Mezi největší trvalky a stálice ve své trase patří v Praze linka 9. Do dnešních dnů přes všechna možná a nemožná rušení tramvajových tratí tato linka stále
spojuje oblast Žižkova a Smíchova přes centrum Prahy jako ve svých počátcích. Její vedení bylo vybíráno dost prozíravě, neboť i dnes je nejvytíženější
pražskou tramvajovou linkou s největší kapacitou ve všech provozních obdobích. O jejím silném využití svědčí i vývoj vozového parku na této lince.
Pravidelný provoz s vlečnými vozy zde sice začal až v roce 1918, ale již v roce 1928 byl uplatňován také provoz dvou a tří vozových souprav. Vyřazení
většího počtu „malých“ vlečných vozů mělo za následek nasazování souprav motorového vozu s vlekem „Krasin“. Staré vlaky byly v roce 1974 rovnou nahrazeny
soupravami 2xT3. Zajímavostí ostatně je i to, že linka 9 byla poslední linkou v Praze, která se obracela na „kuplovací konečné“, která byla v Motole a linka
9 sem jezdila až do roku 1974.
Ale popořádku. V roce
1908 byla číslem 9 označena linka jezdící ze Žižkova, Nákvasovy ulice přes ulici Prokopovu, dále ulicí
Husitskou na křižovatku Bulhar, pokračovala kolem nádraží Františka Josefa (Hlavní) k Muzeu, dále Václavským náměstím na Můstek, k Národnímu divadlu,
na Újezd a přes křižovatku Anděl na Smíchov, k Západnímu nádraží. Nasazovány na ní byly většinou motorové vozy sólo.
Od
4. prosince 1910 byla trasa linky na Žižkově napřímena. Opustila Prokopovu a Nákvasovu ulici a pokračovala z Husitské ulice
na Tachovské náměstí a přes Ohradu na Vápenku. Po třech letech, od
23. března 1913 mění linka trasu ve smíchovské oblasti.
Ve směru od Vápenky a Anděla jede Radlickou ulicí do zastávky Koulka v Křížové ulici. V roce
1918 se začínají v období zvýšených
přepravních nároků objevovat i soupravy ve složení motorový vůz +# 1 vlečný vůz. Od
17. února 1923 jezdí linka 9 v trase
Ohrada – Koulka, v období polonočního provozu je vedena v trase Ohrada – Santoška.
V období od
29. července 1923 do
31. října 1923 je linka mezi Národním divadlem a Andělem
vedena přes Jiráskovo náměstí a Zborovskou. Od
1. září 1924 je linka převedena do trasy Vozovna Žižkov – Anděl – Zámečnice a
od
2. listopadu 1927 je prodloužena na Vápenku. V roce
1927 je na linku 9 vypravováno
20 motorových a 22 vlečných vozů.
Provoz s vlečnými vozy je celodenní. Ke dni
1. prosince 1930 je lince pozměněna trasa v centru Prahy. Jezdí z Vápenky přes
Tachovské náměstí na křižovatku Bulhar, dále však pokračuje k Prašné bráně přes Příkopy na Můstek a dále pak po své původní trase přes Národní divadlo,
Újezd a Anděl na Zámečnici. Od
1. července 1933 je linka 9 prodloužena po nové trati do Hrdlořez na Spojovací (v té době
byl užíván název U Kříže). Dle dostupných materiálů jezdí na lince 9 ve špičce 22 souprav (motorový +# vlečný vůz) a v sedle pak 14 souprav. Od roku
1934 se pak z důvodu rostoucí frekvence cestujících začínají na linku 9 nasazovat také třívozové vlaky. Ve špičce je nasazeno
22 motorových a 27 vlečných vozů (smíšená výprava dvou a tří vozových vlaků), v sedle pak jezdí 17 dvouvozových souprav. Během prázdninových omezení
pak jezdily jen vlaky dvouvozové.
