|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Smyčka Levského
Osmdesátá léta 20. století se nesou ve znamení výstavby velkých sídlištních komplexů na tehdejších
okrajích Prahy. Jeden takový vyrostl v oblasti mezi Kamýkem a Modřany. Urbanizace tak rozlehlého území
však znamená výrazné problémy pro dopravní obsluhu, zejména když jí zajišťují výhradně autobusy. To se
však změnilo v roce 1995, kdy byla do Modřan po létech odkladů prodloužena tramvajová trať
od smyčky u branického železničního nádraží.
Přestože plocha, kterou sídliště Modřany zaujímá, má několik kilometrů čtverečních a žijí v něm desítky tisíc lidí, dopravně bylo celé území napojeno výhradně autobusovou dopravou na metro C, případně autobusy končily v obratišti nádraží Braník, kde byl zajištěn přestup na navazující tramvajovou dopravu. Původní plány počítaly s brzkou výstavbou trasy D pražského metra, zlepšující vazbu obytného celku s centrem města, k tomu však dodnes nedošlo. Výstavba nové tramvajové trati ke smyčce nesoucí původní název Sídliště Modřany měla být výkladní skříní devadesátých let, prolamující ledy po období rušení tramvajových tratí v osmdesátých letech a vrátit tramvajovou dopravu zpět na pomyslné výsluní. Veškeré socialistické plány ale vzaly revolučním listopadem 1989 za své, výstavba se v nových podmínkách neustále z nejrůznějších důvodů zpomalovala a samozřejmě prodražovala. Nakonec byla smyčka zprovozněna 26. května 1995. Byla plánována a budována jako smyčka mezilehlá, nikoliv koncová, protože tužky projektantů nakreslily na papíře pokračování tratě trať až do nedaleké Libuše. Ze stejného důvodu proto není vybavena výstupní zastávkou. V době zprovoznění tak byla k dvoukolejné trati mířící do Libuše, v reálu ale do svahu, připojena jednokolejná smyčka s jednou předjízdnou kolejí pro odstav vlaků. Vnější kolej smyčky byla navíc před místem sloučení obou odstavných kolejí do vratného oblouku spojena kolejovou spojkou s traťovou kolejí, umožňující část traťové koleje využívat jako vnitřní kolej smyčky k odstavování vlaků. Třebaže jde o jednu z nejmladších pražských tramvajových smyček, stačila již prodělat několik rekonstrukcí, souvisejících s nadměrným opotřebováváním výjezdového levého oblouku, a změnila i své jméno. Nedostatek financí způsobil odložení výstavby pokračování do Libuše na neurčito, a tak již pouhé dva roky po zprovoznění smyčky byly po vykolejení tramvajové soupravy ve výjezdové části obratiště zlikvidovány výměny sjezdové výhybky na spojení koleje ze smyčky a od plánované konečné zastávky v Libuši. Z výhybky se stalo torzo v podobě srdcovky a dvou kusých kolejnic nenapojených ani na jedné straně. K odstranění tohoto torza došlo až při výměně výjezdového levého oblouku v roce 1999. Traťová kolej směrem k Libuši původně končící za křížením s výjezdovým obloukem smyčky v již zmíněném svahu, byla během této výluky zkrácena před místo původního křížení, aby se z oblouku odstranilo zbytečně zranitelné místo, navíc náročnější na údržbu, než prosté kolejnice. Délka kusé koleje byla přizpůsobena tak, aby umožňovala bezproblémové odstavení vadné soupravy. Ke změně názvu došlo k 1.lednu 2000, kdy smyčka v souvislosti s přejmenováním zastávek na přilehlé trati obdržela jméno Levského.
Smyčka Levského přiléhá k traťovým kolejím, které původně měly pokračovat až do smyčky Libuš. Protože
je výstavba tohoto prodloužení v nedohlednu, využívá se k manipulaci vlaků ve smyčce také celá traťová
kolej z centra, sloužící nyní jako vnitřní kolej smyčky.
Smyčka je klasické stavby kolejnic na betonových pražcích s krytem z asfaltu a dlažebních kostek, které jsou použity v pásech podél
kolejnic a celoplošně ve výhybkách.
Zastávky umístěné v popisované smyčce:
- nástupní zastávka, na samostatném tělese na jižní straně ulice generála Šišky, 1156 metrů před přejezdem na generála Šišky, uprostřed tramvajové trati, 2 metry za přístupovými schody z chodníku podél ulice generála Šišky, nástupiště pro dva vlaky 2xT
Provozované linky na popisované smyčce:
Od počátku provozu ve smyčce Levského jsou jejím nedílným inventářem linky 3 a 17. Při zahájení provozu byly na vnější koleji ukončeny
linky 3 a noční 54, na koleji střední linka 17 a na traťové koleji ve špičkách pracovních dní linka 16. Noční linka 54 byla na vnější
koleji od 1. září 2001 trvale nahrazena noční linkou 52. Linku 16 na vnitřní koleji nahradila od 4. června 1996 linka 21. Při částečné
redukci tramvajového provozu od 9. listopadu 1998 jezdily do smyčky v denním provozu pouze linky 3 a 17, v této době začala linka 17
manipulovat na původní traťové koleji a střední kolej smyčky zůstala neobsazena. Již od 4. září roku 2000 se do Modřan opět vrátila
linka 21 - tentokrát na volnou střední kolej smyčky. Následně začala na traťové koleji manipulovat linka 3, a na vnější koleji linka
17, od září 2006 se vše vrátilo do starých kolejí a na té traťové opět manipulovala linka 17, na koleji střední linka 21 a na vnější linka 3.
Další změnu naplánoval ROPID pro rok 2009. Linka 16 z branické traťové větve zmizela zcela, linka 21 byla zkrácena do smyčky Nádraží Braník
a do smyčky Levského jezdí "malá" a "velká" linka 17, společně s linkou 3. "Velkou" linkou 17 jsou nazývány dvouvozové spoje linky provozované
v celé trase linky a ukončené na vnitřní koleji, "malou" 17 pak vložené sólo vozy ukončené na střední koleji smyčky a provozované v trase pouze na Výstaviště.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |