostel sv. Gottharda s odbočkou vedenou dnešními ulicemi Jaselská a Dejvická k tehdejšímu hostinci Na Růžku. Skutečným důvodem projektu tratě nebyla ani tak snaha o zajištění dopravní obsluhy území, ale vybudování nákladních tratí do vojenských zásobáren u dnešní Svatovítské ulice. Trať měla být napojena do oblasti Na Růžku tratí vedenou dnešními ulicemi Kyjevská, Wüchterlova a Generála Píky. V areálu zásobáren se počítalo položením 927 metrů kolejí a pěti výhybek. Zásadní překážkou byl však úrovňový přejezd s Buštěhradskou dráhou na Špejcharu a proto se stavba neuskutečnila. O tři roky později se objevil další projekt, v němž Elektrické podniky počítaly s tramvajovou tratí zhruba od ulice U Vorlíků, přes ulice Na Zátorce, Jaselskou a Dejvickou do Podbaby a Sedlce.

Vývoj nakonec ale probíhal jinak, již v úvodu zmíněná výstavba nové městské čtvrtě na rozhraní Dejvic a Bubenče, oddělená Buštěhradskou drahou od centrální Prahy, měla být propojena přemostěním u západního zhlaví dejvického nádraží tak, aby Svatovítská třída navazovala na osu ulice U prašného mostu. Elektrické podniky se proto rozhodly výstavbu přemostění využít k výstavbě nové tratě od křižovatky Prašný most k nové Masarykově studentské koleji v Dejvicích.

Předběžné technické práce povolilo ministerstvo železnic 20. května 1925, politická pochůzka se uskutečnila 13. srpna 1925 a 5. října 1925 byly zahájeny vlastní stavební práce. Již 13. října byly do stávající tratě k vozovně Střešovice vloženy výhybky nového dvoukolejného trojúhelníku a stavba pokračovala dnešní Svatovítskou ulicí směrem k Vítěznému náměstí, přestože stavební povolení bylo uděleno až 2. března 1926. Tempo výstavby muselo být přizpůsobeno stavbě mostu nad železniční tratí.

Úsek byl stavebně dokončen v květnu 1926. Na konci tratě byl vložen levý kolejový přejezd. Zatímco levá kolej ještě za přejezdem pokračovala dále v trase chystaného prodloužení, pravá kolej kuse končila o necelých 50 metrů dříve. Délka úseku byla cca 640 metrů. Zkouška tratě byla provedena 5. června 1926 a o dva dny později přijeli linkou 20 první cestující. Nadále však pokračovala stavba dalšího úseku tratě a 12. listopadu 1926 mohl být zahájen provoz na prodloužení až k Masarykově koleji, těsně před Thákurovu ulicí. Krátce na to se dělníci pustili do budování prodloužení tramvajové tratě do Podbaby. Díky snaze o to, aby ulice nějak vypadaly, vedly z bodu A do bodu B a jen se chaoticky neklikatily, vytváří každé město svůj územní resp. regulační plán. Regulační plán Bubenče předpokládal mezi Vítězným náměstím a Podbabskou silnicí vskutku velkoměstskou třídu.

Pražská obec proto v předstihu vykoupila potřebné pozemky včetně usedlosti a hostince Na růžku, ale protože se ještě pár let nestavělo, jeden z pozemků pronajala jistému panu Pacovskému... Rada hlavního města schválila stavbu tramvajové tratě do této oblasti 16. srpna 1927 a po provedené politické pochůzce už zdánlivě nic nebránilo stavbě. Tedy zdánlivě... Obec vypověděla nájemní smlouvu panu Pacovskému a 20. února 1928 o tom uzavřela s nájemcem pozemků panem Pacovským příslušnou dohodu. On však svůj podpis následně odvolal a spor se tak dostal až k soudnímu řízení.