Od
1. prosince 1937 je linka prodloužena po nové trati k vozovně Motol. Ve špičce jezdí na lince 9 celkem 14 třívozových vlaků
a 9 vlaků dvouvozových. V sedle je pak nasazeno jen 15 dvouvozových vlaků. K
9. únoru 1942 je linka 9 zkrácena do trasy
Vozovna Motol – Vápenka. Po skončení II. světové války je od
17. prosince 1945 na lince 9 zaveden celonoční provoz. Denní
trasa se neměnila: Vápenka – Tachovské náměstí – Bulhar – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Vozovna Motol. V nočním provozu
byla prodloužena do Hrdlořez a mezi křižovatkami Bulhar a Můstek byla vedena přes Hlavní nádraží, Muzeum a Václavské náměstí. Tato odchylná trasa byla
uplatňována již od 22:30 hodin. V denním provozu se na linku vypravují třívozové soupravy ve složení motorový vůz +# 2 vlečné vozy (tentokrát již jezdí
třívozové vlaky po celý den), v nočním provozu pak zůstávají soupravy pouze dvouvozové, neboť vlaky jezdící celou noc svůj druhý vlečný vůz kolem půlnoci
u „svých“ vozoven odpojovaly. Od
15. prosince 1946 je linka prodloužena do zastávky Motol.
Další změna přichází až po 17 letech. Od
2. ledna 1963 je linka ukončena v Hrdlořezích nejen v nočním, ale i denním provozu.
Na Apríla,
1. dubna 1965 dochází ke změně typu vlečných vozů. Bylo vyřazeno větší množství „malých vlečných vozů“ (Vamberáky).
Zůstávají již jen 2 typy vleků: malé vlečné vozy Plecháč a pak vlečné vozy „Krasin“ se středním vstupem. Linka 9 je od tohoto data po celý svůj provozní
rozsah, tedy i v noci, obsazována vlaky ve složení motorový vůz +# vlečný vůz „Krasin“. Jako trakční vozidlo sloužil buď motorový vůz řady 2000 anebo,
cca do roku
1970 motorový vůz řady 400. V roce
1966 se v pracovní dny vypravuje na linku 9
celkem 32 souprav ve špičce (interval 3 – 4 minuty), v sedle pak jezdí 17 souprav každých 6 minut. Noční provoz je zajišťován třemi starými vlaky.
K zajímavé změně dochází
24. prosince 1968 (
viz Oběžník 337/1968). Denní provoz této linky je nadále zajišťován starými
soupravami (34 vlaků ve špičce, 17 vlaků v sedle), avšak noční provoz vozy typu T3 (3 vlaky). Tyto jezdí od neděle do čtvrtka sólo, ale z pátku na
sobotu a ze soboty na neděli v sestavě 2xT3. Večerní provoz byl tedy ve znamení smíšené výpravy starých vozů a tétrojek. Protože konečná Motol byla
řešena kolejovým přejezdem, kde motorový vůz objížděl vůz vlečný (poslední konečná zastávka tohoto typu v Praze), nebylo možné, aby vozy T3 do této
konečné dojížděly. Ve večerním provozu denní vlaky zachovávaly trasu až do Motola, noční (jednalo se o 3 vlaky) se obracely na kolejovém trojúhelníku
u vozovny Motol. Uvážíme-li tehdejší polonoční interval 11 minut, nebylo pro cestující tolik nepříjemné, když ojediněle některý z vozů končil o jednu
zastávku dřív. Mezi půlnocí a ránem pak všechny spoje (T3) obrací u vozovny Motol. Poslední vůz, který pak ráno jel směrem na Žižkov se u vozovny
Motol obrátil na již zmíněném trojúhelníku a pak couváním zajel manipulačně (tedy bez cestujících) do stanice Motol. Vozy T3 v té době ještě nebyly vybaveny
zadními pomocnými stanovišti, takže opravdu řidič couval z přední kabiny a bezpečnost tohoto manévru zajišťoval průvodčí tohoto vlaku. Ranní cestující mohli
být denně svědky této operace až do
15. května 1972, kdy bylo od ní upuštěno.
