Tramvajový provoz v Horním Slezsku

...aneb Do tramvaje s cestovním pasem

S koncem 19.století s masivním rozvojem elektrické trakce v celé Evropě, došlo i v Katovicích k elektrifikaci první tramvajové trati. Stalo se tak 1.července1898. Následně v letech 1898-1899 byl elektrifikován celý kolejový systém. V roce 1899 jsou na trať napojena města Katowice, Siemianowice a vystavěno je nové spojení Zabrze - Bytom přes Biskupice a Bobrek. Ze stejného roku pochází i trať z Bytomi přes Godulu, Chebzie, Nowy Bytom do Chorzówa. V roce 1900 je vystavěno prodlužení z Katowic do Myslowic. O dalších 7 let později je zprovozněno prodloužení trati z Bobreky přes Ruda Śl. do Chebzie. Vozový park v té době tvořily čtyřnápravové motorové vozy a dvounápravové vlečné vozy německé výroby.

Zajímavosti Linka 9 - ve většině své trasy jednokolejná, jízdní doba činí 72 minut Linka 38 - jsou na ní provozovány obousměrné polské KSW vozy z roku 1949 Linka 24 - konečná v Sosnowiec, Okrzei je řešena pomocí vratného trojúhelníku. Fotomísto - velmi fotogenický je tramvajový podjezd v Szopienicích (linky 14, 23, 37 event. 15) Nejzatíženější konečná - čilý ruch je ve smyčce Chebzie -projíždí tudy linka 9, počátek tras zde mají linky 1, 11, 17 a 18 Rychlodrážní úsek - mezi městy Bytom a Chorzów je stále dochován segregovaný rychlodrážní úsek Jednokolejky - v celé síti jsou četné jednokolejky, jejichž provoz je zabezpečován světelnými signalizacemi, z nichž některé jsou ovládané prostřednictvím trolejových kontaktů a některé ručně řidičem tramvaje

Ke 14.červnu 1912 byla na území Horního Slezska vystavěna úplně první nová normálněrozchodná tramvajová trať, vedoucí v trase Katowice, Rynek - Park Koszciuszki (dnes je tato trať pojížděna linkami 6 a 16; od roku 1947 je tato prodloužena do Brynówa). V říjnu následujícího roku je k 23.10.1913 zahájen tramvajový provoz ve městě Bytom, obsluhované z vozovny v ulici Piekarská (tenkrát Gutenbergerstr.). Z ní byly vypravován 3 linky do dnešních oblastí Karb, Helenka a Stolarzowice. Vozový park tvořily dvou- a čtyřnápravové vozy německé výroby.

V roce 1918 vzniká samostatné Polsko a Hornoslezská oblast je rozdělena mezi Polsko (město Myslowice, zbytek oblasti zůstal Německu. Přirozenou hranici tvořily řeky Brynica a Czarna Premsza. Jako důsledek Slezských povstání byla německo-polská hranice roku 1922 následně ještě posunuta. Města Gliwice (Gleiwitz), Zabrze(Hindenburg), Bytom (Beuthen) zůstala německá, zbytek měst připadl Polsku. Tramvajový provoz setrval s tím, že tramvaje na 7 místech přejížděly hranici s klasickým celním odbavováním! Jednoduše mezinárodní tramvajová doprava.

V roce 1928 je vystavěno spojení Katowic s městy Sosnowiec a Bedzin. Jelikož staré německé vozy již nebyly v dostatečném množství, dodány byly robustní čtyřnápravové motorové a vlečné vozy anglické výroby. V provozu se udržely do roku 1965.

V roce 1930 začíná postupná přestavba sítě na normální rozchod - dokončena byla roku 1953. Jako první je v roce 1933 zprovozněna trasa Mikulczyce - Makoszowy (rozchod 1435); dosud pojížděná linkou 3.

