Tramvajová linka 8

Dne 7. června 1908 byla pod číslem 8 zavedena tramvajová linka spojující dnešní zastávku Právnická fakulta (tenkrát byla konečná zastávka pojmenována Dvořákovo nábřeží) s holešovickým Výstavištěm. Linka byla vedena po dnešním Nábřeží Kapitána Jaroše. Již 28. června 1908 byla prodloužena Pařížskou ulicí až na Staroměstské náměstí. Dne 19. října 1908 je linka zrušena. Ještě jednou se v trase Staroměstské náměstí – Výstaviště – Královská obora objevuje v letech 1909 a 1910. Jednalo se o příležitostný provoz od května do října.

Návrat čísla 8 do sítě pražských tramvají nastává dne 15. července 1914. Tentokráte se jednalo o linku jezdící v trase Karlov – Mezibranská – Muzeum – Hlavní nádraží (tenkrát Františka Josefa) – Hybernská ulice – Prašná brána. Obsazena byla motorovými vozy, jezdícími bez vlečných vozů. O tři roky později, 11. ledna 1917 je změněna trasa do podoby Karlov – Mezibranská – Muzeum – Můstek – Josefské náměstí (Republiky) – Dlouhá – Jatky – Výstaviště. Již 15. listopadu 1917 je linka 8 zkrácena do trasy Karlov – Na Zátorách. K Výstavišti už vlaky linky 8 nezajížděly.

Od 10. března 1921 je linka 8 mezi náměstím Republiky a zastávkou Jatky vedena ulicí Na Poříčí a přes Těšnov. Zároveň je zkrácena do trasy Karlov – Ortenovo náměstí. V rozmezí od 10. května 1923 do 29. července 1923 je její trasa opět prodloužena až k Výstavišti. Od 29. července 1923 je linka 8 opětně zkrácena do ulice Na Zátorách. K 31. červenci 1932 je linka převedena do trasy Karlov – Mezibranská – Muzeum – Můstek – Náměstí Republiky – Těšnov – Hlávkův most – Dopravní podniky (Vltavská) – Strossmayerovo náměstí (Antonínskou ulicí) – Letná, Čechova třída (Letenské náměstí).

V roce 1933 je na linku 8 vypravováno 12 motorových vozů ve špičce a 8 motorových vozů v ostatních obdobích. Interval je od 6 do 8 minut. Vlečné vozy na této lince používány nejsou. Od 3. listopadu 1936 je linka 8 prodloužena do Dejvic na Vítězné náměstí. Od ledna 1937, snad v souvislosti s dříve uvedeným prodloužením, se na linku 8 začínají vypravovat soupravy ve složení motorový + jeden vlečný vůz. Ve špičce jezdí 16 souprav v intervalu 5 minut, v sedle pak 11 souprav v intervalu 7 minut. Aprílově se 1. dubna 1937 linka vrací do Holešovic. Tentokráte má výchozí bod na křižovatce Argentinská. Pak jede přes Uranii (Ortenovo náměstí) – Hlávkův most – Těšnov – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Mezibranská – Karlov. Na lince jezdí opět motorové vozy sólo. (13 motorových vozů ve špičce, 10 motorových vozů mimo špičku). Počínaje 21. říjnem 1938 je linka 8 zkrácena do trasy Náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Karlov. Obsluhuje ji jediný motorový vůz sólo, kyvadlově jezdící po jedné koleji. No a 1. prosince 1938 je linka zrušena. Na Karlově přebírá její úlohu linka 6.

Od 1. září 1942 je zahájen provoz na nové lince číslo 8, tentokráte vedené v trase Břevnov, Malovanka – Hládkov – Vozovna Střešovice – Špejchar – Letenské náměstí – Antonínská ulice – Hlávkův most – Těšnov – Invalidovna – Palmovka – Balabenka – Vysočany, Kolbenova továrna. Na lince jsou nasazeny soupravy ve složení motorový + vlečný vůz; ve špičce je nasazeno 16 vlaků, jezdících v intervalu 6 minut, mimo špičku pak 12 vlaků po osmi minutách. Po čtyřech letech, od 4. listopadu 1946 se mění trasa linky 8 v oblasti Vysočan. Od Palmovky pokračuje přes Balabenku na Harfu. Pro silné vytížení této linky v přepravních špičkách všedního dne se v tomto období vypravují na linku 8 soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy. V ostatních obdobích pak vlaky ve složení motorový vůz + 1 vlečný vůz. Po zahájení provozu na nové smyčce Královka je od 1. června 1948 ze smyčky Malovanka přesunuta konečná osmičky na Královku.