Jak bývalo v té době obvyklé, nákladní tramvaje dovážely na místo stavby po dosud provozním úseku trati příslušný potřebný materiál. To však zde nebylo možné a materiál musel být překládán u hostince Na růžku, zatímco za sporným pozemkem vesele pokračovala stavba tramvajové tratě. Díky těmto omezením došlo k podstatnému zpomalení výstavby a nárůstu finančních nákladů. K 1. červenci 1928 byla trať v zásadě dokončena, až na chybějící zhruba třicetimetrový úsek přes pozemek pronajatý panu Pacovskému. V říjnu 1928 soud vyhověl žalobě pražské obce a magistrát následně provedl exekuční zboření boudy, kterou si pan Pacovský na pozemku postavil. Pokládka chybějících třiceti metrů kolejí byla zahájena ještě téhož roku 4. prosince a 19. prosince 1928 byl již zahájen provoz.

Za to, jak Vítězné náměstí dnes vypadá, vděčí architektovi Antonínu Engelovi. Ten v roce 1920 vyhrál se svým návrhem v soutěži, která měla z oblasti, kde v té době stál jen hostinec Na Růžku, škola a pár domů, vytvořit významnou rezidenční čtvrť. Stavba započala v roce 1925, přičemž Engel měl před sebou poměrně náročný úkol. Měl sjednotit šachovnicový charakter ulic Bubenče a představu vedení Prahy, které chtělo v nově vznikající čtvrti symetrické kruhové náměstí. Šalamounským řešením tohoto rébusu, byl půdorys podkovy, ze které do všech směrů vedou symetricky jednotlivé ulice. Díky půdorysu podkovy po vnějším obvodu náměstí mohla také vzniknout jeho vnitřní kruhová část. A ta byla v době svého vzniku velkou atrakcí. Šlo totiž o první kruhový objezd v Praze.

V roce 1930 bylo zahájeno rozšiřování dnešní Svatovítské ulice v přeložené ose, která měla umožnit výstavbu domů na jihovýchodním nároží vznikajícího Vítězného náměstí. Tramvajová trať byla přeložena do nové osy, ale protože na rozestavěném náměstí nadále stála stará škola, odbočovala před ní trať provizorně na budoucí vnější okruh náměstí a před ústím Dejvické ulice se napojovala na staré koleje.

Přestavba náměstí si vyžádala zásadní komunikační úpravy spojené se změnami nivelety. Překládání tramvajových kolejí probíhalo po etapách v závislosti na stavbě vozovek. Snaha byla co nejvíce prací vykonávat bez přerušení provozu, přesto od 11. listopadu do 6. prosince 1932 dochází k delšímu přerušení provozu tramvají z Vítězného náměstí do Vokovic.

Kolejová křižovatka na Vítězném náměstí nově získala podobu jednokolejné kruhové smyčky vedené po vnitřním okruhu náměstí. Aby totiž tramvajová křižovatka vyhověla architektonické studii, od počátku počítající se stavbou památníku či obelisku, který by tvořil dominantu středu náměstí, kopírovala kruhový objezd, a každá tramvajová souprava - ať již jedoucí přímo, nebo odbočující - musela nejprve vjet na kruhový objezd a z něj pak odbočila do žádaného směru. Této velmi netypické křižovatce se nedá upřít jeden klad: dala se totiž využít jako klasická smyčka. Památníku, stejně jako realizace dalších představ architekta Engela se však nakonec Vítězné náměstí nedočkalo. Už od roku 1934 se navíc Elektrické podniky zabývaly kolejovými úpravami. Na náměstí totiž houstla automobilová doprava a v obloucích se také více opotřebovávaly kolejnice. Kruhová smyčka byla nahrazena dvoukolejným trojúhelníkem ve středu náměstí, úplné přerušení dopravy při přepojování trvalo jen asi 5 hodin v neděli 25. října 1942!

V roce 1966 probíhala přestavba kolejové křižovatky Vítězné náměstí s úplným přerušením provozu na trati do Podbaby. Aby ale zůstalo zachováno spojení vozovny Vokovice s kolejovou sítí, zajišťovalo jej od 9. července do 27. srpna 220 metrů dlouhé jednokolejné provizorium ze žlábkových kolejnic, položených na vozovce vnějšího okruhu náměstí podél Domu armády.

I po opravě křižovatky v roce 2000 zůstávaly výhybky provozně nepříznivě umístěny až ve středovém kruhu, takže při případné poruše elektricky ovládané výhybky a jejím následném ručním přestavování řidičem, tramvaj blokovala delší dobu jízdní pruhy. Proto bylo rozhodnuto, že při další rekonstrukci dojde k osazení rozjezdové výhybky již před přejezd, aby tramvaj při ručním stavění vlakové cesty nebránila automobilovému provozu.