Jistou úlevou pro řidiče muselo být zprovoznění objízdné koleje ve vozovně Motol v roce
1971. Vlaky se mohly obracet přes ní
a odpadly nepříjemné manipulace na kolejovém trojúhelníku. V roce
1971 je ve špičce pracovního dne vypravováno na linku 9
celkem 34 souprav (interval 3 minuty), v sedle pak jezdí 20 souprav po 6 minutách. V sobotu zde jezdí celodenně 20 souprav po 6 minutách a v neděli
je pak vypraveno 13 souprav ráno (interval 9 minut) a dalších 7 vlaků vyjíždí odpoledne, čímž se interval zkrátil na 6 minut. Na vypravování linky 9 se
podílejí vozovny Žižkov a Motol. Večerní interval je 15 minut. Když je
30. srpna 1971 zaveden provoz na špičkové lince 6
(Spojovací – Hlubočepy, trasa mezi Spojovací a Andělem totožná s linkou 9) je provoz linky 9 ve všední dny oslaben. V období přepravní špičky jezdí
21 vlaků po 6 minutách, v sedle pak jen 12 vlaků po 10 minutách. O víkendech se počet vlaků a ani interval neměnil. Ke dni
3. prosince 1971 je zrušen u Muzea kolejový oblouk, který umožňoval jízdu od Václavského náměstí k hlavnímu nádraží. Důvodem
je jeho zabrání stavbou metra a v roce 1971 je toto inzerované jako dočasné. Jenže, s tou dočasností máme zkušenosti! Oblouk již nikdy obnoven nebyl.
Od tohoto data je tedy linka v nočním provozu mezi křižovatkami Bulhar a Můstek vedena stejně jako v denním provozu, tj. kolem Prašné brány a přes Příkopy.
Když jsou
14. ledna 1974 staré vlaky na lince 9 nahrazeny soupravami 2xT3. V denním provozu je linka 9 zkrácena do trasy
Hrdlořezy, Spojovací – Kotlářka, v nočním provozu je prodloužena do vozovny Motol. Úsek Kotlářka – Vozovna Motol byl až do roku 1980 pojížděn pravidelnou linkou
jen v noci (denní linka zde nejezdila snad proto, že tímto úsekem bylo vedeno množství souběžných autobusových linek), jinak pouze manipulačně a úsek Vozovna Motol – Motol
zůstal opuštěn až do roku 1988. Tím zanikla poslední konečná, kde nebyla smyčka a kde se tzv. kuplovalo. Zajímavé však je, že s linkou 9 byly plány trochu jiné.
Od října 1973 měla být linka 6 přesměrována do trasy Radlice – Kubánské náměstí a měly sem být nasazeny sólo vozy T1 a T3. Uvolněné staré vlaky z linky 6 se
neměly vyřazovat, ale měly být využity pro posílení linky 9. Staré vlaky měly na lince 9 být nahrazeny vlaky 2xT3 až k předpokládanému zprovoznění prvního úseku
metra, což mělo nastat
1. července 1974.
Od
9. května 1974 jezdí linka 9 v noci pouze v sestavě sólo T3. V roce
1974 je na linku v pracovní dny
vypravováno 16 vlaků (špička, interval 7 minut), respektive 10 vlaků (sedlo, interval 11 minut). V sobotu zde jezdilo 10 vlaků dopoledne a 9 vlaků odpoledne
při intervalech 10, respektive 11 minut. V neděli ráno jezdí 7 vlaků, odpoledne je nasazeno 10 vlaků Interval ráno byl 14 minut, odpoledne 11 minut. Večerní
interval byl stanoven na 17 minut. Noční provoz nadále zajišťují 3 sólo vozy T3. Spřažené T3 do nočního provozu vyjíždějí na
24. prosince 1974 a
31. prosince 1974 a dále o
Spartakiádě roku 1975.
Informace z Vánoc 1975 a roku 1976 nejsou zatím k dispozici.