Současný provoz 1 Chebzie, Petla - Gliwice, Wójtowa Wieś ( celonoční) 3 Makoszowy - Mikulczyce (celonoční) 4 Gliwice, Wójtowa Wieś - Zabrze, Lompy (pd do 20:00 + So dop.) 5 Zabrze, Lompy- Bytom, Sikorskiego pl. (celonoční) 6 Bytom, Sikorskiego pl. - Katowice, Brynów (celonoční) 7 Katowice, Zawodzie - Bytom, Sikorskiego pl. ( v noci některé spoje prodlouženy k vozovně Radzionków) 8 zrušena k 1.4.2006 9 Chorzów, Rynek - Chebzie - Bytom, Sikorskiego pl. 10 Chebzie, Petla -Chorzów - Batory - Katowice, Rynek -Welnowiec (jezdí jen v noci) 11 Chebzie, Petla - Lagiewniki - Chorzów - Katowice, Rynek- Katowice,pl. Wolnośći 12 Chorzów, pl. Hutników - Welnowiec - Siemianowice (celonoční) 13 Chorzów, Rynek - Batory - Katowice, Rynek - Siemianowice 14 Welnowiec - Katowice, Rynek - Zawodzie - Szopienice - Myslowice 15 Katowice, pl. Wolnośći - Zawodzie -Sosnowiec - Zagórze 16 Katowice, Sloneczna - Katowice, Rynek - Brynów ( celonoční) 17 Chebzie, Petla - Chropaczow - Lipiny - Chorzów, Rynek 18 Bytom, Sikorskiego pl. - Bobrek -Ruda Śl.- Chebzie, Petla 19 Bytom, Sikorskiego pl. - Radzionków, Stroszek (celonoční) 20 Katowice, pl.Wolnośći - Zawodzie (pdšs + vybrané spoje So+Ne večer) 21 Sosnowiec, Milowice - Huta Katowice ( celonoční) 22 Czeladz -Huta Katowice (pdš, vybrané spoje so+ ne + celotýdenně v noci) 23 Chorzów, Stadion Slaski - Katowice, Rynek - Szopienice, Dwór (pdšs) 24 Sosnowiec, Okrzei - Bedzin, KWK Paryź 25 zrušena k 1.4.2006 26 Sosnowiec, Milowice - Dańdówka - Myslowice 27 Kazimierz - Dańdówka - Sosnowiec - Bedzin, Zajezdnia (celonoční) 28 Bedzin, Zajezdnia - Huta Katowice (pdšs + So dop.) 30 Bytom, Sikorskiego pl. - Biskupice ( pdšs) 31 Bytom,Sikorskiego pl. - Bytom Szkola Górnicza 32 Czeladz - Golonóg (krátká varianta linky 22) 33 Katowice, Sloneczna - Chorzów, Stadion Ślaski - Chorzów, Rynek (pdšs) 34 Katowice, Zawodzie -Szopienice -Myslowice-Dańdówka - Sosnowiec- Zagórze (jezdí jen v noci) 35 Zabrze, Lompy- Biskupice ( pdšs+sodop) 36 Chorzów, Rynek - Batory -Katowice, Rynek -Zawodzie (pd do 20.00 + sodop.) 37 Chorzów, Rynek -po lince 36 do Zawodzie a dále do Szopienic 38 Bytom, Koścíól Sw. Trójcy - Bytom, Stacja Ruchu 41 Bytom, Szkola Górnicza - Bytom, Sikorskiego pl. dále po lince 6 s tím, že je ukončena na pl. Miarki

Mezi lety 1936 - 1940 byla provozována rychlíková tramvajová linka E v trase Gliwice - Zabrze - Biskupice- Bytom. Obsluhovaly ji čtyřnápravové vozy LHB s hnanými všemi čtyřmi nápravami.

Ve válečných letech 1939 -1945 patří celá oblast Německu, osud tramvajového provozu není znám. Na základě výsledků II. světové války dochází k posunu hranic Odra -Nisa a celé Horní Slezsko připadlo Polsku. Začíná mohutná výstavba nových tratí.

Na bázi německých KSW vozů jsou od roku 1949 ve vagonce Konstal v Chorzówě vyráběny motorové a vlečné vozy N a ND. Velké množství těchto vozů je dodáno právě do Katowic. V letech 1960- 1985 jsou dodávány a provozovány čtyřnápravové vozy 13N (vycházející z vozů T1), od roku 1967 je až do roku 1972 doplňují článkové vozy 102N s kubickým čelem, resp. 102Na s čelem podobným vozu T1. V letech 1974- 1992 je dodáno velké množství čtyřnápravových vozů 105N a v roce 1993 je dodáno 6 oboustranných jednosměrných vozů 111N. V roce 2000 je vypraveno první nízkopodlažní vozidlo typu Konstal -Alstom 116Nd.

Přestože jsou stále pořizovány nové vozy, dochází v osmdesátých letech k rušení tramvajových tratí. Jako první byla ještě v roce 1979 zrušena trať Bytom -Pekary, následována byla v roce 1983 tratí Bytom- Helenka - Stolarzowice a v roce 1986 "zařvaly"krátké úseky Gliwice, Dworzec - Zygmunta Starego a Gliwice, Dworzec - Trynek. Naposledy byl provoz zastaven v úsecích Bedzin - Zychcice a Bytom- Dabrówka Wielka 1.dubna 2006.

I přes rušení tramvajových tratí má dnešní síť přes 200km a v současné době se jedná o nejrozsáhlejší polský tramvajový provoz.. Vozový park dnešních dní tvoří 2 historické dvounápravové motorové vozy Konstal N, 28 článkových vozů Konstal 102Na, 338 čtyřnápravových vozů Konstal 105N 6 vozů Konstal 111N a 17 nízkopodlažních vozů 116Nd. Tramvaje najíždějí na své trasy z 5 vozoven: Katowice, Chorzów, Bytom, Bedzin a Gliwice.

Co se historických vozů týče, je smutné, že z provozu s tak bohatou historií zachovala jen jediná souprava vozů Konstal N+ND (ev.čísel 1100 a 1263) z roku 1950 a relativně mladý článkový vůz Konstal 102N ev.č.150 z roku 1967, který ještě nedávno sloužil jako cvičný vůz pod číslem 8. Naopak mezi pracovními vozy slouží velké množství tramvají typu N. Zajímavý je vůz R-91, vybavený dieselagregátem;který vyrábí elektrickou energii, na kterou je možno dojet i tam, kam dráty nevedou…

Jak vypadal tramvajový provoz v Horním Slezsku pro čtenáře Pražských tramvají zachytil pan František Zahnáš.