Když začaly být v závěru 19. století, s ohledem na vzrůstající potřeby vnitropodnikové přepravy hotových výrobků, surovin a odpadů,
čím dál tím intenzivnější otázky, čím po areálu ústecké Spolchemie přepravovat, došlo mezi lety 1908-1910 k přebudování stávající
kolejové animální dopravy na elektrický pohon.
Vozíky s materiálem se do výrobních prostor dostávaly buď zřízeným kolejovým obloukem, ve stísněných prostorách s pomocí točny, případně
také velmi častým způsobem s pomocí vykolejení vozíku a manipulací probíhající mimo koleje přímo po zemi.
Úzkorozchodná dráha byla napájená stejnosměrným napětím o výši 220V. S ohledem na různorodost přepravovaných surovin byly k přepravám využíváno
několik typů vozíků, které se dají shrnout do kategorií plošinové, korbové a cisterny. Mezi lety 1925-1929 vykazuje drážka elektrické lokomotivy
3 typů, od firem Siemens&Schuckert, AEG a Orenstein&Koppel. K poslední obměně vozového parku došlo mezi lety 1954 a 1961 kdy byly nakoupeny
lokomotivy typu TLD 10 a TLD 6,5, jejichž výrobu zajišťoval podnik ČKD Praha a později FEZ Frýdlant nad Ostravicí.
Přes provedenou modernizaci lokomotivního parku byly již od počátku 60. let předkládány návrhy na postupné rušení dráhy s přechodem vnitropodnikové dopravy na automobilovou dopravu.
V roce 1965 měřila síť úzkokolejky v areálu Spolchemie 22,5 km, v provozu bylo 25 elektrických lokomotiv a 430 vozů.
Traťový svršek je vybudován z kolejnic typu 115/24, rozchod je 565 mm. Kolejnice jsou zpravidla uloženy tzv. na boso, tedy bez využití pražců.
Po postupném rušení jednotlivých částí dráhy zbyla do
roku 2007 v provozu poslední část v západní částí areálu, sloužící k odvozu odpadní sádry z výroby kyseliny fluorovodíkové.
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info