Dne
27. června 1977 je trvale zrušen provoz tramvají v ulicích Husitská a Koněvova (od Ohrady k Tachovskému náměstí). Linka 9 je
vedena od zastávky Ohrada přes Nákladové nádraží Žižkov, Olšanskou na Olšanské náměstí, dále přes zastávku Husinecká, po nové přeložce do zastávky Bolzanova
(Hlavní nádraží). Odtud pak ulicí Opletalovou pokračovala přes Hybernskou ulici k Prašné bráně a dále do Košíř, respektive v noci do Motola. Ke dni
5. září 1977 je zahájena dlouhodobá výluka ulice Plzeňské. Úsek Anděl – Kotlářka – vozovna Motol zůstal mimo provoz. Aby byl
zajištěn provoz vozovny Motol, byla vystavěna provizorní manipulační jednokolejná trať, která vedla od motolské vozovny podél ulice Kukulovy a napojovala
se kolejovým trojúhelníkem na Vypichu na bělohorskou radiálu. Vzhledem k této výluce je linka 9 ukončena u Anděla, obracení se děje objezdem Ženských domovů.
V nočním provozu je prodloužena k nádraží Smíchov. Od tohoto data je na linku 9 ve všední dny nasazováno ve špičce 13 vlaků (interval 9 minut), v sedle pak
jen 8 vlaků, jezdících každých 13 minut. O víkendech pak je nasazováno 9, respektive 8 vlaků (sobota, interval 11, respektive 12 minut) a 7 respektive 9 vlaků
(neděle, interval 14 minut, respektive. 11 minut. Vzhledem k výluce Plzeňské ulice se poněkud změnilo i vypravování z vozoven. Linku 9 vypravuje vozovna Žižkov,
v menší míře vozovna Motol a nově jsou vypravovány vlaky na linku 9 ze Střešovic. Noční vozy vypravují vozovny Žižkov a Střešovice. Vozovna Motol po celou dobu
výluky „Plzeňská“ noční vlaky vůbec nevypravovala. Důvodem byla zmíněná jednokolejka, kde by se mohly střetnout vlak zatahující s vlakem vyjíždějícím.
|
|
V roce
1977 se prohlubuje nedostatek řidičů a k
7. listopadu 1977 vstupují v platnost nové jízdní řády.
V pracovní den je ubrána jedna souprava. Ve špičce jezdí nyní souprav pouze 12, přičemž interval 9 minut byl zachován zkrácením oběžné doby. V sedle bylo rovněž
o vlak méně – 7 vlaků udržovalo interval 15 minut. Víkendové a večerní parametry se neměnily. Ve dnech
24. prosince 1977 a
31. prosince 1977 jsou noční vlaky linky 9 vypraveny v sestavě 2xT3.
Když je dne 13. srpna 1978 zprovozněna trasa metra IA, dotkne se komplexní změna linkového vedení devítky tím, že je na ní zrušen
noční provoz. Na Spojovací je zavedena nová noční linka 6 a úsek mezi Nákladovým nádražím Žižkov a náměstím Republiky „podědila“ po zrušené lince 9 přesměrovaná
noční „dvacítka“. Počet vypravovaných vlaků se vrátil do stavu mezi 5. zářím 1977 a 6. listopadem 1977; jen
s tím rozdílem, že večerní interval byl prodloužen na 20 minut.
Po dokončení rekonstrukce Plzeňské ulice k
8. listopadu 1979 se linka vrací do trasy Hrdlořezy, Spojovací - Kotlářka. Počet vlaků
a intervaly se změnily takto: špička pracovního dne: 15 vlaků, interval 8 – 9 minut. Sedlo 9 vlaků, interval 13 – 14 minut. V sobotu dopoledne 10 vlaků, interval
12 minut, odpoledne 8 vlaků, interval 13 – 14 minut. V neděli ráno 8 vlaků, odpoledne 10 vlaků (intervaly 13 – 14 minut, respektive 12 minut). Večerní interval
zůstal na 20 minutách (úsek Kotlářka – Vozovna Motol byl nadále pojížděn jen v noci a to linkou 16). Na vypravování linky 9 se opět podílejí jen vozovny Motol a Žižkov.
