Úspěšný provoz prvních dvou lanových drah byl inspirací pro další projekty, z nichž se však nakonec realizace dočkala
lanovka na Výšinu přátelství, dnes spíše zvanou pod názvem Diana. O výstavbě lanovky bylo rozhodnuto v roce 1911.
Technologické zařízení lanovky dodala společnost Siemens. Jednokolejná lanovka o rozchodu 1000 mm o délce 437 metrů má ve svém
středu zřízenu Abtovu výhybku o délce 102 metrů.
Dolní stanice lanové dráhy Stará louka je umístěna na konci Mariánské uličky vedle grandhotelu Pupp, otevřená mezistanice Jelení
skok se nachází přesně v polovině trati a oba vozy tak stanicují současně. Horní stanice se strojovnou je vybudována přímo na
vrcholu. Celá trať je vedena do (v pohledu odspoda) levého oblouku lesním terénem, kde se terénní zářez střídá s náspem a tělesem
v úrovni krajiny. Křížení s lesními stezkami je mimoúrovňové s pomocí tří podchodů a tří můstků.
Vozy pro lanovou dráhu byly celodřevěné s dveřmi na obou stranách.
Stejně jako zbylé lanové dráhy, i ta na Dianu byla po II. Světové válce v nevalném technickém stavu. Během dvouleté opravy v letech
1963 – 1965 byla opravena trať a budova dolní stanice, dřevěné vozy nahradily nové, celokovové od Tatry Smíchov. Podobně jako
v případě tunelové lanovky, i zde zůstaly vozy na původních podvozcích. Do střechy vozů byla vsazena postranní panoramatická okna,
známá z autobusů ŠM 11 té doby.
V roce 1980 byl provoz lanové dráhy zastaven, a její následující osud je velmi podobný lanovce tunelové. Opravy se ujala polská
firmy Budimex, a i zde elegantní tatrovácké vozy nahradily nevzhledné krabice od polské firmy Konstal Chorzów. Lanovka po rekonstrukci
znovu vyjela v roce 1988.