Nákladní vozy ev.č. 4051 - 4055

Pro jejich konstrukci byl Ringhofferovými závody na Smíchově použit stejný podvozek, jaký se používal i pro stavbu motorových osobních vozů. Na obou koncích vozů byly umístěny malé otevřené plošiny, nákladní korba, která pojala až 11 krychlových metrů nákladu o maximální nosnosti 8000 kg, byla opatřena otevíratelnými postranicemi, sběrací zařízení pro odběr trakčního proudu bylo umístěno na speciální plošince umístěné na kovové konstrukci uprostřed vozu.

Vozy byly vyrobeny již v roce 1917, ale válečné události I. světové války zapříčinily jejich oddalované zprovozňování, kdy se vozy 2053 a 2055 dočkaly uvedení do provozu v roce 1918, ostatní až v roce 1920. Protože postupně narůstal počet osobních motorových vozů, jejichž číselná řada se již přibližovala k řade 2000 vyhrazené pro motorové pracovní vozy, byly tyto v roce 1926 přečíslovány zvýšením svého původního evidenčního čísla o 2000 na novou číselnou řadu 4000 a motorové nákladní vozy tak obdržely evidenční čísla v rozsahu 4051 - 4055.

Ještě před rokem 1939 prodělaly všechny vozy rekonstrukci spočívající v zastřešení a zasklení čelních plošin vozu. V roce 1949 prodělal vůz evidenčního čísla 4053 další rekonstrukci, kdy byla rekonstruována okna čelních plošin, na které byly navíc dosazeny zasklené vstupní dveře. Zároveň došlo ke zpevnění konstrukce nesoucí trolejový sběrač jejím uchycením k oběma čelním plošinám. Další rekonstrukcí prošel tento vůz již v roce 1961, kdy byla jedna čelní kabina zvětšena na úkor ložné plochy, došlo k dosazení kolejnicových brzd a trakční odpory byly přemístěny na střechu rozšířené plošiny. V šedesátých letech vůz obdržel pantografový sběrač typu T místo původního sběrače tyčového.

Vozy evidenčních čísel 4051, 4052, 4054 a 4055 byly vyřazeny v roce 1958. Osud vozu 4053 je pestřejší. V roce 1969 byl přečíslován na nové evidenční číslo 4001 a v roce 1976 byl předán vznikajícímu Muzeu MHD, kde následně obdržel zpět své evidenční číslo 4053.