Když se v roce 1928
přiblížily tramvaje po Bělohorské ulici až k tehdejší smyčce Vypich (která byla umístěna
na opačné straně komunikace, než smyčka
současná) vyvolala tato možnost kvalitní a rychlé přepravy do centra města
poptávku po stavebních pozemcích v okolí. Stavět se tak začalo i v oblasti Bílé Hory a místní obyvatelé se dožadovali prodloužení tramvajové tratě až na
Bílou Horu. Jenže nedostatek finančních prostředků stavbu stále oddaloval a tak si Elektrické podniky zajistily v roce 1930 alespoň koncesi na dopravou
autobusovou. Jenže ani k jejímu zprovoznění se neměly, a tak bez koncese (kterou získal až takřka o rok později) začal v úseku podnikat Jan Holub. Vypukl tak
nesmiřitelný konkurenční boj, který Elektrické podniky doslova donutil k zahájení provozu na autobusové lince od prosince 1932. Nesmiřitelný boj, přinášející
pro cestující jistě příjemnou snahu o snižování ceny jízdného na úkor konkurence z obou stran skončil až v roce 1937. 17. října tohoto roku totiž Elektrické
podniky uvedly do provozu dlouho očekávané prodloužení tramvajové tratě až na smyčku Bílá Hora. Ta v době uvedení do provozu byla pouze jednokolejná. Ke
zřízení druhé, předjízdné, koleje došlo až k 1. květnu 1975. Třebaže se přilehlá tramvajová trať dočkala v roce 1996
kompletní rekonstrukce, smyčce samotné se vyhnula velkým obloukem. V rámci připravované rekonstrukce Karlovarské ulice mezi Falckou ulicí a hranicemi města Prahy
se totiž prověřuje úplná přestavba dnešní smyčky a její přesunutí o dalších cca 300 metrů do ulice Na bělohorské pláni s tím, že by toto prodloužení bylo součástí
výhledového propojení Bílá hora - sídliště Řepy. Zatím k realizaci tohoto projektu nedošlo a smyčka je stále na svém místě. Deponovací kapacita obratiště (bez
možnosti průjezdu pro ostatní vlaky) činí 13 vozů typu T.
Protože je smyčka Bílá Hora smyčkou koncovou je do ní vjezd možný pouze z jednoho směru z tramvajové trati
z centra města. Rozjezdová elektromagnetická výhybka ev.č. 065 s čepovými jazyky je umístěna ještě ve středu Karlovarské ulice.
Z ní odbočují mimo vozovku pravým obloukem vnitřní a vnější kolej smyčky. V krátkém - cca 25 metrů dlouhém - přímém úseku jsou umístěny výstupní zastávky.
Označník zastávky na vnější koleji je již však v místě, kde se kolej stáčí do levého oblouku. Obě koleje smyčky pak v levém oblouku překonají dalších
cca 50 metrů a následují nástupní zastávky vnitřní i vnější koleje. S ohledem na levý oblouk kolejí jsou umístěny velmi nepříznivě,
protože řidič jen velmi těžko kontroluje pohyb cestujících u druhého vozu soupravy. Ostatně u novostaveb tramvajových tratí jsou zastávky
umístěné v levém oblouku zakázány. U každé z nástupních zastávek jsou umístěny sloupky se světelnou signalizací a řidič je nucen před
odjezdem si jít ručně navolit signál volno. Obě koleje pak pokračují v levých, postupně se sbližujících obloucích až ke sjezdové výhybce s
čepovými jazyky, která je také umístěná již ve vozovce Karlovarské ulice. Za ní pokračuje tramvajová trať zpět do centra města.
Celé obratiště je zřízeno klasickou konstrukcí, kryt rozjezdové a sjezdové čepové výhybky tvoří žulová dlažba, o kryt ostatních částí smyčky se
stará asfaltový koberec.
Zastávky umístěné na popisované smyčce:
Bílá Hora - 2 výstupní a 2 nástupní zastávky.
Provozované linky na popisované smyčce:
Vnitřní kolej smyčky patřila léta lince 8, nyní na vnitřní koleji manipuluje linka 25,
na koleji vnější linka 22. Noční linka 57 manipuluje na vnější koleji.
Fotocesta po smyčce Bílá Hora |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|