Počínaje 2. červencem 1950 je linka 8 v úseku Palmovka – Harfa provozována jen ve špičkách pracovního dne. Na další změnu si počkáme dlouhých čtrnáct let. Od 1. prosince 1964 je linka z Královky prodloužena na Vypich. V té době je ve špičce pracovního dne linka 8 obsluhována 24 soupravami, z nichž bylo 5 ve složení motorový vůz + 2 vozy vlečné, ostatní vlaky byly dvouvozové. Interval byl cca 4 minuty. V období přepravního sedla a v neděli pak jezdilo souprav jen 6 v intervalu 13 minut. O nedělích bylo možné na lince 8 potkat i vlak ve složení motorový vůz Ponorka, případně Mevro s vlekem Krasin. Vlaky, vedené jednosměrným motorovým vozem byly vypravovány ze střešovické vozovny. K 8. únoru 1965 je linka 8 částečně obsazena vozy 1xT3, kterým ještě sekundují staré vlaky. Již po dvou měsících, 21. dubna 1965 je na lince dokončena výměna vozového parku. Dle oběžníku se ve všední den na tuto linku vypravuje celkem 27 vlaků, z toho je 18 sólo T3, které jezdí po celý den a 9 souprav 2xT3, jezdících ve špičce pracovního dne. O nedělích jezdí jen 1xT3. Linka 8 se toho dne stává první linkou, vypravovanou vozovnami Střešovice a Vokovice, obsazenou vozy T3 a naopak byla poslední linkou, na kterou staré vozy vypravovala vozovna Hloubětín.

Při celostátní Spartakiádě 1965 je linka 8 vedena v trase Starý Hloubětín – Královka. Je obsazena pouze vlaky 2xT3 (21 souprav). Naopak o prázdninách 1966, kdy je linka 8 kvůli výluce Sokolovské ulice odkloněna přes Libeňský most do smyčky Libeň, U Kříže, jsou na ni z energetických důvodů pouze sólo T3. Od 9. ledna 1967 dochází ke změně provozních parametrů linky 25. Její provoz je rozšířen i na odpolední špičku, zároveň je prodloužena do Břevnova na Královku a obsazena vlaky 2xT3. Ke stejnému datu jsou na lince 22 nahrazeny staré vlaky soupravami 2xT3. Protože napájení v oblasti Bělohorské není plně dostačující, jsou na linku 8 k tomuto datu nasazeny vozy T3 sólo. Od 26. srpna 1968 je na lince 8 předčasně zaveden poprázdninový provoz, v rámci kterého jsou na tuto linku nasazeny vlaky 2xT3. Od toho dne vozovna Hloubětín vypravuje po několik let, s výjimkou nočních vozů, do sítě po celý týden výhradně vlaky 2xT3.V roce 1969 je linka 8 vypravována z vozoven Hloubětín, Vokovice a Střešovice. Ve špičce je obsazena dvanácti vlaky 2xT3 v intervalu 9 minut, v sedle pak osmi vlaky v intervalu 11 minut. Večer, když byla frekvence cestujících na této lince velmi slabá, jezdily soupravy v intervalu 21 minut, což byl na tehdejší dobu interval velice dlouhý. Ke dni 2. července 1972 je linka vedena v trase Vypich – Palmovka – Nový Hloubětín s tím, že v úseku Náměstí Lidových milicí (dnešní Vysočanská) – Nový Hloubětín, je provozována jen ve špičkách pracovního dne. V prosinci 1972 je na linku 8 vypravováno ve špičce 13 vlaků 2xT3 v intervalu 9 minut, v sedle pak 9 vlaků po 11 minutách. V sobotu jezdí po celý den 8 souprav v intervalu 12 minut, v neděli dopoledne je vypraveno 7 vlaků v intervalu 13 minut, odpoledne se po výjezdu dalšího vlaku interval zkrátil na 12 minut. Ve večerním provozu má linka interval stanoven na 25 minut. Linka je vypravována z vozoven Hloubětín a Střešovice. Tyto provozní parametry na lince 8 nezmění ani po zahájení provozu trasy metra I.C dne 9. května 1974. O hlavních dnech Československé Spartakiády 1975 je linka 8 zkrácena do trasy Nový Hloubětín – Královka.

Počínaje 1. červencem 1976 je linka 8 prodloužena od Vypichu a Nového Hloubětína po někdejší manipulační trati v Kbelské ulici a pak po nové trati na Černý Most (Lehovec). Po skončení letních prázdnin 1976 se výprava linky 8 mění takto: ve špičce jezdí 16 vlaků 2xT3 v intervalu 8 minut. V sedle jezdí 9 vlaků 2xT3 po čtvrt hodině. O sobotách a nedělích jezdí celodenně 9 souprav v intervalu 14 minut. O vypravování se dělí vozovny Hloubětín a Střešovice. Zajímavá situace nastává k 5. září 1977, kdy je uzavřena Plzeňská ulice. Aby nebyla vozovna Motol na více než 2 roky „odříznuta od světa“, je vybudována provizorní jednokolejná manipulační trať Vozovna Motol – Vypich. I když se trasa linky 8 neměnila, mění se její vypravování. Na hloubětínské straně zůstává vše stejné. Linku však přestávají vypravovat Střešovice (tato vozovna přebírá vypravování většiny původně motolských linek) a na jejím provozu se podílejí vozovny Vokovice a nově také právě vozovna Motol. Ve všední den zůstaly provozní parametry stejné; o víkendech jezdilo již jen 8 vlaků v intervalu 15 minut. Když se k 7. listopadu 1977 mění jízdní řády v souvislosti s kulminujícím nedostatkem řidičů, je špičkový interval prodloužen na 9 minut a počet vlaků se snížil na 15.

