Přestože byla trať Křimov – Reitzenhain projektována jako trať vedlejší, její význam se, zejména v nákladní dopravě, neustále zvyšoval.
Nádraží Reitzenhain mělo pro přeshraniční přepravu zvláštní postavení, docházelo zde k přepřahání lokomotiv, výměně vlakového personálu
a celnímu a pasovému odbavení. Osobní doprava byla zastoupena dlouhá léta dvěma páry smíšených vlaků, vyšší hustotu dopravy přinesla
až motorizace ve 30. letech, kdy zde ve všední dny jezdilo 5 párů osobních vlaků, jejichž počet se v neděli zvýšil na 7.
V letech 1938 – 1945 trať, po obsazení pohraničí, provozovaly Německé dráhy v úseku Chemnitz - Reitzenhain – Křimov. V tomto období zde
byl dokonce veden pár rychlíků v trase Chomutov - Chemnitz, na konci války již jízdní řád uváděl jen dva páry osobních vlaků denně. Konec
války zároveň znamenal zastavení provozu přes státní hranici. Po roce 1945 začala povážlivě klesat i přeprava nákladů.
Celou oblast pohraniční postihlo po druhé světové válce vysídlení německého obyvatelstva, k němuž samozřejmě trať posloužila. Protože
se kraj drasticky vylidnil, následoval v přímé souvislosti postupný útlum průmyslové výroby v Krušných horách. Brzy byly zlikvidovány
obce Pohraniční (Reitzenhain v Čechách), Menhartice i Stráž. Není bez zajímavosti, že po druhé světové válce byly odstraněny sloupy
elektrického vedení ke stanici Hora Sv. Šebestiána a její objekty tak nebyly napojeny na elektrický proud.
Osobní dopravu již zajišťoval jen motorový vůz jezdící z Křimova do Reitzenhainu. Pro minimální zájem cestujících však byl provoz
9. května 1948 zastaven a nahrazen autobusovou dopravou.
I po zastavení provozu ještě nadále sloužila část železniční tratě jako vlečka k nákladišti Křimov. Pod tento název se schovala někdejší
železniční stanice Hora Sv. Šebestiána. Probíhala zde zejména nakládka dříví a rašeliny. V roce 1953 „to“ začalo vypadat, že bude provoz
tratě obnoven. Mělo totiž dojít k otevření hraničního přechodu Reitzenhain. To, že byl obnoven přívod elektrického proudu na nádraží Hora Sv. Šebestiána, pokládejme jen za okrajovou záležitost. Byly totiž také obnoveny a zprovozněny všechny drátovody pro obsluhu návěstidel a celá trať se dočkala oprav. K obnovení provozu však nedošlo. A tak byla část tratě nadále využívána pro nákladní přepravu do nákladiště Křimov. Po roce 1954 bylo díky sněhové kalamitě poškozeno vedení elektrického proudu na nádraží Hora Sv. Šebestiána a tak bylo opět bez elektrické energie.