Ke dni
2. července 1980 je zrušen provoz linky 6. Toto opatření má za následek obnovení nočního provozu linky 9. Noční trasa je shodná
s denní, jen s tím rozdílem, že nekončí na Kotlářce, ale pokračuje do vozovny Motol. K tomuto datu proběhnou v oblasti Prahy 5 v nočních tramvajích trochu „rošády“
– do Motola se vrací po dvou letech linka 9 a linka 16 je odkloněna do Radlic, kde nahrazuje zrušenou linku 6. Linka 9 je v nočním provozu provozována sólo
vozy T3, výjimkou jsou
Štědrý den a
Silvestr 1979 a
1980.
Od
25. října 1980 je linka 9 prodloužena do vozovny Motol i v denním provozu. Do úseku Kotlářka – Vozovna Motol se tak po šesti letech
a devíti měsících vrátila denní tramvajová linka a to dokonce ta, která zde od vybudování tratě v roce 1937 až do roku 1974 jako jediná pravidelně jezdila.
K
19. prosinci 1980 je na linku 9 nasazováno ve špičce 15 souprav (interval 9 minut), v sedle 9 souprav po 14 minutách. V sobotu
dopoledne a v neděli odpoledne pak jezdí 10 vlaků každých 13 minut a v sobotu odpoledne a v neděli ráno pak 8 vlaků každých 15 minut. Večerní interval byl
prodloužen na 25 minut. Večerní provoz zajišťují 2 polonoční vlaky (2xT3; jeden z vozovny Motol a jeden z vozovny Žižkov) a 3 noční vozy T3 sólo.
Od
31. srpna 1981 jsou na linku 9 vypravovány vlaky 2xT3 i v nočním provozu. Současně je zaveden jednotný jízdní řád pro soboty
a neděle. V tyto dny jezdí na lince 9 v patnáctiminutovém intervalu 8 vlaků.
Zatímco linka 15 se od
10. ledna 1984 vydává z Kotlářky až k vozovně Motol, linka 9 je v denním provozu na Kotlářku zkrácena.
Interval ve špičce pracovního dne byl zkrácen na 6 minut. Poté, co jsou
4. července 1985 zrušeny tramvajové tratě v ulicích
Hybernská a Na Příkopě tramvaje zcela opouští křižovatku Můstek. Že se jednalo o nesmyslný krok se sice vědělo, ale, jak tvrdí klasik českého humoru
Jára Cimrman: „Můžeme o tom vést spory, můžeme o tom pochybovat“. Tehdejší ředitel prohlašoval, že tam kam vede metro, nebude jezdit souběžně tramvaj.
Linka 9 je vedena mezi Hlavním nádražím a Národním divadlem přes Jindřišskou, Vodičkovou a Spálenou ulicí se dostává na svoji původní trasu. V souvislosti
se zřízením speciální číselné řady nočních tramvajových linek od
3. listopadu 1985 je na lince 9 zrušen noční provoz.
Po zahájení provozu na nové trati do sídliště Řepy se od 26. října 1988 samozřejmě linka 9 vydává od vozovny Motol až do Řep.
K tomuto datu je tedy obnoven provoz v úseku Vozovna Motol - Motol, který byl 14 let nepojížděn.
Linka 9 si za posledních několik desetiletí užila vždy ty nejnovější typy pražských tramvajových vozů. Od
prosince 1995 jsou na ní
vypravovány vlaky 2xT6A5. V roce
2008 tak bylo možné spatřit na lince 9 kromě vlaků 2xT3 a 2xT6A5 také nové nízkopodlažní vozy
Škoda 14T Elektra. V období let
2009 –
2013 byly na linku 9 vypravovány také vozy KT8D5.RN2P.
V současné době se na linku 9 vypravují vlaky 2xT3R.P, 2xT6A5 a nízkopodlažní vozy Škoda 15T ForCity Alfa. Na vypravování se podílí vozovny Motol a Žižkov.