Od 13. srpna 1978 je linka 8 prodloužena na Bílou Horu. Počet vlaků na lince vzrostl na 16, při zachovaném intervalu 9 minut. V sedlovém provozu pak bylo nasazeno 10 vlaků po 14 minutách. O víkendech byla linka 8 obsazena devíti soupravami v intervalu 14 – 15 minut. V listopadu 1979, po skončení výluky Plzeňské ulice, je vypravování linky 8 opět převedeno z Motola a Vokovic do vozovny Střešovice. Po zrušení tratě ve Kbelské ulici od 2. července 1987 je linka přeložena na novostavbu tratě mezi Novým a Starým Hloubětínem. Od 23. listopadu 1990 je linka 8 částečně také obsazována článkovými vozy KT8D5. Aby byl zajištěn přestup cestujících do stanice metra Palmovka, je od 26. března 1991 změněno vedení linky 8 v oblasti Palmovky. Mezi Balabenkou a Invalidovnou již nejezdí přímo Sokolovskou ulicí, ale je vedena ulicemi U Balabenky, Na Žertvách a Zenklova. V rámci úspor je od 22. listopadu 1991 linka zkrácena na Vypich, k 11. únoru 1992 je ve špičkách pracovního dne linka prodloužena na Bílou Horu a od 26. dubna 1994 jezdí linka 8 opět trvale na Bílou Horu.

Požadavek na přímé spojení náměstí Republiky s metrem C přináší od 9. listopadu 1998 osmičce úpravu trasy v centru Prahy. Místo přes Těšnov a Vltavskou je vedena kolem Bílé Labutě, přes náměstí Republiky a Dlouhou třídu na Strossmayerovo náměstí, odkud dále pokračuje na Bílou Horu. Současně je linka obsazena pouze vlaky 2xT3. Po roce, k 18. říjnu 1999 je linka zkrácena do trasy Bílá Hora – Nádraží Vysočany. Ke dni 30. srpna 2003 jezdí linka v trase Nádraží Vysočany – Palmovka – Florenc – Bílá Labuť – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Hradčanská - Podbaba, v sestavě 2xT3. Od roku 2005 jsou na linku opět nasazovány i vozy KT8D5.

Když 3. února 2007 začala rekonstrukce Štefánikova mostu je linka odkloněna přes Těšnov a Vltavskou. Zatímco ve všední den zůstává smíšený provoz 2xT3 a KT8D5, o víkendech jezdí sólo T3. Od dubna 2007 jezdí o víkendech na lince 8 také vůz T3R.PLF. Od 1. září 2007 je linka 8 opět provozována celotýdenně v sestavě 2xT3, respektive KT8D5 či KT8D5.RN2P. Když je od 13. května 2008 v souvislosti se stavbou tunelového komplexu Blanka přerušen provoz v úseku Letenské náměstí – Hradčanská. Linka 8 objíždí uvedený úsek přes Čechův most, Malostranskou a Chotkovy sady. A aby to nebylo tak jednoduché, není již ukončena v Podbabě, ale je přesměrována do Divoké Šárky. Další odklon se přidává k 1. únoru 2009, kdy linka objíždí Hradčanskou vedena přes Prašný most a Královský letohrádek. V roce 2009 linka střídá konečné jak na běžícím pásu. Od 1. července 2009 je změněno ukončení linky 8 na jejím východním konci, kdy již nejezdí do do Vysočan, ale nově do smyčky Starý Hloubětín. No a od 3. listopadu 2009 se linka 8 vrací na svoji původní konečnou do Podbaby. V rámci úsporných opatření jsou na linku 8 od 1. února 2010 vypravovány o víkendech vozy sólo.

Na svoji klasickou trasu přes Letenské náměstí a Hradčanskou se linka vrací 1. října 2010. Když je od 1. září 2011 zprovozněno prodloužení do zastávky Nádraží Podbaba, jsou na linku 8 nasazovány vlaky 2xT, respektive KT8 po celý týden.

Od 1. září 2012 jsou na linku 8 vypravovány o víkendech opět vozy sólo. Každoročně o předvánočních víkendech je víkendový provoz posílen vypravováním vlaků KT, 2xT, případně 15T. Změna linkového vedení platná od 28. srpna 2016 trasu linky nezmění, pouze je provoz vlaků 2xT rozšířen na celý týden.