Tato rekonstrukce křižovatky proběhla na etapy v letech 2011 a 2013. Pro přejezdy tramvajové trati přes kruhový objezd byla navržena masivní betonová konstrukce. Dopravně exponované místo však neumožňovalo uzavřít trať na takovou dobu, jak si vyžadují běžné technologické postupy, především pro tvrdnutí betonu. Proto byl zvolen v Praze dosud nepoužitý postup. V předstihu byly v panelárně vyrobeny dva železobetonové prefabrikáty (pro každou kolej jeden), které se zároveň staly nosnou konstrukcí tratě v přejezdu. Jen velmi vzdáleně připomínají klasické velkoplošné panely BKV. Liší se především svými rozměry, jsou 10 metrů dlouhé, přes 3 metry široké a tloušťky 0,478 metru. Vjezdový prefabrikát je navíc osazen splítkovou kolejí. Rozjezdové výhybky jsou, podle plánu, osazeny před přejezd ve směru jízdy tramvaje. Před přejezd jsou ve směru jízdy tramvaje osazeny i výhybky sjezdové, které tedy zůstaly ve středovém kruhu. V červnu roku 2011 proběhla rekonstrukce vrcholu na trati do Podbaby, o dva roky později se rekonstruovaly vrcholy k Prašnému mostu (červenec 2013) a Červenému Vrchu (říjen 2013).

Na konci roku 2018 proběhly médii informace, že Praha vybrala novou podobu Vítězného náměstí v Praze, kterému bude dominovat vysoký obelisk. Vítězný návrh přesouvá tramvaje ze středu náměstí na jeho okraj. V místě napojení Evropské ulice by měl vzniknout klasický kolejový trojúhelník a tramvajová trať by měla být obousměrně vedena ze Svatovítské ulice do Jugoslávských partyzánů vnějším rondelem.

Křižovatka je vybavena pouze výhybkami s pružnými jazyky, rozjezdové, radiově ovládané nesou #702 od Prašného mostu, #706 od Divoké Šárky a #686 od Podbaby. I sjezdové výhybky jsou také s pružnými jazyky. Kryt křižovatky tvoří z většiny asfalt, v místech křížení vozovky v kruhovém objezdu jde o betonové prefabrikáty.

V běžném provozu jsou pojížděny dva směry křižovatky od zastávek Vítězné náměstí. Přímý k Lotyšské a levý k zastávce Dejvická.

Fotocesta po křižovatce Vítězné náměstí
Rozvětvení od zastávky Vítězné náměstí, levý oblouk směřuje na Evropskou třídu k zastávce Dejvická, přímý pak do Podbaby. Rozvětvení od zastávky Vítězné náměstí, levý oblouk směřuje na Evropskou třídu k zastávce Dejvická, přímý pak do Podbaby. Rozvětvení od zastávky Vítězné náměstí, levý oblouk směřuje na Evropskou třídu k zastávce Dejvická, přímý pak do Podbaby. Rozvětvení od Podbaby, přímý směr míří k Prašnému mostu, pravý oblouk na Evropskou třídu k zastávce Dejvická. Rozvětvení od Podbaby, přímý směr míří k Prašnému mostu, pravý oblouk na Evropskou třídu k zastávce Dejvická.
Rozvětvení od Podbaby, přímý směr míří k Prašnému mostu, pravý oblouk na Evropskou třídu k zastávce Dejvická. Rozvětvení tramvajové tratě z Evropské třídy od zastávky Dejvická, levý oblouk pokračuje ke smyčce Podbaba, pravý oblouk k Prašnému mostu. Rozvětvení tramvajové tratě z Evropské třídy od zastávky Dejvická, levý oblouk pokračuje ke smyčce Podbaba, pravý oblouk k Prašnému mostu. Rozvětvení tramvajové tratě z Evropské třídy od zastávky Dejvická, levý oblouk pokračuje ke smyčce Podbaba, pravý oblouk k Prašnému mostu. Letecký pohled na křižovatku Vítězné náměstí.


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prtky.cz | www.prtky.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1635
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2019