Koleje u Národního muzea
aneb zárodek staronové tramvajové tratě

V prostoru Vinohradské ulice mezi ulicemi Wilsonova a Legerova, v těsné blízkosti budov Národního muzea, se objevují nové tramvajové koleje.

Vzhledem k probíhající celkové přestavbě této lokality v souvislosti s rekonstrukcí obou budov Národního muzea (historická budova i bývalé Federální shromáždění) včetně podzemní spojovací chodby a inženýrských sítí bylo na úrovni vedení hl. m. Prahy rozhodnuto tento prostor uvést k termínu dokončení rekonstrukce muzea (28. října 2018) již do takového stavu, aby v něm nemusely v dohledné době probíhat další stavební práce, při kterých by se nové povrchy musely bourat. Na základě koncepční studie zpracované IPR hl. m. Prahy jsou zde proto v předstihu položeny tramvajové koleje v délce 80 metrů a budou realizovány i stožáry veřejného osvětlení s přípravou na instalaci trolejového vedení.

Vzniklý izolovaný úsek kolejí má být v budoucnu součástí tramvajového propojení Muzeum - Hlavní nádraží - Bolzanova, pro které se v současné době pořizuje změna územního plánu a jeho realizace je možná nejdříve v řádu pěti let. Na své první tramvaje však nové koleje nebudou čekat tak dlouho, neboť se již projekčně připravuje jejich napojení kolejovým trojúhelníkem na stávající tratě ve Vinohradské a Škrétově ulici. Výstavba tohoto napojení na tramvajovou síť je reálná zhruba za dva roky. Nové koleje u Muzea tak budou moci nezávisle na stavbě dalšího pokračování trati sloužit pro ukončení linek vedených obousměrnými vozy nebo jako lukrativní stanice pro vozy komerčních jízd přímo v centru Prahy.

V této souvislosti připomeňme, že zřizování částí infrastruktury tramvajových tratí v předstihu není sice obvyklé, ale přesto se takové případy vyskytují. Nejznámějším (a bohužel smutným) příkladem je Wilsonův most v Hradci Králové, kde byly v roce 1910 položeny koleje pro budoucí tramvajový systém, ten však nikdy nevznikl a koleje byly v roce 1932 odstraněny. V současné době jsou takto připraveny koleje v délce 400 metrů v Merhautově ulici v Brně v prostoru nadjezdu silničního Husovického tunelu, časový termín zprovoznění této trati je však nejistý. Ve světě byly případy zřízení částí infastruktury v předstihu a jejího skutečného následného úspěšného využití v nedávné době realizovány například ve Francii při etapovité výstavbě nových tramvajových provozů. Připravená kolejová rozvětvení, křížení či tratě pro budoucí využití dnes nalezneme například v Remeši, Brestu a Angers. Úseky tramvajových tratí připravené v koordinaci v delším předstihu a jejich následné zprovoznění je běžné také při výstavbě nových tras metra zasahujících až do centra města, typickým příkladem z nedávných let je italské Miláno.

Doufejme, že koleje u Národního Muzea v Praze půjdou cestou zahraničních příkladů a za několik let se zde svezeme tramvají.